K problematice otravy Bečvy vznikla další Petice, kterou můžete podepsat zde: https://peticebecva.cz/
Citace: "Je pochopitelné, že nemohou být sděleny všechny podrobnosti případu v důsledku probíhajícího vyšetřování, v zájmu oboustranného zachování důvěry by ale příslušné orgány a osoby, tedy Česká inspekce životního prostředí, Povodí Moravy, Vláda ČR, ministr životního prostředí Richard Brabec a Město Valašské Meziříčí měly zodpovědět alespoň tyto základní otázky."
1. Kdo a proč vyhlásil informační embargo?
Krátce po havárii se mnoho lidí i médií začalo zajímat o informace týkající se způsobené katastrofy. Instituce však odmítly informace sdělit kvůli informačnímu embargu, které bylo na probíhající vyšetřování uvaleno. Na něj se ve svých odpovědích postupně odvolávali šéf ČIŽP Erik Geuss, mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová (Patočka a Vlasatá 2020) i ministr životního prostředí Richard Brabec (Vodrážka 2020). Za vyhlašovatele embarga byli označeni ministr vnitra Jan Hamáček, dozorující státní zástupce Petr Bareš (Patočka a Vlasatá 2020) i Policie ČR (Vodrážka 2020), leč všichni toto tvrzení popřeli. Výsledkem je, že veřejnost nemá žádné informace kvůli embargu, které „nikdo nevyhlásil, ale všichni jej dodržují“.
2. Jaký byl přesný postup v neděli 20. září? Kdo řídil celý zásah? Podle jaké metodiky či plánu se postupovalo?
V případě podobné havárie je důležité, aby byl zásah nejen rychlý, ale hlavně racionálně promyšlený. Je tedy na místě se ptát, jaký byl přesný postup ze strany všech zasahujících orgánů právě v prvních hodinách po nahlášení havárie, především v době mezi 12-13 hodinou, tedy mezi nahlášením havárie a naředěním toku vodou z přehrady Bystřička (Tůma 2020). Kdy byly jednotlivé složky na místě? Kdo koordinoval ostatní složky a řídil celý zásah? Podle jaké metodiky se postupovalo?
3. Kdy a na jakých místech byly odebrány vzorky vody?
Tato otázka je důležitá především proto, že jen několik málo hodin po samotné otravě začalo Povodí Moravy pouštět vodu z přehrady Bystřička za účelem naředění kyanidu. Jakkoliv je takový krok veden správnou úvahou, mělo by mu předcházet odebrání vzorků ještě nezředěné vody. Opačný postup snižuje šanci na stanovení přesného odběru (Rulík 2020a). Je tedy na místě se ptát, zda byly vzorky odebrány ještě před naředěním. Pokud ano, tak na jakých místech. Zda byly prováděny u jednotlivých výpustí, či nikoliv. Pokud ne, proč a kdo za to nese zodpovědnost?
4. Jak je možné, že ČIŽP nebyla schopna po celé 4 dny analyzovat odebraný vzorek a určit, jaká látka do Bečvy unikla?
Takto rozsáhlá a akutní havárie si žádá okamžitou reakci. Není možné, aby v dnešní době, kdy jsou laboratoře vybaveny špičkovými technologiemi a přístroji, trvala základní analýza 4 dny, když je ji podle expertů možné provést mnohem rychleji (Svoboda 2020a).
5. Proč byly první odběry bentosu provedeny až 24. 9. a jen v místech, kudy otrava prokazatelně prošla a další, podrobnější vzorky byly odebrány až po tom, co řeku zasáhly povodně?
Bentos (organismy živočišného a rostlinného původu žijící na dně řeky) je vynikajícím indikátorem toho, kudy šla otrava, neboť většinu času zůstává na místě a nepohybuje se tak dynamicky jako např. ryby. Analýza bentosu by tedy mohla pomoci určit viníka celé havárie. První měření bentosu proběhlo až ve čtvrtek 24. 9., tedy v době, kdy voda z přehrady Bystřička už dávno zvýšila průtok a sílu proudu, což mohlo bentos táhnout dále po proudu řeky. Navíc byly vzorky odebrány v lokalitách Choryně a Černotín, kudy jedovatá látka prokazatelně prošla (Vlasatá 2020). Následně Povodí Moravy provedlo ještě další odběr vzorků. Ten však proběhl až po povodních, které Bečvu zasáhly krátce po havárii (Vlasatá 2020). Zvýšený průtok vody a síla proudu dokáží bentos táhnout dolů po proudu a s délkou povodňové aktivity se pravděpodobnost jeho pohybu zvyšuje (Rulík 2020b). Proč nebyly vzorky bentosu odebrány u jednotlivých výpustí před tím, než přišly povodně?
6. Jak je možné, že úřady nebyly schopny zajistit výlov uhynulých ryb a tuto práci za ně museli suplovat rybáři vybavení minimem pomůcek i informací?
Rybáři začali takřka okamžitě po havárii vytahovat mrtvé ryby z řeky a činili tak po několik následujících dní. Na některých místech jim pomohly další složky (např. profesionální či dobrovolní hasiči) (ČTK 2020). Naprostou většinu ryb ale odklidili rybáři sami. S minimem pomůcek i informací ze strany státu. Není možné, aby stát nedokázal na situaci nijak reagovat a rybářům pomoci, ať už vybavením, nebo lidskými zdroji.
7. Je na místě, aby ministr životního prostředí obhajoval soukromý subjekt a tvrdil o něm, že je vyloučen z vyšetřování, když tato skutečnost nebyla podložena nezpochybnitelnými důkazy?
Krátce po katastrofě ministr životního prostředí Richard Brabec vyloučil možnost, že by společnost Deza mohla být původcem otravy. Toto tvrzení ještě později podpořil, když napsal: „Firmu DEZA jako původce znečištění už dříve vyloučily policie i ČIŽP.“ (Bartoníček 2020). Je na místě, aby veřejný činitel takto obhajoval jednu konkrétní společnost? Zvláštní se jeho postup jeví i v souvislosti se skutečností, že Policie ČR a dozorující státní zastupitelství tento subjekt z okruhu podezřelých nevyloučili (Reportéři ČT 2020).
8. Proč vedení města Valašské Meziříčí varovalo občany před vstupem do řeky Bečvy až ve čtvrtek 24. 9., když informaci o hromadném úhynu ryb mělo prokazatelně již v neděli 20. 9.?
Vedení města v čele se starostou Robertem Stržínkem se informaci dozvědělo od rybářů ještě v ten den, kdy havárie nastala (Svoboda 2020b). Vedení města sice nevědělo, jaká konkrétní látka do Bečvy unikla, vědělo ale, že došlo k úhynu ryb a látka je tudíž jedovatá. Město tedy mělo občany před vstupem do řeky varovat bezprostředně poté, co obdrželo informaci o úhynu ryb. Město ale čekalo 4 dny. Jen náhoda zapříčinila, že se nikomu nic nestalo.
Skrze tuto petici vyzýváme všechny výše zmíněné orgány k převzetí odpovědnosti a osvětlení svého postupu v souvislosti s katastrofou na řece Bečvě. V opačném případě bude důvěra veřejnosti narušena ještě více.
