Dobrá zpráva pro rybáře od Bečvy. Ekologickou katastrofu, která postihla zhruba čtyřicetikilometrový úsek řeky mezi Valašským Meziříčím a Přerovem, některé ryby přežily. Právo o tom v neděli informoval ichtyolog a vedoucí Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR Pavel Jurajda.
Jurajda od pátku do neděle procházel se svými kolegy z Akademie věd celý úsek, ve kterém došlo 20. září k otravě a úhynu více než čtyřiceti tun ryb.
„Jsou tam optimistické body. Ta situace není tak hrozná. Nově vysazený plůdek jde po proudu dál. Začaly se objevovat některé dospělé ryby, i generační hejno. Otravu řeky přežily i některé ryby, co do Bečvy vysadili rybáři,“ sdělil Právu Jurajda a dodal: „Je třeba příští rok sledovat, jestli se generační ryby vytřou. Budou mít hodně prostoru, řeka je prázdná. Navíc v ní je spousta vhodných míst pro výtěr i pro odrůstání plůdků.“
Vědci v Bečvě zjišťovali, jaký je aktuální stav po kyanidové otravě a říjnových povodních, do neděle postupně prozkoumali třináct lokalit. Souhrnnou zprávu s výsledky průzkumu vypracují do poloviny prosince. Už nyní deník Právo seznámili alespoň s některými zjištěními.
Z dospělých ryby, které jako zázrakem přežily kyanidový a chlorový mrak, objevili v řece ostroretky, jelce a tlouště. „Museli přežít někde u kraje nebo v nějakém přítoku. Jde o zbytky populace. Řeka není totálně mrtvá, to je dobrá zpráva,“ podotkl Jurajda. V Bečvě se prohánějí i malá hejna čerstvých plůdků, které zde vysadili rybáři zhruba před dvěma týdny.
Kromě rybího společenstva a jeho druhového složení vědci sledovali velikostní složení ryb a stav makrozoobentosu, tedy vodních bezobratlých, kteří slouží rybám jako potrava. „Zkoumali jsme i nárůsty na kamenech, což je taky potrava pro ryby,“ doplnil Jurajda.
Pro ryby a jejich přežití je nyní stav bentosu nejzásadnější. „Jde o nejrůznější larvy hmyzu, korýše a další živočichy žijící u dna. Zajímalo nás, jak se tato složka v otrávené řece obnovuje. Byl jsem u Bečvy i týden po kontaminaci kyanidem. To už byl stav ovlivněný velkou vodou, která se úsekem přehnala. Nezjistil jsem tehdy žádný výrazný rozdíl ve stavu bentosu nad místem havárie a místem po proudu. Velká voda napomohla splavení těchto organismů z horní části toku. Rekolonizace začala poměrně brzo, návrat bezobratlých je rychlý,“ řekl Právu hydrobiolog Martin Rulík z přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc.
Podle vedoucího týmu je katastrofa na Bečvě docela výjimečná, a je tak důležité znát současný stav, aby bylo možné sledovat revitalizaci řeky. Průzkum inicioval Český rybářský svaz ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Už nyní vědci vědí, že se na Bečvu vrátí v příštím roce, a to zřejmě hned dvakrát.
„Podíváme se na stav dospělých ryb a někdy v srpnu pak na nově rozmnožené kusy,“ sdělil Jurajda.
Ekologická havárie téměř pohřbila život v Bečvě v září. Kriminalisté už více než sedm týdnů pátrají po viníkovi, který musel do řeky vypustit zřejmě až sto litrů kyanidu. Aby došlo k jeho rozptýlení, vylil neznámý pachatel do řeky později i chlor. Ten cítili v řece rybáři, kteří po havárii vytahovali z vody mrtvé a dusící se ryby. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy.
Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/becva-neni-totalne-mrtva-to-je-dobra-zprava-40342335
Video| Aleš Fuksa / Právo
Foto | Radim Holiš / Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}