V případu otravy Bečvy nemají vyšetřovatelé jasné důkazy, upozornili odborníci sněmovní vyšetřovací komisi. Nikdo podle nich totiž v den havárie neodebral vzorky z vody z průmyslových výpustí okolních podniků, což je jediná možnost, jak získat přímé důkazy o viníkovi znečištění řeky. Policejní vyšetřovatelé tak museli pracovat pouze s experimenty a nepřímými důkazy.

Především a zcela zásadně - v čase zjištění havárie nebyly odebrány vzorky povrchové vody z Bečvy a do ní vypouštěných odpadních vod," napsali ve zprávě pro poslance, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici, odborníci, mezi kterými je například Blahoslav Maršálek z Masarykovy univerzity nebo Pavel Danihelka z Vysoké školy báňské v Ostravě.

Kvůli tomu podle expertů nebude možné jednoznačně určit původce havárie na Bečvě. Ta se stala loni 20. září a uhynulo při ní přes 40 tun ryb. Odběry z výpustí z průmyslových areálů, které do Bečvy vedou, by přitom mohly být jediným přímým důkazem, který by dokázal určit původ jedů v řece.

Podle odborníků byl však odběr vzorků nesystematický a nepracoval se znalostmi daného úseku řeky, informacemi o možných znečišťujících látkách a jejich zdrojích.

Vyšetřovatelé mají sice ze dne havárie k dispozici 134 vzorků, ale ty byly odebrány přímo z Bečvy, nikoliv z výpustí z průmyslových areálů v okolí. "Získané vzorky nepřispěly k určení viníka. Neříkaly z tohoto pohledu vůbec nic," řekl hlavní autor zprávy, toxikolog Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity.

Sběr vzorků by měla dozorovat Česká inspekce životního prostředí, podobně jako odstraňování následků ekologické havárie. Samotné odstraňování, ale třeba i sběr vzorků pro případné vyšetřování mají na starosti vodoprávní úřady a jednotky integrovaného záchranného systému, například zasahující hasiči.

Podle Holoubka tyto složky nepovažovaly za důležité nabrat vzorky z výpustí a pracovníci inspekce životního prostředí je na to neupozornili. "Inspekce nese vinu z hlediska dozoru. Věděli, že vzorky budou potřeba pro vyšetřování," podotkl Holoubek.

Česká inspekce životního prostředí podle ředitele jejího odboru technické ochrany životního prostředí Lukáše Kůse ale nemá kompetenci nařizovat zasahujícím hasičům, kde mají vzorky odebírat. Tvrdí, že tuto pravomoc mají místní vodoprávní úřady a ty inspekci pověřily dozorem nad řekou.

"Inspektoři si v den havárie ověřili u hasičů, že vzorky vody odebírají v celé délce zasažené časti Bečvy," konstatoval Kůs. Pro inspekci navíc bylo nejdůležitější co nejdříve odhalit látku, která otravu ryb způsobila, a minimalizovat její dopady na životní prostředí.

Za inspekci se již dříve postavilo i ministerstvo životního prostředí, podle kterého byl její postup v souladu se zákonem a žádné zásadní pochybení neodhalilo.

Vzorky odebrali až den po havárii

S tím však nesouhlasí odborníci, kteří zpracovávali zprávu pro poslance ve vyšetřovací komisi. Vzorky z výpustí průmyslových areálů, které se podle nich měly odebrat hned v den havárie, totiž inspektoři odebrali v případě areálu společnosti Energoaqua až následující den, u areálu Dezy dokonce ještě o tři dny později.

Vyšetřovatelé později firmu Energoaqua obvinili, ač zástupci společnosti odmítají, že by otrávení způsobili. Společnost Deza naopak podle vyšetřovatelů žádný podíl na úhynu ryb neměla.

Jelikož došlo k odebrání vzorku až několik hodin po havárii, je podle Holoubka pravděpodobné, že kyanidy z výpusti před odebráním vzorků mezitím z vody vymizely. "Když došlo v neděli ráno či dopoledne k havárii, tak do pondělí byly toxiny pryč," poznamenal Holoubek. Kyanidy jsou totiž ve vodě nestálé, odpařují se nebo se za pomoci mikroorganismů rozkládají.

K vzorkům, které se dostaly do laboratoří, navíc nebyly jasné pokyny. "U některých vzorků dokonce nebylo ani zřejmé, že je nutné je analyzovat okamžitě," popsali autoři zprávy. Ani vzorky, které odebrali rybáři v prvních hodinách havárie, v laboratořích neanalyzovali. Mohly se přitom použít pro prvotní informace o znečistění a pravděpodobně i jako důkazy při policejním vyšetřování.

Odborníci upozornili, že proto vyšetřovatelé museli postavit obvinění na nepřímých důkazech. "Policejní vyšetřovatelé a soudní znalci hledali různé nepřímé metody a experimenty, ze kterých by se dalo usoudit, kdo havárii způsobil," popsal Holoubek s tím, že právě kvůli tomu vyšetřování trvalo devět měsíců.

Stát nemá přehled o výpustích do řek

Mimo nedostatek vzorků upozornili experti i na další problémy. Při okamžitém řešení havárie na Bečvě se objevily problémy s komunikací mezi jednotlivými úřady. Například varování obyvatel obcí u Bečvy bylo opožděné, přišlo dva až čtyři dny po zjištění otravy řeky, a to jen díky vlastní iniciativě měst na Bečvě. Kraj, který by měl lidi varovat, tak neučinil, přitom hrozily újmy na zdraví a majetku.

V době havárie se vědělo o pěti možných zdrojích, odkud mohly jedy do řeky vytéct. Až při vyšetřování se jejich počet rozšířil na 25. Experti usoudili, že je nutné provést soupis všech potenciálních zdrojů znečištění řek v Česku, včetně přehledu možných znečišťujících látek. "Evidence existuje, ale není úplná. Měla by být taková, že by ti, kdo mají rozhodovat, měli informace v jednoduché tabulce," řekl Holoubek.

Pracovníci vodoprávních úřadů jednotlivých obcí proto nemají jednoznačné informace, kde jsou výpusti a kolik jich je, jaké látky by z nich mohly téct a co dělat, když dojde k havárii. Proto odborníci doporučují zavést evidenci všech výpustí, která by byla dostupná vodoprávním úřadům jednotlivých obcí. V té by podle nich měly být souřadnice výpustí, kam vedou, jaké škodlivé látky by z nich při havárii mohly téct a jak postupovat při jejich úniku.

Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vzorky-vody-z-vypusti-na-becve-chybi-obzaloba-je-postavena-n/r~8d65b6d2fffa11ebbc3f0cc47ab5f122/?fbclid=IwAR3IKU3xLdVW2KkQVMkTlPv5OsqbZ1_PWq9lbQCwuagmbF41wRr3a5ghTNU

Praha, 30. července 2021 – Na dnešním zasedání sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě došlo k dohodě členů na dalším postupu a dovolení předsednictva komise. Člen komise František Elfmark, pirátský poslanec za Zlínský kraj a též člen Výboru pro životní prostředí, k průběhu dnešního jednání uvedl: „Kvituji, že jsme se dohodli na přizvání zástupce Českého rybářského svazu Stanislava Pernického, ředitele ČIŽP Erika Geusse nebo zástupce DEZY Pavla Pustějovského na příští jednání. To, že příslušné orgány ani po více než roce havárii nedořešily, nás nakonec přivedlo sem, na vyšetřovací komisi. Příští zasedání bude téměř “na místě činu”, na krajském úřadě Zlínského kraje v pondělí  9. srpna.” 

„Do obrazu kraje, kde jsem se narodil, neodmyslitelně patří zejména dvě řeky – Morava a Bečva. I proto mě loňská katastrofa velmi zasáhla. Vzhledem k tomu, že se ve své poslanecké kariéře zabývám zejména životním prostředím, začal jsem hned přemýšlet o možných následcích události i o tom, zda katastrofě šlo předejít a čím byla způsobena,“ uvedl pirátský poslanec František Elfmark.

„Impulsem k tomu, aby vznikla vyšetřovací komise, byl celý způsob vyšetřování a jednání příslušných orgánů. Ani po roce nemáme žádné hamatelné výsledky, prostě nic. Naším cílem je v první řadě zmapovat události přímo v den havárie 20. září. Nechceme suplovat práci policie ČR, ale naším  hlavním úkolem je zjistit přesné okolnosti kolem havárie, postup orgánů a případně nachystat změny legislativy tak, aby v budoucnu bylo jasné, jak se má postupovat. Na web www.zazivoubecvu.cz budu přidávat aktuální informace,“ vysvětlil k roli komise Elfmark.

Piráti v březnu tohoto hlasovali pro návrh na zřízení vyšetřovací komise, který nejprve vládní poslanci obstruovali, ustavení komise nakonec Sněmovna schválila 21. dubna. V listopadu 2020, dva měsíce po prvním ze série čtyř úniků chemických látek, spustili Piráti web zazivoubecvu.cz/. Situaci sledují také pirátští krajští zastupitelé.

Spolky Arnika, Vsetínské fórum a Český rybářský svaz podaly žádost o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (1). Je to vůbec poprvé, kdy k postupu podle zmíněného zákona dochází. Cílem je, aby náklady za odstranění rozsáhlých škod nesl skutečný pachatel a nikoliv Český rybářský svaz nebo stát jako v tomto případě. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) měla zahájit řízení o uložení nápravných opatření ihned po havárii, přestože viník není znám. Dále měla podniknout kroky například k obnově a ozdravení řeky nebo zajištění technických opatření u potenciálních pachatelů, dokud se skutečný viník nenajde. Po devíti měsících od ekologické katastrofy nic takového neučinily ČIŽP, ani Ministerstvo životního prostředí.

Žádost o uložení nápravných opatření včetně všech příslušných příloh najdete ke stažení na konci zprávy na https://arnika.org/ekologicke-spolky-zadaji-napravu-skod-na-otravene-becve

"Otrava Bečvy je kvůli svým závažným dopadům jedinečnou příležitostí k aplikaci dosud spícího zákona o ekologické újmě. Česká inspekce životního prostředí svým postupem podle vodního zákona od začátku chybuje. Pevně věřím, že zahájením řízení přispějeme k nápravě škod a naplnění práva na příznivé životní prostředí," říká Michal Bernard z Advokátní kanceláře Dohnal & Bernard, která spolky zastupuje.

"Je důležité uvědomit si, že toxické látky, které v září minulého roku na Bečvě zabíjely, mohou škodit znovu. Protože úřady přistupují k této bezprecedentní ekologické havárii velice liknavě, chceme společně s rybáři a místním spolkem využít dalších zákonných prostředků, které pomohou ekologické škody napravit a předcházet jim do budoucna. Havárie takového rozsahu nemůžeme jen tak zamést pod koberec," dodává Jindřich Petrlík z Arniky.

"Přestože máme zákon o nápravě a předcházení ekologické újmě k dispozici od roku 2008, ještě nikdy podle něj Česká inspekce životního prostředí nepostupovala. Je tedy zjevné, že inspekce zdaleka nevyužívá všechny možnosti, jak závažné ekologické situace řešit," uzavírá Michal Berg ze Vsetínského fóra.

ČIŽP řeší následky havárie chybně a porušuje zákon. Postupuje podle vodního zákona, přestože je povinna postupovat podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. K zahájení řízení o uložení nápravného opatření jí přitom stačí pouhé podezření na vznik ekologické újmy.

Není-li pachatel znám, má ČIŽP ihned zajistit nezbytná nápravná opatření, které uhradí ze státního rozpočtu. Dále má zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Vynaložené náklady pak ponese pachatel otravy, jakmile bude odhalen. K ničemu takovému podle veřejně dostupných informací nedošlo. Současná situace, kdy ČIŽP nechává financovat nápravná opatření Český rybářský svaz z vlastních zdrojů, resp. Ministerstvo zemědělství ze státního rozpočtu, se dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě.

V září loňského roku došlo v zasažené části toku Bečvy o délce zhruba 40 km k masivnímu úhynu ryb, včetně evropsky chráněných druhů a dalších vodních organizmů a zničení podmínek pro všechny na vodu vázané organizmy. Je naprosto jasné, že vznikla nebývalá ekologická újma ve smyslu zmíněného zákona, který je implementací směrnice 2004/35/ES a jehož cílem je zajistit v oblasti životního prostředí prosazení principu, že škody platí ten, kdo je způsobil. Cílem nápravných opatření je obnovit, ozdravit nebo nahradit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce a nebo poskytnout přiměřenou náhradu těchto zdrojů nebo jejich funkcí.

Platná právní úprava ovšem nebrání souběžnému vedení správního řízení o uložení nápravných opatření správními orgány a trestního řízení orgány činnými v trestním řízení, každé z těchto řízení má totiž jiný účel. Náprava vzniklé ekologické újmy a prevence vzniku dalších havárií je stejně významná jako samotné hledání původce znečištění a jeho potrestání. Dosavadní nefunkčnost zákona o ekologické újmě spolu s absencí nástrojů pro finanční kompenzace škod na životním prostředí spoluvytváří v České republice právní prostředí, které neumožňuje účinné napravování a nahrazování ztrát na životním prostředí.

Ke stejnému názoru dospěla už dříve také Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky nebo Česká společnost pro právo životního prostředí.

Budoucnost vidíme bez jedů.

 

Zdroj: http://www.enviweb.cz/119456

Otrava řeky Bečvy je nejen havárie ekologická, ale možná také havárie státu. Ani po téměř devíti měsících není vyšetřování ukončené a viníka jedné z největších havárií na českých řekách neznáme. Podle právníka Michala Bernarda ale také vidíme selhání státu, který v plné míře nepoužívá nástroje, které mu legislativa ochrany životního prostředí dává. A jménem Arniky, Vsetínského fóra a Českého rybářského svazu udělal to, co měl podle jeho mínění udělat dávno český stát: aplikoval zákon ekologické újmě. Česká inspekce životního prostředí ale tvrdí, že nepochybila, protože nejdříve musí skončit šetření Policie ČR. Bez toho prý nejde určit, zda se na otravu Bečvy zákon o ekologické újmě vůbec vztahuje.

Na úvod trochu nudného kontextu. Zákon 167/2008 o předcházení ekologické újmě a o její nápravě je transpozicí unijní směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, což je nástroj, který má vést k větší prevenci znečištění prostředí například tím, že důsledně prosazuje princip znečišťovatel platí a že na škody na životním prostředí hledí šířeji. Na příkladu Bečvy by tedy nehodnotil jen škodu na mrtvých rybách, ale škodu na říčním ekosystému jako takovém. Cílem nápravných opatření, které zákon může nařídit, má pak být obnovení, ozdravení nebo nahrazení poškozeného přírodní zdroje nebo jeho zhoršené funkce a poskytnutí přiměřené náhrady za ně.

Podle dostupného hodnocení naplňování směrnice se od konce dubna 2007 do konce dubna 2013 v Evropské unii směrnice uplatnila ve 1245 případech. Ani jednou to ale nebylo v Česku. Náš zákon o ekologické újmě se od svého vzniku nikdy v praxi neupoužil. Až do dnes, kdy jej aplikovaly spolky.

Právník Michal Bernard je přesvědčen, že tento fakt svědčí o selhání státu, v případě otrávené řeky Bečvy konkrétně České inspekce životního prostředí. Ta havárii na Bečvě šetřila podle vodního zákona, Bernard ale upozorňuje na to, že zákon 167/2008 Sb. coby transpozice unijní směrnice má vyšší sílu a měl být použit on. Kromě toho dává zákon o ekologické újmě státu i širší možnosti v tom, jaké všechny škody lze zohlednit. „Podle nás je povinností České inspekce životního prostředí zákon o ekologické újmě aplikovat. A protože se tak ani po devíti měsících nestalo, udělaly to spolky mým prostřednictvím dnes samy,“ říká Michal Bernard.

„Slibujeme si od toho, že se nakonec dozvíme, kdo byl viník,“ říká za Arniku Jindřich Petrlík s tím, že je důležité, aby havárie nešla k tíži státu a rybářů, ale aby se na odstranění následků podílel i viník. „A je také načase, aby se stát naučil tento zákon používat,“ dodává Petrlík.

Ekolist.cz se obrátil na Českou inspekci životního prostředí s dotazy ohledně nepoužití zákona o ekologické újmě a dnešního kroku spolků. "V současné době nesouhlasíme s právním názorem sdružení Arnika," odpovídá za Českou inspekci životního prostředí její mluvčí Jiří Ovečka. ČIŽP se podle jeho slov možností využití zákona o ekologické újmě v případě havárie na Bečvě zabývala ještě předtím, než zasedli odborníci z veřejnosti. "Dospěla přitom k jednoznačnému závěru, že do doby ukončení šetření Policie ČR, která má označit konkrétního viníka, nelze určit, zda se na tento případ vztahuje zákon o ekologické újmě či nikoli. Nicméně podáním sdružení Arnika se budeme zabývat," odpovídá Jiří Ovečka.

Na dotaz, na základě čeho konkrétně se ČIŽP domnívá, že zákon o ekologické újmě nelze aplikovat, nabízí inspekce následující odpověď. "Šetření tohoto případu není zatím ukončeno, není znám původce a není ani uzavřeno to, k jakým porušením jakých právních předpisů došlo," upřesňuje dále Ovečka. "Proto v současné chvíli nelze zcela jednoznačně označit (ale ani vyloučit) danou událost za ekologickou újmu ve smyslu zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ekologické újmě“), respektive zda se jedná o ekologickou újmu, na kterou se tento zákon vztahuje." A dodává, že v § 1 odst. 2 zákona o ekologické újmě je uvedeno, že tento zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny:

a) provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo
b) provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, za předpokladů stanovených v § 5 odst. 2.

"V současné chvíli ovšem není možné, mimo jiné bez zjištění příčiny havárie, jednoznačně konstatovat, zda se jednalo o provozní činnost uvedenou buď v příloze č. 1 nebo provozní činnost jinou, ovšem za předpokladu naplnění všech podmínek uvedených v § 5 odst. 2 zákona o ekologické újmě, mj. předpokladu, že existuje příčinná souvislost mezi provozní činností provozovatele, která je vykonávána v rozporu s právními předpisy, a vznikem nebo bezprostřední hrozbou ekologické újmy uvedené v písmenu," uzavírá Ovečka.

"Není pravda, že by zákon o ekologické újmě měl menší právní sílu. Vodní zákon coby složkový zákon je však flexibilnějším nástrojem pro postihování znečišťovatelů. To, že stát postupuje podle fungujících složkových zákonů, je odpověď na Váš dotaz, proč nebyl v ČR dosud zákon o ekologické újmě uplatněn," vysvětluje Petra Roubíčková, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí.

Podle ní české složkové zákony poměrně detailně popisují různé situace a jejich řešení. "A dále jednoznačně stanoví, v jakých případech se při neplnění těchto zákonů jedná o přestupek a jaké z toho vyplývají povinnosti nebo sankce, včetně například povinnosti realizace nápravných opatření," dodá Roubíčková. To je podle ní podstatný rozdíl mezi ČR a dalšími členskými státy, kde se zákon o ekologické újmě uplatňuje běžně.

Jak dále vysvětluje, zákon o ekologické újmě míří především na preventivní a nápravná opatření, není tedy nástrojem pro ukládání a vymáhání pokuty za nedodržení povinností vyplývajících ze složkových zákonů, ale cílí především na prevenci a na vymáhání a ukládání nápravných opatření, případně na jejich financování.

"Aby mohlo být zahájeno řízení podle zákona o ekologické újmě, musí být známa alespoň rámcová měřitelná škoda na vodě či přírodě a musí existovat alespoň nepřímé důkazy o příčinné souvislosti mezi činností konkrétních provozovatelů a způsobeným znečištěním, tak to plyne i z evropské judikatury," říká dále Petra Roubíčková.

Jak dodává, v současné době stále probíhá šetření Policií ČR ohledně původce havárie a kvalifikace skutku. V tuto chvíli zároveň probíhá zpracování odborných studií, na základě kterých bude možné zhodnotit ekologický stav toku řeky Bečvy po havárii, a které by měly doporučit kroky, které bude případně potřeba učinit k obnově toku a vodního společenstva. Zpracování studií řídí Agentura ochrany přírody a krajiny. "Až poté bude možné zahájit případné řízení podle zákona o ekologické újmě. Řízení by zahajovala ČIŽP jako prvoinstanční orgán," dodává Roubíčková.

O tom, že by se zákon o ekologické újmě aplikoval, hovořil v minulosti ministr životního prostředí Richard Brabec. Například v komentáři z 28. 11. 2020 hovoří o tom, že jeho úřad tuto možnost zvažuje, ale zároveň dodává, že k aplikaci zákona je podmínkou znát viníka a příčinu katastrofy. To je ale podle právníka Michala Bernarda i podle stanoviska Komise pro životní prostředí Akademie věd či České společnosti pro právo životního prostředí nesmysl. Zákon o ekologické újmě je podle nich možné aplikovat i v případě, že viník znám není.

Stanovisko komise zmiňuje, že § 7 odstavec 6 hovoří o tom, že není-li provozovatel znám, zajistí provedení nezbytných nápravných opatření sám příslušný orgán (tj. Česká inspekce životního prostředí), a to bez zbytečného odkladu. V rozsáhlém rozboru České společnosti pro právo životního prostředí mimo jiné stojí, že jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě, má povinnost zahájit řízení o uložení nápravných opatření. Více viz celý rozbor České společnosti pro právo životního prostředí.

 

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-havarii-mel-byt-uz-davno-aplikovan-zakon-o-ekologicke-ujme-tvrdi-pravnici-i-spolky.musime-pockat-az-skonci-vysetrovani

Ministerstvo životního prostředí nenašlo žádné zásadní pochybení v postupu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) po zářijové ekologické havárii na řece Bečvě. Šéf resortu Richard Brabec (ANO) přesto uložil řediteli inspekce, aby dosavadní standardizované postupy při vyšetřování podobných havárií zapracoval do interních předpisů.

Současně by měly podniky spravující povodí velkých řek pravidelně aktualizovat seznamy výustí a měla by vzniknout i metodika pro vodoprávní úřady, která by ustálila postup při havárii. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Závažná ekologická havárie z loňského 20. září, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla řeku Bečvu v úseku mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku a Přerovem. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Postup inspekce, která se na vyšetřování případu podílela, neprovázela podle závěrů interního auditu ministerstva žádná zásadní pochybení. „Z dostupných informací a podkladů vyplývá, že inspekce postupovala v souladu s obvyklými i zákonem danými postupy,“ uvedla Roubíčková. Reakce pracovníků ČIŽP po nahlášení havárie byla podle ministerstva v souladu jak se zákonem o vodách, tak i s interním předpisem inspekce o služební pohotovosti, a neprovázelo ji časového prodlení.

„Přestože porušení zákonů ze strany inspekce nebylo prokázáno, požádal jsem jejího ředitele, aby některé dosavadní postupy inspekce bez prodlení zlepšila. Především, aby byl postup inspekce při zásahu u jakékoliv havárie formálně ukotven v interních předpisech inspekce,“ uvedl ministr Brabec k závěrům kontroly.

Seznamy podniků

S vybranými zástupci vodoprávních úřadů ministerstvo připravuje metodiku standardizující postup při vyšetřování podobných případů. „Havárie mimořádného rozsahu jako ta na Bečvě ukázala, že už jen třeba nezkušenost úředníků s tak velkým zásahem může být zásadní překážkou pro efektivní koordinaci kroků při zvládání havárie,“ dodal ministr.

Havárie na Bečvě poukázala podle Brabce také na nezbytnost mít k dispozici aktualizované seznamy všech výustí vedoucích do vodního toku. „V případě Bečvy už je takový seznam zpracovaný a nyní i aktualizovaný ze strany správce toku, tedy státního podniku Povodí Moravy,“ dodal ministr. Obdobné, pravidelně aktualizované seznamy by ale měly mít všechny podniky povodí u všech významných toků.

Zářijová ekologická havárie postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Viník je zatím neznámý, policie se po obdržení znaleckého posudku případem stále zabývá.

Server iDNES.cz na začátku května uvedl, že posudek podezřívá z otravy řeky kyanidy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její ředitel Oldřich Havelka to následně na dotaz opětovně odmítl. Firma spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly, nyní v něm podniká asi 55 firem.

 

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/becva-vysetrovani-inspekce-predpisy-podobne-ekologicka-havarie_2106142202_ban?fbclid=IwAR1U38C0KRx7ST_Pwv3M5e6wMqSJd52YemWT1ZoCd-MRKxJn4Cyp82i1-Ro

Soudní znalec dokončil práce na znaleckém posudku, který se týká otravy řeky Bečvy z loňského září. Policie nyní čeká na doručení materiálů. Očekává, že se tak stane do konce tohoto týdne, následně budou vyšetřovatelé s posudkem pracovat. Uvedla to krajská policejní mluvčí Lenka Javorková.

Posudek je pro policejní prověřování ekologické katastrofy klíčový. Vypracovával jej znalec Jiří Klicpera. V minulosti dvakrát požádal o prodloužení lhůty pro vyhotovení posudku, poprvé skončila loni v prosinci, podruhé letos v únoru.

„Znalec v těchto dnech posudek dokončil a očekáváme, že bude doručen během několika dní. Jakmile bude doručen, budou s ním kriminalisté pracovat,“ uvedla Javorková pro Radiožurnál.

Už dříve policie uvedla, že věc prověřuje jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Pachateli za něj hrozí až šestiměsíční trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti.

Porušení mlčenlivosti

Na začátku února Klicpera v pořadu Reportéři ČT řekl, že otravu řeky Bečvy nezpůsobila chemička Deza. O několik dní dříve v online debatě expertů také prohlásil, že viníka zářijové otravy už zná. Konkrétní ale nebyl. Policie po jeho televizním vystoupení uvedla, že znalce nezbavila mlčenlivosti, což tehdy potvrdil i Klicpera. Policie jeho vystoupení v médiích vyhodnocuje a nechce jej dále komentovat. Petici za objasnění postupu úřadů při vyšetřování otravy řeky podepsalo přes 20 000 lidí.

Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Úhyn desítek ryb zaznamenali v dubnu i v Otíně u Jindřichova Hradce. Do toku zřejmě rovněž unikla neznámá látka. V neděli pak zaznamenali hromadný úhyn ryb i na řece Bílině na severu Čech. Zabývají se jím státní orgány, Povodí Ohře i Český rybářský svaz.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/becva-reka-otrava-znalec-posudek-vysledek-policie-vysetrovani

Ministerstvo zahájilo kvůli kauze Bečva prověrku na České inspekci životního prostředí — je to naděje na změnu, nebo jen další Brabcova hra? Vzhledem k tomu, že ředitel Geuss inspekci rozvracel po šest let, s jakým zadáním tam přišel?

Asi každého, koho zajímá vývoj okolo šetření zářijové havárie na Bečvě, a každého, kdo dlouhodobě sleduje situaci uvnitř České inspekce životního prostředí, zaujal středeční článek na serveru Seznamzpravy.cz: Kvůli otrávené Bečvě prověřují Brabcovi auditoři inspekci. Autor zde naznačuje, že kauza Bečva mohla přispět k výraznému ochlazení vztahů mezi vedením ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí. A uvádí, že MŽP zahájilo na inspekci hloubkovou kontrolu.

V kuloárech se začalo vzrušeně debatovat o tom, co to znamená. Že by se Brabec konečně rozhodl zbavit neschopného vedení inspekce, nebo naopak zpětně přikryje jeho postup, ať už se dělo cokoli? Těžko říct, ale v každém případě za zamyšlení stojí, co by asi v tuto chvíli následovalo po odvolání ředitele Inspekce Erika Geusse.

Co se vlastně na inspekci dělo a děje?

Především — nejde tu zdaleka jen o Bečvu. Jedná se o dlouhodobé nezvládání managementu poměrně důležité kontrolní organizace, o cílený rozvrat vnitřní komunikace a také o nastolení atmosféry strachu, šikanózní přístup k zaměstnancům, což jsem si ostatně s Erikem Geussem a jeho tehdejším náměstkem Tomášem Urbanem (současným ředitelem Výzkumného ústavu vodohospodářského), před pár lety „užila“ na vlastní kůži. V neposlední řadě se jedná o naprostou neschopnost ředitele osvojit si byť jen základy kompetencí a principů fungování takového úřadu.

Možná bych mohla být mezi prvními, kdo by se radoval z ostudně nezvládnutých mediálních vystoupení ředitele Geusse ke kauze Bečva, ale neraduju se, jen zírám a je mi stydno… Tohle si inspekce nezasloužila, a hlavně si to nezaslouží veřejnost.

Možná bych mohla být mezi prvními, kdo by se radoval z ostudně nezvládnutých mediálních vystoupení ředitele Geusse ke kauze Bečva, ale neraduju se, jen zírám a je mi stydno… Tohle si inspekce nezasloužila, a hlavně si to nezaslouží veřejnost.

Můžeme se bavit o tom, co inspektoři nebo jejich vedení při prošetřování kauzy mohli nebo měli udělat jinak, a proč tomu tak nebylo. Daleko podstatnější ale je, co se s úřadem děje už roky. A co nám Bečva už jen naplno ukázala.

Inspekce nikdy nebyla ideální. O kterém úřadu bychom to také mohli říct, že? Ale byl to celkem akceschopný kontrolní orgán se špičkovým právním servisem. A podle mých zkušeností se naprostá většina zaměstnanců snažila poctivě pracovat — tedy kontrolovat a v případě, že zjistili porušení legislativy a poškození životního prostředí, konat tak, jak jim ukládá zákon.

Je to poměrně náročná a konfliktní práce. Abyste vůbec měli šanci ji dělat dobře, musíte věřit, že kontrolovat, zakazovat a pokutovat je v některých případech nutné a že to má smysl — je to někdy jediná cesta, jak zamezit dalšímu poškozování životního prostředí. Když tomu přestanete věřit, sklouznete do přehlížení problémů, bagatelizování, k neochotě jít do konfliktu. A budete tam k ničemu. I takoví lidé na inspekci vždycky samozřejmě byli, ale troufám si říct, že jich byla výrazná menšina.

Kam až se inspekce po šesti letech Geussova vedení dostala? Do stavu, kdy odcházejí další a další odborníci, kdy je v troskách právní služba, personální oddělení, IT podpora… A co hůř, odborná oddělení i ředitelé oblastí se už šest let krčí v koutě a modlí se, aby si jich vedení na příští poradě nevšimlo.

Rozvrat inspekce řídí lidé Agrofertu

Takhle je to uvnitř. A navenek? Inspekce je ve stavu, kdy už jí prostě nikdo nevěří, kdy jsou i řadoví pracovníci a priori považováni za slouhy Agrofertu. Ale není to jejich vina a není to ani vina veřejnosti.

Je to důsledek dlouhodobé neschopnosti obhájit nezávislost inspekce ze strany vedení. A především důsledek jasného a mnoho let trvajícího střetu zájmů ministra životního prostředí Brabce a jeho spolupracovníků, které si s sebou z Agrofertu nebo spřízněných struktur na MŽP přivlekl.

Z pohledu obsazování klíčových pozic v podřízených organizacích je asi nejkřiklavější osobou bývalý zaměstnanec a mnoha posty prověřený spolehlivý spolupracovník Andreje Babiše Jan Landa, sedící na pozici státního tajemníka. Ano, na té pozici, která má podle služebního zákona plnit úlohu clony mezi politickou mocí a nezávislými úředníky!

Absurdní, že? Státní tajemník má dohlížet na dodržování služebního zákona v rezortu a mimo jiné i na vedení výběrových řízení na pozice představených podřízených organizací.

Bez odchodu ministra Brabce se nezmění nic

Co dál? Co může inspekci pomoci k tomu, aby si získala zpět alespoň takovou důvěru, jakou měla před svou totální diskreditací z posledních let? Proč by si vlastně někdo měl myslet, že Erik Geuss po šest let rozvracel inspekci v rozporu s přáním ministra Brabce?

K obnovení důvěry tedy určitě nestačí jen náhrada současného neschopného ředitele jiným, vybraným sice ve výběrovém řízení procesně podle zákona, ale na základě pokynu současného ministra Brabce a pod taktovkou státního tajemníka Landy, mužů Agrofertu. Pak se totiž stává výběrové řízení opět jen fraškou a sebelepší zákon na ochranu nezávislosti úřadů nemůže zafungovat.

Inspekce teď potřebuje zkušeného manažera, ale opravdového manažera, ne dalšího sociochopata, který rozkope do základů každou organizaci, do které vstoupí. Člověka, kterému budou moct začít věřit především vlastní podřízení, kdo se od nich bude ochoten a schopen učit odbornosti, bude schopen ocenit zkušenost, definovat problémy a hledat řešení. Nebude jim — tak jako Geuss — vyhrožovat vyhazovem nebo trestním oznámením, jakmile projeví jen náznak nesouhlasu.

Inspekce potřebuje člověka, který nebude mít vazby nejen na Andreje Babiše, ale ani na žádný jiný byznys, který by pak znovu uváděl do podezření ze střetu zájmů celou organizaci. Jenže k tomu je nezbytné, aby ve střetu zájmů nebyl ministr ani státní tajemník.

Teprve pak se může začít znovu pomalu budovat důvěra u veřejnosti, a to soustavnou a kvalitní prací při šetření jejích podnětů. A také otevřenou komunikací — protože komunikace s veřejností je zrovna tak součástí práce inspekce jako provádění kontrol a ukládání pokut.

Inspekce je stejně jako každý jiný orgán státní správy povinná o svých postupech a o stavu životního prostředí informovat veřejnost — ukládají jí to takzvané informační zákony. Nesmí zveřejnit ani o píď víc, než dovolují, ale také ani o píď méně. Není možné, aby se opakovalo to, co v kauze Bečva, kdy sveřepě neříkala prostě nic a spolu s ministrem se vymlouvala na neexistující informační embargo Policie ČR.

To byl jednak vrchol drzosti vůči veřejnosti, a jednak především jasné nedodržení zákonných požadavků, za které by měl nést přímou odpovědnost jak ředitel, tak ministr, který se na tom zatloukání buď aktivně podílel, nebo mu zblízka přihlížel. Svůj nemalý díl odpovědnosti tady nese i další Babišův člověk, tisková mluvčí inspekce Radka Nastoupilová (dříve Burketová), bývalá mluvčí hnutí ANO a spolupracovnice nynější eurokomisařky Jourové.

Mimochodem, arogantní Nastoupilová, která podle bývalých kolegů nikdy nebyla jen prostředníkem mezi úřadem a médii, ale inspekci i Geussovi osobně v posledních letech částečně „vládla“, podle Seznamu právě balí a úřad potichu opouští… Že by se jí honilo hlavou něco o hlodavcích a potápějící se lodi?

Řádně komunikovat s veřejností ohledně kauzy Bečva začal rezort až někdy koncem ledna tohoto roku, to se začaly webové stránky inspekce plnit informacemi, dokonce sama Nastoupilová kontaktovala novináře s nabídkou na rozhovor. A ministr básní o otevřené komunikaci před poslanci v parlamentu…

Poněkud pozdě, po čtyřech měsících zatloukání a informací typu: „Dezu jsme vyloučili, ale nevyvinili.“ Nebo: „Kde a kdy jsme vzorkovali, nepovíme, co kdyby se pachatel díval.“

Během těch šesti let, po které už na inspekci nejsem, odešla nebo byla donucena odejít řada zkušených lidí, kteří měli svou práci rádi a dělali ji podle nejlepšího svědomí. Ale řada jich tam zůstala, někteří zalezli do svých ulit, rezignovali a přežívají, v jiných snad ještě zbyla nějaká energie k tomu se zase nadechnout a pokračovat v kvalitní a nelehké práci.

Tito lidé si zaslouží profesionální a nezávislé vedení, kterému budou věřit oni a postupně snad zase i veřejnost. Ale to jim — ani nám — v žádném případě nemůže dát současný ministr a jeho skvadra z Agrofertu. Jim už nezávislost a profesionalitu opravdu nikdo neuvěří.

Zdroj: https://denikreferendum.cz/clanek/32345-za-stav-inspekce-nesou-odpovednost-rovnym-dilem-geuss-i-brabec-jit-by-meli-oba?fbclid=IwAR1BSibJjtp7uXfyPnOhI1zMP7wOXkqBBAWax4pf5y0kAaWda2NpSCijDyg

Minulý týden se na Ekolist.cz obrátila tisková mluvčí České inspekce životního prostředí s tím, že se inspekce cítí pod extrémním politickým a mediálním tlakem, informace od ní jsou v médiích překrucovány a nikdo se nezajímá o širší kontext. A nabídla k rozhovoru Lukáše Kůse, ředitele odboru technické ochrany životního prostředí a prevence, a oba ředitele dotčených oblastních inspektorátů Radka Pallóse a Tomáše Augustina. Přinášíme vám to podstatné, co během více jak dvouhodinového rozhovoru zaznělo.

Dnes je 28. ledna, víc než čtyři měsíce od havárie na Bečvě. Dost času na reflexi toho, jak se ČIŽP zapojila do řešení havárie. Byla to bezvadně odvedená práce?

Kůs: Byla to dobře odvedená práce.

Bude to patřit mezi výstavní kauzy, kterými se může inspekce chlubit?

Kůs: Byla to standardní činnost inspekce. Nebudu říkat, jestli je výstavní, nebo ne.

Pallós: Podívejte, žádná ekologická havárie není něco, co by člověk vystavoval… Ale napadá mne termín případová studie. Na takové havárii se člověk něco dozví, profesně vás to posune.

Tohle byla velká havárie, tedy i velká zkušenost. Co si z havárie na Bečvě odnášíte za poučení? Je něco, co je do budoucna potřeba zlepšit?

Pallós: Komunikace směrem ven.

Jak to myslíte?

Pallós: Ne vždy se nám podařilo dobře vysvětlit náš postup a naše postavení v rámci státní správy. Jsou věci, za které odpovídá inspekce, a jsou věci, za které odpovídá někdo jiný.

Myslím, že se nám nepodařilo včas po havárii říct, jaká je konkrétně naše role. A pak by mohla nastat odborná diskuze, co se udělalo a co se neudělalo. Ale taková diskuze nenastala. Jsme jen kritizováni, že je málo vzorků, že jsme něco měli udělat líp, že jsme něco nepředali…

Kůs: Je taky otázka, jestli jsme vůbec dostali prostor pro vysvětlení úlohy jednotlivých orgánů. Doteď to byly vlastně jen ataky k jednotlivostem.

Zajímavé na tom je, že ataky jdou jen na inspekci, přestože my jsme jen jedním z těch koleček celého soukolí aparátu, který havárii řeší.

Jaká tedy je vaše role ve vyšetřování havárie?

Pallós: Existuje dokument, který se málo zmiňuje, zápis z havárie, který pořídil vodoprávní úřad v Hranicích (pozn. red.: Ekolist.cz si o tento dokument vodoprávní úřad Hranice požádal, aktuálně jej ještě nemá k dispozici). Ten je zajímavý tím, že v něm jsou role rozděleny naprosto exaktně a v souladu se zákonem. A je v něm popsáno, co si který orgán státní správy vezme na starost.

A inspekci připadla role, která spočívala v monitoringu toku a hledání příčin otravy ryb. Ne v hledání toho, kdo to způsobil. Zjišťovali jsme, co způsobilo otravu. To, kdo to způsobil, si vzal na starost jiný orgán státní správy.

Kůs: A tyhle role rozdělil vodoprávní úřad, který zmáhání havárie ze zákona řídil.

A to tedy určil vodoprávní úřad Hranice?

Pallós: To byla dohoda mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím.

Důležité je říct, že všechny orgány spolu komunikovaly a podle mého v dané situaci udělaly maximum.

Jistě, dnes někdo může říct „ale mohli udělat ještě tohle a tohle“. V dané chvíli, kdy stojíte na mostě, všude okolo pole, a v řece směrem dolů hynou ryby, tak nepřemýšlíte nad tím, v jaké kilometráži je nejbližší průmyslový zdroj znečištění. První, co vás napadne, je zemědělec, nebo že někdo něco vylil z mostu… A rozebíráte, co se mohlo stát. A podle toho rozhodujete, jak odebírat vzorky...

Vážně není úplně jednoduché projít čtyři kilometry toku po obou stranách a říct „tady je x výpustí a všechny odebereme“. V dané chvíli vyhodnotíte, které jsou podezřelé a odeberete jen ty.

A proto se role na začátku jasně rozdělí a řekne se, kdo co udělá. Vodoprávní úřad, který je nejblíž, se domlouvá s hasiči, kde odeberou vzorky. Jde se po toku jeden dva kilometry a hledá se. A toho se na výzvu hasičů účastnila Česká inspekce životního prostředí, která uplatnila své zkušenosti.

Náš pracovník byl v neděli na místě jeden. Inspekce má omezený počet lidí a nikdy nebude schopna konkurovat vodoprávním úřadům nebo hasičům co do počtu lidí, které můžeme nasadit.

Myslíte si, že pracovníci vodoprávního úřadu Hranice či Valašské Meziříčí byli dostatečně zkušení a kompetentní k tomu, aby zvládli řešit takovou událost?

Pallós: To není otázka na nás. My nejsme schopni na pohled určit kompetence člověka….

Ale z toho nedělního zápisu rozhodně neplyne, že by byli „mimo mísu“.

Kam mířím: Nemohlo se stát, že taková havárie byla nad zkušenosti místních vodoprávních úřadů? Neměla to převzít inspekce, která by měla mít zkušené vodaře?

Augustin: Víte, zkušenost s takhle velkou havárií má v rámci republiky málokdo. Podobná havárie se stala naposled přibližně před patnácti lety…

Pallós: Vodoprávní úřad má tuhle povinnost ze zákona. Pokud tomu nevěnuje prostředky, čas, finance, je to jeho záležitost…

Pardon, ale tuhle působnost má přece i Česká inspekce životního prostředí…

Kůs: Když se podíváte do vodního zákona, tak jedna z mála věcí, která tam je jasně napsaná, je, že řízení prací na zneškodňování havárie má vodoprávní úřad.

Pozor, řízení prací při zneškodňování havárií. Ne pátrání po příčině…

Kůs: Zneškodňování havárie jde ruku v ruce s dalšími kroky. Čili v ten daný okamžik byla jednoznačně stěžejní úloha vodoprávního úřadu rozdělit role.

A tím neříkám, že my dáváme ruce pryč. Když nám vodoprávní úřad zavolal, náš pracovník, který měl havarijní pohotovost, přijel a na místě se domluvili, co bude dělat.

V kolik váš pracovník dorazil?

Kůs: V neděli 20. 9. kolem 14:15.

Můžete to nějak doložit? Podle pana Pernického totiž pracovník ČIŽP dorazil až kolem 16 hodiny…

Kůs: Ano, máme snímky, které náš pracovník pořídil v 14:27. (Lukáš Kůs ukazuje na počítači snímek řeky Bečvy, pořízený z mostu v Hustopečích, vlastnosti dokumentu mají datum 20.9.2020 14:27.)

Pallós: Jenom poznámka, pracovník ČIŽP nemá povinnost se někomu na místě hlásit…

Inspekce má krajské členění. Když by se havárie stala v Jeseníku, tak tam holt dojedeme za čtyři hodiny. Brněnský inspektorát to má k Bečvě skoro dvě hodiny… A to je mimo jiné důvod, proč má smysl, aby takové havárie byly v kompetenci vodoprávního úřadu. Protože je blízko. A protože to místo zná, je to on, kdo povoluje všechna vypouštění odpadních vod.

Když byste šli do důvodové zprávy k vodnímu zákonu, tak tam určitě najdete zdůvodnění, proč si vodoprávní úřady chtěly tuto kompetenci podržet u sebe.

Augustin: Vodoprávní úřady nejenže mohou být na místě první, ale znají místní podmínky, příjezdové cesty, ví, jak se dostat k výustím a k toku.

Ne každá havárie musí také nutně pocházet z průmyslového areálu a jeho výusti, často jsou to také splachy z polí, někdo mohl vylít cisternu. Pro zjištění takových věcí je místní znalost velkou výhodou, kterou z povahy věci inspekce nikdy nemůže mít tak dobrou, jako místní vodoprávní úřady.

Rozumím, vodoprávní úřad to má blíž a může být na místě první. Na druhou stranu inspekční činnost v provozech dělá Česká inspekce životního prostředí, takže vy zase víte, co kde používají za látky. A dokážu si představit, že na obci s rozšířenou působností sedí člověk, který není vodař.

Pallós: Na místě bylo odborníků na vodu dost. Byli tam zástupci povodí, lidé ze dvou vodoprávních úřadů, byli tam i rybáři, kteří řeku znají. V tomhle určitě problém nebyl.

V čem byl problém?

Pallós: V tom, že to byl jednorázový vnos. Když je vnos trvalý, najdete ho snáz, protože v řece zůstává ‚ocas‛.

U jednorázového vnosu nemá smysl pobíhat tady (ukazuje na mapě řeku u Hustopečí nad Bečvou a Valašského Meziříčí), kde už stejně nic nenajdete. Smysl má zaměřit se na zmírnění následků…

Proč?

Pallós: Protože to je první věc, kterou je potřeba udělat. Tok a jeho obnova stojí víc, než co stát dostane z druhé strany na pokutách.

A další zásadní věc, kterou je potřeba udělat, je najít tu látku. A najít ji není vůbec jednoduché, když vůbec netušíte, co by to mohlo být. Takže na začátku nevíte vůbec nic a zkoušíte úplně všechno.

Chemických látek jsou miliony. Dobře, je asi pět šest základních směrů, možná deset, a na základě chování ryb a dalších zřetelných věcí řeknete laboratoři, co mají testovat.

Jenže druhý den vám řeknou, ‚je to otrava, ale nevíme z čeho‛. Tak to jsme viděli sami. Takže znovu a musíte analýzu zpřesňovat. A zpřesnění analýzy nějakou dobu trvá.

Někdo pak prohlásí, že kyanidy se přeci dělají za hodinu. Ano, v případě, že víte, že máte hledat kyanidy a že máte pár vzorků. Ne takové množství vzorků, které byly z Bečvy.

Což je mimochodem důležitá zkušenost Bečvy. Pokud nevíte, co je to za látku, tak kvůli dalšímu zpřesňování analýzy potřebujete mít vzorků dostatečný objem. To není co vzorek to PETka. Potřebujete jich víc.

A ještě připomenu, jak se první den řešila možná příčina. V úvahu přicházely nejrůznější teorie. Někdo něco vypustil z mostu, přiteklo znečištění z polí, splach odněkud, mohla to být biologie, něco z okolí. A hledalo se, vodoprávní úřady všechny provozy obvolaly a zjišťovaly, jestli se v nich něco nestalo, o čem třeba podnik ještě neví. A to i ty provozy, které byly plus mínus čtyři kilometry, což je na havárie daleko.

Čili havárie, která má tyhle zvláštnosti, se prostě musí řešit postupně, krok po kroku.

Zmiňovali jste vzorkování. V jednom dokumentu na webu ČIŽP, který shrnuje informace k havárii k Bečvě, stojí, že vzorky odebíraly vodoprávní úřady, hasiči a inspekce. To, že tam není Povodí Moravy, je jen textová chyba, nebo tam nebylo?

Pallós: To je textová chyba. Osobně jsem byl u toho, když jsme společně odebírali vzorky. A myslím opravdu společně, my jsme házeli kýbl, oni podávali vzorkovnice….

Který den to bylo?

Pallós: V úterý. V úterý jsme společně sebrali vzorky až po soutok s Moravou.

Já bych myslel, že pro odhalení místa vniku jsou nejdůležitější vzorky z neděle…

Pallós: Ne u jednorázového vnosu.

Při něm máte úhyn ryb v nějakém místě, ale musíte vzít v úvahu, že mortalita ryb je různá a vy nevíte, jestli jsou v kontaminační mraku, nebo jestli už odtekl.

My dnes předpokládáme, že to byly kyanidy. A je vcelku jedno, jestli máte ve vzorku koncentraci 0,1 nebo 1,1, protože kyanidy nemají ‚podpis‛. Ani volný, ani vázaný kyanid nenaznačuje, jaký je zdroj.

Čili ke zjištění viníka je zapotřebí udělat jiné analýzy. My jsme nějaké dělali, ale záleží na policii, které z nich si vezme, jaké má vlastní a jak to pospojuje.

Augustin: Znovu připomínám, že v neděli jsme nevěděli vůbec nic. Nevěděli jsme, že jsou to kyanidy, nevěděli jsme, že to je otrava. Proto bylo klíčové zjistit příčinu úhynu ryb a v případě otravy zjistit, která látka ji způsobila.

Dobře, tomu rozumím, je důležité vědět, co je to za látku. Ale není také důležité sebrat co nejdříve co nejvíce vzorků, aby se z nich dalo následně určit, odkud to přišlo?

Pallós: Zkušenost inspekce je taková, že pokud se jedná o jednorázový vnos, je lepší nejdřív zjistit, jaká je to látka, protože podle ní máme možnost určit, které provozy by to být mohly a které ne. A pak se dá jít prověřovat, co se kde dělo.

Jak se zjistilo, že šlo o jednorázový vnos?

Kůs: To bylo vidět už v neděli v podvečer. V místech, kudy kontaminační mrak prošel, už zase byly živé ryby. A dalo se sledovat, že mrak postupuje dál po toku.

V tu samou chvíli byste na místě vnosu měl minimální šanci, že něco najdete, do vzorků byste nabíral jen vodu bez předmětné kontaminace.

Soudní znalec, který se případu věnuje, nedávno – volně cituji – řekl: "byli tam lidi, kteří to nedokázali reálně vyhodnotit, a došlo ke stavu, kdy je velký nedostatek důkazů… víme viníka, ale musíme mu to umět dokázat, proto to trvá tak dlouho…" Jak je možné, že je nedostatek důkazů?

Pallós: V takových případech, jako je Bečva, bude důkazů vždycky nedostatek.

Když bychom hned věděli, kdo to udělal, tak u něj odebereme vzorky a máme ho. Ale když to nevíme… a když někdo bude chtít důkazy zamaskovat… vždycky tu bude důkazní nouze.

Kůs: Je potřeba mít na paměti, že policie má i další prostředky, jak si opatřovat důkazy. Určitě nevycházejí jen ze vzorků, ale mají výslechy a další.

Pallós: A pak prostě platí, že jsou havárie, které se nevyřeší, kdy viníka nezjistíte. A já jsem na začátku kauzy řekl, že je možné, že se na to nepřijde, že se nikdo nepřizná.

Čekáte to i u Bečvy?

Pallós: Nečekám. A i když znalec hodnotí, že tu je malé množství důkazů, tak pořád si myslím, že… My máme o tom, odkud přitékaly kyanidy do Bečvy v době havárie, jasno, ale nemůžu mluvit za znalce.

20. září byli u Bečvy lidé z vodoprávních úřadů, inspekce, hasiči …

Pallós: a Povodí Moravy.

Přitom na webu Povodí stojí, že je nikdo nepřizval…

Pallós: Nevím, co napsali na webu, s tím nemohu polemizovat. Ale určitě byl na místě pracovník Povodí, bude to v zápisu z šetření, určitě se s vodoprávním úřadem domlouvali na způsobu nadlepšení průtoku, aby se znečištění naředilo.

A odebírali vzorky?

Kůs: Víte, k tomu se nechceme vyjádřit, abychom nemluvili za Povodí Moravy. Za nás musím říct, že s Povodím Moravy se spolupracovalo skvěle.

Ale k tomu odběru vzorků. Mezi lidmi je představa, že se měly hned odebrat vzorky ze všech výustí. To je hodně teoretická představa, která není v praxi uskutečnitelná.

Aby to mělo smysl, musíte vzít určité množství vody. A berete pod výustí, nad výustí a z ní. Rázem máte desítky litrů vzorků. Výustí máte na relativně krátkém úseku dvacet. Jenom materiálově a logisticky je to náročné, prakticky nereálné.

Pallós: Taky musíte mít tu znalost, kde výusti jsou, musíte vědět, jak se k nim dostat i s materiálem na odběr vzorků. Na konci září byl břeh zarostlý křídlatkou. A říct, že tohle všechno měla zabezpečit inspekce… to v jednom chlapovi asi ne…

První kontroly v provozech zahájila ČIŽP 24. 9. To byly ohlášené kontroly?

Kůs: Kontroly jsme zahájili od 24.9. Ale úkony předcházející kontrole jsme zahájili už 21. 9.

Co si mám představit pod úkony předcházejícími kontrole?

Kůs: Terénní šetření, místní šetření, kdy sbíráme podklady, mapujeme terén, popisujeme skutečnosti, a to vše se potom zahrne pod kontrolu, pokud ji zahájíme.

Pallós: Dřív se tomu říkalo zajištění důkazů.

Byly to ohlášené kontroly? Jestli se dobře orientuju, tak jsou ohlášené kontroly, které se dají písemně vědět a začátkem kontroly je převzetí dopisu, byť fyzicky inspektor přijde až později. A pak jsou neohlášené kontroly, kdy inspekce přijde na vrátnici, ukáže průkazku a vyžádá si součinnost…

Augustin: U každého subjektu byla první „návštěva“ vždy neohlášena, respektive jsme se nahlásili až na místě, nedávali jsme vědět dopředu.

Kdy byli inspektoři fyzicky v kontrolovaných provozech?

Kůs: 21. 9. To jsme vstoupili „za plot“, na to už musíte ukázat průkaz.

Můžete říct, v jakých? Nebo kolika?

Kůs: 21. 9. 2020 byla místní šetření provedena u 3 subjektů, to ovšem neznamená, že se jednalo o jedinou činnost ČIŽP. Nadále probíhal monitoring toku i ze strany ČIŽP.

Musím říct, že pro mě bylo velikým překvapením, když jsem se na konci listopadu dočetl v Deníku Referendum o havárii v podniku Deza, o které mluvčí Agrofertu hovoří jako o provozní události. Jak je možné, že na to nepřišla inspekce při své inspekční činnosti v týdnu bezprostředně po havárii?

Kůs: Areál Dezy má nějakých 120 ha plochy… Při šetření 21. 9. se naši inspektoři zaměřili na možné ‚výstupy‛, kudy mohla kontaminace z areálu odcházet.

Nemohli jsme obsadit celou Dezu, museli jsme se přesunout na další a další provozy, které bylo potřeba rychle zkontrolovat.

Při téhle inspekční činnosti jste nepročítali provozní deníky nebo interní dokumenty?

Kůs: Ne, soustředili jsme se výusti, to, co z areálu teče ven. Na procházení deníků nebyl čas.

První den se stihlo prověřit provozů víc. A je možné, že jsme díky tomu přišli na ten důležitý.

Víte, když se až investigací novinářů dozvíme o tom, že ve stejný den, kdy byla vytrávená řeka, dojde v Deze k ‚provozní události‛, tak to prostě vypadá jako selhání inspekce.

Kůs: Jasně, to chápu.

My jsme skutečně nemohli projít veškeré jednotky provozu Dezy.

Na druhou stranu, ten dotyčný, který informaci o havárii v Deze dal novinářům, ji mohl dát i inspekci. A my bychom to prošetřili. To se ale nenastalo. Proč nepřišel za námi?

Augustin: U havárie takového rozsahu se už může jednat o trestný čin, a v tu chvíli by to měl člověk oznámit policii.

Pallós: Víte, ve dvou lidech, kteří jdou na kontrolu, nemůžete tak velký provoz projít do absolutního detailu. Podobně se poukazuje na to, jestli jsme prověřili všechnu kanalizaci vodního hospodářství, která tam je. To je 60 km trubek, z toho 30 km zakopaných. Já si úplně neumím představit, jak bychom to měli udělat, aby to bylo úměrné ekonomicky i technicky.

A i kdybyste v ten den stál v Deze u kaustifikační jednotky, nezjistil byste, co se tam stalo. Protože podle popisu došlo k tomu, že byl poškozený ventil, vyvřela fenolová voda a vyteklo to vedle. Maximálně bychom našli nápis ‚nefunguje ventil‛. Ale inspekce nemůže zkoumat, jestli funguje každé poplašné zařízení a jestli každý ventil mají správně. Na to skutečně inspekce nemá kapacitu.

Věděli jsme, co jsme schopni v daném čase zkontrolovat. Zkontrolovali jsme výstupy. A vycházeli jsme z toho, že samotný provoz je do jisté míry zabezpečený. Takže teoreticky je proti těmto poruchám chráněný, například hydraulickou clonou.

Pravda je, že Deza to měla hlásit. Když jsme tam byli, ptali jsme se, jestli evidují nějakou událost, která by se vymykala standardu. Tak zněla naše otázka. A odpověď Dezy byla ne.

Kůs: A ještě podotýkám, že stejnou otázku jim položil už 20. 9. vodoprávní úřad Valašské Meziříčí.

Bude tohle mít pro Dezu nějakou dohru?

Kůs: V Deze stále probíhá kontrola ČIŽP. A dokud ji neuzavřeme, tak můžeme říct jen to, že nenahlášení mimořádné události je porušení předpisů.

Vy jste v úvodu zmiňovali nedostatečnost v komunikaci. Proč jste hned v prvních dnech nezveřejnili informace typu: sebrali jsme tolik a tolik vzorků na těchto místech, odeslali jsme je do těchto laboratoří. Vlastně zveřejnit co nejvíc možných informací o tom, co jste udělali. Řekl bych, že hodně lidí bylo v prvních dnech ohromeno rozsahem havárie. A dost možná potřebovali vidět, co inspekční orgán, který pro takové případy máme, konkrétně dělá, aby odhalil viníka…

Kůs: Potíž je v tom, že u podobných trestných činů mohou být takové informace použité obhajobou případného viníka. Proto jsme velmi obezřetní, o čem budeme informovat.

Počty vzorků jsme postupem času zveřejnili, informace jsme postupně uvolňovali, jak jsme na ně byli tázáni.

My celé ty čtyři měsíce neustále zvažujeme, co všechno ještě řekneme. Právě z toho důvodu, abychom nechali policii prostor, aby se případ pohnul o kus dál. Aby nevznikaly další a další teorie, kterými se potom policie musí zabývat.

Proč vyšetřování trvá tak dlouho?

Kůs: Délka šetření je logická. Je potřeba zhodnotit jak jednotlivé provozy, zda by z nich mohlo dojít k takovému úniku, musí se vyhodnotit chemismus vody v toku, hydrodynamika toku. Proto je to tak dlouhé. A zároveň policie musí ověřit všechny další možné scénáře.

My se pohybujeme na hrozně tenké hranici mezi veřejným zájmem na informování veřejnosti a veřejným zájmem na odhalení viníka.

Zároveň jsme vždycky postupovali takto a nikdy s tím žádný problém nebyl. Je to možná dané tím, v co Bečva vyústila, že se nevede odborná debata, ale jen se útočí na inspekci…

Rozumím, že nemůžete prozradit úplně všechno. Zároveň mám dojem, že i vlastní vinou inspekce a toho, jak neinformovala, to došlo tak daleko, že dnes (tj. 28. 1.) ve Valašském Meziříčí zastupitelé hlasovali o výzvě ministrovi, aby odvolal vašeho ředitele. A rozhodně se domnívám, že tahle kauza pověsti ČIŽP v očích veřejnosti nepřidala.

Augustin: Možná v současné době nepřidala, ale to je hodnocení v době, kdy není uzavřené vyšetřování policie, ani šetření inspekce.

Já nechci uvádět, v jaké fázi šetření jsme, ale ČIŽP je v současnosti hodnocena ve chvíli, kdy ještě není známo, jak tato kauza dopadla.

Funguje při podobných událostech komunikace mezi jednotlivými institucemi, kterých se to týká? Vodoprávní úřady, jiné úřady, inspekce, hasiči, povodí? Je to dobře nastavené?

Pallós: Z našich zkušeností můžeme říct, že fungujeme my a hasiči. O vodoprávních úřadech musíme bohužel říct, že ne vždy se je podaří vzbudit...

Kůs: Víme o krajích, kde vodoprávními úřady není zabezpečované to, co se povedlo na Bečvě. Protože Bečva vlastně v tomhle ohledu klapla. Mohlo být hůř. Víme o místech, kde vodoprávní úřady nedrží havarijní pohotovost a hasiči se jim nedovolají.

Rozumím tomu proč. Je to výkon přenesené působnosti, na ten obec dostává rozpočet, a cokoli je nad to, musí obec dofinancovávat ze svého.

A teď jen, aby to nevypadalo, že jdeme proti vodoprávním úřadům na Bečvě. Není to tak. Ze zápisu je patrné, že konaly, co měly, mělo to řád. Jen se teď mezi nás vkliňují politické tlaky. A s tím my ani oni nemůžeme nic dělat. Tomu nemáme šanci čelit.

Augustin: Z mého pohledu to byla týmová spolupráce lidí, kteří se sešli až na té havárii. A na takovou událost nemůžete dopředu tým lidí z různých institucí secvičit, protože nevíte, kde se havárie stane, ani jaký bude mít rozsah. Tady spolupráce rozhodně fungovala. A každý jednal podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Pomohl by nějaký metodický materiál nebo novelizace vodního zákona, které by jasně řekly, kdo co má kdy dělat, a případně kde mají hledat informace třeba ty vodoprávní úřady, které to nemusejí kapacitně či odborně pokrývat?

Kůs: Cokoli na základě Bečvy vznikne, bude přínosem. Ministerstvo i my víme, že v systému je co zlepšovat. Jestli něco selhalo, tak ne inspekce, ale systém. Co se týče toho metodického pokynu. Ano, bude to zase další papír, bude to určitě dobrý, ale budeme zase narážet na to, do jaké míry budou například vodoprávní úřady ochotné jej nastudovat.

Ale v případě havárie budou mít možnost ho vytáhnout a přečíst si ho.

Kůs: Ano, proto říkám, že to bude zlepšení.

Zmínili jste, že vás veřejnost hodnotí před uzavřením kauzy. Jak dlouho ale na to uzavření máme čekat?

Pallós: Otázka je, jestli po nás chcete, abychom ukázali viníka. To od nás nemůže nikdo čekat, dokud policie neřekne, že má výsledky. Teď čas určují oni.

Jedním z témat, o kterých se mluví, je, proč inspekce neinformovala, že v řece je kyanid, když se ve vodě pohybovali rybáři, někdo mohl upadnout, nalokat se…

Kůs: Koncentrace kyanidu, které v řece byly, by nepřinesly žádné fatální důsledky, určitě by při případném loknutí neumírali lidé.

Pallós: Technicky, náš člověk nemůže obsluhovat místní rozhlas. Proto jsou rozděleny kompetence v integrovaném záchranné systému. My tu informaci předali úřadům a ty s ní měly naložit.

Další nevyjasněná věc je ohledně vzorků od rybářů, které inspekce nepřevzala. Nemohly to být ony, které by ukázaly na viníka?

Kůs: Velmi si vážím práce rybářů, kteří na místě zasahovali, museli vybírat ryby a muselo to pro ně být hrozné. Byli nedílnou součástí toho, že se to podařilo zvládnout tak, jak se podařilo.

Ale ten jejich vzorek byl z části toku někde od Hustopečí nad Bečvou a pravděpodobně by řekl to samé, tedy že to byl kyanid. Akorát by tam mohla být jiná koncentrace.

Náš kolega si u hasičů ověřil, že mají odebrané vzorky, konzultoval věc s laboratoří a na základě toho rozhodl, že vzorky od rybářů nepřevezme.

Mimochodem, vodoprávní úřad v Hranicích má tu samou kompetenci jako inspekce. Proč je tedy nedal do laboratoře on?

Pallós: Protože zřejmě dospěl k tomu samému. Že je zbytečný. Jestli někdo tvrdí, že to byl klíčový vzorek, tak ať řekne, v čem konkrétně má být klíčový. V první den se náš inspektor domluvil s hasiči, odebrali čtrnáct vzorků s tím, že se provedou dvě kola vzorkování. Čili my vzorky z té doby máme.

Co k tomu ještě nezaznívá, je, že ryby od rybářů už byly nějakou dobu leklé a byly špatné. Když náš inspektor odebíral vzorky ryb, bylo to podle instrukcí laboratoře Státního veterinárního ústavu a ryby hned zachladil.

Ten argument ke klíčovosti je, že to byl zřejmě první odebraný vzorek, tedy že roli hraje čas.

Pallós: Tak to stačí si srovnat časy odběru vzorků, a jaké hodnoty tam byly.

To se dá ale těžko dělat, když nejsou zveřejněná data a časy odběru vzorků od inspekce či hasičů…

Pallós: Ale takhle za námi nikdo nepřišel, že by chtěl diskutovat, proč je vzorek od rybářů klíčový.

Když řekne, že je klíčový, tak já klidně ukážu hodnoty, a řeknu mu, kdy jsme odebrali naše vzorky. Protože z našich vzorků se dá vymodelovat, kde kontaminační mrak začíná nebo minimálně to, kde už slábne.

K Bečvě také zaznívá, že se postupovalo chaoticky. Tvrdí to rybáři, mluví o tom soudní znalec…

Pallós: S tím nesouhlasím. Lidi na místě spolu komunikovali. Zpětně se možná zdá, že to mohlo fungovat líp, ale na to není žádná kuchařka, podle které se dá jet od začátku do konce. Vždycky to bude o osobní zkušenosti a lidských vlastnostech toho, kdo to řídí a také těch, co se na místě pohybují.

Jedním z negativních důsledků toho, co se děje kolem téhle havárie, bude, že budeme mít problém sehnat někoho na havarijní službu. A podniky nebudou chtít hlásit své havárie a vodoprávní úřady o nich budou radši mlčet, protože nebudou stát o takovou pozornost médií. Každý se tomu bude spíš vyhýbat.

Rybáři také zmiňují, že z řeky cítili chlór, který inspekce neřešila…

Pallós: Ano, rybáři říkají, že chlór hlásili všem. My jsme o chlóru slyšeli prvně až v pondělí z rádia a v pondělí jsme za tím účelem udělali vzorky. Víte, na místě bylo opravdu velké množství lidí z institucí, které se podílely na zásahu. Kdyby tam byl cítit chlór, dostane se to do zápisu z havárie hned ten den.

Kůs: My jsme to samozřejmě ověřovali. A ptali jsme se zpětně inspektorů, kteří se na místě v první dny havárie pohybovali, jestli skutečně cítili chlór a pak se podařilo vyjasnit, jak k té situaci došlo.

A je z toho poučení nejen pro inspekci, ale pro kohokoliv, kdo je zapojený, aby zaznamenali jakékoliv markanty a aby tuto informaci předali zasahujícím složkám, hasičům, inspekci. Aby taková potenciálně důležitá informace nezanikla.

Pardon, a k jaké situaci s chlórem tedy došlo?

Kůs: Pokud skutečně rybáři cítili chlór a nepopírám, že to tak mohlo být, tak se nacházeli na jiném místě, než naši inspektoři. Bohužel inspekci tuto informaci nesdělili.

Je něco důležitého, co by mělo zaznít, na co jsem se nedokázal zeptat?

Kůs: To, že inspekce je připravena na odbornou a řízenou diskuzi tak, aby obhájila své jméno a postupy.

Máte představu, kdo by ji měl vést?

Kůs: V podstatě kdokoli, kdo není agresivní a nemá už předem hotovou představu o odpovědi.

My neříkáme, že jsme nemohli pochybit. Ale jestli ano, ať nám někdo prokáže kdy a v čem a můžeme se o tom odborně bavit. Ale v tuhle chvíli jen opakujeme, že jsme dělali, co jsme mohli, byli jsme na místě, jak umíme nejrychleji, a konali jsme, jak bychom konali při jakékoli havárii.

Máte pocit, že máte stále podporu ministra životního prostředí?

Kůs: Ano.

 

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/velky-rozhovor-s-cizp-o-havarii-na-becve-provozni-udalosti-v-deze-a-vzorcich-od-rybaru?fbclid=IwAR3YbMiHDK4GRjUw3tg5aFRWPRCKCN28K-xxZMoBmRmdlW3Q_HXqlIDn9pw