V rámci narůstajících pochyb nad způsobem, jakým postupuje Policie ČR při šetření otravy Bečvy, jsme se snažili zjistit více o práci soudního znalce. Když jsme mu zavolali, abychom ověřili svá alarmující zjištění, nečekaně se rozpovídal.
On-line debata s názvem Vodárenský čtvrtek, kterou pořádala 21. ledna Asociace pro vodu ČR, připravila účastníkům nečekanou zápletku. Setkání odborníků mělo na programu téma „ohrožené řeky“ a věnovalo se také zářijové otravě na Bečvě. Ve druhé půli debaty se slova poněkud asertivně ujal člověk jménem Jiří Klicpera a představil se jako soudní znalec v kriminálním vyšetřování případu. Spoludiskutující a diváky překvapil tezí, že „zná viníka“ a současně tvrzením, že v případu „je velký nedostatek důkazních prostředků“.
Deník Referendum proto Jiřího Klicperu oslovil s žádostí o vysvětlení, jak je možné při chabých důkazech určit viníka otravy, která zasáhla čtyřicet kilometrů řeky. Telefonát se nečekaně protáhl ve čtyřicetiminutový rozhovor, jenž nyní čtenářům přinášíme.
Vy jste na Vodárenském čtvrtku 21. ledna řekl, že jste ten „nešťastník, co má na starost tu Bečvu“ jako soudní znalec. Ráda bych se vás v té souvislosti zeptala na jednu věc, kterou jste tam pronesl. Řekl jste, že na jednu stranu je tady nedostatek důkazních materiálů, ale na druhou stranu už znáte viníka. Jak je to možné?
K tomu vám řeknu, že důkazy, o kterých si spousta lidí myslí, že existují jako jasný důkaz, nejsou tak jasným důkazem, protože obhajoba viníka je schopná je snadno popřít a vyvrátit. Nemůžu vám k tomu víc říct, protože když se takové věci dostanou ven, viník se samozřejmě připraví na obhajobu a použije argumenty, které dopředu vím. Proto se musím snažit, abych argumentaci podepřel větším a rozsáhlejším studiem.
To znamená, že když jste na Vodárenském čtvrtku říkal, že vzorky vody v neděli 20. září orgány na místě nesebraly správně a že — pokud to tak můžu interpretovat — nejsou vypovídající, tak to znamená, že vy důkazy nečerpáte z odebraných vzorků, ale z něčeho jiného?
Dá se to tak říct. Snažím se dojít k tomu, jak skutečně ta havárie vznikla, proč to doteklo až dolů takovýmto způsobem. A teprve od toho se můžeme dostat k nějakému pořádnému výsledku. Protože ve vodařině platí, že jeden vzorek — žádný vzorek. Zvlášť, když ho nabere někdo, kdo k tomu není odborné cvičený. A neví, co s tím. A to je ta věc, které by se chytil případný obhájce. Ale byl bych strašně nerad, aby se tohle dostávalo ven.
A vy jste prováděl i test s barvivem fluorescein, který měl imitovat trasu toxické látky a určit tak, zda tekla už z Juřinky, tedy z kanálu bývalé rožnovské Tesly, nebo z Dezy?
Ano. Byl jsme první na světě, kdo tohleto použil v případě havárie! Přede mnou použili flurescein pouze jednou na světě k takovému účelu. Ale to nebylo hodnocení havárie. To použili fluorescein k obarvení řeky při oslavách svatého Patrika, protože při nich musí být všechno zelený.
To vám gratuluji k premiéře.
Vím, že se fluorescein používá k jiným věcem na čistírnách. O tohle zjištění jsme se opřel při povolování akce. Takovou akci totiž musí schválit vodoprávní úřad. S nimi jsme to museli předem dojednat a doložit. Mimochodem fluorescein taky používali Američané při přistávání kosmických lodí. Když přistávalo Apollo do moře, tak aby tu loď dobře našli, okamžitě po přistání vypustili kapsli s velkým množstvím fluoresceinu a obarvili moře — aby byla vidět z letadla z velké dálky.
Zajímalo by mě, jak jste mohl napodobit situaci, která tam byla 20. září? Včetně průtoku v řece, koncentrace a objemu té toxické látky, její hustoty a tak dále… Tyto vstupní informace jste měl?
To jsme museli udělat podle provozního řádu odvaděče z čistírny. Museli jsme se držet toho, co tam je. Tam funguje měření, takže my jsme věděli, kolik tam teklo litrů — můžu vám říct, že šestatřicet litrů za vteřinu je průměrná hodnota, která tam teče skoro stabilně. To je povolená hodnota, o které se ví. Takže na tuhle hodnotu jsem si to počítal. Ale stejně jsem to musel dělat natřikrát, protože nikdo nevěděl, kolik toho fluoresceinu se tam má dostat, aby ta barva byla vidět.
Takže vy předpokládáte, že ať už to vyteklo z jakékoliv výpusti, že toxická látka vtekla do řeky za standardního provozního režimu? Neberete v úvahu, že by to mohl být výsledek nějaké havárie, kdy tam toho teklo více, jinou rychlostí, v jiné hustotě a tak dále?
My víme, kolik tam toho teklo co do množství. Koncentrace je věc druhá. Ta se dá odvodit zpětně z toho, co se naměřilo v řece. Ale hlavní příčinou toho všeho podle mě bylo, že v řece zrovna tekly jen necelé tři kubíky vody za vteřinu.
Ono to celé funguje jako když vyšetřujete letecké havárie. Dívala jste se někdy na takové ty televizní pořady? To bývá dost často.
Ano, ano…
To je strašně poučné. Musíte na to jít opravdu tak, jak to v těch pořadech dělají — až do posledního důsledku a zjistit opravdu, kde co všechno je. Ono se vám to pak poskládá, že vždycky tam není jenom jedna příčina, ale je jich víc. A ty se vám pak složí dohromady. A teprve když všechny ty příčiny dáte dohromady, zjistíte, že nastala havárie.
To je jako když se nabouráte s autem, taky máte několik takových příčin — že telefonujete, nedáváte pozor a přemýšlíte o něčem. Musí se vám k tomu ale vyskytnout ještě to druhé auto, do kterého vrazíte. Tady to bylo taky podobně.
Takže když jste dělal svůj pokus, průtok v Bečvě byl rovněž necelé tři metry krychlové jako onoho 20. září?
Byl o trochu větší. My jsme čekali strašně dlouho, až jsme se dostali na ty hodnoty, které jsme potřebovali. Musel jsme hlídat srážky. Protože to nemůžete přijít a hned to tam nalejt.
A o kolik byl ten průtok větší?
Můžu vám to říct docela přesně, když jsme to dělali, byl tam průtok něco okolo pěti kubíků. Dál už jsme nemohli čekat. On ten průtok šel dolů pomaloučku, ale už se hnaly další marky a další den zase lilo. Pak jde okamžitě voda nahoru. Dělali jsme to, tuším, 20. listopadu. Dřív to nešlo.
A vy jste nechtěli dál čekat, protože jste se báli, že už to bude jen horší?
No dělal jsem, co šlo. Protože jsme tlačení k tomu, že všichni chtějí výsledky teď hned. A ono to nejde. A když musíte čekat, než vám řeka klesne na tuto hodnotu, tak tomu neporučí ani ministr.
No a vám to tedy vyšlo tak — pokud vím —, že by to mohlo vytéct už z té Juřinky, tedy z rožnovské bývalé Tesly.
Jo.
Musím se přiznat, že to vůbec nechápu. Jak může nějaké látka téct tři a půl kilometru, neotrávit ani šupinu, a potom rozpoutat peklo a trávit ryby na čtyřiceti kilometrech řeky?
To vůbec nemusíte chápat. Řeknu vám to úplně jednoduše, to teče v rouře a v té rouře to nemá koho otrávit.
No to víme, že to z Tesly teče mnohakilometrovým kanálem v zemi, ale o tom nemluvím. Mluvím o tom, že jed podle vás vytekl z tohoto kanálu v Juřince, pak tekl tři a půl kilometru řekou přes dva mohutné jezy, nezpůsobil žádné škody, a pak najednou vytrávil čtyřicet kilometrů řeky. A to je to, co nechápu. Mě zajímá, jak je možné, že by to teklo tři a půl kilometru z Juřinky do Choryně, po tu dobu nepadla ani jedna ryba, a pak to teprve propuklo.
To vám řeknu. To je docela dobře zdokumentované. Když se podíváte na internet, kde jsou tiskové zprávy o tom, tak tam uvidíte fotku, jak jsme to barvili. Viděla jste ji?
Ano.
No tak když se podíváte na tu fotku, uvidíte, že ta voda — ta barva — teče u pravého břehu.
No to jsem předpokládala, že mi řeknete. Ale já nechápu, jak je možné, že to po tom pravém břehu nezasáhlo tři a půl kilometru ani jednu rybu.
No protože ty ryby utekly.
Utekly? No ale jak je možné, že pak to v jednom místě vypukne v takovou hrůzu a spoušť, která trvá čtyřicet kilometrů?
Ano, ano, to je úplně jednoduchý. Když se podíváte na tu řeku, a proto jsme dělal ten barvící pokus, aby to bylo jasně dokázané: máte jez Juřinka 2. Víte kde?
↗
Snímek z facebooku Jiřího Klicpery dokumentuje jeho vlastní test s fluoresceinem. Jedná se o záběr jezu Juřinka 2. Jak je na fotografii vidět, barvivo je zde rozlité víceméně v celé šíři koryta řeky. Je tedy otázkou, kam by zde ryby „utekly“ za čistou vodou. Už zde by se měla vyskytovat jejich mrtvá těla. To se ale nestalo, první mrtvé ryby byly zaznamenány až o více než dva kilometry níže. Pro úplný obrázek bychom potřebovali znát více záběrů z celého pokusu. Už tato fotografie Jiřího Klicpery ale v rozporu s tím, co on sám tvrdí, naznačuje, že zdroj otravy se s vysokou pravděpodobností nacházel až pod jezem Juřinka 3, kde je jen jediný průmyslový zdroj znečištění: DEZA. Foto FB Jiří Klicpera
Ano.
Tak ten jez vlastně způsobil havárii v tomto rozsahu a zmatení pojmů. Protože všichni si mysleli, že to tam vyteklo z Dezy, ale ona to nebyla pravda. Protože Deza tam sice něco pouští, ale ne tohleto. A ta hustá voda, která byla v tom pokuse nahrazena tou barvičkou, tak ta se držela pořád u pravého břehu až do okamžiku, než prolítla přes tenhle jez. A na jezu Juřinka se to — zvlášť za nízké vody — kompletně zamíchalo do vodního toku. A tam teprve kyanidy začaly likvidovat ryby. V nadjezí to rybám nevadilo, tam se stáhly pryč, ale dole už se neměly kam stáhnout. A proto je to tam začalo trávit.
Počkejte, to ale přece nesedí. Mezi Juřinkou a místem, kde ty ryby začaly umírat, jsou jezy dva. Na nich by se to přece muselo promíchat a začít působit dřív. Ale ony ty ryby, opakuji, umíraly až o kilometr dále za jezem Juřinka 3. Takže to, co říkáte, by bylo sice logické, jenomže to není pravda.
No to byste musela znát trošku hydrauliku. Voda v té řece neteče rovně. Ta voda se tam nerozptýlí hned, ta k tomu potřebuje něco. V korytě řeky se ta voda trošku točí, abych tak řekl. Ona neteče tak, že byste to tam vypustila a ono to bylo hned v celým korytě. To trvá někdy i desítky kilometrů, než se to celé rozmíchá a dostane do celého objemu, který tam teče.
Nezlobte se, ale tu řeku docela dobře znám a to, co říkáte, neodpovídá tomu, jak tam tok vypadá.
Hele tak se tam zajděte podívat a podívejte se třeba do toho úseku pod Šnajdrovou lávkou, tam je ta úzká soutěska…
Tam, kde rybáři našli první mrtvé ryby?
No no. A podívejte se tam a uvidíte, že tráva na břehu řeky je v některých místech natočená na druhou stranu.
Co to znamená?
No to je to ono. Tam teprve se ta voda pořádně zamíchá. Tam, kde je ta tráva otočená na druhou stranu, tak tam za průchodu velké vody, se voda zamíchá. Dělá tam zpětný vír.
A z toho vašeho testu jsou videozáznamy z dronu, na kterém je tohle všechno vidět?
No no. Tam je to přesně vidět.
To bych opravdu potřebovala vidět na vlastní oči. Mně to trochu připadá, že jed vylezl na břeh, šel tři kilometry po břehu, pak pod Dezou skočil do řeky a rozpustile se v ní rozmíchal.
Ne ne, takhle to nefunguje. To je právě to, že to lidi neznají. Nevědí co, vidí kyanidy a říkají si: Aha, šáhneme semhle a už vědí, kdo to vypustil. Ono to tak není. Když chcete viníka potrestat, musíte mít důkaz. Když ho nemáte a věříte tomu, co vám jedna paní povídala, tak to nemůžete. Musíte mít v ruce chemický rozbor nebo fotografii nebo něco podobného. Pak teprve vám to funguje jako důkazní prostředek.
Odborníci přes toxikologii ryb, se kterými jsem hovořila, se přiklánějí k tomu, že v Bečvě v září nezabíjely pouze kyanidy, ale že to byla nějaká směs. Jsou tu indicie, že zásadní roli hrály také fenoly. Na to říkáte co?
Hele, když máte ryby při kyanidové havárii, tak stačí, když je odlovíte a strčíte do čisté vody, velmi rychle se vzpamatují.
No právě. To se tady nestalo.
To se tady nestalo. U toho jsem nebyl, takže nevím, proč. Ale fakt je, že když vám vznikne havárie někdy v neděli během dopoledních hodin, a zjistíte to v poledne, tak už může být i pozdě. A fakt je, že v tu dobu nemáte k dispozici žádnou laboratoř, aby vám to udělala. V žádné laborce, zvlášť, když je koroňák, vám nikdo nefunguje.
Na místě byli hasiči se svou mobilní laboratoří. A pokud je mi známo, laboratoře Povodí by to zvládly také, kdyby o to byly požádány.
No to se ptejte na Povodí, ne mě, to neumím. Ale fakt je, že inspektoři z Brna tam jeli vlakem a podobně.
Neříkejte.
No to tak je, když se šetří, tak se šetří.
Mě spíš napadá: když se šetří, tak se nevyšetří.
Vyšetří se, vyšetří. Ale řeknu vám jednu věc, kterou považuji za důležitou. V roce 2000 nám vyšel vodní zákon neobsahuje jednu důležitou věc…
Vy určitě chcete mluvit o tom, že tam chybí povinnost, aby měly průmyslové podniky vodního hospodáře. To jsem si už poslechla v debatě na Vodárenském čtvrtku.
Ano. Poslanci-debilové zrušili povinnost vodohospodáře, ačkoliv jsem tenkrát řval až do Parlamentu, že je to blbost. Oni řekli, že každý podnik ať si to řeší, jak chce. No a tak si to každý řeší a když tu není povinnost stanovit podnikového vodohospodáře, tak ho neustaví. A vemte si, že v zákoně o odpadech jen těsně před tím odsouhlasili povinnost stanovit podnikového odpadového hospodáře.
Ráda bych se vrátila k tomu jedu. Ústav biologie obratlovců zkoumal ryby z té havárie a minimálně jedna z nich měla poleptaný hřbet. To by přece kyanid neudělal. Takže tam přece musela být i jiná látka, ne?
Může být, ano. Ale zas musím říct, že ty ryby do Brna dopravili až ve středu. Ale to bych předbíhal věcem, které úplně nechci zveřejňovat. Rybáři to tam nedodali hned a ryba po třech dnech smrdí. A na tom ústavu s tím moc velký zázraky udělat nemůžou. Paní profesorka Svobodová z veteriny, která to má, s tím už nemůže nic udělat.
Zas je ale potřeba říct, že ryby i vzorky vody, které rybáři sebrali hned a dali je inspekci životního prostředí, se nepoužily, protože inspekce je vyhodila.
To nevím, u toho jsem nebyl. Dostal jsem se na místo až po týdnu. Znalcem jsem byl stanoven, myslím, v pátek. A v neděli, ačkoliv byl svátek a potom následoval svatý Václav, jsem tam byl. No manželka mě nepochválila, a pak jsem ještě cestou v noci dostal pokutu za překročení rychlosti.
To je teda smůla!
No, jak se říká: pro dobrotu na žebrotu.
A jak vás tím znalcem vlastně stanovili?
No to je jednoduché. To se podíváte do seznamu znalců, který visí na ministerstvu spravedlnosti, a začnete hledat. No a jeden řekne, že už to nedělá, další už umřel… No a pak dojdou ke mně. Nevím, jak přesně se na mě dostali. Neptal jsme se jich. A když mi volali, jestli jsem schopen a ochoten to udělat, řekl jsem: Samozřejmě.
Promiňte, že se pořád vracím k těm vzorkům, ale když se tam naměřily kyanidy, měřily se tam i fenoly?
Proč by se měly měřit, když o nich nikdo nic nevěděl?
A o kyanidech někdo snad věděl? Jak to teda funguje?
Řeknu vám, jak to funguje. Když je někde havárie a jsou tam mrtvé ryby, tak zavolají hasiče. No a ti, když vidí mrtvé ryby, zavolají vodohospodářskou inspekci. Ti tam přijedou, podívají se na to a zavolají místně příslušného úředníka, který tomu buď rozumí, nebo nerozumí. Obvykle nerozumí.
Protože úředníky máme od toho, aby úřadovali, a ne od toho, aby rozuměli věcem. Netvrdím, že to je tento příklad, ale obvykle to tak je. No a ti by měli ryby nabrat a měli by je dát někam na zkouknutí. Rybáři by měli říct, jestli jsou otrávené, nebo udušené.
No a teď záleží na zkušenosti lidí, kteří tam jsou: inspektoři a obec s rozšířenou působností. Ty by měli znát povodí a místní situaci. Měli by říct: tady je tahle a tahle možnost, což inspekce udělala.
Inspekce řekla: tady je Deza. Tak šli do Dezy. Ale tu vyloučili, protože zjistili, že z ní to téct nemůže. A šli dál a zjistili, že tam je další výtok. No je jich tam celá hromada. Dvacet devět nebo dvacet osm.
No a pak honem rychle nabíráte vzorky, které můžete, a strčíte je honem rychle do nějaké laborky. No a těm řeknete: máme tady podezření, že… No takže se dali do podezření, že tam můžou být kyanidy.
A jak na to podezření přišli?
No to se jich musíte zeptat. Inspekce. Ale řek bych, že je to jedna ze standardních věcí, po kterých se jde při havárce.
No a fenoly nejsou standardní věc, po které se jde?
Fenoly, fenoly… poznáte většinou po čuchu, alespoň, když jste trochu chemicky vzdělaná.
No právě. V toxikologii se jejich zápach popisuje jako nemocničním chemie.
No…
Což odpovídá tomu, co popisovali rybáři, kteří byli na místě: zápach dezinfekce, a navíc vysušené ruce a poleptané sliznice.
Ale rybáři popisovali každý něco jiného.
To není pravda.
No já jsem viděl ty protokoly a o těch mluvit nemůžu. Ale identifikace fenolů tam nebyla. A my jsme potom potvrdili, že inspekce postupovala správně.
Takže to nikoho nezajímalo, jestli tam byly fenoly, ale zajímaly je pouze kyanidy.
Hele, byl jsem dvakrát v Deze. Jednou jsem tam byl v době, kdy tam lezli nějací debilové přes plot. To bych jim dal hned přes držku. Protože když někdo vleze do chemičky, je to přinejmenším terorista.
Aha…
No tak oni tam byli, když jsem tam dělal místní šetření, tak jsem jim řekl, aby je chytli a dali jim přes hubu. Musíte je považovat za teroristy a záškodníky. Takový člověk leze do chemičky proto, že tam chce způsobit nějaký průšvih, anebo ho může způsobit vlastní blbostí. Takoví můžou způsobit ještě větší havárii, než jaká byla.
Aha… No a vy jste tam byl kvůli čemu?
Byl jsme vyzván, abych prověřil, jestli to inspekce rozhodla správně. Závěry budou uvedeny v posudku.
Takže mi neřeknete, jestli to inspekce rozhodla správně?
No řeknu vám, že udělala. Mám to podepřené důkazy, které jsou nezvratné.
A vy jste se zabýval i tou nehodou na kaustifikační jednotce a viděl jste nějaké protokoly o tom, jak s tím únikem v Deze naložili?
Zabýval jsem se tím, protože jsem simuloval nehodu znova s fluoresceinem. No a zjistili jsme, že se naše měření shoduje s tím, co vydala chemička.
Mně se jen nezdá jedna věc, kterou chemička říká navenek a podle mě je to v realitě jinak. Vy to budete vědět. Chemička říká, že vše, co nateče do dešťové kanalizace, vyteče v dešťové laguně. Ale v realitě to jde ještě do dešťové zdrže, kde se měří hodnoty škodlivin ve vodě a tam se má poznat, zda v ní je něco, co tam být nemá…
No ono to neteče do laguny, to jste nedávala pozor.
A kam to teče?
Teče to do dešťové zdrže…
Ano, to jsem právě řekla.
A z té dešťové zdrže Deza používá vodu zpátky. Oni ji recyklují. A z té zdrže se ta voda vůbec nedostane ven.
No ale v té zdrži museli vidět, že je ta voda znečistěná. Tak s ní museli něco udělat.
No ono toho uteklo tak málo, že se s tím prakticky nemuselo nic dělat.
Tak si to prostě poslali zpátky kolovat po fabrice…
Kdybyste viděla to zařízení a byla chemička, tak byste to potvrdila.
No ráda bych je viděla, ale mé žádosti nevyhověli.
No já se jim nedivím, že jsou nedůvěřiví a protivní. Když jim někdo furt nadává, tak se jim nedivím.
Lidé v regionu mají s Dezou své zkušenosti. To asi znáte.
No vím, že Deza smrdí. To znám. To, co se tam zpracovává, je samo o sobě smradlavé. V Pardubicích takhle smrdí Paramo, v Kolíně Koramo. V Ostravě takhle smrdí všechno možný. Chápu, že lidi nadávají, protože to smrdí.
Na druhou stranu se v Deze problémy řeší tak, že se podloží poklop na reaktoru fošnou a že se vypne alarm.
To nevím, to jsem neviděl. A jestli jste to viděla vy, tak o tom můžete něco povídat. Ale jestli jste to neviděla, tak můžete říkat, že jedna paní povídala…
Viděla jsem to na videu. Vy ne?
No tak teď je otázka, co jste viděla na tom videu, jestli to nebylo zrovna v okamžiku, kdy to zařízení čistili.
No tak teď je otázka, co jste viděla na tom videu, jestli to nebylo zrovna v okamžiku, kdy to zařízení čistili.
Ne ne, to bylo před odstávkou.
No neviděl jsem to, tak to nechci posuzovat.
Když jste říkal, že do dešťové zdrže toho při havárii na kaustifikační jednotce uteklo málo, tak vy víte kolik?
Nevím, ale ten sám obsah reaktoru nebyl tak velký, aby to mohl významně ovlivnit. A oni toho naprostou většinu chytili do jímky. Na silnici vedle to jen trochu vyšplouchlo. Proto my jsme to zkoušeli docela intenzivně a s množstvím vody, které bylo více, než kolik bylo při té havárii možné. A vyšlo nám to stejně pozitivně.
Byl jsme soudním znalcem i u jiných havárií?
Ano. Měl jsem v ruce celou řadu havárií od svých patnácti let. Ještě jsem nebyl ani chemik a už jsme byl u své první havárie. Byla to zrovna havárie kyanidová.
A jako soudní znalec jste už u něčeho byl?
Ano. Dělal jsem řadu havárií. Dělal jsme havárii na Jizeře a dělal jsem havárie na jiných řekách. Ale rozhodně to není první havárka, co mám v ruce. Mám toho za sebou dost, ale nemůžu o tom mluvit, protože jako znalec jsem vázaný mlčenlivostí.
Zdroj: Rozhovor Zuzany Vlasaté z deníku referendum
Znalec, který v případu dělal posudek pro policii, tvrdí, že chemička Deza za katastrofu na Bečvě odpovědná není.
Loňskou otravu řeky Bečvy nezavinila chemička Deza, řekl dnes v pořadu Reportéři ČT soudní znalec Jiří Klicpera, který v tomto případu dělal posudek pro policii. Před několika dny v on-line debatě expertů také prohlásil, že viníka už zná. Konkrétní ale nebyl. Odborníci ovšem upozorňují, že podle zákona o znalcích mají znalci povinnost mlčenlivosti.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím po Přerov loni 20. září. V ten den ráno se v Deze, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), stala havárie.
Podle Klicpery ale s otravou řeky nesouvisela. „To je zmatená stopa, která vás odvádí někam jinam úplně zbytečně,“ podotkl. „Byli jsme v Deze, víme, jak to tam je, a Deza skutečně je mimo podezření, tak jak to řekla inspekce hned na začátku,“ řekl Klicpera České televizi. ČIŽP vyloučila Dezu jako možného původce otravy již dříve v tiskové zprávě.
V on-line debatě „Vodárenské čtvrtky“ z 21. ledna pak Klicpera prohlásil, že viníka již zná. „Bečva je úplně zvláštní případ. Já ho znám toho viníka. Ale my ho musíme dostat do rukou usvědčeného. Musíme mít důkazy. Proto to trvá tak dlouho,“ sdělil.
Podle právníka Petra Svobody se z případu otravy Bečvy stala dokonalá fraška. „Zatímco policie a Česká inspekce životního prostředí, které by měly poskytnout veřejnosti informace, mlčí, tak začal mluvit znalec, který by měl mlčet,“ řekl České televizi. Upozornil na povinnost mlčenlivosti, kterou znalci podle zákona mají. „Je prolomena jenom v případě, že ho zadavatel znaleckého posudku té povinnosti zprostí,“ dodal.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) minulý týden v rozhovoru s ČTK uvedl, že znalecký posudek vzorků by snad mohl být v březnu. Tlak na vyšetřování je podle něj velký, jednotlivé kroky se pitvají v přímém přenosu. Opoziční strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 již dříve informovaly o tom, že budou usilovat o zřízení sněmovní vyšetřovací komise. Pokud neuspějí, založí expertní tým.
Brabec zdůraznil, že od 25. září řeší případ policie, nikoli ČIŽP. Inspekce přitom čelí v případu kritice. Podle vyjádření odborníků v pořadu Reportéři ČT bylo odebrání vzorků po havárii nedostatečné a opožděné. U chemičky Deza bylo navíc provedeno až čtyři dny po havárii, řekl již dříve v uvedeném pořadu ČT chemik Ivan Holoubek.
Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy na zhruba 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři více než 40 tun ryb.
Pouze ParlamentnímListům.cz se podařilo získat slova předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše, která pronesl na úterním online jednání celostátního výboru svého hnutí. Zjištěné informace nám potvrdily dva zdroje.
„Bylo to online jednání, premiér řekl, že to otrávila firma Energoaqua a.s. z areálu Tesly z Rožnova. Státní zástupce to prý úmyslně drží pod pokličkou, aby byla dávána pořád vina Agrofertu," uvedl náš zdroj. Druhý jeho informaci doplnil s tím, že „premiér to řekl takto, ano, ale dodal, že státní zástupce takto činí proto, aby dál dával možnost spekulacím o viníkovi, tedy o Agrofertu," uvedl.
Únik kyanidu do Bečvy je ekologická katastrofa, ke které došlo 20. září. Do Bečvy uniklo množství kyanidů, které způsobilo otravu a úhyn všech živých organismů na mnoha kilometrech řeky. Jed pronikl až do řeky Moravy, zde již však byl natolik rozředěný, že nezpůsobil další závažné škody.
Na začátku listopadu byly v médiích zveřejněny informace naznačující, že výše zmíněný kanál vedoucí od Tesly Rožnov byl jen falešnou stopou. Jako možné místo úniku byl označen jiný kanál ústící do Bečvy asi 3 kilometry níže po proudu v katastru obce Lhotka nad Bečvou. Podle svědků byly v úseku tří kilometrů mezi oběma výpustěmi v době havárie i později pozorovány živé ryby a úhyn byl s jistotou potvrzen až pod Lhotkou.
Po poslední události z počátku tohoto týdne lidé z Valašského Meziříčí dokonce nesmějí čerpat vodu z řeky.
O údajném viníkovi:
Energoaqua je společnost založená roku 1992 a sídlící v Rožnově pod Radhoštěm, jejíž předmět podnikání je tvořen činností energetického a vodohospodářského programu. Zabývá se výrobou, distribucí a prodejem energetických medií, také nabízí služby v oblasti elektrické a tepelné energie, technických plynů a vodního hospodářství. V současné době se také věnuje developerské činnosti a revitalizaci starých a uvolněných objektů. Ředitelem společnosti je Oldřich Havelka.
O společnosti se v poslední době hovoří v souvislosti s otravou řeky Bečvy kyanidem. Policie nedávno prověřovala areál rožnovské Tesly vzhledem k tomu, že firmy sídlící v areálu jsou napojeny na kanalizační síť, kterou spravuje právě Energoaqua. Sám ředitel Havelka potvrdil, že policisté v areálu zasahovali, že by firma za únik mohla, ale odmítá.
Firmu má ovládat šedesátník Miroslav Kurka, současný předseda představenstva.
Stotisícovou odměnu za informace vedoucí k vyřešení případu katastrofální otravy řeky Bečvy vypisují poslanec Petr Gazdík (STAN) spolu s náměstkyní hejtmana Zlínského kraje Hanou Ančincovou (Piráti). Právo o tom v pátek informovali oba politici. Ani po dvou měsících od havárie nebyl nalezen viník.
Odměna je určena pro některého z whistleblowerů, kteří jsou konkrétně seznámeni s původem havárie v Bečvě, případně pracují u zdroje znečištění. „Je velmi pravděpodobné, že možní whistlebloweři se bojí promluvit,“ sdělil Gazdík.
Oba politikové se k tomuto kroku rozhodli po úterním opětovném úniku chemikálií do Bečvy, když se setkali přímo u jedné z výpustí, ze které vycházela do řeky bílá pěna.
„Chtěla bych vyzvat případného svědka, který má informace o původci tohoto neštěstí, aby se nebál kontaktovat policejní orgán, případně nás kontaktoval osobně nebo na e-mail - becvuresimeted@gmail.com. Věřím, že by mu mohl být přidělen rovněž statut utajeného svědka, pokud by k tomu byly splněny podmínky,“ uvedla náměstkyně hejtmana Ančincová.
„Cítím jako svoji občanskou povinnost učinit tento krok, který věřím povede k dopadení viníka. Bohužel možný trest pro pachatele považuji za výsměch vzhledem k tomu, jakou spoušť neznámá látka zanechala na několika desítkách kilometrů vodního toku. Apeluji na to, aby se v tomto případě důrazně uplatnila legislativa upravující nakládání s chemikáliemi,” vysvětluje kroky Hana Ančincová.
Vyšetřování jedné z největších ekologických katastrof už podle obou politiků, kteří jsou na úrovní kraje proti sobě v opozici, trvá dlouho.
„Zároveň je kolem kauzy celá řada pochybností a nejasných otázek, na které ministr životního prostředí odmítá dát veřejnosti odpovědi. Pak to vzbuzuje oprávněné pocity, že se vše snaží ututlat. Nelíbí se mi, že problémy lidí i krajiny na Zlínsku jsou úředníkům v Praze pořád lhostejné, proto musíme my politici z regionu začít konat a pomoci najít Policii ČR viníka, který je za katastrofu na Bečvě zodpovědný,“ poznamenal Petr Gazdík.
Za katastrofální otravou může být manuální chyba
Někteří rybáři mezi sebou šíří informaci o manuální chybě jednoho z pracovníků chemičky DEZA, který měl omylem otočit jiným ventilem, který měl svézt odpad do kanalizace.
„Jsou zde určité teorie, že tyto informace závisí na jednom člověku, který ví, co se stalo. Nechceme se montovat do práce policie, ale chceme říct, že pokud je tady člověk, který ty informace má, ať se nebojí přihlásit,“ řekla Právu Ančincová.
Chemička od počátku odmítá, že by mohla být viníkem otravy ryb. „Vylučujeme, že by Deza ryby otrávila. Je to technicky nemožné. S čistým kyanidem nijak nenakládá a k ničemu ho nepoužívá, proto ani z Dezy nemohl jakkoli uniknout. Pokud by protekla naší biologickou čističkou odpadních nějaká toxická látka, byly by v ní zlikvidované veškeré biologické kultury. Nic takového se nestalo,“ uvedl mluvčí chemičky Karel Hanzelka.
Pozice whistleblowera je významným protikorupčním nástrojem. „Whistleblower je výraz označující člověka, který zevnitř organizace zapíská na poplach, že se tam děje něco špatného. Obětuje svou kariéru, své postavení, případně finance, které by mohl získat z nekalých operací, ideálu etického jednání. A za to by získal právní ochranu,“ řekl již dříve Právu šéf Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.
Kyanid vypustil do řeky Bečvy neznámý pachatel 20. září. Případ stále vyšetřují vsetínští kriminalisté. Kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy na zhruba 40 kilometrech toku od Valašského Meziříčí po Přerov.
Vyšetřovací pokus, který má pomoci objasnit příčiny masivní otravy ryb v řece Bečvě, a nalézt viníka zamoření toku kyanidem, provedli v úterý vsetínští kriminalisté. S pomocí netoxického fluoresceinu, což je syntetická organická látka, zjišťovali, jak se tato látka chová v běžném toku řeky.
„Na místě jsme pořídili i záznam a veškerá dokumentace k vyšetřovacímu pokusu bude k dispozici i pro potřeby soudního znalce,“ řekl krajský policejní mluvčí Petr Jaroš.
Ve Valašském Meziříčí se v úterý 17. listopadu za účasti několika desítek lidí konala demonstrace, která připomněla dva měsíce od ekologické havárie na Bečvě a zatím bezvýsledné pátrání po vinících.
K masivnímu úhynu ryb v řece Bečvě došlo v neděli 20. září. Rybáři na čtyřicet kilometrů dlouhém úseku od Choryně až po Přerov posbírali nejméně čtyřicet tun ryb, které otrávil kyanid.
Hromadná otrava se zařadila mezi největší ekologické havárie posledních desetiletí a z Bečvy se v jejím důsledku stala mrtvá řeka. Podle vědců potrvá obnova života v toku několik let. Viník otravy dosud nebyl vypátrán.
Policie: Nemáme embargo
Policejní prezidium se tento týden ohradilo vůči tomu, že by na případ bylo uvaleno informační embargo.
„Jsme si vědomi veřejného zájmu a v rámci vlastní působnosti a po dohodě s dozorujícím státním zástupcem pravidelně informujeme veřejnost o stavu řízení, pochopitelně s ohledem na možnosti, které nám ukládá trestní řád,“ konstatovala mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová.
Policejní vyšetřování je nyní, jak dodala, zcela závislé na výsledku znaleckého zkoumání. „Lhůta na jeho vypracování byla s ohledem na množství zkoumaného materiálu stanovena přizvanému znalci na tři měsíce a uplyne 20. prosince,“ řekla.
Zdroj: https://karvinsky.denik.cz/z-regionu/policie-na-becve-delala-vysetrovaci-pokus-na-namesti-se-demonstrovalo-20201118.html
Dobrá zpráva pro rybáře od Bečvy. Ekologickou katastrofu, která postihla zhruba čtyřicetikilometrový úsek řeky mezi Valašským Meziříčím a Přerovem, některé ryby přežily. Právo o tom v neděli informoval ichtyolog a vedoucí Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR Pavel Jurajda.
Jurajda od pátku do neděle procházel se svými kolegy z Akademie věd celý úsek, ve kterém došlo 20. září k otravě a úhynu více než čtyřiceti tun ryb.
„Jsou tam optimistické body. Ta situace není tak hrozná. Nově vysazený plůdek jde po proudu dál. Začaly se objevovat některé dospělé ryby, i generační hejno. Otravu řeky přežily i některé ryby, co do Bečvy vysadili rybáři,“ sdělil Právu Jurajda a dodal: „Je třeba příští rok sledovat, jestli se generační ryby vytřou. Budou mít hodně prostoru, řeka je prázdná. Navíc v ní je spousta vhodných míst pro výtěr i pro odrůstání plůdků.“
Návrat bezobratlých je rychlý
Martin Rulík, hydrobiolog
Vědci v Bečvě zjišťovali, jaký je aktuální stav po kyanidové otravě a říjnových povodních, do neděle postupně prozkoumali třináct lokalit. Souhrnnou zprávu s výsledky průzkumu vypracují do poloviny prosince. Už nyní deník Právo seznámili alespoň s některými zjištěními.
Z dospělých ryby, které jako zázrakem přežily kyanidový a chlorový mrak, objevili v řece ostroretky, jelce a tlouště. „Museli přežít někde u kraje nebo v nějakém přítoku. Jde o zbytky populace. Řeka není totálně mrtvá, to je dobrá zpráva,“ podotkl Jurajda. V Bečvě se prohánějí i malá hejna čerstvých plůdků, které zde vysadili rybáři zhruba před dvěma týdny.
Kromě rybího společenstva a jeho druhového složení vědci sledovali velikostní složení ryb a stav makrozoobentosu, tedy vodních bezobratlých, kteří slouží rybám jako potrava. „Zkoumali jsme i nárůsty na kamenech, což je taky potrava pro ryby,“ doplnil Jurajda.
Pro ryby a jejich přežití je nyní stav bentosu nejzásadnější. „Jde o nejrůznější larvy hmyzu, korýše a další živočichy žijící u dna. Zajímalo nás, jak se tato složka v otrávené řece obnovuje. Byl jsem u Bečvy i týden po kontaminaci kyanidem. To už byl stav ovlivněný velkou vodou, která se úsekem přehnala. Nezjistil jsem tehdy žádný výrazný rozdíl ve stavu bentosu nad místem havárie a místem po proudu. Velká voda napomohla splavení těchto organismů z horní části toku. Rekolonizace začala poměrně brzo, návrat bezobratlých je rychlý,“ řekl Právu hydrobiolog Martin Rulík z přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc.
Podle vedoucího týmu je katastrofa na Bečvě docela výjimečná, a je tak důležité znát současný stav, aby bylo možné sledovat revitalizaci řeky. Průzkum inicioval Český rybářský svaz ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Už nyní vědci vědí, že se na Bečvu vrátí v příštím roce, a to zřejmě hned dvakrát.
„Podíváme se na stav dospělých ryb a někdy v srpnu pak na nově rozmnožené kusy,“ sdělil Jurajda.
Ekologická havárie téměř pohřbila život v Bečvě v září. Kriminalisté už více než sedm týdnů pátrají po viníkovi, který musel do řeky vypustit zřejmě až sto litrů kyanidu. Aby došlo k jeho rozptýlení, vylil neznámý pachatel do řeky později i chlor. Ten cítili v řece rybáři, kteří po havárii vytahovali z vody mrtvé a dusící se ryby. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy.
Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/becva-neni-totalne-mrtva-to-je-dobra-zprava-40342335
Video| Aleš Fuksa / Právo
Foto | Radim Holiš / Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}