Ministerstvo životního prostředí hodlá prošetřit postup úřadů v souvislosti se zneškodňováním a vyšetřováním havárie, která 20. září 2020 vytrávila řeku Bečvu. Zaměří se na to ale až po ukončení trestního vyšetřovaní, které v současnosti vede Policie ČR.

Ministerstvu tato pravomoc náleží jako vykonavateli vrchního státního dozoru v oblasti ochrany vod. Tento svůj záměr oznámilo MŽP před několika měsíci a včera potvrdilo na dotaz Ekolistu. Prošetřit by se měl i postup České inspekce životního prostředí.

Podle ministerstva ale žádné informace nenaznačují, že by úřady postupovaly špatně nebo nestandardně.

Podle vodního zákona je k řízení prací při zneškodňování havárie na vodách příslušný vodoprávní úřad, na jehož území k havárii došlo, nebo krajský úřad, pokud havárie přesahuje území jedné obce s rozšířenou působností nebo možnosti jejího obecního úřadu. „Byť se kraje do zmáhání havárie aktivněji nezapojily, tím, že zásah na místě řídil vodoprávní úřad Valašské Meziříčí, nedošlo podle MŽP k porušení zákona,“ uvádí MŽP na svém webu.

„Nutno zdůraznit, že všechny složky zmáhající havárii byly navzájem informovány a spolupracovaly, přesně podle znění zákona o vodách. Přesto se MŽP rozhodlo zpřesnit současnou legislativu, kde přesněji vymezí práva a povinnosti všech zasahujících složek a lépe ji prováže také se zákonem o integrovaném záchranném systému,“ doplňuje ministerstvo.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-prosetri-postup-cizp-a-uradu-pri-vysetrovani-havarie-na-becve

Zdroj: http://www.crs-hustopece-nb.cz/aktuality-1/?fbclid=IwAR0mwtBwoITXO80h7agC7fwVq6PLMNbS-VMzIH4LON99OUUEJOgAsCr_sRw

Po šlamastyce se vzorky, které odebrali v den hromadného úhynu na řece Bečvě loni v září rybáři a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nich nic neví, přichází další kotrmelec v ostře sledovaném případu. Znalec Jiří Klicpera, jenž zpracovává posudek pro policii a měl by zachovat mlčenlivost, prozradil, co neměl. V on-line debatě expertů řekl, že zná viníka a vyloučil spojitost otravy ryb kyanidem se společností DEZA, o níž se v této souvislosti mimo jiné spekuluje. Výroky znalce bude posuzovat i policie.

Pro uzavření policejního vyšetřování ekologické havárie, při níž na toku Bečvy uhynuly desítky tun ryb, jsou závěry znalců klíčové. Posudky ale dosud nebyly zveřejněny - znalec totiž požádal už v prosinci o prodloužení lhůty. I proto jeho výroky během on-line debaty expertů, které zveřejnila Česká televize v pořadu Reportéři ČT, překvapily. Ke svým tvrzením už se znalec vracet nechce.

Znalec: Co je venku, je venku

„Co je venku, je venku. Více to ale komentovat nebudu,“ uvedl pro Deník znalec Jiří Klicpera, který potvrdil, že požádal o prodloužení lhůty na vypracování posudku.

„Byl jsem marod a je tady celá řada dat, která se musejí udělat. Obvyklá doba na zpracování je několik měsíců,“ řekl v úterý.

Jaké vzorky analyzuje a od koho přesně jsou, ale komentovat nechtěl. „Pracujeme se všemi možnými vzorky,“ poznamenal.

Předjímat nechce ani přesný termín vyhotovení posudku.

Vyjádření znalce Jiřího Klicpery ale považují za nešťastné nejen experti z oboru, ale i starostové obcí a měst a lidé, kteří kauzu sledují od začátku. Zabývat jeho výroky se bude i policie.

„Za současné situace - ať se označí jako viník kdokoliv, nikdo už neuvěří, že to nebyla DEZA. Na základě dat, která jsem měl vyhodnotit, nemůžu jednoznačně říct, že to tak bylo nebo nebylo,“ shrnul toxikolog Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity.

Podle něj chybí to podstatné - k dispozici jsou jen data, týkající se dopadu havárie, ale chybí „vstup“ - bezprostředně po havárii odebrané vzorky z osmadvaceti výpustí na toku Bečvy.

Policie se bude výroky znalce zabývat.

„Ze strany policie nebyl soudní znalec zbaven mlčenlivosti. V současné době jeho vystoupení do veřejného prostoru vyhodnocujeme a zabýváme se jím. Více informací ale v tuto chvíli nelze poskytnout,“ řekla mluvčí policie Lenka Javorková.

Režim mlčenlivosti není náhoda

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která kvůli havárii na Bečvě sestavila tým expertů, považuje výroky znalce Jiřího Klicpery, který řekl, že zná viníka a společnost DEZA vyloučil z okruhu podezřelých, za nešťastné.

„Od počátku si myslím, že nebylo náhodou, že policie věc šetří v režimu mlčenlivosti. Každé další informace kauzu jen znepřehledňují a zamlžují. A poslední vyjádření znalce v televizi tomu dává až nádech frašky,“ řekla s tím, že alfou a omegou je teď nastavit systém tak, aby v případě ekologické havárie takového rozsahu opravdu fungoval.

V kauze Bečva podle ní zcela selhala státní správa.

„Vůbec na to nebyla připravena. Všichni odebírali vzorky a nikdo neřídil postup, jak s nimi naložit. Všechny tyto kroky by měla řešit Česká inspekce životního prostředí. Nikdo ale nic nekoordinoval,“ konstatovala.

Volání po odvolání šéfa inspekce

Česká inspekce životního prostředí se nyní ocitla pod palbou kritiky. Odvolání jejího šéfa požadují zastupitelé z Valašského Meziříčí, ale na inspekci podal trestní oznámení i starosta Hranic Jiří Kudláček.

„Důvodem je, že inspekce nepřevzala řídící úlohu a nevydala jasnou informaci, že do kontaminované vody nikdo nemůže. Rybáři a hasiči se v zamořené vodě pohybovali bez ochranných pomůcek, přestože jim šlo o zdraví,“ uvedl.

Starosta Hranic - města na toku Bečvy, kde došlo k masivnímu úhynu ryb, si nechal vypracovat právní analýzu renomovanou advokátní kanceláří.

„Pokud se havárie týkala dvou krajů, měly zasedat krizové štáby Zlínského a Olomouckého kraje a převzít řízení operace. Kdo určil v době, kdy bylo nutné zabezpečit odběry vzorků vody po celé délce kontaminovaného toku, strategii? Legislativa tímto řízením nikoho nepověřuje,“ namítá hranický starosta.

Praxe podle něj dokládá, že havárie velkého rozsahu většinou vyšetřuje ČIŽP, protože disponuje stovkami inspektorů.

„Je třeba si uvědomit, že vodoprávní úřady jsou pouze správním regionálním orgánem, který bývá zpravidla zajištěn jednou referentkou,“ doplnil.

Rybáři nyní vedou s ČIŽP spor o vzorky, které v den havárie odebrali. Inspekce totiž odmítá, že by je převzala. Podle krajské mluvčí Lucie Balážové odebírali vzorky v den havárie na místě i hasiči.

„Naši příslušníci je odebírali ihned po příjezdu na místo, a to v neděli 20. září, v době od 12.20 do 19 hodin. Odebírali jsme je v lokalitách Špičky, Ústí, Teplice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Rybáře a Hranice. Vzorků bylo deset a předali jsme je do chemické laboratoře Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, která prováděla rozbory a výsledky předala vodoprávnímu úřadu a ČIŽP,“ doplnila.

Vzorky jsme předali policii

Podle mluvčí Radky Nastoupilové předala Česká inspekce životního prostředí svá zjištění z prvních dnů havárie policii.

„Tedy i vzorky. Jaké další vzorky od té doby policie pořídila a od koho, není inspekci známo,“ uvedla. Celkem bylo odebráno 134 vzorků z 51 odběrných míst – z toho jich bylo na řece Bečvě 94 a na řece Moravě 40.

Podle ní pracovník ČIŽP vzorky od rybářů ani vodoprávního úřadu nepřevzal ani nevylil.

„Po příjezdu inspektorátu na místo mu bylo zástupkyní vodoprávního úřadu sděleno, že vzorky od rybářů disponuje a má je převzít inspekce. Vzorky nebyly nijak popsané, zapečetěné, nebyly uchované v chladu, ani k nim nebyly žádné další informace. S ohledem na nedůvěryhodnost takových vzorků, které byly navíc inspektorovi nabídnuty zprostředkovaně, rozhodl po konzultaci s laboratoří, že takové neověřené vzorky nepřevezme. Naopak, když nadále dochází k úhynu, tak logicky odebere vlastní,“ vysvětlila mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová.

Tyto vzorky pak odvezl do laboratoře k analýzám.

„Důležitým faktem je, že inspektor při uvedeném postupu vycházel z toho, že první kolo vzorků odebrali pracovníci Hasičského záchranného sboru, což je standardní postup při haváriích, a tuto informaci si ověřil u řídicího důstojníka a u vodoprávního úřadu. ČIŽP se na místě profesionálně rozhodla, že takové vzorky nepřebere. Zvolila tento postup, který je plně v její kompetenci a v souladu s předpisy. Ti, kdo se vzorky manipulovali, je mohli sami předat do laboratoře,“ uzavřela.

Zdroj: https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/becva-deza-znalec-jiri-klicpera-2021.html

Na řece Bečvě bude trvalý monitoring kvality vody. Systém asi za 2,5 milionu korun bude instalován za několik měsíců, ideálně do léta ve Lhotce nad Bečvou nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Novinářům to řekl v sídle společnosti Vodovody a kanalizace (VaK) Vsetín starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO). Zařízení schopné okamžitě poznat změny v kvalitě vody a odebírat vzorky má předejít ekologickým haváriím. Loni v září byla otrávena řeka Bečva v úseku pod Valašským Meziříčím po Přerov, viník stále není znám.

Zařízení bude spravovat Výzkumný ústav vodohospodářský (VUV). "Je to přístroj, který je schopen kontinuálně měřit jakost vody a vyhodnocovat její biologické vlastnosti. Přístroj využívá vodní organismy - perloočky k tomu, aby po tom, co dojdou ve styk s vodou, se sleduje na perloočkách jejich reakce, jejich chování. Přístroj je schopen vyhodnotit změny chování, které mohou velice brzy indikovat závažné změny jakosti vody, které mohou mít i havarijní charakter," uvedl Přemysl Soldán z ostravské pobočky VUV. Přístroj bude fungovat nepřetržitě, lze se na něj napojit na dálku. Více se o principu přístroje dočtete zde.

Ve Lhotce nad Bečvou bude přístroj pod potenciálními zdroji znečištění. Podle Soldána byly v minulosti dva měřicí přístroje na řece Odře a Olši, fungovaly dobře, zařízení instalované na Bečvě bude nyní jediné v zemi.

Představenstvo VaK Vsetín chce modernizovat laboratoře, aby měly širší škálu rozborů. Podle Stržínka bylo také vytipováno šest výustí, které by mohly být považované za rizikové, zjišťuje se, kdo je na ně napojen a jaká má povolení.

Zastupitelé Valašského Meziříčí vyzvali ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) k odvolání Erika Geusse z funkce ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP). "Dostávají se k nám informace, které nás velmi znepokojují, o některých postupech a procesech, které v této instituci proběhly, ať už to je převzetí, nepřevzetí, ztracení vzorků od hranického vodoprávního úřadu, jakýsi ping-pong mezi brněnským a olomouckým inspektorátem. Je to událost, kterou by nadřízený orgán měl prošetřit, jednoznačně by měl ukázat, kdo pochybil, pokud pochybil a vyvodit z toho jasné důsledky," uvedl Stržínek. Město podle něj zatím odpověď ministra nedostalo.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-rece-becve-bude-trvaly-monitoring-kvality-vody

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nemá důvod nevěřit České inspekci životního prostředí (ČIŽP) ohledně postupu po zářijové havárii na Bečvě. Brabec to řekl sněmovnímu Výboru pro životní prostředí. Podle něj je však důležité, aby ČIŽP své kroky obhájila.

Brabec na jednání také odmítl komentovat nedávné vyjádření znalce Jiřího Klicpery, který má na starosti klíčový posudek. Klicpera uvedl, že viníka zná a havárii nezpůsobila chemička Deza. Policie později oznámila, že Klicperu nezbavila mlčenlivosti.

Brabec výbor informoval o postupu ve vyšetřování případu. Odkázal na informace známé z médií a dodal, že více sám neví. Členka výboru a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová Brabce se zeptala, zda je možné mít k soudnímu znalci po jeho vystoupení v médiích důvěru. "Na mě to působí dojmem, že by byl nejradši, kdyby z toho případu byl odvolán," uvedla. "Já o tom vůbec nechci spekulovat," odpověděl Brabec s tím, že k případu se vyjadřují stovky lidí, kteří nemůžou mít komplexní informace. Upozornil také, že znalce si jako partnera vybrala Policie ČR. Vyhodnocení Klicperova chování je tak podle něj na policii. Ministr dodal, že doufá, že posudek bude známý dříve než koncem března.

Ohledně důvěry v ředitele ČIŽP Erika Geusse Brabec řekl, že i páteční výzva zastupitelů Valašského Meziříčí požadující, aby ministr ředitele ČIŽP odvolal, je založena na informacích z médií. Podle Brabce se inspekce nikdo neptal, proč dělala to, co dělala. Ministr také řekl, že podle jeho informací bude ČIŽP zhruba do týdne mediálně aktivnější v komentování a objasnění svých postupů - v míře toho, co může prozradit. Řekl, že nemá důvod nevěřit inspekci, která podle něj například uvedla, kdy na místo havárie dorazila a v kolika lidech. Zároveň však zdůraznil, že je na ní, aby obhájila své postupy.

Člen výboru František Elfmark (Piráti) navrhl usnesení vyzývající Brabce k odvolání Geusse, výbor ho však nepřijal. Elfmark řekl, že si nemyslí, že ČIŽP funguje správně. Odkázal i na to, že za rok 2019 inspekce neobjasnila 48 procent případů. Brabec uvedl, že je třeba posuzovat objasněnost za delší dobu, zmínil komplikovanost a táhlost některých případů. Úspěšnost řešení je podle něj nutné hodnotit v širším kontextu.

Inspekce čelí v případu kritice. Podle vyjádření odborníků v pořadu České televize Reportéři ČT bylo odebrání vzorků po havárii nedostatečné a opožděné. U chemičky Deza, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), bylo navíc provedeno až čtyři dny po havárii, řekl v uvedeném pořadu České televize chemik Ivan Holoubek.

Závažná ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla řeku 20. září v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Zdrj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brabec-se-na-vyboru-zastal-cizp-slova-znalce-odmitl-komentovat

Policejní prezident Švejdar se arogantně obul do šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky, že podsouvá veřejnosti „laický názor“ a zpochybňuje zákonný postup kriminalistů při „provádění úkonů“ v případu otravy řeky Bečvy loni v září. Jana Švejdara dosadila do funkce policejního prezidenta na základě „výběrového řízení“ Babišova vláda. Byl předlistopadovým příslušníkem Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti z Trutnova, kde v době, kdy započala jeho policejní kariéra, bolševický režim zavraždil Pavla Wonku jako posledního československého disidenta.

Výsledky policejního vyšetřování „kauzy Bečva“ jsou zatím nulové, alespoň pokud jde o zveřejněné závěry. Ty dílčí, oznámené loni na podzim, byly podle všeho matoucí, zavádějící a nepravdivé. Přitom se zjevně jedná o případ – vzhledem ke svědectvím, pomíjivým důkazům i místním reáliím, který když se nevyšetří rychle, tak se nejspíš nevyšetří už nikdy. Právě to je podle všeho cílem „orgánů činných v trestním řízení“ i institucí v gesci ministerstva životního prostředí řízeného místopředsedou Babišova hnutí ANO a bývalým top manažerem Babišova holdingu Agrofert Richardem Brabcem.

Je třeba připomenout, že Jakub Patočka poslal policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi ohledně otravy Bečvy 7. prosince loňského roku velmi zdvořilý otevřený dopis, v němž je řečeno vše podstatné. Švejdar na něj podle všeho Patočkovi dodnes neodpověděl, vyjádřil se až nyní na oficiálních stránkách Policie ČR. Reportáže Deníku Referendum o otravě Bečvy mu jdou už asi hodně na nervy, protože neposkytují klid na babišovské bezčasí a zapomnění. A tak Patočkovi vmetl i jediné formální pochybení v jeho článku, totiž zda je svědek povinen předložit nebo vydat svůj mobilní telefon policejnímu orgánu pro důkazní účely (přitom zda bylo předložení soukromého mobilu „neloajálních“ zaměstnanců firmy DEZA podle trestního řádu nezbytné pro dokazování komunikace s médii, a nikoli pro dokazování věci samé, tedy otravy Bečvy, je nepochybně právně sporné).

Takže pokud ten případ otrávené Bečvy vaši policisté neuzavřou ani do konce zimy, tedy po půl roce, pane generálmajore Švejdare, nebo v něm aspoň výrazně a prokazatelně nepokročí, pak si váš zákonný zdržovací postup strčte někam, sdílejte si jeho výsledky s panem Hanzelkou z Agrofertu a s panem ministrem Hamáčkem, ale o viníkovi té havárie bude tím pádem jasno a bude možné nahlas a veřejně říkat, že Bečvu otrávila Babišova DEZA. Nechci nikomu křivdit, dokonce ani premiéru Babišovi a jeho zkorumpovanému ministrovi Brabcovi, ale ani podle mého „laického názoru“ není ve Valašském Meziříčí tak moc subjektů, které by dokázaly zamořit a zdevastovat 40 kilometrů řeky průmyslovým jedem z velkovýroby. Rozhodně ho tam nevylila žádná valašská babička, hospodyně, ba ani žádný komunální podnik, restaurace, malá firma nebo živnostník.

Je na vás a na vámi řízené policii, pane policejní prezidente, abyste jako exponent současného režimu tohle logické podezření vyvrátil, nikoli na občanech a novinářích s „laickým názorem“, omezenými možnostmi a nulovými kompetencemi, aby ho dokazovali. Na rozdíl od vás za to nejsme placení, nemáme k tomu úřední pravomoc, ale myslet, psát a říkat si zatím můžeme, co považujeme za potřebné, správné a pravdivé.

Zdroj: https://www.forum24.cz/hlasy/policejni-prezident-svejdar-jako-dalsi-zaba-na-prameni-v-kauze-becva/?fbclid=IwAR0fst19A7xXEV4Cy3CplAFLPbaC5WMkoFd32pUtVigxcleJE6wup0QDPQg

Když se 20. září 2020 objevily v řece Bečvě mrtvé ryby, první si toho všimli místní rybáři. A byli také zřejmě první, kdo odebral vzorky vody a mrtvých ryb. Tyto vzorky byly cenné právě tím, že byly odebrány bezprostředně po havárii, byť jen do obyčejných PET lahví a igelitek. Není však známo, kde tyto vzorky skončily. Rybáři je předali úředníkům z Hranic, ti je údajně předali ČIŽP, což ale ČIZP popírá. Od prosince, kdy jsme o tomto tématu psali, došlo k posunu. Hranický úřad Ekolistu na základě žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím prozradil jméno pracovníka ČIŽP, který měl vzorky převzít.

I jiní odborníci, kteří se k tématu dříve vyjadřovali, tvrdí, že zásadní je odebrat vzorky co nejdříve a na klíčových místech. Jestli je vzorek ve zkumavce, která odpovídá požadavkům příslušné normy, či je jen ve vypláchnuté PET lahvi, je podle nich jedno.

V tomto kontextu se jeví vzorky pořízené rybáři jako důležité, ne-li klíčové.

Na základě naší žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se Městský úřad Hranice rozhodl zveřejnit jméno pracovníka České inspekce životního prostředí, kterému byly vzorky od rybářů předány. Do té doby se odvolával na policií nařízené informační embargo.

Pracovníka ČIŽP, který měl vzorky převzít, jsme oslovili s žádostí o zodpovězení dotazů ke zmizelým vzorkům od rybářů. Zde je celá odpověď ČIŽP zaslaná tiskovou mluvčí inspekce:

„Opět opakujeme, že pracovník ČIŽP vzorky od rybářů ani vodoprávního úřadu nepřevzal ani nevylil.

Po příjezdu inspektora na místo mu bylo zástupcem vodoprávního úřadu sděleno, že vodoprávní úřad vzorky od rybářů disponuje a podle rybářů je má převzít inspekce. Vzorky nebyly nijak popsané, zapečetěné, nebyly uchované v chladu a ani k nim nebyly žádné další informace. S ohledem na nedůvěryhodnost takových vzorků, které byly navíc inspektorovi nabídnuty zprostředkovaně, rozhodl, po konzultaci s laboratoří, že takové ‚neověřené‛ vzorky nepřevezme a naopak, když nadále dochází k úhynu, tak logicky odebere vlastní vzorky (vody a ryb). Ty následně odvezl do laboratoře k analýzám.

Důležitým faktem je také skutečnost, že inspektor při uvedeném postupu vycházel z toho, že první kolo vzorků odebrali pracovníci Hasičského záchranné sboru, což je standardní postup při haváriích, a tuto informaci ověřil u řídicího důstojníka HZS a u vodoprávního úřadu.

Ad absurdum to také mohlo být přesně naopak, někdo mohl ty vzorky nastražit, někoho to mohlo poškodit a inspekce by čelila závažnému nařčení, že takové vzorky vzala… V dané hektické chvíli bylo jednání inspektora zcela profesionální.“

Česká inspekce životního prostředí s ohledem na nenávistné reakce, kterých je podle tiskové mluvčí inspekce svědkem, požádala redakci Ekolistu, abychom nezveřejňovali jméno inspektora. Tomu redakce vyhověla, protože zveřejnění jména tohoto pracovníka nepovažuje za podstatné.

Podstatné je, že se stále neví, co se se vzorky od rybářů stalo.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zahada-vzorku-z-becvy-ii-hranicky-urad-prozradil-komu-predal-vzorky-od-rybaru.cizp-to-odmita

V rámci snahy zjistit, proč Policie České republiky vyšetřuje, kdo poskytl Deníku Referendum informace o havárii na kaustifikační jednotce v Babišově chemičce Deza, se nám podařilo pořídit rozhovor s jedním ze vsetínských vyšetřovatelů.

Proč vyšetřujte, kdo poskytuje Deníku Referendum informace z Dezy?

Proč vyšetřujeme, kdo vám poskytuje informace z Dezy?

Přesně tak.

Dobře. My… Řeknu to jinak: cokoli policejní orgán prověřuje, je neveřejné. Většinou takové věci děláme na základě nějakých podnětů. Dokud policejní orgán nějaký podnět neprověří, ať je to anonymní nebo je pod tím přímo někdo podepsaný, tak my k tomu nic nesdělujeme. A prověřujeme dle zákona, ať už je to zákon o policii nebo podle trestního řádu.

Rozumím, a když tedy mluvíme o tom, že postupujete podle zákona, tak vy prosím pěkně máte soudní povolení k tomu, abyste lidem prohlíželi telefony?

Jak to myslíte „soudní povolení“?

Tak vy přece nemůžete lidem nahlížet do telefonů, pokud to nemáte povoleno od soudu.

To nevím, o čem mluvíte. Musíte se podívat do trestního řádu, k čemu a jak potřebujete trestní příkaz. A trestní řád to jasně stanoví. Beru to tak, že nevíte, co se dělo. Nemůžu odpovídat na nic, co se týká přípravného řízení. Znovu opakuju: to je neveřejná fáze trestního řízení, až dokud to nedojde k soudu. Nemůžu vám sdělovat, jaké úkony jsme dělali, kde jsme je dělali, jaký byl zákonný důvod.

Tyto stížnosti buď můžete podat k danému policejnímu orgánu, popřípadě je můžete podat dozorujícímu státnímu zastupitelství, které posoudí postup policejního orgánu dle trestního řádu, anebo popřípadě pokud je to činěno podle zákona o policii, tak podle něj. Teď je otázka, koho se to mělo týkat.

My víme o několika lidech, kterým jste prohlíželi telefony a hledali jste v nich, zda nám telefonují, a hledali jste v nich, zda v nich mají fotografie havárie na kaustifikační jednotce v Deze 20. září. Takže bych chtěl vědět, na základě jaké zákonné legitimace jste to dělali.

Říkám, že to nemohu komentovat. Nemohu se k tomu vyjadřovat. Jak jsem řekl, přezkum může provést dozorující státní zástupce, nebo nadřízený nebo odbor vnitřní kontroly daného útvaru, respektive krajského ředitelství u nás.

Obecný postup znám. Zajímá mě, proč jste to dělali, z jakého titulu.

To vám nemůžu říct. Zase bych komentoval nějaký úkon policejního orgánu, což v současné chvíli nemohu. Nebudu se k tomu vyjadřovat.

Z jakého trestného činu jsou podezřelí lidé, kteří mluví s novináři?

Vy se mě pořád snažíte natlačit do něčeho takového… Říkám vám, že nebudu komentovat jakýkoli úkon, který proběhl nebo který se chystá ze strany policejního orgánu. Nemůžu.

My se už tři měsíce snažíme policii nabídnout informace nad rámec toho, co jsme publikovali, a do této chvíle nám nikdo z vyšetřovacího týmu nezavolal, neobrátil se na nás… Můžete mi vysvětlit proč?

Proč… Dívejte, od začátku jsem udělal x úkonů. Udělal jsem tolik hodin navíc… Bavíme se o úkonech, kdy prověřuju podněty anonymů, občanů, popřípadě jiných orgánů. My prověřujeme horem spodem, když to tak řeknu.

Rozumím. Ale proč dáváte přednost anonymním podnětům před tím, když vám jako novináři nabízíme, poté, co jsme publikovali spoustu věcí, které vyšetřování nesporně posunuly dopředu, že vám řekneme, co víme navíc a co by pro vás mohlo být užitečné?

Podívejte se, pane Patočko, vy jste jednak novinář, ale jednak jste občan České republiky. Jednoznačně je stanoveno: pokud občan České republiky disponuje informacemi o možném spáchání trestného činu a není vázán mlčenlivostí, kterou by mu upravoval jiný zákon, je povinen takové informace poskytnout policejnímu orgánu. Takže řeknu to takto: pokud byste disponoval informacemi, které by byly důležité pro trestní řízení, a to jakékoli — nejen Bečvu, ale případně i jiný případ —, vyvstává vám povinnost tyto informace poskytnout.

No a jak jinak jsem to měl prosím vás udělat než tak, že jsem vám zavolal na vaše pracoviště, na vrátnici služebny vsetínské policie, na Hlásenku, nechával jsem tam opakovaně svoje telefonní číslo, oni mi tam vždy řekli, že se mi vyšetřovatelé ozvou, ale nikdo se mi nikdy neozval…

Dívejte, až dnes jsem dostal informaci o tom, že jste volal. Pokud vím, minule jste podával vysvětlení podle 150/6 trestního řádu a tam jste mohl uvést veškeré skutečnosti, které vám byly známé.

Rozumím, rozumím… podívejte, mám přímo nahrané, kdy vám do Vsetína volám na vrátnici služebny a nechávám tam telefonní číslo, ať mi zavoláte zpět. A nikdy to nikdo neudělal. Poprvé jsem tam volal v říjnu.

To je možné, ale za sebe vám říkám, že poprvé jsem dnes dostal SMS zprávu od kolegy a následně jsem si s ním volal a posílal mi na vás kontakt. Mezitím jste mi volal vy, jinak bych samozřejmě volal já. A kdybych nechtěl, tak vám ten telefon — mezi námi — nezvednu.

Samozřejmě, však jste volal zpátky. Vážím si toho, že jste mi zavolal. A můžete mi prosím vás říct, o co policie, vůči lidem, kteří jí přinesou nějaké svědectví, opírá nárok, aby tytéž informace už nesdělovali veřejně nikde dál? Proč jim policie říká, že takové informace nemohou publikovat pod hrozbou pokuty?

Můžete mi otázku prosím položit znovu?

Ano, ano. Nám x lidí, kteří policii poskytli nějaké informace, zejména tedy rybářů a dalších svědků, říká, že policie jim potom telefonuje a říká jim, že nesmí totožné informace pak už sdělovat nikde veřejně. A to pod hrozbou pokuty. O co to opíráte?

Dívejte, máme klasický trestní řád, kde je takzvaná mlčenlivost o poskytování informací, které jsou součástí trestního řízení. Všichni jsou o tom poučováni. Je to standardní postup. To je jedna věc.

Druhá věc je přístup k informacím podle sto šestky o svobodném přístupu k informacím. Tohle vůči nám nikdo nevznesl. Ale v tom zákoně je dáno, že povinní nemohou dávat informace o trestním řízení v přípravné fázi. Musel bych si to najít přesně, abych vám to ocitoval.

To si nerozumíme. To jsem po vás vědět nechtěl a jako novináři to samozřejmě máme nastudované. Mně jde o něco jiného. Nemluvím o institucích, ale o soukromých osobách, občanech, kteří vám o své vůli dobrovolně poskytnou informace, a vy jim potom říkáte, že tytéž informace nemohou poskytnout novinářům, a to pod hrozbou milionové pokuty. Proč to děláte?

To se podívejte do ustanovení trestního řádu. Oni jsou poučováni o takzvané mlčenlivosti. Tam je pokuta jeden milion pro fyzickou osobu, pokud tyto povinnosti poruší, a pět milionů, pokud tyto povinnosti poruší veřejně, například rozhlasem, televizí, internetem a tak dále…

Ano. Ale to se vztahuje na informace, které se člověk dozví od policie, nikoli na informace, které policii sám poskytne.

Ještě vám to řeknu jinak: každá osoba je poučena dle těchto ustanovení. Nesmí sdělovat informace o průběhu trestního řízení pod pokutou jednoho milionu, popřípadě pěti milionů. A už bych se opakoval.

Opakoval, opakoval. Ale problém je v tom, že vy tohle ustanovení vykládáte extenzivním způsobem, který zákonu neodpovídá. To ustanovení je samozřejmě velmi dobře míněno tak, aby chránilo vyšetřování…

…Pane Patočko, řeknu vám to takhle, protože si naprosto nerozumíme. Pokud by osoby od nás měly zakázáno informovat novináře, nemyslíte si, že už s každým z těch, který mluvil u vás, nebo v jiných článcích, popřípadě vystupoval v televizi, by bylo zahájeno správní řízení? Nevím, co je to za šum, že my jsme někomu zakázali poskytovat informace novinářům. Ne, my jen všechny poučujeme o trestním řádu.

Dobře. Rozumím. Na druhou stranu, my se dozvídáme z různých stran, že policie sama zase tak úplně nějakou mlčenlivost nedodržuje. Takže nám říkají kolegové novináři i další lidé v místě, že policie na základě svých pokusů stále nevyloučila, že by viníkem mohl být areál v Tesle. Tohle je pravda?

Dívejte, pane Patočko, zase se mě ptáte na průběh přípravného řízení. Nemohu vám to komentovat.

No dobře, ale proč to potom vaši kolegové nebo vy osobně říkáte jiným lidem?

Nevím o tom, že bych někde poskytoval tyto informace.

K těm pokusům: vy víte, jaký objem, jaké tekutiny, jaké hustoty a v jakém časovém úseku do řeky vnikl?

Dívejte, ukončím s vámi hovor, protože se mě ptáte na průběh trestního řízení. Už na začátku jsem vám řekl, že i kdybych chtěl, tak vám k tomu nemůžu sdělovat informace. Pokud tyto otázky máte, v rámci sto šestky si je podejte k našemu policejnímu orgánu. A dobře víte, že vám policejní orgán podle sto šestky odpoví. Tím potom můžete disponovat.

A proč tedy ty věci říkáte jiným novinářům?

Co prosím?

Proč tedy ty věci říkáte jiným novinářům?

S žádnými novináři jsem nemluvil.

Neříkám, že vy osobně, ale kolegové novináři nám říkají, že vyšetřovatelé jim potvrdili, že nadále prověřují areál bývalé Tesly na základě pokusů, které si prováděli s fluorescenční kapalinou.

Vy jste první novinář, s kterým se o tom bavím. Nevím o tom, že by se o tom někdo jiný z týmu bavil s nějakými novináři. Takže na to nejsem schopný odpovědět. Takovou informací nedisponuju, nevím o ní. Jsou to otázky, které nejsem schopný zodpovědět, můžete je položit policejnímu orgánu. Zabývat se jimi nebudu, protože mi to nepřísluší. Jsem policejní orgán, který se zabývá prověřováním konkrétní trestné činnosti.

Rozumím, tak vám v tom přeju hodně štěstí a kdybyste měl pocit, že vám k tomu můžeme něco důležitého říct, tak se ozvěte.

Pokud něco máte, můj mail je veřejný.

Můžete mi tedy říct váš mail? Sám ho totiž neznám.

Služební? Samozřejmě. Bez diakritiky: jiri.hovorka3@pcr.cz. Trojka číslem, nikoli slovem.

Ano, ano, mám to.

To je můj oficiální služební mail, tam mi můžete posílat podněty, jakým způsobem uznáte za vhodné. Když to budou věci, na které mi nepřísluší odpovídat, nebo k tomu nejsem oprávněn, tak jsem samozřejmě schopný předat je dál klasickým služebním postupem. Víc vám nemohu říct. Prověřujeme všechny možné podněty, jak jsem vám řekl, od anonymů, od orgánů, od organizací, takže jestli něco máte, bez problémů mi to můžete napsat, my to prověříme.

A můžete mi prosím vás říct, jestli prověříte to, s čím jsem tam u vás byl minulý týden v úterý?

To už mám dávno prověřené.

JAKUB PATOČKA

Podezření, že Policie České republiky nevede vyšetřování otravy řeky Bečvy způsobem, jehož primárním cílem je odhalit viníka, postupně narůstalo. Čerstvá zjištění DR dokonce vzbuzují obavy, že Policie ČR přímo spolupracuje s Agrofertem.

Příslušníci vsetínské kriminální policie v minulém týdnu vyslýchali několik zaměstnanců Dezy. Prohledávali dokonce jejich mobilní telefony — nikoliv však s cílem postoupit s vyšetřováním zářijové ekologické katastrofy na řece Bečvě, ale s cílem vypátrat informátory, kteří poskytli fotografie a další poznatky o havárii na kaustifikační jednotce reportérům Deníku Referendum. Havárie se udála jen několik hodin před otravou řeky Bečvy.

Počínání vsetínských kriminalistů podtrhlo narůstající pochybnosti DR o úloze, kterou ve vyšetřování ekologické katastrofy Policie České republiky hraje. Současně během uplynulého víkendu telefonoval mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka jednomu z místních rybářů, aby jej informoval, že „Deza je z toho venku“.

Na dotaz, jak na to přišel, Karel Hanzelka Deníku Referendum sdělil jen to, že může opakovat vyjádření, které poskytl Reportérům ČT: „Deza otravu ryb nezpůsobila. Je to technicky nemožné. Jsme o tom přesvědčeni a jsme přesvědčeni o tom, že se to již prokázalo. Bohužel nemohu hovořit o detailech, protože nás policie zavázala k mlčenlivosti. Žádali jsme policii, aby nás mlčenlivosti zbavila, ale nevyhověla nám.“

Vyšetřovatel vsetínské policie Jiří Hovorka v rozhovoru pro Deník Referendum, který v úplnosti přineseme zítra, nezpochybnil, že policie telefony zaměstnancům Deza prohlížela. „Pokud se někdo cítí být poškozen jakýmkoli úkonem, který dělal policejní orgán, může podávat stížnosti,“ řekl DR na přímý dotaz, zda policie prohlížela telefony.

Dozorující státní zástupce Petr Bareš v rozhovoru s DR přitom kategoricky vyloučil, že by soud v případu vydal příkaz, který by policii nahlížení do mobilů zaměstnanců Dezy umožnil. Prohlížení telefonů zaměstnanců Dezy Policií České republiky se tedy dělo bez soudního příkazu a bez vědomí dozorujícího orgánu. A mohlo být tedy nezákonné.

Poznatky redaktorů DR budí podezření, že vsetínská kriminálka ve skutečnosti přímo spolupracuje s Agrofertem, korporací premiéra Babiše, která valašskomeziříčskou chemičku Deza vlastní. Ta je od první chvíle v případu otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky, z pohledu veřejnosti ústředním podezřelým, i když státní úřady soustavně hovoří o „vyšetřování spousty firem“.

Narůstající pochybnosti o postupu Policie České republiky

O tom, že prošetřování otravy řeky Bečvy provází od samého počátku spousta závažných nedostatků, jsme opakovaně psali. Doložili jsme, že státní orgány, zejména Česká inspekce životního prostředí, hrubě chybovaly při zajišťování vzorků, a současně vyvinuly mimořádné úsilí, aby odklonily pozornost k areálu rožnovské Tesly. Řádně nepostupovaly ale ani další instituce jako Povodí Moravy či obecní úřad ve Valašském Meziříčí, který je ovládaný politickým hnutím ANO.

Ať už byl laxní postup při zajišťování vzorků vody, bentosu a uhynulých ryb záměrný, nebo šlo o čirou nekompetenci a chaos, lze jej pokládat za hlavní důvod pro to, že státní úřady odmítají už čtyři měsíce v rozporu se zákonem poskytnout jakékoli informace o své práci na šetření ekologické katastrofy. Konkrétně o tom, kde, kdy a jaké vzorky odebraly a jaké hodnoty v nich naměřily.

Úřady evidentně nestojí o to, aby si veřejnost udělala přesný obrázek o jejich práci. Patří se ale také připomenout, že vůbec nejrychleji odebrané vzorky vody z místa ekologické katastrofy, jež zajistili rybáři, Česká inspekce životního prostředí bez využití zlikvidovala.

Právě v tomto světle působila opakovaná kategorická prohlášení Policie ČR, že na kauzu Bečva neuvalila žádné informační embargo a že státním úřadům nebrání a nemůže bránit v tom, aby zveřejnily poznatky získané jejich vlastní činností, jako signál, že se vsetínští kriminalisté případ snaží řádně vyšetřit. Na základě nových poznatků DR jsou však tyto naděje otřeseny v základech.

Pochyby nicméně narůstaly dlouhodobě. Zaprvé vsetínským policistům trvalo déle než měsíc, než vyslechli rybáře, kteří byli prvními svědky havárie přímo na místě. Někteří z nich nebyli vyslechnuti dodnes.

Zadruhé víme, že vsetínští vyšetřovatelé odrazují občany, kteří jim poskytli v případu jakékoli informace, od toho, aby své poznatky zveřejnili jako soukromé osoby hrozbou několikamilionové pokuty. Taková hrozba ovšem nemá oporu v zákoně.

Stalo se tak již v případě občanů, kteří podali trestní oznámení pro podezření na další — zatím neprokázanou — nehodu, která se mohla 20. září v Deze odehrát. Stejně tak vsetínská policie odrazovala i rybáře od zveřejnění jejich poznatků o průběhu otravy a jejích souvislostech.

Vyšetřovatel Jiří Hovorka sice Deníku Referendum dokola opakoval, že policie jen osoby podávající vysvětlení poučovala o ustanoveních o mlčenlivosti podle trestního řádu, všichni svědci, s nimiž Deník Referendum hovořil, však věc podávají jinak. Věc pochopili tak, že jim hrozí milionové pokuty, budou-li hovořit o svých poznatcích s médii. Cítili se zastrašení.

Zatřetí dozorující státní zástupce Petr Bareš už měsíc po havárii řekl deníku iRozhlas, že v možnost nalézt viníka spíše nevěří: „Šance je vždycky, ale upřímně řečeno, kdybych si měl tipnout, tak dvacet ku osmdesáti.“ Svá slova sice později pro DR revidoval, řekl, že se takto vyjádřit neměl. Nyní je však na místě je připomenout a klást si otázku: indikují, že vyšetřování mělo být od začátku vedenou do autu namísto toho, aby stanovilo, kdo je vinen?

Začtvrté, ačkoli jsme už 30. října doložili, proč je z hlediska fyzikálních zákonů prakticky nemožné, aby byl zdrojem otravy takzvaný rožnovský kanál, který se nachází tři a půl kilometru nad prvními uhynulými rybami, vsetínská policie s touto variantou podle několika zdrojů DR nadále pracuje. Údajně na základě testů, kdy sledovala rozptyl barviva, které sama vypustila do řeky. U toho se zastavme, protože je to pro pochopení, v čem a jak policie selhává, zásadní.