Na úvod si stručně a krátce zopakujme známá fakta. Podrobnosti lze nalézt v investigativních článcích Deníku Referendum věnovaných této politováníhodné události. Zvídavý čtenář zde najde i podrobnou mapku jejího dějiště včetně infografiky. Tak tedy:
1.
Dne 20.9. 2020 došlo k masivní otravě ryb v této řece. První úhyny byly zaregistrovány dopoledne asi 3,5 km po proudu od vyústění asi 15 km dlouhého kanálu odvádějícího odpadní vody z řady firem na něj napojených. Tuto výpusť budeme značit R. Místo prvních registrovaných otrav označme M.
2.
Pár hodin před tím došlo k provozní havárii na kaustifikační jednotce v chemičce DEZA. Do dešťové kanalizace vyteklo asi 10000 litrů směsi sody a hydroxidu významně kontaminované toxickým fenolem. Avšak než tato událost vešla ve známost uplynuly asi 2 měsíce díky tomu, že do té doby vedení chemičky popíralo že se v jejím provozu odehrála v inkriminované době jakákoliv nestandardní událost.
3.
Následovalo zmatečné vyšetřování, při kterém bohužel nedošlo k včasnému odběru vzorků kontaminované vody pod klíčovými výpustmi do Bečvy.
4.
Kromě zmíněné R jde o oficiální výpust Dezy nalézající se asi kilometr nad místem prvních pozorovaných otrav. Následuje výpust malé firmy SONAVOX, která však neprodukuje žádné technologické vody - jde pravděpodobně jen o vyústění dešťové kanalizace. Poslední výpusť se nalézá u Lhotky nad Bečvou, asi 300 m nad M. Její vlastník je neznámý, avšak vzhledem k tomu že byl z ní zaregistrován únik aromatických uhlovodíků, lze předpokládat, že vede od nedalekého seřazovacího nádraží DEZY. Kromě těchto výpustí se zde nalézají další neregistrované; například poblíž kalových lagun DEZY.
5.
Jediným velkým průmyslovým podnikem u nějž přichází v úvahu zavinění otravy tak velkého rozsahu tudíž nejpravděpodobněji zůstává DEZA; ryby totiž začaly umírat až pod ní - v místě M.
6.
Představitelé DEZY však tvrdili, že všechny výstupy z ní jsou zabezpečeny kontrolními čidly, které údajně zamezují jakémukoliv nekontrolovanému úniku škodlivých látek.
7.
Na základě tohoto tvrzení vyšetřovatelé od začátku pracovali s premisou, že jedy se do Bečvy musely dostat z R.
8.
Avšak mezi R a M se nalézají dva jezy a několik peřejí. Kdyby jedy přitekly z R musela by se otrava projevit už mnohem výše. Na toto poukazovali hlavně rybáři, kteří se v kritické době nacházeli poblíž a nic neobvyklého nezpozorovali. Všem se jevilo krajně nepravděpodobné, že by v důsledku promíšení nedošlo k rovnoměrnému rozprostření kontaminátů po celé šířce řeky již v malé vzdálenosti od od R.
9.
Vyšetřovatelé tudíž pověřili experta Jiřího Klicperu, aby zjistil vzdálenost mísící zóny výpusti R. Ten do jejího vyústění vypustil barvivo fluorescein a na základě vizuálního experimentu zjistil, že k rovnoměrnému promíšení jedů mohlo dojít teprve až v M; tj. 3,5 km od R. Své výsledky však neuveřejnil, poněvadž se stály součástí vyšetřovacího spisu.
10.
V průběhu dalšího vyšetřování bylo firmě Energoaqua napojené na R sděleno obvinění ze zavinění otravy Bečvy.
11.
Vzhledem k přetrvávající nedůvěře v dosavadní vyšetřování provedl profesor hydrochemie Jakub Hruška pokus s chloridem sodným. Do kanálu R vypustil solanku s asi 20 kg rozpuštěné soli. Ta ve vodě disociuje na ionty Na+ a Cl-, následkem čehož dojde ke vzrůstu její vodivosti. Bylo naměřeno stejné zvýšení vodivosti po celé šířce řeky již asi 800 m od R, čímž došlo ke zpochybnění výsledků experta Jiřího Klicpery. Výsledky pana Hrušky jsou snadno dohledatelné na Webu a porozumí jim každý student fyzikální chemie.
12.
Experiment Jakuba Hrušky byl podpořen i odbornou veřejností - vědci z AV ČR. Navíc i podmínky za kterých byl uskutečněn odpovídaly průtoku 2,8 m3/sec v době loňské otravy. Na rozdíl od pokusu experta J. Klicpery; během něj byl průtok asi dvojnásobný.
Právě uvedená fakta přinejmenším zpochybňují dosavadní průběh vyšetřování a vrhají stín na oficiální verzi dle které otravu Bečvy zavinila čistírna odpadních vod Energoaqua.
Je proto velmi žádoucí nařídit nové vyšetřování původce otravy Bečvy. Jeho součástí by mohl být široce založený experiment (například modifikace pokusu profesora Hrušky), během kterého by byly určeny mísící zóny všech klíčových výpustí do Bečvy. Tak by se dalo zjistit z které z nich se před rokem dostaly jedy do Bečvy.
Průtok 2,8 m3/sec potřebný k uskutečnění tohoto pokusu by se dal zajistit po dohodě se správou povodí Bečvy.
Poslední článek ing. Klicpery nebudu hodnotit do detailu. Protože naše mediální komunikace se bohužel odehrává stylem „jeden o koze, druhý o voze“. Ale ani tato strategie, ani Klicperova vlastní a zcela originální „známkovací metoda“, či jeho neznalosti v oboru hydrochemie tekoucích vod nezpochybní to, proč jsme náš pokus udělali - tedy prokázání skutečnosti, že již po 820 metrech od rožnovského kanálu jsou látky, které z něj vytekly, již zcela rozptýleny po celé šířce řeky. To je zcela zásadní pro možnou interpretaci potenciální kontaminace řeky Bečvy z tohoto zdroje.
Neodolám a ukážu dva grafy (závislost koncentrace vápníku a sodíku na průtoku) z povodí Červík v Beskydech, které názorně ilustrují princip platný ve valné většině toků světa. Koncentrace většiny prvků a sloučenin s klesajícím průtokem rostou. Kontext s předchozími články této „minisérie“ nechť si ten, koho to ještě neunavuje, najde prosím sám. Údaje pocházejí z našeho dlouholetého výzkumu lesních povodí.
I já mám velké pochybnosti o způsobu provedení a vyhodnocení experimentu s fluoresceinem, který ing. Klicpera provedl v rámci znaleckého posudku k otravě Bečvy (pochybnost byla impulsem k našemu pokusu), ale nebudu zde s nimi obtěžovat, nechám si to na jiná fóra. Nakonec úskalí páně Klicperova vyhodnocení fluoresceinového experimentu dobře popsali diskutující pod jeho předchozím článkem. Čtenáře musí tato úporná „debata“ již unavovat. Já s ní ze své strany končím, protože bylo již řečeno a napsáno dost, aby si čtenáři úsudek udělali sami.
Jen na závěr mi vytanula na mysli neodbytná myšlenka: jak může být objektivním soudním znalcem někdo, kdo tak neobjektivně a osobně zaujatě posuzuje druhé a jejich práci?
Jakub Hruška: Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu (11. 8. 2021)
↳ Jiří Klicpera: Proč mlha nad Bečvou? (8. 9. 2021)
↳ Jakub Hruška: Ano, nad Bečvou stále zataženo (9. 9. 2021)
↳ Jiří Klicpera: Svítání nad Bečvou? (10. 9. 2021)
↳ Jakub Hruška: Nad Bečvou o koze a o voze (a vůči ing. Klicperovi ode mne naposledy) (13. 9. 2021)
Štěpán Bekárek: Tma, mlha či svítání nad Bečvou? (14. 9. 2021)
Státní zástupce zamítl stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání v kauze loňské otravy řeky Bečvy. Stížnosti zamítl jako nedůvodné. Upozornil na to Deník N, ČTK to potvrdil státní zástupce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně, které se kauzou zabývá.
Stížnost podala společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, také její jednatel Oldřich Havelka. Policie je v souvislosti s případem v červnu obvinila ze dvou trestných činů.
„Vše je již doručené. Stížnosti byly zamítnuty jako nedůvodné,“ řekl bez dalších podrobností Bareš. Podle Havelky však nebylo zamítnutí nijak odůvodněné. „Naše právní zastoupení připravuje další kroky,“ uvedl Havelka.
Podle kriminalistů jde v kauze o spáchání dvou trestných činů, kterými jsou poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest. Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.
Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Státní zastupitelství rozhodlo o stížnostech obou obviněných v kauze Bečva. „Protože jim bylo stanovisko již doručeno, lze konstatovat, že stížnosti u obou obviněných byly zamítnuty jako nedůvodné,“ řekl Deníku N státní zástupce Petr Bareš.
V kauze otravy řeky Bečva byla obviněna jedna fyzická osoba a jedna firma. Oba proti obvinění podali stížnost. Podle informací z médií má být obviněnou právě společnost Energoaqua.
Více jsme o kauze otravy řeky Bečva psali zde.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Absurdní titulek? Pobuřuje vás? Pobuřuje vás stejně jako se mnohá média a některé osobnosti cítí pobouřeny tím, že inspekce si dovolila zabývat anonymním podnětem, kterým se však musí ze zákona vždy zabývat? A to i kdyby se podnět týkal stížnosti, že vám soused hodil na zahrádku žížalu? Zajímá někoho, kolik hodin práce strávili odborně vzdělaní inspektoři v kauze spálených červených trenýrek na Pražském hradě - opět samozřejmě na základě podnětu? Jen za loňský rok, který byl v tomto směru poněkud chudší, dosahoval jejich počet necelých tří tisíc. Z toho zhruba polovina je anonymní. Ale vždy musí inspekce každý prošetřit a také prošetřuje.
A pak se objeví článek, jako například v Reflexu od redaktora Jiřího Sezemského, s opravdu atraktivním titulkem: „Absurdita státní moci. Inspekce zasáhla proti vědci, který zpochybnil vyšetřování otravy Bečvy.“ Sezemský se ani neuráčil oslovit druhou stranu, kterou pomlouvá, čímž naprosto šlape po základních pravidlech novinářské etiky a je až nepochopitelné, že takové praktiky trpí vedení časopisu. A stejně jako snad všichni novináři v této kauze pomíjí skutečnost, že dotyčný vědec se hrdě hlásí k TOP 09. To, že se tato kauza zneužívá k politickému boji, je více než očividné. Je zarážející, že novináři, kteří vždy ctí pravidlo uvádět v případě politicky angažovaného člověka za jménem do závorky jeho politickou příslušnost, toto pravidlo v tomto případě nefunguje. Proč? Asi vyhovuje vyjádřit v tomto případě jen jeho odbornost a příslušnost k Akademii věd ČR, i když ta se mimochodem od jeho pokusu – jak některá média opatrně přiznávají - distancuje a uvádí, že uvedený pokus je jeho soukromá aktivita.
Ale co především plyne z tohoto a řady jiných článků v médiích? Inspekce se nemá zabývat podnětem, přestože jí to zákon přikazuje? A jiným má, anebo také nemá? A podle jakých měřítek? Podle toho, komu se to bude líbit? Nebo komu to bude vyhovovat? Ale to by přece mělo platit pro orgány činné v trestním řízení také, takže prosím, nechť se policie nezabývá žádným podnětem, i kdyby se mělo jednat o nahlášení vraždy. Tedy to si přeje pan Sezemský nebo šéf Českého rybářského svazu Stanislav Pernický, který mu v článku ochotně přizvukuje? Není to už skutečná arogance moci sedmé velmoci? Samozřejmě odvoláváme tvrzení z titulku – i nadále se budeme podněty i přes odpor novinářů a politiků zabývat.
Hysterie, která kolem Bečvy vznikla, je především politického charakteru. Dokonce už jeden z členů sněmovní vyšetřovací komise přiznal, že nehledají žádnou pravdu, že to je prý jen o politice. Když člen parlamentní vyšetřovací komise Petr Gazdík (STAN) vykřikuje ještě dlouho před vysloveným resumé, že „je tady těch chyb jedna za druhou…“ a nemá ani trošku slušnosti počkat na konec vyšetřování, tak to vše ukazuje na jedinou motivaci: Vytřískat z Bečvy politické body za každou cenu.
Pan Gazdík prozatím neprokázal nic. NIC. Inspekce v ničem nepochybila. Nikdo jí neprokázal žádné provinění. Ano, spousta kroků se mohla uskutečnit jinak. Výsledek by ale byl vždy stejný, protože v případu Bečva je podle názoru inspekce dostatek důkazů, pomocí nichž by se případ mohl uzavřít.
Je smutné, když politici i mnohá média zasahují do věcného, odborného postupu příslušných úřadů a předjímají výsledky policie, o jejíž důkazech a procesních úkonech nemají ani ponětí. Proč tedy napadají zrovna inspekci? Proč šéf rybářů pan Pernický nenapadá sám sebe a své rybáře, kteří mimochodem několik hodin zírali na mrtvé ryby, než se odhodlali někam zavolat, přestože zákon i rozum přikazuje okamžité jednání? Rybáři stáli u mostu nedaleko Hustopečí úplně stejně jako všechny ostatní záchranné složky (včetně inspektora, který byl na místě do dvou hodin od nahlášení havárie) a stejně jako ostatní zoufale dumali nad tím, co se to stalo a odkud to přišlo. Nikoho z nich, ani rybáře, ani vodoprávní úřad, nikoho nenapadlo jít proti proudu řeky a okamžitě odebírat vzorky.
Rybáři dnes stále omílají jedno a totéž – že inspektor odmítl převzít jejich vzorky. Ovšem to už nedodají, žádné vzorky inspektorovi nepředávali, protože je předali úředníkovi vodoprávního úřadu, několik hodin ležely v teple v kufru auta a byly odebrány nejasným způsobem na nejasném místě v úseku, kde ve stejném čase odebírali vzorky příslušníci HZS. Inspekce převzala po vodoprávním úřadu šetření až v průběhu dalších dnů, ale proč si do ní nekopnout, je to přece snadný cíl a nesmí se bránit a už vůbec ne při obraně používat emotivní odzbrojující výrazy, které používají politici i zcela „nezaujatí“ novináři. Dnes už ale mají jasno, aniž by počkali na výsledky šetření, které má v rukou policie. Pak by také bylo vhodné sledovat, zda se přihlásí k zodpovědnosti za maření úsilí odborníků i víry v právo a alespoň přiměřenou spravedlnost v této zemi u spousty lidí, kteří na odhalení příčin havárie na Bečvě zanechali spoustu energie, času a svých iluzí.
- K vyvrácení jakýchkoliv závěrů postavených na vědeckém zkoumání je nezbytné mít veškeré informace a data o experimentu. Ty nemáme a zřejmě je nemají ani média, protože nikde se neobjevily relevantní vědecké podklady, pouze upravené texty, vhodné pro zaujetí a přečtení laiků, což se sice dá snadno pochopit, ale nelze na tom stavět kritiku jiných posudků.
- Pan Hruška ani média rovněž nemají k dispozici veškeré informace a data ze studie soudního znalce pana Klicpery, který svou analýzu vypracovával pro Policii ČR, nikoliv pro inspekci, jak mnohá média uvádějí.
Závěrem tedy v reakci na zběsilou kampaň musí Česká inspekce životního prostředí sdělit, že bez znalosti podrobností o jakémkoliv vědeckém experimentu nelze seriózně tvrdit a hodnotit, zda jsou jeho závěry správné či nikoli, a to jak o pokusu prováděném soudním znalcem pro Policii ČR pomocí fluoresceinu, tak i naopak o pokusu prováděném „odbornou veřejnosti“ pomocí chloridu sodného.
Poslanecká komise se ve čtvrtek opět sejde k vyšetřování kauzy Bečva. Zasedání je neveřejné. Samotné vyšetřování podle náměstkyně hejtmana Zlínského kraje pro životní prostředy Hany Ančincové ukázalo na chyby v zákoně, příslušné orgány nemají dostatečné kompetence.
V jaké fázi je aktuálně vyšetřování a jakou v něm měl roli Zlínský kraj?
Kraj nevstupuje do vyšetřování, protože nejsme orgánem činným v trestním řízení. My jsme v případu zainteresovaní co se týče vodoprávního dozoru a integrovaných povolení. Dvě velké společnosti, které v případu figurují – Energoaqua a Deza, s námi komunikovaly pouze v rámci těchto orgánů. Dále se kraj snažil maximálně využít zákonodárnou iniciativu, jelikož legislativa ukázala, že je „děravá jako řešeto“, proto jsme spolu s Olomouckým krajem iniciovali legislativní změny.
V čem je současná legislativa špatná?
Pro mě byl v případu největší otazník z hlediska kompetencí jednotlivých subjektů. V havárii tak velkého rozsahu figuruje mnoho složek, například místní vodoprávní úřad nebo krajský vodoprávní úřad. Osobně jsem měla pocit, že nejsou správně vyladěné kompetence, proto si myslím, že i reakce na některé podněty, jako například na odběry bezprostředně po otravě, přišly později než měly. V tom vidím velkou slabinu a je mi líto, že to musela ukázat havárie tohoto rozsahu.
Co čekáte od čtvrtečního jednání vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny? Myslíte si, že dojde k jasným závěrům, kdy by mohl padnout verdikt?
Vzhledem k tomu, že zasedání jsou neveřejná a zápisy nejsou k dispozici, mohu soudit pouze podle informací z médií. Finální závěr komise by měl padnout do konce září.
Samotný název „vyšetřovací komise“ je zavádějící, jelikož poslanci nemohou nahrazovat činnost policie a samotné vyšetření nemají na starosti. Komise má sledovat pouze procesní kroky a v tomto ohledu očekávám, že její výstup bude v souladu s tím, na co přišel Zlínský a Olomoucký kraj, tedy, že došlo k procesním chybám. Myslím, že se může objevit závěr, že došlo k pozdnímu odběru, nebo že některé odběry byly provedeny na špatném místě, či naopak neproběhly vůbec. To může hodně ovlivnit výsledek vyšetřování kauzy.
Podle vědců z Akademie věd a místních rybářů není možné, aby otrava byla způsobena kyanidy z rožnovské čistírny společnosti Energoaqua, jelikož ryby začaly hynout až tři a půl kilometru od vyústění kanálu. Otravě kyanidem dle svědků ani neodpovídaly projevy umírajících ryb. Co si o tom myslíte?
Osobně jsem velice zvědavá na oficiální závěr, jelikož toto jsou dva velké zcela legitimní otazníky. Jednak, jestli ryby v Bečvě otrávilo to, co se tvrdí (kyanidy), za druhé, jestli je možné, aby k úhynu ryb došlo až po třech a půl kilometrech.
Mám rozpačitý dojem ze slov pana soudního znalce Klicpery, protože podle mě není úplně šťastné, aby člověk zainteresovaný v takto velké kauze začal mluvit do médií ještě předtím, než vyjdou oficiální stanoviska orgánů, které to mají šetřit.
On začal v médiích probírat, kdo katastrofu způsobil, dávno předtím, než byla kauza vyřešena, proto se nedivím, že víra veřejnosti ve výsledky je nízká. Komunikace obecně v tomto případě není dobrá, doufám v nezávislé prošetření celého případu.
Sněmovní vyšetřovací komise, která má posoudit vyšetřování loňské otravy řeky Bečvy, se naposled sejde 16. září, na plénu sněmovny mají její závěry zaznít 20. září. Po neveřejném zasedání komise to řekl poslanec STAN Petr Gazdík. Komise podle něj zjistila řadu chyb a připravuje návrh legislativních změn, který má v budoucnu takovým pochybením předejít.
Ve čtvrtek poslanci vyslechli vedoucího odboru životního prostředí ve Valašském Meziříčí Petra Křístka a ředitele Povodí Moravy Václava Garguláka. Pozvaná byla i poslankyně Margita Balaštíková (ANO), ta se ale nedostavila. Komise ji proto podle Gazdíka pozvala znovu, a to na 14. září. Balaštíková měla v době havárie na starosti v radě Zlínského kraje životní prostředí.
„Naším úkolem je popsat pochybení, které při vyšetřování té události vznikly, jednotlivých úřadů a orgánů. Těch pochybení je celá řada a s každým dalším výslechem se ukazují další,“ uvedl Gazdík. Komise podle něj nebude z těch, které nic nezjistily. Závěrečnou zprávu předloží přesně rok po úniku jedů do řeky.
Na minulém zasedání komise člen představenstva valašskomeziříčské chemičky Deza Pavel Pustějovský vyloučil, že by tato společnost mohla být původcem otravy řeky. Pustějovský, který je také poslancem hnutí ANO, po slyšení řekl, že se ve firmě uskutečnila po ekologické havárii řada kontrol. Členové komise tehdy vyslechli také krajského policejního ředitele Jaromíra Tkadlečka a ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse.
Policie v souvislosti s ekologickou havárií obvinila v červnu právnickou a fyzickou osobu z oblasti Rožnova pod Radhoštěm pro podezření z poškození a ohrožení životního prostředí a z neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. O podaných stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodne státní zástupce nejspíš začátkem tohoto měsíce.
Z dřívějšího vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi vyplynulo, že obviněnou je tato firma. Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy. Hospodářské noviny v minulých týdnech několikrát uvedly, že obviněným člověkem je zřejmě jednatel Havelka.
Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Česká inspekce životního prostředí prošetřuje pokus hydrochemika Jakuba Hrušky. Na konci července spolu s rybáři zpochybnil posudek soudního znalce, který určil, že do Bečvy kyanidy vytekly z Rožnova pod Radhoštěm. Pomocí asi 20 kilogramů soli zkoumali rozšíření kyanidů v toku, Hruška ale neměl povolení vodoprávního úřadu do řeky roztok vylít. Trvá však na tom, že vodnímu životu nemohl ublížit.
Česká inspekce životního prostředí obdržela stížnost, že hydrochemik Jakub Hruška mohl ohrozit vodní život v Bečvě při svém pokusu. Vypustil do ní asi dvacet kilogramů kuchyňské soli rozpuštěné ve vodě. Za pomoci takzvané solanky zkoumal rozšíření soli v řece, aby zjistil, jak se při havárii v roce 2020 šířily kyanidy v toku.
Z jeho pokusu vyplývá, že kyanidy, rozpustné ve vodě stejně jako sůl, se rozšířily po celém toku již po 600 metrech od výpusti, tedy pod prvním jezem. To by znamenalo, že ryby by při havárii začaly hynout daleko dříve. Soudní znalec Jiří Klicpera však ve svém posudku určil, že se kyanidy po tři kilometry držely u břehu řeky a až poté začaly trávit ryby.
Stížnost inspekce životního prostředí přeposlala na Ústav výzkumu globální změny Akademie věd, ve kterém Hruška působí. Podle něj se stížnost může týkat toho, že bez povolení vodoprávního úřadu do řeky vypustili asi 20 kilogramů soli. "Zvýšili jsme koncentraci chloridů ze 17 miligramů na 19 miligramů na litr vody. Tedy na asi o 15 procent vyšší stav, než jaký v řece byl," popsal Hruška.
Podle něj je takové zvýšení koncentrace neškodné pro vodní život a problém je, že pokus neoznámili příslušnému vodoprávnímu úřadu. Pokus nebyl nebezpečný ani podle toxikologa Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity. "Nedá se mluvit o nějakém problému - 20 kilogramů kuchyňské soli v toku Bečvy neznamená vůbec žádné riziko," osvětlil Holoubek. Také se přiklání spíše k tomu, že Hruška a rybáři měli mít formální potvrzení vodoprávního úřadu.
Akademie věd potvrdila, že v pondělí přijala oznámení inspekce o zahájení kontroly v souvislosti s pokusem, a Hrušku podpořila. "Akademie věd poskytne inspekci životního prostředí veškerou součinnost, nicméně předpokládáme, že kontrola bude ukončena jako bezpředmětná," stojí v prohlášení, které Akademie věd zaslala redakci Aktuálně.cz.
Inspekce podnět předala také na místní oddělení Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou, kterému předsedá Stanislav Pernický. On a další rybáři Hruškovi s pokusem pomáhali. "Do datové schránky jsem dostal oznámení o zahájení kontroly a 8. září mám vypovídat na České inspekci životního prostředí v Brně," popsal Pernický.
Inspekce uvádí, že stížnost ze zákona musí prošetřit. Kdo podnět podal, nesdělila. "Věc je v šetření a více k tomu nemůžeme říct," řekl její mluvčí Jiří Ovečka. Podnět vyhodnotí a na základě jeho důležitosti rozhodnou, zda s Hruškou a rybáři zahájí přestupkové řízení.
"Pokud by bylo řízení zahájeno, hrozila by jim pokuta maximálně v řádu tisíců korun," doplnil Ovečka. Poznamenal, že výše pokuty závisí na závažnosti přestupku, napáchaných škodách, ale i motivaci pachatele. Mluvčí dodal, že inspekce může požádat o vyjádření lidí, kteří v případu figurují.
Na prošetřování stížnosti upozornil na svém Twitteru poslanec ODS a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. "Řešíme, že v Bečvě skončilo 20 kilogramů soli, přitom každou zimu jsou zcela jistě do řeky splachovány posypy ze silnic," komentoval. Blaha je jedním ze členů parlamentní vyšetřovací komise k havárii na Bečvě.
Parlamentní vyšetřovací komise vznikla kvůli žádosti opozičních poslanců, kterým vadilo vleklé vyšetřování. Poprvé se sešla 30. července a na příštím zasedání ve čtvrtek představí návrhy, které by měly odstranit nedostatky v zákonech, jež odhalila havárie na Bečvě.
Ta se stala loni 20. září a uhynulo při ní přes 40 tun ryb na 40 kilometrech toku v úseku mezi Valašským Meziříčím a Přerovem. Podle inspekce řeku otrávily kyanidy. Policejní vyšetřovatelé obvinili firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitele Ondřeje Havelku.
Hydrochemik Jakub Hruška pokusem vyvrátil posudek soudního znalce, který dokazoval, že Bečvu otrávily kyanidy z rožnovského kanálu. Použil k tomu roztok chloridu sodného, tedy kuchyňské soli, zatímco policejní vyšetřovatelé používali organické barvivo fluorescein. Obě metody se běžně používají k zjištění rozšíření látek ve vodě, ale Hruška došel k jiným výsledkům než soudní znalec Jiří Klicpera.
Do ústí rožnovského kanálu nalil vědec roztok chloridu sodného neboli kuchyňské soli. Zhruba 600 metrů od ústí kanálu v Juřince, městské části Valašského Meziříčí, stál hydrochemik Akademie věd Jakub Hruška s místním rybářem Lukášem Gerlou, každý na jednom břehu řeky. Další rybář Stanislav Pernický zapisoval naměřené hodnoty. Měřili vodivost vody a odebírali vzorky k analýze, aby zjistili, kdy a v jakém množství voda s chloridem místem protekla. Další kolega rybář Stanislav Pernický je zapisoval.
Právě rožnovský kanál je podle vyšetřovatelů místem, kudy před necelým rokem do Bečvy kyanidy vytekly. Vede z Rožnova pod Radhoštěm, konkrétně z areálu bývalé Tesly. V něm sídlí čistička odpadních vod Energoaqua, které celý areál patří. Ta je podle předběžných závěrů vyšetřovatelů hlavním podezřelým v případu otravy řeky Bečvy.
Rožnovský kanál vede z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Energoaqua, která areál vlastní, sídlí 16 kilometrů od místa otravy a zhruba 13 kilometrů od místa, kde podle vyšetřovatelů kyanidy do řeky vytekly. Výpusť z rožnovského kanálu do Bečvy a místo, kde začaly umírat ryby, dělí asi tři kilometry toku.
Pod jezem v Juřince profesor Hruška s rybářem Pernickým naměřili nejvyšší hodnoty koncentrace chloridu po zhruba dvou hodinách. Ale i po čtyřech hodinách od přidání roztoku chloridu do řeky naměřili jeho vyšší koncentrace. "A to úplně stejně u obou břehů," prohlásil Hruška.
Právě to bylo pro profesora Hrušku důležité. Naměřili stejně zvýšenou koncentraci na obou stranách řeky, asi čtyři metry od břehu. Vyšetřovatelé totiž pracují s tím, že od rožnovského kanálu po most v Choryni, kde byly spatřeny první mrtvé ryby, tekly kyanidy pouze po pravém břehu řeky. Až u mostu se rozšířily po celé šířce řeky a začaly trávit ryby v celém profilu toku.
Místní rybáři opakovaně upozorňovali, že není možné, aby kyanid v řece celé tři kilometry tekl podél pravého břehu řeky a nezabíjel ryby. Navíc přes několik jezů a peřejí. Proto Hruška usoudil, že řeka musela být otrávena z jiného zdroje. "A ten byl bezpochyby mnohem blíž k místu úhynu ryb," uzavřel Hruška. Podle něj by se jedy, pokud by vytekly z rožnovského kanálu, projevily v toku řeky mnohem výše, než kde začaly hynout ryby.
Kdyby kyanidy skutečně vytekly z rožnovského kanálu a promíchaly by se u jezu, začaly by ryby umírat ihned za ním. Výpusť z areálu bývalé Tesly je na pravém břehu řeky. "Na pravém břehu je proudnice, tedy místo, kudy proteče většina vody v řece," popsal profesor Hruška. Kvůli tomu by se podle něj dostaly kyanidy do celého profilu řeky mnohem dříve.
"Jsem vystudovaný hydrochemik a hlava mi to nebrala," objasnil Hruška důvod, proč se rozhodl pokus provést. Pokusem potvrdil své podezření, že Bečvu nemohla otrávit výpusť z firmy Energoaqua a že kyanidy do řeky musely vytéct blíž k místu úhynu ryb. To je ale v rozporu s tvrzením soudního znalce, který vypracovával odborný posudek pro policejní vyšetřovatele.
Autor posudku Jiří Klicpera se redakci Aktuálně.cz odmítl vyjádřit. Odkázal se ke stále probíhajícímu vyšetřování a k povinnosti mlčenlivosti, která se s ním váže. Právě on však ve svém posudku určil, že kyanidy do řeky vytekly z areálu Tesly.
Soudní znalec Klicpera ani policejní vyšetřovatelé neměli přímé důkazy, mezi které by patřily například vzorky vody z průmyslových výpustí odebrané v den havárie. Proto museli použít různé experimenty, využili například i organické barvivo fluorescein.
Ten se používá k zjištění rozšíření rozpuštěných látek ve vodě. Vodu zbarví do zelené barvy, a tak odhalí, jak se škodlivé látky ve vodě rozšířily. Pro ryby a vodní rostliny není nebezpečný. Vyšetřovatelé si s jeho pomocí mohou pokusem ověřit rozšíření látek ve vodě, a tak vyvrátit či potvrdit některá podezření.
Fluorescein běžně využívají policejní vyšetřovatelé, protože je jeho rozšíření ve vodě jednoduše vidět, zbarví vodu do zelené barvy. Sůl, kterou pro svůj pokus použil profesor Hruška, se musí zjišťovat podle vodivosti vody i její analýzy. Kvůli složitému postupu ji podle něj vyšetřovatelé nepoužívají.
Roztok kuchyňské soli přitom může přinést přesnější měření. "Roztok chloridu sodného spojený s měřením vodivosti je vhodnější pro daný záměr než použití fluoresceinu v policejním vyšetřování," řekl toxikolog Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity. Fluorescein i kuchyňská sůl jsou běžně používané metody pro zjištění rozšíření látek ve vodě.
"Považuji metodu s měřením vodivosti za lepší než s fluoresceinem. Předpokládám, že kyanidy by se rozpustily stejně jako sůl," řekl odborník na ekologické havárie na řekách Radovan Kopp z Mendelovy univerzity. Chlorid sodný je pro vodní život neškodný, stejně jako fluorescein, ale není ve vodě jednoduše vidět. I proto se znalec Klicpera přiklonil spíše k fluoresceinu.
"Měření rozšíření chloridu sodného na základě změny vodivosti nebo koncentrace chloridových iontů považuji za vhodnou metodu," souhlasí Branislav Vrana z Masarykovy univerzity, který se zabývá kontaminací vody. Jednoduché sloučeniny kyanidu jsou dobře rozpustné ve vodě a kyanidové ionty proudí podobně jako ionty chloridu. Tento způsob měření tak může být přesnější než při použití barviva fluoresceinu.
Profesor Hruška a jeho spolupracovníci výsledky svého pokusu doručili přes datovou schránku rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou také policii. Hruška však předpokládá, že jeho pokus nemusí vyšetřovatelé brát v potaz. "Nejsem soudní znalec, takže nemám žádná očekávání," popsal profesor Hruška.
Parlamentní vyšetřovací komise vznikla na základě žádosti opozičních poslanců. Vadilo jim vleklé vyšetřování otravy Bečvy a nejasnosti s ním spojené. Parlamentní komise poprvé zasedla 30. července. Na druhém jednání 9. srpna ve Zlíně rybář Pernický předal vyhodnocení pokusu poslancům komise. Ta po posledním zasedání 2. září oznámí své závěry.
Zatím komise definovala tři systémové nedostatky - neexistuje evidence výpustí do řek a jejich nebezpečí v případě havárie, mezi jednotlivými zúčastněnými úřady nejsou jasně vymezené pravomoci ve vodním zákoně a také v den havárie nikdo neodebral vzorky vody z průmyslových výpustí, což komplikuje vyšetřování.
Policejní vyšetřovatel koncem června obvinil firmu Energoaqua a jejího ředitele Oldřicha Havelku. Ten České televizi řekl, že podá stížnost proti trestnímu stíhání. Mezi možnými viníky byla i Deza z koncernu Agrofert premiéra Andreje Babiše (nyní vložen do svěřenských fondů) - u té se podezření nepotvrdilo.
Ekologická havárie postihla Bečvu 20. září 2020 v úseku mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Podle České inspekce životního prostředí řeku otrávily kyanidy, ty způsobily úhyn více než 40 tun ryb na 40 kilometrech toku.
O stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání v kauze otravy řeky Bečvy rozhodne státní zástupce nejspíše začátkem září. Stížnost podaly právnická i fyzická osoba z oblasti Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, které policie v souvislosti s případem v červnu obvinila ze dvou trestných činů. Spisový materiál je obsáhlý, řekl ve čtvrtek státní zástupce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně, které se kauzou zabývá.
Na rozhodnutí o stížnosti se podle Bareše nyní pracuje.
„Spisový materiál je obsáhlý, jsou to dva prádelní koše plné šanonů. Obě (obviněné) osoby podaly stížnost, mají stejného obhájce. Bude rozhodováno zřejmě začátkem září,“ uvedl žalobce.
Policie zahájila kvůli otravě Bečvy trestní stíhání jednoho člověka a jedné firmy koncem června.
Podle kriminalistů jde o spáchání dvou trestných činů, kterými jsou poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami.
Obviněnému člověku hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest.
Z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi (ČT) následně vyplynulo, že obviněnou je tato firma. Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.
Hospodářské noviny v minulých týdnech několikrát uvedly, že obviněným člověkem je zřejmě jednatel Havelka. Redakce České tiskové kanceláře se ho ve čtvrtek opětovně pokoušela telefonicky kontaktovat s žádostí o vyjádření, avšak neúspěšně.
Kromě orgánů činných v trestním řízení se otravou Bečvy zabývá také sněmovní vyšetřovací komise.
Ve čtvrtek se v Praze koná její neveřejná schůze. V plánu má slyšení poslance ANO a zástupce valašskomeziříčské chemičky Deza Pavla Pustějovského, zlínského krajského policejního ředitele Jaromíra Tkadlečka a ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse.
Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/becva-reka-otrava-reky-stiznost-energoaqua-cesko_2108191257_pat