Člen představenstva valašskomeziříčské chemičky Deza Pavel Pustějovský vyloučil, že by tato společnost mohla být původcem loňské otravy řeky Bečvy. Pustějovský, jenž je také poslancem hnutí ANO, po dnešním slyšení před členy sněmovní vyšetřovací komise ČTK řekl, že se ve firmě uskutečnila po ekologické havárii řada kontrol.
"Na základě informací, které mám k dispozici, mohu říci, že (Deza) za tím (ekologickou havárií) nestála," uvedl Pustějovský. Ve dvou následujících měsících po události, tedy v říjnu a v listopadu, se podle něho ve společnosti uskutečnilo celkem osm prověrek. "A v podstatě nepotvrdilo se ani v jednom z těch případů, že bychom mohli být zdrojem znečištění," poznamenal.
Deza, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), byla podle Pustějovského úplně prvním kontrolovaným subjektem. "My jsme byli opravdu subjekt, který byl první na ráně, a proto byl první i mediálně podezírán, že se to tam stát mohlo," řekl. Pozornost na vyústění jiného kanálu do Bečvy, vedoucího z Rožnova pod Radhoštěm, se zaměřila podle Pustějovského až po několika dnech.
Dezu jako možného původce otravy již dříve vyloučila Česká inspekce životního prostředí i znalec, který zpracovával posudek pro policii.
Slyšení komise jsou neveřejná. Pustějovský proto pouze obecně popsal, že členové se ptali na jeho pohled na loňskou událost. "Odpovídal jsem na dotazy z hlediska toho, co vím a co jsem mohl popsat," řekl. Některé dotazy byly podle něho až osobního rázu. Komise chce dnes vyslechnout také krajského policejního ředitele Jaromíra Tkadlečka a ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse.
Policie v souvislosti s ekologickou havárií obvinila v červnu právnickou a fyzickou osobu z oblasti Rožnova pod Radhoštěm pro podezření z poškození a ohrožení životního prostředí a z neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. O podaných stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodne státní zástupce nejspíše začátkem září.
Z dřívějšího vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi (ČT) vyplynulo, že obviněnou je tato firma. Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy. Hospodářské noviny v minulých týdnech několikrát uvedly, že obviněným člověkem je zřejmě jednatel Havelka.
Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Tento text je souhrnným materiálem, který vznikl jako podklad pro jednání Parlamentní vyšetřovací komise pro vyšetření havárie na řece Bečvě.
Pro posouzení možných zdrojů kontaminace se ukazuje, že při odběrech vzorků po zjištění havárie se vyskytly problémy v designu odběrů, což ztěžuje identifikaci možného zdroje kontaminace:
Na základě případu havárie na řece Bečvě se jako smysluplné jeví následující opatření:
Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.
Ing. Stanislav Pernický
Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc.
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.
Tento text je souhrnným materiálem, který vznikl jako podklad pro jednání Parlamentní vyšetřovací komise pro vyšetření havárie na řece Bečvě.
Pro posouzení možných zdrojů kontaminace se ukazuje, že při odběrech vzorků po zjištění havárie se vyskytly problémy v designu odběrů, což ztěžuje identifikaci možného zdroje kontaminace:
Na základě případu havárie na řece Bečvě se jako smysluplné jeví následující opatření:
Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.
Ing. Stanislav Pernický
Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc.
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.
Loňskou ekologickou havárii v řece Bečvě nemusely způsobit kyanidy z rožnovského kanálu. Tvrdí to rybáři a vědci, kteří v uplynulých dnech zjišťovali a dokumentovali chování neznámé látky v toku řeky. U výpusti z rožnovského kanálu vylili sůl a u splavů následně zjišťovali, kdy se smíchá s vodou v řece. To vše při stejném průtoku vody jako loni v září, kdy v řece uhynulo přes 40 tun ryb.
„Stojíme u řeky Bečvy, u výpusti z areálu rožnovské Tesly. Provedli jsme tu experimentální pokus panem profesorem Hruškou,“ říká pro Radiožurnál rybář Stanislav Pernický, který je předsedou Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.
„Je naprosto nelogické, aby se chemická látka dostala do řeky z této výpusti a ryby hynuly až po třech a půl kilometrech toku,“ doplňuje.
Pět peřejí a dva velké jezy dělí výpusť rožnovského kanálu a místo, kde rybáři našli první otrávené ryby.
Experiment ukázal na místo, kde se voda musela promíchat. Jak? Rybáři společně s profesorem Jakubem Hruškou nalili do ústí rožnovského kanálu solanku.
„Má relativně vysokou vodivost, je to na druhou stranu látka, která se v tom prostředí běžně vyskytuje. Pod juřinským jezem a první peřejí jsme počkali, až tam chlorid sodný doteče a měřili jsme jeho koncentrace. Zjistili jsme, že se koncentrace skutečně zvýšily na obou stranách řeky úplně identicky. To znamená, že to není tak, že by tam ryby mohly uhýbat před toxickou chemikálií,“ popisuje Jakub Hruška Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
S výsledky experimentu rybáři seznámili parlamentní vyšetřovací komisi. Ta požádala policii, ministerstvo a inspekci životního prostředí, aby poslancům poskytly všechny písemnosti.
„Celé je to pochybné. Byl bych nejraději a Českou inspekci životního prostředí bych k tomu vyzval, aby zveřejnila výsledky rozborů, které má. Aby veřejnost věděla, čím byla otrávena řeka Bečva,“ dodává člen komise Petr Gazdík (STAN).
Na vlastní pěst po příčinách ekologické havárie pátrají aktivisté i odborná veřejnost.
„Nevím o tom, že by se takhle velká havárie někdy v posledních padesáti letech nevyšetřila,“ dodává vědec Hruška. Podle něj byla řeka určitě otrávená z jiného zdroje a ten byl bezpochyby mnohem blíže místu úhynu ryb.
Pro připomenutí: jedovaté látky, které do vody unikly loni 20. září, poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku - v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Do kafilerie rybáři odvezli přes 40 tun ryb.
Policie z otravy na konci června bez bližšího upřesnění obvinila právnickou a fyzickou osobu. Dozorující státní zástupce i policie serveru iROZHLAS.cz potvrdili, že mezi ně nepatří firma Deza z holdingu Agrofert. Podle policie nicméně není vyloučené, že se bude okruh obviněných ještě rozšiřovat.
7. července vydal veřejný ochránce práv Stanislav Křeček zprávu o šetření ve věci havárie na řece Bečvě, která se na řece stala loni v září. Veřejný ochránce práv se ve svém šetření zaměřil na dvě hlavní otázky, totiž jak fungovala součinnost jednotlivých správních orgánů, a zda je současná právní úprava havárií podle vodního zákona pro tak rozsáhlé havárie, jako byla ta na řece Bečvě, dostatečná. Ombudsman ve svém šetření nepátral po tom, kdo je viníkem, protože to je v kompetenci orgánů činných v trestním řízení. K čemu ombudsman dospěl?
Z průběžného šetření veřejného ochránce práv vyplynula nedostatečnost současného vodního zákona – a to především v oblasti ohlašování a zneškodňování havárií. Samotná zpráva je zajímavá i tím, že v krátkosti rekapituluje, co se v den havárie na řece Bečvě událo a jak se která instituce zapojila.
Podle zjištění veřejného ochránce práv některé z úřadů nedostaly včas potřebné informace. Kvůli nejasnostem v zákoně se zpráva o havárii dostala ke krajským úřadům v zasažených oblastech až následující den. Kraje přitom mohly už v den havárie plnit roli koordinátora při jejím zneškodňování a ulevit tak obecním vodoprávním úřadům.
„S určitou nadsázkou můžeme říct, že všichni mají informovat všechny, až se následně ztratí přehled o tom, kdo koho kdy informoval. To se stalo i u havárie na Bečvě, když vodoprávní úřad Valašské Meziříčí dostal informaci, že Českou inspekci životního prostředí zatím nikdo o události neinformoval. Přitom inspekce o havárii už víc než dvě hodiny věděla,“ dodává k průběžným výsledkům šetření ombudsman Stanislav Křeček.
Ombudsman proto ministerstvu životního prostředí doporučuje, aby vydalo metodický pokyn k upřesnění postupu vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí ohledně šetření příčin havárie a odstraňování příčin a následků havárie, ideálně v návaznosti na přijetí připravované novely vodního zákona. „Pokud k dané legislativní změně nakonec nedojde, tím spíše bude nutné vydání metodického pokynu,“ stojí ve zprávě ombudsmana.
Současný zákon také podle ombudsmana neřeší jednoznačně situaci, kdy havárie zasáhne oblast více obcí s rozšířenou působností, které ale leží v různých krajích. To byl zřejmě důvod, proč se nakonec informace o havárii dostala ke krajským úřadům až následující den. Dohoda mezi krajskými úřady Zlínského a Olomouckého kraje, že další koordinaci převezme ten olomoucký, byla podle ombudsmana v mantinelech, které krajům určuje správní řád.
Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu. Protože opravdu není možné, aby se jedy více než 3 km „plazily“ při pravém břehu řeky, neotrávily žádnou rybu a teprve po 3 km se rozmíchaly do celé šířky řeky. A to proto, že rozmíchány jsou již po prvním jezu a první peřeji po ca. 600 metrech od ústí rožnovského kanálu. Vyplývá to z experimentu, který jsme tam před 14 dny se Stanislavem Pernickým a dalšími rybáři udělali, za průtoku téměř shodného jako v době havárie (3,1 m3/s teď a 2,8 m3/s tehdy).
Do ústí rožnovského kanálu jsme nalili roztok chloridu sodného (NaCl), neboli kuchyňské soli. A na ní jsme si pod jezem a peřejí počkali (viz fotka). Stáli jsme s kolegou každý ca. 4 m od každého břehu a měřili vodivost vody (ta odpovídá množství rozpuštěných látek ve vodě), a nabírali vzorky. Vodivost se zdvihla po 1 hodině a 49 minutách od aplikace NaCl do rožnovského kanálu. A to úplně stejně u obou břehů!
Nejvyšší vodivost byla zaznamenána okolo 11:42, opět u obou břehů současně. Poté vodivost začala postupně klesat, ale ještě ve 12:30 byla zvýšená oproti hodnotám na počátku měření. I poslední měření ve 14:00 hodin stále vykazovalo mírně zvýšené hodnoty.
A to samé platí i pro přímé stanovení chloridů (Cl) ve vodě. Koncentrace se zvýšily u obou břehů stejně (obrázek chloridy). Ještě ve 12:30, tedy zhruba hodinu po identifikaci nárůstu, byla koncentrace podobná jako na jeho počátku. Na obou stranách řeky byl průběh zvýšení prakticky identický. Chloridy přidané do rožnovského kanálu byly tedy jednoznačně identifikovány v celém příčném profilu řeky Bečvy.
Nelze než konstatovat, že rozpuštěné látky přitékající z rožnovského kanálu jsou již pod prvním jezem a následující peřejí promíchány do celého příčného profilu řeky Bečvy. Nepohybují se tedy pouze u pravého břehu (rožnovský kanál je pravostranným přítokem). Vzhledem k charakteru rozpuštěných iontových sloučenin (jako je například kyanid CN-) tak není možné, aby se takové sloučeniny z profilu řeky „vrátily“ k jednomu břehu či jakkoliv jinak se z celého objemu řeky separovaly. I na relativně krátkém úseku řeky se aplikovaná dávka NaCl rozprostřela v toku nejen příčně, ale i podélně – doba, po kterou byl NaCl v profilu spolehlivě detekován, byla jedna hodina – od 11:21 do 12:30. A i téměř po třech hodinách (ve 14:00) byly koncentrace chloridů vyšší než před začátkem experimentu.
Je tedy zřejmé, že pokud by jakákoliv toxická látka nebo směs toxických látek vytekla z rožnovského kanálu, musely by se její účinky projevit mnohem dříve, než po více než třech kilometrech toku, nejpozději právě v místě provedených měření pod jezem v Juřince, kde již jsou rozpuštěné látky prokazatelně rozprostřeny po celé šíři řeky.
Řeka byla určitě otrávena z jiného zdroje, a ten byl bezpochyby mnohem blíž k místu úhynu ryb. Nechci vůbec spekulovat, jak to tenkrát bylo, ale tak, jak nám to podává soudní znalec, to určitě nebylo!
V pátek 9. srpna jsme podruhé zasedali ve vyšetřovací komisi k havárii na řece Bečvě. Naše setkání se tentokrát uskutečnilo ve Zlíně, kam jsme si pozvali první várku hostů, kteří k loňským událostem mají co říct.
Hosty byli: Eva Sedláčková, ředitelka krajské hygienické stanice Zlínského kraje, Ivan Holoubek, profesor Masarykovy univerzity, Pavel Dekret, zástupce ředitele HZS Zlín, Stanislav Pernický, zástupce Českého rybářského svazu a Lukáš Gerla, dobrovolník.
Dozvěděli jsme se velmi zajímavé informace a schůze se protáhla až do podvečerních hodin. Ve vzpomínkách a záznamech jsme znovu prožili celou událost a odcházeli s rozporuplnými pocity.
Získané informace ukazují na to, že zasahující orgány skutečně nepostupovaly správně, organizovaně a účelně.
Pochybnosti se dokonce vrací i k samotné příčině úhynu ryb, kdy kyanidy nemusely být (jedinou) látkou, která do vody unikla. Svědci opět poukazovali na podivný zápach, připomínající Savo, který se nad řekou vznášel, a na to, že ryby nesly známky poleptání. Chlornan sodný, pro který je tento zápach typický, se přitom používá na neutralizaci kyanidů ve vodě. (Připomínám, že po upozorněních na tento fakt jsem již v listopadu interpeloval ministra Brabce s tím, zda byly vzorky testovány i na přítomnost chlornanů, a zda se řešilo, odkud se chlornany mohly do řeky dostat. V odpovědi jsem se přitom dozvěděl, že nikdo ze zasahujících ani dobrovolníků žádný chlorový zápach nezaznamenal a nenahlásil a tím pádem nebyl důvod takovou možnost prošetřovat.
Další setkání, na které jsme si pozvali další svědky a odborníky, nás čeká 16.srpna.
Sněmovní vyšetřovací komise zjišťovala okolnosti havárie, vyslechla i rybáře z Hustopečí nad Bečvou.
Desítky tun uhynulých ryb, jedenáct měsíců šetření a slibovaná novela vodního zákona, která je zatím u ledu. Nad největší ekologickou havárií posledních desetiletí - hromadným úhynem ryb na řece Bečvě - se stále vznášejí otazníky.
Podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) provázely šetření podobné praktiky jako při havárii v Černobylu.
„Hlavně, aby nebyla panika,“ zhodnotila postup kompetentních orgánů.
„Úřady neměly jasno v tom, kdo zásah záchranných a likvidačních prací při havárii na Bečvě řídí a měl řídit. Slabá, možnostem, běžné praxi a právním předpisům neodpovídající byla zejména na počátku spolupráce a podpora odborných institucí státu - České inspekce životního prostředí a Povodí Moravy,“ uvedla místopředsedkyně Senátu, která se okolnostmi havárie od začátku zabývá a přizvala si na pomoc i řadu odborníků na tuto problematiku.
Podle přerovské senátorky byly vzorky z kritických míst a výústí kanálů odebrány opožděně, cenné vzorky od rybářů zase bezdůvodně vylity.
Kyanid se první dny neměřil
„Určení kyanidů nebylo laboratořemi v prvních dnech vůbec prováděno. Čtyři dny se tedy nevědělo, co je ve vodě za látku, přestože se v Bečvě pohybovali rybáři i hasiči a nebylo vyloučeno nebezpečí újmy na zdraví. To považuji za zásadní pochybení,“ dodala.
Jedovaté látky otrávily řeku Bečvu 20. září loňského roku a zamořily tok v délce čtyřiceti kilometrů. Rybáři odvezli do kafilérií čtyřicet tun ryb a podle odborníků se bude Bečva z následků ekologické havárie vzpamatovávat několik let. Policie uzavřela koncem června vleklou kauzu sdělením obvinění.
„Vyšetřovatel zahájil v souvislosti s havárií na řece Bečvě trestní stíhání. Na základě shromážděných důkazů sdělil obvinění jedné fyzické a jedné právnické osobě z Rožnovska. Šetříme podezření ze spáchání dvou trestných činů - poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami,“ shrnula mluvčí vsetínské policie Lenka Javorková. Více konkrétní být policie v této fázi vyšetřování nemůže.
Jedovaté kyanidy, které ryby otrávily, měly podle vyjádření znalce Jiřího Klicpery, jenž pro policii zpracovával odborné posudky, uniknout z areálu bývalé Tesly Rožnov a podezíral v této souvislosti firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm.
Energoaqua vinu odmítá
Z vyjádření ředitele společnosti z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi vyplynulo, že obvinění čelí právě tato firma. Vedení společnosti ale vinu odmítá a ředitel pro ČT uvedl, že podá proti trestnímu stíhání stížnost.
Okolnostmi havárie se tento týden zabývala také sněmovní vyšetřovací komise, jejíž vznik iniciovala opozice. Své postřehy sdělil členům komise i Stanislav Pernický, předseda místního výboru Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou. Právě na tomto úseku Bečvy uhynulo nejvíce ryb.
„Od začátku říkám, že jsem přesvědčen, že chemikálie nemohly uniknout do Bečvy z výusti u rožnovského areálu na Juřince, a že ryby nemohly hynout až po třech kilometrech. Udělali jsme spolu s profesorem Jakubem Hruškou pokus, který měl tuto teorii potvrdit a nebo vyvrátit,“ řekl Stanislav Pernický.
Test s roztokem soli
Do výusti kanalizace z rožnovské Tesly, která je na Juřince, nalili 27. července sto litrů roztoku chloridu sodného, který se chová podobně jako uváděné kyanidy.
„Zkoumali jsme na základě vodivosti, ve kterém místě můžeme objektivně potvrdit rozšíření roztoku po celé šíři toku řeky. Potvrdilo se hned pod prvním, tedy juřínským splavem, což je 600 až 700 metrů od výusti z Rožnova. Toto zjištění podle nás zcela vyvrací definované mísící zóny až 3,5 kilometru níže po toku, jak uváděl znalec. Ryby v této části toku zcela evidentně žily,“ konstatoval rybář s tím, že se při testu snažili co nejvíce přiblížit podmínkám, které panovaly loni v září.
„Průtok Bečvy byl při našem pokusu přibližně stejný jako v den, kdy došlo k hromadnému úhynu,“ poznamenal.
Sněmovní komise vyslechla první den šest účastníků.
Vyšetřovací komise zasedla ve Zlíně
„Práce vyšetřovací komise začala v pondělí ve Zlíně, kde jsme měli pozvaných prvních šest hostů - zástupce rybářů, ale i Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje a experty z akademické sféry,“ uvedl šéf lidovců Marian Jurečka, který vznik komise inicioval.
Komise chce podle něj v šetření intenzivně pokračovat. Proto se její členové znovu sejdou už příští týden.
„Je pro mě šokující, že Česká inspekce životního prostředí nemá ani po jedenácti měsících černé na bílém, co přesně způsobilo hromadný úhyn ryb. Že došlo k selhání odpovědných orgánů v klíčových hodinách bezprostředně po havárii při odběru a analýze vzorků začíná být z mého pohledu evidentní,“ zmínil.
Zdroj: https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/setreni-uhynu-na-becve-praktiky-jako-v-cernobylu-rika-mistopredsedkyne-senatu-20.html
Na začátku července vydal senátní výbor pro životní prostředí své usnesení k havárii na řece Bečvě, v němž je i obsáhlá zpráva z šetření, které provedla senátorka Jitka Seitlová se svými spolupracovníky. Její zpráva je zajímavá tím, že veřejnosti nabízí jakousi rekonstrukci, jak jednotlivé instituce postupovaly a jak vzájemně komunikovaly. Senátorka Seitlová v dokumentu analyzuje výpovědi jednotlivých institucí a poskytuje k nim svůj komentář.
Dění kolem havárie na Bečvě se Jitka Seitlová věnuje na cca 25 stranách, na kterých analyzuje právní stav a zkoumá odpovědi jednotlivých institucí na položené otázky. Součástí dokumentu jsou návrhy legislativních změn, jednak návrh senátorky Seitlové, jednak návrh, který vypracovala advokátní společnost Frank Bold Advokáti.
Věcná stránka dokumentu se snaží v získaných odpovědích od jednotlivých aktérů havárie hledat odpovědi na několik klíčových otázek. Například kdy a s jakým obsahem byla informace o havárii na Bečvě předána inspekci, starostům, hejtmanovi či vodoprávnímu úřadu.
Jak ze zjištění Jitky Seitlové vyplývá, zatímco Integrovanému záchrannému systému se informace dostaly včas, Vodovodům a kanalizacím Přerov, které vodu z Bečvy odebírají, se informace dostala opožděně, protože účastníci zásahu neměli zřejmě dostatek podkladů o odběratelích vody z řeky. „Tyto důležité údaje mají být součástí povodňových plánů a havarijních opatření Povodí a právě při haváriích na vodách k dispozici,“ komentuje to Jitka Seitlová.
Opožděné bylo informování vodoprávního úřadu Olomouckého kraje hejtmanem a Operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému Olomouckého kraje. Informace se k nim dostala až druhý den, přestože se situace vyvíjela jako mimořádně závažná už prvního dne.
„Z provedených šetření a odpovědí vyplývá také nejasnost vzájemného informování mezi krajskými hasičskými sbory Olomouckého a Zlínského kraje. Povinnost vzájemného informování není zakotvena v právních předpisech,“ komentuje to Seitlová.
Senátorka při svém místním šetření také zjistila, že úřady s výjimkou přerovského vodoprávního úřadu nevedly záznamy o čase předávaných informací o havárii.
„Na otázku, jaký byl obsah předávané informace, nikdo z dotázaných přímo neodpověděl. Hasiči pouze uvádí, že sdělovali informaci o uhynulých rybách v Bečvě,“ stojí v dokumentu.
Druhou šetřenou otázkou bylo, kdo řídil činnosti zneškodňování a likvidace havárie na Bečvě. Kdy a které orgány postupně přebíraly řízení prací v jejich průběhu. A zda místní vodoprávní úřady požádaly o převzetí řízení havárie své krajské nadřízené.
„Úřady státní správy a samosprávy neměly jasno v tom, kdo zásah záchranných a likvidačních prací při mimořádné havárii na Bečvě řídil. Koordinace byla zejména v důsledku neodpovídající podpory odborných institucí a sekcí státní správy nedostatečná,“ komentuje zjištění ve zprávě senátorka Seitlová a dodává, že osoba, která záchranné a likvidační práce havárii řídí, nese současně za jejich průběh plnou odpovědnost.
„Je překvapivé, že vodoprávní úřad Olomouckého kraje o žádosti převzetí řízení od vodoprávního úřadu Lipník nad Bečvou ‚neví‛ a při osobním jednání dne 30. 11. 2020 uvedl, že žádným nižším vodoprávním úřadem o to nebyl požádán,“ popisuje zmatky Seitlová.
V textu dále stojí, že zástupkyně vodoprávního úřadu Hranice správně dovodila problém v řízení složek Integrovaného záchranného systému ze strany vodoprávního úřadu. „Z mnou vedených konzultací vyplynul vážný a ministerstvem životního prostředí kompetenčně nedořešený střet v řízení složek Integrovaného záchranného systému a formulací vodního zákona,“ komentuje legislativní problém Seitlová.
V čem je jeho podstata? Řízení zásahu zneškodnění a likvidace havárie s sebou také nese odpovědnost za rozhodování o provedených úkonech Integrovaného záchranného systému. Tuto odpovědnost ale nemůže nést úředník vodoprávního úřadu, protože do jeho kompetence nepatří velení Integrovanému záchrannému systému.
Jitka Seitlová podotýká, že v podobných případech mimořádných událostí v oblasti například veterinární správy nebo znečištění ovzduší došlo již dříve k nápravě možné kolize řízení Integrovaného záchranné systému a odborné složky jednoznačným stanovením řízení IZS, respektive hasičského záchranného sboru.
„MŽP ČR po vyhodnocení situace havárie na řece Bečvě stav napravuje a v návrhu novely vodního zákona určuje výhradu řízení u mimořádných havárii veliteli Hasičského záchranného sboru,“ komentuje stav Jitka Seitlová. Hasiči mají pro případy jiných havárií zpracovány tzv. typové listy, které jsou operativně k dispozici a obsahují konkrétní úkony a postupy, dodává.
Třetí otázkou bylo, zda byl orgánům zásahu dostupný plán opatření pro případ havárie a byl využíván při zneškodňování a likvidaci havárie na Bečvě.
Jak dokument rekapituluje, Povodí mají mít k dispozici pro jednotlivé úseky toků „plány opatření pro havárie“, které vychází z havarijního plánu kraje a havarijních plánů firem nakládajících s nebezpečnými látkami. „Informace o tomto zásadním podkladu při postupu zneškodňování havárií ale nebyly, dle mých zjištění, známé, někteří účastníci zásahu o tomto podkladu vůbec nevěděli,“ komentuje svá zjištění Jitka Seitlová. Podklad je významný zejména co se týká charakteristiky závadných látek, s nimiž se nakládá v daném území nebo také poskytuje operativně informace o místech ohrožených únikem závadných látek.
„Lze jistě souhlasit, že Povodí nemá nařizovat, ale má poskytovat součinnost a odbornou pomoc. Jak z názvu vyplývá, plán opatření Povodí má být připravován a využit při haváriích na povrchových vodách, nikoliv pouze pro interní potřebu firmy,“ stojí v komentáři Jitky Seitlové.
Jak dále uvádí Seitlová, pravidelný monitoring Povodí ve sledovaném úseku už dříve zjistil výskyt kyanidů. „Tyto informace mohly být rozhodující pomocí laboratořím, které uváděly, že ve velmi široké škále všech možných chemikálií neměly žádné vodítko, kam analýzy odebraných vzorků vody zaměřit,“ zmiňuje Jitka Seitlová.
Čtvrtou otázkou bylo, zda bylo vydáno varování obcím a zejména občanům bezprostředně po havárii. Pokud ne, proč k varování nedošlo.
Senátorka Seitlová ve své zprávě konstatuje, že informace a varování obyvatelstva o havárii bylo opožděné a nedostatečné.
„Občané, některé dotčené obce a uživatelé vody z řeky Bečvy byli o závažnosti havárie ze strany vodoprávního úřadu informováni až následující den, po více než 20 hodinách od jejího zjištění. Postup znečištění řekou od pravděpodobného místa havárie byl však podle odhadů expertů rychlejší,“ podotýká Jitka Seitlová.
Další z otázek, které se senátorka Seitlová věnovala, byla, zda byl odběr vzorků koordinován odpovědnou osobou.
„Po zjištění havárie docházelo k odborně nekoordinovanému odběru vzorků, což mohlo následně způsobit problémy určení příčiny a zdroje havárie. Analýzy byly prováděny bez podkladů o možných kontaminantech,“ komentuje zjištění senátorka Seitlová. „To znesnadnilo a zásadně prodloužilo laboratorní určení povahy znečištění. Určení kyanidů nebylo laboratořemi v prvních dnech vůbec prováděno,“ popisuje Seitlová.
Jak dále konstatuje, postup odebírání vzorků vody není upraven v právních předpisech, pouze v metodice, která není zveřejněná.
Senátorce Seitlové se nepodařilo zjistit, kdo odběr vzorků řídil nebo podle jaké metodiky a doporučení byl prováděn odběr vzorků v kritických a rozhodujících hodinách první den po zjištění havárie. „Z odpovědí, kdy a kam byly vzorky předány k analýze, vyplývá, že většina z nich byla do laboratoří předána až druhý den po havárii,“ konstatuje Seitlová.
Ani senátorce Seitlové se nepodařilo zjistit, kdo a proč rozhodl o tom, že se vzorky, které bezprostředně po havárii odebrali rybáři, nepoužili.
K otázce, proč nebyly odebrány vzorky vody a sedimentů ze zasaženého úseku řeky a nad ním, senátorka Seitlová píše, že odůvodnění ČIŽP je rozporuplné. „Uvádí, že měla zjišťovat příčinu havárie a soustředit se na identifikaci kontaminantu. K zjištění stanovených úkolů slouží nezastupitelně právě odběr vzorků a jejich analýzy,“ popisuje Seitlová s tím, že je sice potřeba ocenit Hasičský záchranný sbor za odběr vzorků, ale hasiči sami mohou jen těžko mít znalosti a erudici odborníků z Povodí či specialistů ochrany vod ČIŽP.
„První den ČIŽP odebrala vzorky jen z části toku ve správním obvodu Olomouckého kraje, protože byl podle jejího zdůvodnění odběr v zlínské části zajištěn hasiči. Podle mnou zjištěných informací na části zasaženého toku a zřejmě i zdroje havárie na území Zlínského kraje nebyla první den ČIŽP přítomna,“ konstatuje svá zjištění Seitlová.
Dále se senátorka Seitlová zabývala tím, zda v den havárie byly odebrány vzorky ze všech výustí kanalizací.
„V době zjištění havárie nebylo známo 25 výustí, ale jen několik potencionálně vážných, známých a z hlediska havárie rizikových výustí,“ konstatuje Jitka Seitlová.
ČIŽP neodebrala vzorky z žádné výusti, ani nedala podnět k jejich odebrání vodoprávnímu úřadu nebo hasičům. „Těžko lze přijmout argument neefektivnosti odběru, když následný den byly odběry ze známých výustí provedeny a jejich výsledky jsou zřejmě jedním z rozhodujících důkazů dalších šetření. Nízký počet inspektorů byl dán přítomností jen zástupců oblastního inspektorátu Olomouc, nikoliv Brno, do jehož působnosti část znečištěného toku a zřejmě i zdroj kontaminace patřil. ČIŽP uvádí, že dostala od vodoprávního úřadu za úkol monitorovat tok. Ale ani tento úkol nesplnila s odkazem na spolehnutí se, že to provedli hasiči,“ popisuje svá zjištění Jitka Seitlová.
„Častý argument ministerstva životního prostředí v případě Bečvy o neobvyklé situaci se shodou nepříznivých okolností a dříve zvládaných haváriích lze přijmout jen zčásti. Havárie na Bečvě byla výjimečná pouze podezřením na její zdroj a příčinu z firmy, kterou vlastní premiér země,“ konstatuje dále Jitka Seitlová.
Loňskou ekologickou havárii v řece Bečvě nemusely způsobit kyanidy, míní někteří z hostů, kteří ve Zlíně mluvili se členy sněmovní vyšetřovací komise. Podle zástupců komise je třeba také zmapovat jednotlivé výpusti vedoucí do řek. Závěrečnou zprávu by měla vyšetřovací komise předložit Poslanecké sněmovně v září. Její součástí by měl být návrh na změnu legislativy, řekli novinářům po skončení jednání zástupci komise.
Podle její předsedkyně Marie Pěnčíkové (KSČM) se členy komise mluvila ředitelka Krajské hygienické stanice ve Zlíně, zástupci Hasičského záchranného sboru ČR nebo profesor Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity, který je expertem na znečištění životního prostředí. Jimi prezentované informace se podle Pěnčíkové částečně rozcházely. "Ne všechno probíhalo po havárii tak, jak bychom si představovali," uvedla poslankyně. Za nutnou proto považuje změnu vodního zákona. „Je potřeba upravit některé postupy, aby proces řešení havárie byl rychlejší, striktnější a pružnější. Protože vyhodnocování vzorků v řádu dnů až týdnů je dlouhá doba,“ řekla Pěnčíková.
Poslanec Petr Gazdík (STAN) považuje za zásadní selhání to, že chybějí relevantní vzorky z doby bezprostředně po havárii. "Dnes od mnohých, s kterými naše komise hovořila, zaznělo zcela jasně, že vůbec není jisté, a ani mrtvé ryby nejevily známky toho, že to musel být kyanid. Někteří mluví o tom, že cítili pach chlornanu sodného, neboli Sava. Že mohl někdo se snažit zneutralizovat ty kyanidy právě chlornanem sodným. Celé je to pochybné, a proto naše komise požádala o to, abychom dostali vzorky. A já bych byl nejraději a vyzval bych Českou inspekci životního prostředí, aby zveřejnila výsledky rozborů, které má, aby veřejnost věděla, čím byla otrávena řeka Bečva," řekl Gazdík.
Členové komise upozornili také na fakt, že obce ani stát podrobně neevidují jednotlivé výpusti do řek. "Tudíž není možné, aby okamžitě bylo reagováno v případě takové katastrofy tak, aby se cíleně šlo za výpustmi, které jsou v daném úseku. A to si myslím, že není otázka jen tak legislativy, ale je to otázka, která určitě je ke změnění, protože je to jeden z problémů, které vnímám, že bychom měli příležitost vyřešit. Mít větší zmapovanost toho, kde výpusti jsou, může pomoci v takovýchto krizových situacích možná nejvíce ze všeho," řekla poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
S komisí mluvilo šest hostů. Na příští zasedání, které by se mělo uskutečnit příští týden, komise podle Pěnčíkové prozatím předvolala osm lidí, kteří už však budou v roli svědků. Objevit by se mezi nimi měli například i policisté.
Opozice iniciovala vznik komise zejména kvůli vleklému vyšetřování a nejasnostem s ním spojeným. Vyšetřovatel koncem června obvinil jednoho člověka a jednu firmu z oblasti Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku. Z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi následně vyplynulo, že obviněnou je právě tato firma. Havelka ČT řekl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost.
Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.