Vyšetřovatelé se v kauze loňské otravy řeky Bečvy nadále seznamují se znaleckým posudkem, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Lenka Javorková. Písemné vyhotovení posudku, které je pro prověřování ekologické havárie klíčové, obdržela policie v prvním květnovém týdnu. O dalším vývoji v kauze hodlá policie informovat veřejnost do konce měsíce.
Posudek vypracoval soudní znalec Jiří Klicpera, jeho obsah odmítl komentovat. V minulosti dvakrát požádal o prodloužení lhůty pro jeho vyhotovení, poprvé skončila loni v prosinci, podruhé letos v únoru. "Platí to, co jsme řekli minulý týden. Vyšetřovatelé se s posudkem seznamují a budou ho spolu s dalšími důkazy vyhodnocovat," řekla Javorková. Následně podle ní bude policie veřejnost informovat o dalším postupu, mělo by se tak stát do konce května.
Už dříve policie uvedla, že otravu Bečvy prověřuje jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Pachateli za něj hrozí až šestiměsíční trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Server iDNES.cz před týdnem napsal, že posudek podezřívá z otravy řeky kyanidy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její ředitel Oldřich Havelka to následně na dotaz ČTK opětovně odmítl. Firma spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly, nyní v něm podniká asi 55 firem. Energoaqua zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.
Energoaqua dostala od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v posledních deseti letech čtyři pokuty, dvě se týkaly odpadních vod, dvě znečišťování ovzduší. V roce 2011 dostala pokutu 200 000 korun za překračování emisního limitu u vypouštěných odpadních vod. V roce 2017 pokutu 60 000 korun za vypouštění odpadní vody dešťovou kanalizací. V roce 2013 dala inspekce firmě pokutu 95 000 korun za nezajištění kontrol těsnosti u zařízení s náplní regulovaných látek a zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů certifikovanou osobou. V roce 2019 to byla pokuta 20 000 korun za nezajištění měření emisí znečišťujících látek.
Inspekce udělila od roku 2015 také pokuty třem firmám, které sídlí v areálu bývalé Tesly. Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka ČTK sdělil, že v roce 2016 to bylo 15 000 korun za porušení povinností při uvádění chemických látek na trh. O rok později dostala pokutu 100 000 korun další firma, a to za provozování vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší bez povolení provozu. Loni dostala pokutu 30 000 korun firma v areálu za nezajištění zpětného odběru elektrozařízení uváděného na trh.
Inspekce uložila od roku 2015 také tři pokuty valašskomeziříčské chemičce Deza, která odmítla vinu za otravu Bečvy. V roce 2015 dostala Deza pokutu 50 000 korun za porušení povinností v oblasti uvádění chemických látek na trh. V roce 2019 to byla pokuta 20 000 korun za překračování emisního limitu u vypouštěných odpadních vod, loni v září pokuta 45 000 korun za nezabezpečení odpadů před nežádoucím únikem. "Provozovatel na nezastřešené a vodohospodářsky nezabezpečené ploše shromažďoval odpady kategorie nebezpečný. Jednalo se o kovové obaly znečištěné od ropných látek, z nichž v době kontroly docházelo vlivem srážek k úniku fáze lehčí než voda, na vodohospodářsky nezabezpečenou plochu, a dále byly na této ploše shromažďovány kovové části potrubí a jiné kovově odpady znečištěné od dehtu," řekl ČTK Ovečka.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vysetrovatele-se-v-kauze-otravy-becvy-seznamuji-se-znaleckym-posudkem
Bečva byla otrávená před sedmi měsíci, viník je však stále neznámý. Policie ve středu potvrdila, že dostala posudek znalce, další informace o postupu při prověřování této ekologické havárie lze od policistů očekávat do konce měsíce. Podle ředitelky organizace Beleco Jany Moravcové nejasnosti v kauze souvisí s dlouhodobými organizačními problémy českých orgánů ochrany životního prostředí. Moravcová byla hostem pořadu Události, komentáře. Zástupci ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí (ČIŽP) účast v diskusi opakovaně odmítli.
Na začátku kauzy to vypadalo, že dohledání viníka bude otázkou několika hodin, ostatně tak o tom mluvil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). S každým dalším dnem se ale otrava Bečvy propadala do čím dál hlubšího informačního vakua. Policie se k věci nevyjadřovala, inspekce životního prostředí rovněž, stejně jako okruh podezřelých firem. Nejvíc nakonec paradoxně mluvil znalec Jiří Klicpera, který měl přitom povinnost mlčenlivosti.
Otázek se objevila celá řada, například proč je mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím patnáctikilometrový kanál na odpadní vody, proč v září 2020 začaly ryby hynout až tři kilometry od podezřelé výpusti, proč byla velmi rychle poslána ze hry chemička Deza, aby se nakonec do okruhu podezřelých vrátila poté, co se zjistilo, že v den otravy na Bečvě došlo v areálu Dezy k havárii.
„Vyšetřování dle mého soudu bude stát a padat na výsledcích znaleckých zkoumání,“ řekl zlínský redaktor České televize Josef Kvasnička, který připomněl, že kromě znalce Jiřího Klicpery posudek pro policii vypracovala i Jihočeská univerzita. Policisté by je měli zpracovat do konce května.
Na Bečvě začala fungovat monitorovací stanice
Otrava řeky Bečvy by se podle Kvasničky mohla stát další kauzou ze Zlínského kraje, která změní fungování celostátních systémů, jako se tomu stalo například v kauze metanol nebo po střelbě v Uherském Brodě.
Například vedení Valašského Meziříčí a vodohospodáři se dohodli, že na břeh Bečvy umístí monitorovací stanici, která bude schopná okamžitě rozeznat případné anomálie. Informaci pak odešle příslušným orgánům a bude schopná odebrat i vzorky. Jde o první podobnou stanici v Česku. V Německu jich už funguje několik stovek.
Neuspokojivé statistiky objasnění havárií
Podle Jany Moravcové, ředitelky organizace Beleco, která působí v oblasti ochrany přírody, ukázala havárie široké veřejnosti dlouhodobý problém, kterým je neakceschopnost státní správy. „Statistiky objasněnosti havárií jsou ne úplně uspokojivé, pohybují se okolo 40 procent,“ uvedla. Zaveden by podle ní měl být jasný systém postupu v podobných případech. A to nejen při likvidaci havárie, ale i při zjišťování jejích příčin.
Podle vodního zákona má Česká inspekce životního prostředí téměř shodné kompetence jako vodoprávní úřady, kterých je v České republice téměř dvě stě a jsou zřízeny v okresech nebo obcích s rozšířenou působností. „Nemusí být vždy úplně jasné, kdo bude havárii šetřit a tohle nám přesně Bečva ukázala,“ řekla Moravcová. Státní správa podle ní také veřejnosti neposkytla potřebné informace.
Moravcová také poukázala na to, že inspekce je dlouhodobě personálně i finančně podhodnocená. I když tak v jejím rámci funguje i havarijní služba, pracovníci nemají takové podmínky, aby ji mohli kvalitně a efektivně vykonávat. „Abychom zvýšili objasněnost případů, tak velmi nutně potřebujeme jasný a podrobný metodický pokyn, jak se v těchto situacích chovat a kdo za co nese zodpovědnost,“ dodala Moravcová.
Během listopadové otravy zahynulo v řece 40 tun ryb v hodnotě 25 milionů korun. Rybáři navíc nepřišli jen o ryby, do Bečvy vstoupili v době, kdy byla kontaminována chemikáliemi a nebylo tak jasné, zda si nepřivodili vážné zdravotní problémy. Petici za spravedlivé vyšetření tragédie podepsali tisíce lidí, další přispěli rybářům na obnovu života v řece.
Podle zjištění serveru iDNES, který patří do holdingu Agrofert, policie podezřívá z otravy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, což ředitel firmy Oldřich Havelka odmítá. Podle Deníku N si zase chemička Deza v dubnu nechala za více než milion korun zpracovat vlastní posudek, který její možnou vinu vylučuje.
Policie by se po zpracování znaleckých posudků měla k případu vyjádřit do konce měsíce.
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3307861-nejasne-kompetence-inspekce-prispivaji-k-otazkam-v-kauze-becva-mini-ekolozka
Policie obdržela písemné vyhotovení znaleckého posudku k zářijové otravě řeky Bečvy. Nyní se jím budou zabývat vyšetřovatelé. Další informace o postupu při prověřování případu ekologické havárie lze ze strany policistů očekávat do konce měsíce, uvedla policie na svém twitteru.
"Písemné vyhotovení znaleckého posudku k případu Bečva jsme obdrželi. Vyšetřovatelé se nyní seznámí se závěry znalce a vyhodnotí je spolu s ostatním důkazním materiálem. Následně budeme veřejnost informovat o dalším postupu. Lze očekávat, že se tak stane do konce května," uvedla na twitteru policie. Krajská policejní mluvčí Lenka Javorková dnes ČTK řekla, že v tuto chvíli nebude policie případ dál komentovat.
Posudek, který je pro prověřování případu policií klíčový, dokončil soudní znalec Jiří Klicpera před několika dny. V minulosti dvakrát požádal o prodloužení lhůty pro jeho vyhotovení, poprvé skončila loni v prosinci, podruhé letos v únoru. Server iDNES.cz v úterý uvedl, že posudek podezřívá z otravy řeky kyanidy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její ředitel Oldřich Havelka to v úterý na dotaz ČTK opětovně odmítl.
Firma spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly, nyní v něm podniká asi 55 firem. Energoaqua zajišťuje v areálu výrobu a rozvod tepelné energie, distribuci plynu a elektřiny, úpravu vody na pitnou, průmyslovou a demineralizovanou i čištění odpadních vod. Na čistírnu odpadních vod je podle firmy napojena jedna firma, která nakládá s kyanidy. "Kyanidy se neutralizují standardně chemickými procesy. Po nadávkovaní příslušných chemikálií v patřičném množství se z vody kyanidy odstraní," řekl dnes ČTK manažer vodního hospodářství firmy Jan Stachovec.
"Při zpracování odpadních vod je na provoze čistírny nastavený rozsah a četnost prováděných analýz v laboratoři. Jakýkoliv procesní krok je zkontrolován provozní laboratoří. Kontroly probíhají na nátoku, aby provoz věděl, jaké látky se v odpadní vodě vyskytují. Následně po každém technologickém procesu je opět odpadní voda zkontrolovaná před vypuštěním do dalšího technologického stupně. Takovýmto postupem nemůže provoz čističky nikdy vypustit nebezpečné látky ven z čistírny. Odpadní voda, která je předupravována, upravována, neutralizována a následně vypuštěna, je podrobena pěti až osmi kontrolám provedeným v laboratoři," uvedl Stachovec.
Odpadní vody z areálu odcházejí kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy. Policie i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve označili kanál z rožnovského továrního areálu za možný zdroj otravy.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Zdroj:https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vinik-otravy-reky-becky-se-hleda-uz-pres-pul-roku
Soudní znalec Jiří Klicpera dokončil svůj posudek a v pondělí jej odeslal Policii ČR. Podle informací serveru iDnes ukazuje posudek na firmu Energoaqua. Toxikolog Ivan Holoubek, který pro Českou inspekci životního prostředí hodnotil na Bečvě odebrané vzorky, této verzi nevěří. Komentoval to v tomto duchu na sociálních sítích i ve včerejším vstupu pro Českou televizi.
Ivan Holoubek v rozhovoru pro Českou televizi předeslal, že ještě neví, co v posudku Jiřího Klicpery stojí a na jakých argumentech je postaveno obvinění společnosti Energoqaua coby viníka. „Podle toho, co sám mám za informace, neexistují přímé důkazy, který z podniků to mohl způsobit,“ říká Ivan Holoubek pro Českou televizi.
Podle Holoubka je podivné, že by ryby začaly hynout až tři kilometry od výpusti z podniku Energoaqua. „Při nízkém průtoku, který 20. září 2020 byl, by na tak dlouhém úseku musela nějaká uhynulá ryba být. A to se nestalo. Podle mého názoru je to vysvětlení dost pochybné,“ říká Ivan Holoubek.
Jaký zdroj je podle Holoubka pravděpodobnější? „Nejde o to, co je pravděpodobnější,“ říká Holoubek. „Důležité je, co je možné dokázat." A to je problém, na který Holoubek upozorňuje dlouhodobě. 20. září totiž nebyly odebrány vzorky z výustí průmyslových zdrojů. „Takže v tuto chvíli nemůžeme jednoznačně říci, co se 20. září dělo, který zdroj to mohl být,“ říká Holoubek. Pokud se něco našlo ve vzorcích, odebraných v další dny, pak to podle něho není přímý důkaz, že to daný podnik způsobil, je to jen nepřímý důkaz.
Podle Holoubka je neodebrání vzorků z výpustí jednoznačné pochybení. Česká inspekce životního prostředí v rozhovoru pro Ekolist svůj postup vysvětlovala tak, že nebylo v lidských silách vcelku dlouhý úsek řeky projít, najít všechny výpusti a odebrat vzorky. Kromě samotné fyzické a časové náročnosti zmiňovala, že roli hraje i to, že je potřeba odebrat dostatečný objem vzorků. Inspekce se podle své argumentace zaměřila primárně na zmírňování následků havárie, pro které je lepší monitorovat tekoucí znečištění. Celou argumentaci České inspekce životního prostředí k vzorkům najdete v rozhovoru Velký rozhovor s ČIŽP o havárii na Bečvě, provozní události v Deze a vzorcích od rybářů.
Ředitel společnosti Energoaqua odmítl, že by za havárii stála jeho společnost.
Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-posudku-jiriho-klicpery-muze-za-otravu-becvy-energoaqua.neverim-tomu-rika-toxikolog-ivan-holoubek
Řeku Bečvu otrávily loni v září kyanidy, které podle znalce vytekly z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Znalecký posudek, který si policie nechala vypracovat, podezřívá podle serveru iDnes firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. Vedení společnosti závěry znalce odmítlo.
Uvedl to v úterý server iDnes. Firmě areál patří a provozuje tam i čistírnu odpadních vod.
Vedení firmy Energoaqua o situaci jednalo v úterý odpoledne a tvrzení znalce odmítlo. Ředitel Oldřich Havelka uvedl, že zásadně odmítá, že by firma způsobila otravu. Soudní znalec podle šéfa firmy nemá k takovému tvrzení důkazy.
Policie se odmítla k informacím týkajícím se otravy řeky Bečvy, které zpravodajský portál zveřejnil, podrobněji vyjadřovat.
„V tuto chvíli to nebudeme komentovat. Posudek fyzicky ještě nemáme, od nás taková informace určitě neunikla,” řekl ČTK policejní mluvčí Petr Jaroš.
Policie se firmou Energoaqua zabývala už v prosinci při nálezu dalších uhynulých ryb. Současně se objevila informace, že vedoucí provozu čistírny této firmy spáchal sebevraždu.
Na posudku pracoval soudní znalec v oboru ochrany přírody a vodního hospodářství Jiří Klicpera od podzimu minulého roku. Původně jej měl policistům předat v prosinci, pak si lhůtu prodloužil nejdříve do února a následně na delší období.
Klicpera již začátkem února prohlásil, že za otravu Bečvy nemůže meziříčská chemička DEZA, která patří do holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku Právo navíc již v únoru sdělil, že viníka zná, jméno však neprozradil.
Vzhledem k průběhu vyšetřování tak ani začátkem tohoto týdne nepotvrdil konkrétní jméno. Právu pouze řekl: „Jsou zpracovány důkazy. Důkazy k tomu směřují, jsou uzavřené a jednoznačné. Víme, odkud to teklo.“
Zdroj blízký vyšetřování zářijové havárie, který si přál zůstat v anonymitě, navíc Právu v úterý potvrdil zjištění serveru iDnes.cz. „Pokud tam není někdo jiný, tak přemýšlejte, kdo by to mohl být,“ naznačil Právu zdroj.
Indicie tak při již dřívějším vyloučení chemičky DEZA ukazují právě na rožnovský kanál ústící do Bečvy ve Valašském Meziříčí. Ten odvádí vodu z rožnovské čistírny odpadních vod, společnosti Energoaqua.
Tuto variantu ale zpochybňuje aktivista Marek Smetana. „Informace o tom, že za otravou Bečvy stojí společnost Energoaqua, pro mě nejsou uspokojivé, ale ani překvapivé. Překvapivé je spíše to, že přestože se doposud k předanému posudku nevyjádřila ani policie, z jistého mediálního zdroje již 'exkluzivně' víme, kdo je viníkem, a že Deza to není,“ sdělil Právu Smetana.
„Policie a další orgány či instituce s verzí rožnovského kanálu pracují již od začátku října 2020. Doposud ale nepředložily žádný reálný scénář, jakým by se údajný kyanid dostal 16 km dlouhým kanálem, aby následně plul 3,5 km v Bečvě, aniž by nezahubil jedinou rybu. To je nemožné i z hlediska studie mísící zóny vody v Bečvě,“ tvrdí.
Řeku Bečvu na Zlínsku otrávily loni v září kyanidy, které vytekly z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Podle informací MF DNES znalecký posudek, který si policie nechala vypracovat, podezřívá firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, které areál patří a provozuje zde i čistírnu odpadních vod.
Kontaminovaná voda místo přečištění a odstranění chemikálií tekla kanálem rovnou do řeky v městské části Valašského Meziříčí Juřinka a ne do speciálních lagun, které v areálu jsou. V řece uhynulo 40 tun ryb a tok byl otráven v délce 40 kilometrů.
Energoaqua sídlí šestnáct kilometrů od místa otravy. Do řeky ale ústí stará kanalizace, která vznikla ještě za socialismu v dobách, kdy v areálu fungovala tehdejší Tesla. Nyní je zde řada průmyslových podniků a nájemců, kteří své odpadní vody - mimojiné kyanidové - vypouští do čistírny.
Ta se měla o likvidaci chemikálií postarat. Podle informací MF DNES voda ale neskončila ve dvou lagunách, které měly k tomu sloužit a jsou vzdálené od čistírny vzdušnou čarou osm set metrů daleko. Firma se k závěrům posudku a dotazům MF DNES zatím nevyjádřila.
Posudek pro policii vypracoval soudní znalec Jiří Klicpera, který jej v pondělí odeslal kriminalistům. „Jsem vázán mlčenlivostí. Dezu vyloučila inspekce a já jsem to v podstatě potvrdil,“ uvádí stručně na dotaz MF DNES. DEZA je chemička patřící do holdingu Agrofert, která sídlí o kilometr níže po toku řeky Bečvy a od počátku byla místními označována za možného viníka otravy právě proto, že také s kyanidy nakládá.
Inspektoři České inspekce životního prostředí po otravě řeky přišli přímo do rožnovského areálu a o činnost firmy Energoaqua se zajímali. Poté její zaměstnanec - konkrétně vedoucí provozu čistírny odpadních vod - spáchal sebevraždu.
„Závěry posudku mě nepřekvapují, od začátku jsme tuto firmu podezřívali,“ říká zdroj MF DNES z České inspekce životního prostředí. Na areál rožnovské Tesly ukázal těsně po otravě i ministr životního prostředí Richard Brabec, když řekl, že „smyčka se utahuje okolo areálu Tesly“. „Ano ty indicie tam tehdy opravdu byly, teď víte ale více než já,“ řekl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.
MF DNES po svém zjištění oslovila i zlínskou policii, která událost na řece vyšetřuje. „Čekáme, až nám bude znalecký posudek doručen, zatím jej nemáme,“ sdělila mluvčí policie Lenka Javorková.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/becva-otrava-reka-jed-ryby-vlada-poslanci.A210504_140316_domaci_maka
„Jsem přesvědčený, že závěry posudku povedou k obžalobě,“ říká soudní znalec v případu Bečva. Klíčový dokument pro vyšetření havárie v pondělí odeslal policii.
Měsíce čekání má ukončit stěžejní dokument. Po dvou odkladech soudní znalec Jiří Klicpera dokončil svůj posudek v kauze Bečva. V pondělí jej zanesl na poštu a poslal policii. „Jsem přesvědčený, že můj závěr povede k obžalobě,“ říká v otevřeném rozhovoru pro Seznam Zprávy. Zároveň však přiznává, že byly od počátku problémy se shromažďováním důkazů.
Klicpera znovu zopakoval, že jeho závěry vylučují jako viníka továrnu Deza ve Valašském Meziříčí.
Fabrika patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše a tyto souvislosti ekologickou havárii desetiletí výrazně zpolitizovaly. Toxikálie v září loňského roku otrávily čtyřicet kilometrů řeky mezi Valašským Meziříčím a Přerovem.
Od počátku se řeší, zda ryby skutečně otrávil kyanid. Je to podle vašich závěrů nezpochybnitelná věc?
V podstatě si myslím, že je to nezpochybnitelná věc. Po nějaké době jsme k tomu sehnali potřebné důkazy, ale nebylo to jednoduché.
Česká inspekce životního prostředí měla už po několika dnech jasno, že za havárií nestojí chemička Deza ze svěřenského fondu premiéra Babiše. Souhlasíte s jejich závěry?
To už jsem řekl dřív a je to tak.
Pak už se výrazněji skloňoval jiný zdroj z továrního areálu v Rožnově pod Radhoštěm. Přitekly jedy odtamtud?
To nemůžu potvrdit, protože už bych se vyjadřoval k dalším věcem, a to nelze.
Lze alespoň naznačit, jestli vám k rozkrytí otravy pomohl pokus s fluorescenční kapalinou, kdy jste zjišťovali, jak se látka v toku rozptýlí?
Je to důležitý důkazní prostředek, protože spousta lidí tomu nerozumí a myslí si, že když někde nateče jed do řeky, v tu ránu je celá řeka otrávená. Ono to tak není a je třeba lidi přesvědčit něčím viditelným. Takže jsem vzal barvivo, obarvil řeku se souhlasem a vědomím vodoprávního orgánu. Existuje k tomu videozáznam a fotky už se někde objevily. Tam je to jednoznačně doloženo, jak se to míchalo, kde se to míchalo a proč. Jsou k tomu doplňující stanoviska, která ten závěr doplňují.
Co termín vyhotovení posudku nadvakrát posunulo?
Dodělávala se spousta věcí, sháněly se rozbory, dělaly se dílčí studie a posudky od jiných specialistů, které jsem musel do hodnocení zahrnout a respektovat je. Pak tu byly různé výslechy, výpovědi a to mi chodilo průběžně ještě v březnu.
Už dřív jste řekl, že viníka znáte. Trváte na tom i po uzavření posudku?
Ano, akorát se to muselo specifikovat. Tak aby bylo uznatelné podání žaloby, muselo se to vyprecizovat, protože obžaloba musí stát na jasných pevných důkazech.
Takže věříte, že váš závěr k žalobě povede?
Spadl vám kámen ze srdce, že máte za sebou takto složitý případ?
Řekl bych, že trochu ano. Ze své zkušenosti ale vím, že to není všechno a že se samozřejmě na tom bude pracovat dál.
Záleží, zda se budou ptát různí zainteresovaní aktéři. Skoro vždycky se k posudkům musí ještě znalec vyjádřit u soudu. Často dodává nějaké písemné doplňky. Na to jsem zvyklý, prostě se k nějakým dodatečným otázkám přidávají vysvětlení.
Byl to pro vás nejnáročnější případ v kariéře?
Po odborné stránce ani ne, jako spíš po té realizační. Strašně nám do toho zasahoval coviďák. Ten nás hodně omezoval. Potom tam byly další zádrhele, které ale zatím nemůžu nikde ventilovat.
I ohledně shromažďování důkazního materiálu?
Tak, měli jsme trochu potíže s jeho získáváním, počínaje tím, že to tam tři dny po havárce Bečva vypláchla sama. Už to byla první komplikace. Já jsem se tam dostal až po tomto povodňovém průtoku. Ale to se stává, jsou to věci, s nimiž se dá po odborné stránce vypořádat, akorát to delší dobu trvá.
O případ se zajímala velká část veřejnosti a médií. V Rožnově pod Radhoštěm tamní zaměstnanec spáchal sebevraždu. Jak to pro vás byly náročné souvislosti?
S tím se vždycky těžko pracuje. Mediální tlaky jsou často neodůvodněné a vznikají z neznalosti problémů a z neznalosti toho, jak se na posudcích pracuje. Viděl jsem spoustu havárií na spoustě toků u nás a nikdy jsem se nesetkal s tím, aby se mi do toho vnořili politici a politické zájmy. Já to nemůžu dělat s přihlédnutím k politice a s tím, že si někdo myslí, že to udělal tento konkrétní viník. Tyto tlaky se objevily, s tím se musím vyrovnat. A taky s tím, že mi po mailu a po telefonu nadávala spousta lidí. Teď si to někteří rozmyslí a místo toho mi budou nadávat jiní.
To je teď věcí policie. Trestní řízení pokračuje, policie může podat návrh na obžalobu, státní zástupce to zpracuje a pojede to standardní cestou. Když se přijdou na něco doptat, podle svých možností na to odpovím.
Případ se skloňoval ze všech možných stran. Co by podle vás pomohlo k tomu, aby se v budoucnu podobné havárie nestávaly a lépe se dohledávali viníci?
V prvé řadě je třeba zlepšit prevenci a péči o vodní toky jako takové. Když dojde k havárii, to už je pozdě. Před lety vznikla závada, kdy v parlamentu při tvorbě nového vodního zákona (na přelomu tisíciletí - pozn. red.) vyhodili povinnost podniků mít kvalifikovaného vodohospodáře. Tito lidé byli ve firmách za to osobně zodpovědní. Fungovalo to. Zákon je zrušil, většina firem tyto pozice zrušila. Agenda se rozplynula do mnoha různých funkcí. Je paradoxem, že právě v té době, kdy se zrušila tato povinnost, poslanci schválili povinnost odpadového hospodáře. Podniky, které nakládaly především s nebezpečným odpadem, musely takové místo zřídit. To začalo fungovat a nějak se to srovnalo. Jenže nedávno vyšel nový odpadový zákon a tam už tato povinnost zase zmizela. Poslanci v těch věcech nejsou odborníci a potvrzuje se, že jsme dopadli úplně špatně.
A když už k havárii dojde, co je třeba zlepšit?
Když už nastane, tak aby byly připravené havarijní plány a aby k tomu byli lidé odborně vyškolení. Často se setkávám s tím, že nejsou. Před časem došlo k havárii na jednom významném vodním toku a dokonce se stalo, že jeden úředník tu havárii klasifikoval jako vodohospodářskou a ejhle. Pak se ukázalo, že to byla havárie odpadová. Ale to jsou takové drobnosti.
Mluvil jste o problémech se zrušením některých pozic v továrnách. Sehrálo to roli v případě Bečvy?
To teď nemůžu specifikovat, to bych už mluvil konkrétně o tomto případu.
Kolem havárie na Bečvě se objevila spousta spekulací, nepotvrzených teorií. Lze říci, že posudek odevzdáváte s čistým svědomím, že se otravu podařilo rozklíčovat?
Jo, povedlo se to. Podle mého technického názoru je to v pořádku. Je to doloženo. Sladil jsem spoustu odvětví a důkazních prostředků. Není to jen o chemii a důkazu, že byly ve vodě kyanidy. Musíte sladit hydrauliku, hydrologii, chemii, biologii, hydrobiologii a všechno možné a musíte se o tom bavit s odborníky. To se stalo. Spolupracovalo na tom několik univerzit a konkrétních ústavů. S těmi lidmi jsem byl v kontaktu a dali jsme to dohromady úplné celé.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/znalec-dokoncil-posudek-k-becve-vinika-znam-dali-jsme-to-cele-dohromady-153003
Olomoucký a Zlínský kraj budou společně připomínkovat chystanou novelu vodního zákona, na které se začalo pracovat po loňské ekologické havárii na řece Bečvě. Hejtmanství mají k novele několik výhrad, například k tomu, které úřady by případné havárie měly řešit. Na společném postupu připomínkování novely se v úterý dohodli zástupci obou krajských úřadů, sdělil ČTK radní Olomouckého kraje Martin Šmída (Piráti a STAN).
Ministerstvo podle zástupců Olomouckého a Zlínského kraje v novele například navrhuje, aby vyšetřování příčin a řízení prací při zneškodňování havárie na vodním toku příslušelo vodoprávnímu úřadu podle místa jejího vzniku. Podle krajů má ale tato pravomoc připadnout České inspekci životního prostředí, která by však měla mít povinnost, postupovat v součinnosti s vodoprávním úřadem a správcem vodního toku. Vodoprávní úřady v menších obcích totiž podle hejtmanství nemají personální obsazení ani vybavení například pro odběr vzorků. Naproti tomu ČIŽP má celostátní působnost a dostatečné personální, odborné i technické zázemí. Navíc má lepší přehled o rizikových provozech.
Zástupci krajských úřadů podle Šmídy společně identifikovali v novele několik sporných míst a navrhli řešení, které prostřednictvím připomínkového řízení zašlou ministerstvu životního prostředí. "Vzhledem k tomu, že impulsem pro novelu vodního zákona byla právě havárie na Bečvě, jež nejvíc postihla Olomoucký a Zlínský kraj, věříme, že i díky našemu koordinovanému postupu a výslednému jednotnému názoru obou krajů, bude na ministerstvu našim připomínkám nasloucháno. Naší jedinou motivací je, aby se při příští podobné havárii, která se snad nestane, postupovalo jasněji a správněji," uvedl Šmída.
Loňská ekologická havárie na řece Bečvě podle náměstkyně zlínského hejtmana Hany Ančincové (Piráti) ukázala slabá místa vodního zákona. "Novela zákona, která reaguje na tuto katastrofu však dle názoru zástupců Zlínského a Olomouckého kraje obsahuje několik slabých míst, která jsme identifikovali na společné schůzce. Od novely zákona si slibujeme zejména vyjasnění kompetencí zainteresovaných subjektů," podotkla Ančincová.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Policie otravu Bečvy nadále prověřuje, stále ale čeká na posudek znalce týkající se havárie.
Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olomoucky-a-zlinsky-kraj-poslou-pripominky-k-novele-vodniho-zakona
Že Sněmovna schválila vznik vyšetřovací parlamentní komise k Bečvě, bylo příjemným překvapením. Její práce může přinést poznatky k vyšetření příčin havárie i zásadní návrhy, aby se zmatky provázející vyšetřování nemohly opakovat.
Sedm měsíců po ekologické havárii na Bečvě, která způsobila úhyn mnoha tisíců ryb a mnohamilionové škody, jsme se opět vrátili k hlasování o zřízení sněmovní vyšetřovací komise. Její dřívější vznik znemožnily obstrukce poslaneckého klubu ANO.
Druhé projednání z 21. dubna již bylo k mému příjemnému překvapení úspěšnější. Pro vznik komise hlasovalo dvaapadesát poslanců, proti hlasovali tři (z hnutí ANO), zdrželo se jednatřicet poslanců z ANO a čtyři z KSČM. Ministr životního prostředí Richard Brabec se hlasování nezúčastnil.
Čím se bude komise zabývat?
Komise složená po jednom zástupci z každého poslaneckého klubu podrobně rozebere konkrétní kroky, které prováděly jednotlivé orgány v průběhu zajištění a šetření havárie. Do oblasti zájmu komise by měly patřit:
- časová posloupnost kauzy,
- zajištění vzorků a dokumentace zásahů ČIŽP a dalších orgánů,
- způsob informování veřejnosti,
- vyžádání nezbytných vysvětlení či přímý výslech svědků,
- využití všech dostupných nástrojů a postupů,
- výše škody a odškodnění postiženým,
- v případě patřičných zjištění možnost podání trestního oznámení a předání zjištění Policii.
Komise nemůže suplovat práci Policie a orgánů činných v trestním řízení. Ani nemá žádnou ambici kontrolovat jejich práci.
Ministerstvo a jemu podřízené orgány nepostupují důsledně
Kauze se věnuji od jejího počátku, jsem ze Zlínského kraje a znám místa, o která se jedná. Tři dny po havárii jsem nechal na vlastní náklady také odebrat vzorky, avšak kyanidy v nich průkazně nalezeny nebyly.
Interpeloval jsem pana ministra Brabce, a to dokonce dvakrát, jednou bezprostředně po havárii, a pak v souvislosti s informacemi zasahujících rybářů a svědků o tom, že z řeky cítili chlór. V odpovědi jsem se dozvěděl, že nic takového nebylo nikomu nahlášeno a vzorky nebyly testovány na chlór.
Týden po havárii jsem také žádal o informace Českou inspekci životního prostředí, ale vzhledem k probíhajícímu policejnímu vyšetřování mi je neposkytla. Založil jsem web Za živou Bečvu, kde agreguji články, které k tématu vycházejí, důležité události zaznamenávám na časovou osu a informuji o občanských iniciativách.
Článků je na webu již více než sto. Iniciativ, požadujících prošetření kauzy, zlepšení monitoringu vody a pododbně je také dost a o případ se stále zajímá i veřejnost. O některá ze zásadních zjištění, například o nenahlášené havárii v jedné z firem v den havárie, se postarali reportéři Deníku Referendum.
Poučme se z chyb, abychom je neopakovali
Už od první havárie 20. září provází případ nejasnosti, které by měla komise vyšetřit. Nechápu proto odpor zástupců ministerstva životního prostředí proti jejímu vzniku.
Není pravda, jak zaznělo od některých odpůrců, že sněmovní komise nikdy nebyly přínosem. Vyšetřovací komise ke kauze OKD vedená poslancem Pirátů Lukášem Černohorským odvedla velký kus práce, osvětlila proces privatizace bytů OKD a podala trestní oznámení na čtrnáct lidí.
Událost na Bečvě není jen záležitost lokálního významu. Výrazně zasáhla dva kraje, ohrozila i lidské zdraví. Nehoda odhalila systémové chyby v postupu vyšetřování: vzorky odebíralo několik subjektů, rybáři, hasiči, Česká inspekce životního prostředí, ne všechny vzorky se však dostaly až do laboratoře. Mrtvé ryby odstraňovali rybáři, aniž by věděli, co se stalo, a podstupovali tedy zdravotní riziko.
Postup České inspekce životního prostředí a vodoprávních úřadů byl nekoordinovaný a zmatečný, stejně tak i vyjádření v médiích, včetně podivného vystupování soudního znalce, který stále neodevzdal posudek. Podobným excesům má předejít ministerská novela vodního zákona, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, a k níž budeme podávat řadu návrhů na změny.
Pokud bude komise k Bečvě aktivní a bude existovat společná vůle, věřím, že bude mít výsledky. Znalost důvodů, které vedly k havárii a chybám při vyšetřování, je zásadní pro předcházení podobným haváriím v budoucnu.
Dílčí změny zákonů již teď jsou krokem dobrým směrem. Ale k dalším změnám potřebujeme více informací o vzniku havárie, které může právě komise opatřit.
Zdroj: https://denikreferendum.cz/clanek/32616-vznik-snemovni-komise-k-becve-vitejme---muze-prispet-k-vysetreni-havarie
Monitorovací zařízení, které má být nainstalováno na řece Bečvě, je podle toxikologa Přemysla Soldána z Výzkumného ústavu vodohospodářského krok vpřed. Nemůže sice samo o sobě identifikovat zdroj znečištění, ale může nás o havárii na řece informovat dřív, než se v ní objeví první mrtvé ryby. O smyslu a funkci toximetru hovořil na online diskuzi Fórum Bečva.
Toximetr je zařízení, kterým neustále protéká voda přímo z řeky. Kvalitu vody hlídají perloočky, malé vodní organismy, které jsou citlivé na kvalitu vody. Na znečištění reagují změnou svého chování, při silném znečištění uhynou. Software toximetru vyhodnocuje změny jejich chování. V případě, že ze změn chování vyhodnotí toxické znečištění, vyšle tuto informaci jak do střediska, pověřeného sledováním havarijního znečištění, tak do automatického vzorkovače, který ihned odebere vzorky vody z toku.
V čem by to mělo pomoci na Bečvě? Pro odhalení jakékoliv havárie je potřeba ji co nejdříve detekovat a mít co nejdříve vzorek, z kterého lze určit příčinu. To přesně monitorovací stanice umožňuje. „Kromě varování, že došlo ke znečištění, máme i vzorek, který nemůže být napaden, že byl odebrán nestandardním způsobem. Nevstupuje do toho lidská omylnost, je to plně automatizované,“ uvedl Přemysl Soldán, který má projekt monitorovací jednotky na Bečvě na starosti.
Jedno zařízení má být nainstalováno koncem června v lokalitě Lhotka. Podle Soldána se vybíralo místo, kde bude mít monitorování smysl a které zároveň bude pro instalaci zařízení vhodné. „Toximetr něco váží, potřebuje připojení k elektřině, musí být blízko řeky, ale zase na bezpečném místě, aby ho nevzala první voda,“ vyjmenoval Soldán, co všechno se bralo v úvahu při výběru místa.
Přemysl Soldán záměr umístění monitorovací stanice na Bečvě hodnotí jako krok kupředu. „Neřeší to všechno. Kdybychom měli odhalit vliv jednotlivých zdrojů, museli bychom přístroj mít u každé výpusti. Na to ale nejsou finance,“ vysvětluje Soldán.
Kvalitu vody v Bečvě jeho ústav hlídá už teď, byť ne kontinuálně. „Provádíme cílený, ale ne systematický odběr vzorků z řeky,“ uvedl Soldán. Co to znamená? „Vzorkujeme pokaždé někde jinde, pokaždé někdy jindy. Díky tomu by se mohlo přijít na to, zda nedochází k nějaké nekontrolované kontaminaci. Zároveň chceme, aby případný znečišťovatel nevěděl, kdy a kde odběr vzorků probíhá,“ vysvětlil Soldán. To by případné znečišťovatele mělo přimět k „větší opatrnosti“.
Co říkají dosavadní odběry? „Kvalita vody vypadá dobře,“ říká Soldán. „Ale havárie přijde z ničeho nic. A proto je dobré mít zařízení, které řeku hlídá 24 hodin denně,“ dodává.
Podle jeho slov jedno zařízení neposkytuje dokonalou ochranu řeky, ale odhalí havárii včas. „Dřív, než najdeme v řece mrtvé ryby,“ řekl Soldán. Dohledat viníka z výsledků měření jednoho zařízení ale půjde hůře, než kdybych jich bylo v povodí situováno více.
Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/toximetr-na-becve-nebude-dokonala-ochrana-ale-odhali-havarii-driv-nez-zacnou-hynout-ryby-rika-premysl-soldan
Proč nikdo nechce zařízení, které pozná jedy v řece? Protože je lepší nechat to plavat, myslí si výzkumník