Sedm měsíců po havárii na Bečvě stále nevíme, co otravu způsobilo. Podle ekotoxikologa Ivana Holoubka je hlavní příčinou neutěšeného stavu to, že v den havárie nebyly odebrány vzorky u všech výpustí. Bez toho je podle něho nepravděpodobné, že se kdy dobereme viníka. Ivan Holoubek v rámci online diskuze Fórum Bečva blíže popsal svůj náhled na havárii a úlohu České inspekce životního prostředí.
Ivan Holoubek se podle svých slov problematice chemického znečištění prostředí věnuje více než 30 let. V listopadu loňského roku byl osloven Českou inspekcí životního prostředí, aby pro ni zanalyzoval vzorky z otrávené řeky Bečvy. Holoubek svou zprávu odevzdal ke konci listopadu. „Pak se nic nedělo, nikdo už se mi neozval,“ vzpomíná Holoubek. Po novém roce vyhověl žádosti
České televize a poskytl jí své vyjádření, ve kterém postup České inspekce životního prostředí zkritizoval.
„ČIŽP se zlobí, že to mé vystoupení není košer, když jsem analýzu dělal pro ně,“ říká Holoubek. „Vystoupil jsem proto, že tu je řada problémů a občané mají právo o nich vědět. A tím, že o nich nemluvila sama inspekce, si uškodila,“ vysvětluje Holoubek.
Holoubek zmínil, že inspekci nabízel odbornou diskuzi. „Oni ale zvolili nesmyslný článek v Ekolistu, který inspekci spíš zesměšnil. To je neuvěřitelně špatné PR té instituce,“ říká Holoubek. A připomněl argumentaci ČIŽP, proč vzorky z výpustí v den havárie neodebrala, a která je více popsána ve zmiňovaném rozhovoru. „Důvody, že neměli čas, neměli lidi, museli běhat nahoru dolů… Mně to přijde úplně absurdní, jako když se bavím s malými dětmi,“ komentoval to Holoubek. A dodává, že na inspekci je určitě spousta šikovných lidí, kteří udělali mnoho užitečné práce. „Ale tímhle ze sebe udělali… nebudu to radši říkat,“ komentoval to Holoubek.
Podle Holoubka mohla inspekce využít místní znalosti rybářů, kterých bylo na místě dost a kteří znají řeku dobře. „Dalo se snadno pár lidí poslat a vzorky odebrat. A kdyby se to stalo, tak to ten náš dnešní problém vyřešilo,“ míní Holoubek.
To, že vzorky z výpustí jsou až z 21. 9. a ne z prvního dne havárie, může podle Holoubka vést k tomu, že každý právník smete případné obvinění ze stolu s argumentem, že 21. 9. se sice něco našlo, ale 20. 9. nic závadného neteklo.
Hlavní problém, na který upozornil už v pořadu České televize, je, že v den havárie nikdo neodebral vzorky z výpustí. Podle něho je to zjevné selhání.
U havárie typu Bečva, kdy se neví, jaká látka a odkud do řeky unikla, je podle něho potřeba podniknout dva kroky. Jednak buď látku, pokud plave na povrchu, zachytit pomocí norných stěn, nebo, pokud je rozpuštěna v toku, vodu co nejvíce naředit. To byl případ Bečvy a to se také stalo.
Druhý krok je, že se musí hledat zdroj znečištění. V případě řeky může být jeden, nebo více vstupů. A vnosy mohou být jednorázové, nebo mohou trvat delší dobu. „Pokud chci zjistit, co se stalo, musím odebrat vzorky u všech možných vstupů. To považuji za úplně základní. A pokud vzorky, které mohly vést k určení viníka, nebyly odebrány, tak je to podle mne klíčový problém,“ zopakoval Ivan Holoubek svou výtku.
Fórum Bečva. Ivan Holoubek vlevo dole.
Otázka, kdo havárii na Bečvě způsobil, je stále bez odpovědi. Holoubek připouští, že určit zdroj může být odborně docela problém. „Nicméně ČIŽP se několikrát nechala slyšet, že ví, kdo to byl, a že kdyby nebylo policejního vyšetřování, může to s ním ve správním řízení vyřešit, soudní znalec se také nechal několikrát slyšet, že to ví, jen nemá dostatek důkazů,“ připomněl Holoubek.
„Jestliže ale trvá hledání možného zdroje tak dlouho, tak jaké pro to máme vysvětlení?“ ptá se Holoubek. A nabízí odpovědi. „Buď to z informací, co máme, jde rozřešit, nebo nemáme dostatečné informace, nebo je tu politické zadání a problém se bude natahovat tak dlouho, aby se to nemuselo zveřejňovat a aby se někomu nešláplo na kuří oko.“
Podle Ivana Holoubka je poučení z Bečvy jasné. Je nutné, aby byla ze zákona jednoznačně určena odpovědnost. „Zkušenost z Bečvy by se měla promítnout i do metodik, jak postupovat,“ říká Holoubek. „Ale nejsem si jistý, že se v metodice, která se na ministerstvu vytváří, bere ohled na ty praktické věci, nebo se řeší jen otázka kompetencí.“
Podle Holoubka máme jako Češi schopnost, že neumíme zorganizovat věci. „Často je to chaos. Covid? Chaos. Povodně? Kolik jich bylo… Chaos. Vrbětice? Přehlídka totálního chaosu,“ zmínil Holoubek. „Mě třeba překvapila skutečnost, že nemáme přesně podchycené zdroje, které v regionu máme. Samospráva vlastně neví, co na území toho kterého místa máme za možné zdroje znečištění.“
Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nebyl-cas-a-lidi-sebrat-vzorky-z-vypusti-to-je-uplne-absurdni-vymluva-rika-ivan-holoubek-k-praci-cizp-na-becve?fbclid=IwAR0LSYedbktncD-qlbP1qU87joQ0qwQYdAqIYsIXkQhlItRKXWG_jrB3ahs
Stav Bečvy a její schopnost vzpamatovat se z havárie, která řeku loni v září vytrávila, bylo jedno z témat, které se probíralo v rámci online diskuze Fórum Bečva. O rybách a řece hovořil jednatel Českého svazu rybářského Rostislav Trybuček, rybář Stanislav Pernický, ichtyologové Pavel Jurajda a Pavel Vrána a ornitolog Miroslav Dvorský z ČSOP Valašské Meziříčí.
Rostislav Trybuček z Českého rybářského svazu zavzpomínal na neděli 20. 9. 2020. „Když mi tehdy rybář Stanislav Pernický volal, co se stalo, měl jsem tendenci to zlehčovat,“ říká Trybuček. Přeci jenom, rybáři jsou zvyklí, že čas od času do řeky unikne močůvka nebo prosáknou silážní jámy. Trybuček nicméně zavolal rybářskému technikovi, aby do Hustopečí jel. „A když mi pak volal, co v řece plave, nestačil jsem se divit. A druhý den v šest hodin ráno už jsem byl s ostatními rybáři v řece,“ vzpomíná Trybuček.
Během šestidenního maratonu bylo z řeky posbíráno na 40 tun ryb. „Vysvobodila nás sobotní povodeň, která úklid ryb ukončila,“ říká Trybuček s tím, že ke konci už byla práce velmi nepříjemná. „Rybí bílkovina se rychle rozkládá a v sobotu už se ryby nedaly nabírat kesery ani saky, ale musela se použít lopata,“ popisuje Trybuček.
Rybáři podle jeho slov odjížděli každý den od uklizené řeky a každé další ráno řeka vydala nové mrtvé ryby. „Přes den jsme posbírali nových 5–6 tun ryb,“ říká Trybuček.
Mrtvá řeka
Rybář Stanislav Pernický připomněl proslov ministra životního prostředí Richarda Brabce, ve kterém prohlásil, že řeka Bečva je živá. „Já tvrdím, že v Choryni a Hustopečích je Bečva mrtvá řeka,“ reaguje Pernický. V řece v této lokalitě žije podle něho jen vysazená malá ostroretka, podoustev a mník.
Hydrobiolog a ichtyolog z Ústavu biologie obratlovců Pavel Jurajda se k průzkumu na Bečvě dostal až 25. 9., poslední den před povodní. „Prozkoumávali jsme dvě lokality, pod soutokem rožnovské a vsetínské Bečvy, a pak v Hustopečích nad Bečvou,“ popisuje Jurajda. Řeka Bečva je podle něho jedna z nejlepších řek u nás. „Je to vlastně referenční řeka, má charakter štěrkových lavic, probíhá v ní přirozená reprodukce, je perfektní co do typových společenstev druhů ryb,“ vyjmenovává Pavel Jurajda.
„Na první lokalitě jsme zjistili biomasu přes 500 kg/ha a společenství, jaká tam mají být. V Hustopečích jsme na sto metrech našli deset kousků ryb, makrozoobentos v minimálním počtu,“ vzpomíná Jurajda. Průzkum se opakoval po sedmi týdnech, mezitím se řekou prohnala velká voda, která posunula dno a sedimenty.
Při druhém průzkumu vědci v podélném profilu zjistili makrozoobentos a fytobentos, tedy řasové nárůsty na kamenech, kterými se živý ostroretka. „U makro a fytobentosu jsme nezjistili žádný velký rozdíl. U bentosu byl patrný rozdíl, především v kvantitě,“ říká Jurajda.
Podle něho má řeka obrovskou rehabilitační schopnost, velice rychle se dostává do lepšího stavu. „To ale nic nemění na tom, že havárie byla katastrofická,“ konstatuje. „Z ryb jsme v lokalitě Hustopečí našli pouze vysazené ostroretky. Je dobře, že se tam udržely i přes tu povodeň,“ říká Jurajda.
Dál po proudu se situace zlepšovala v tom smyslu, že v řece byly druhy, které tam měly být. „Našli jsme i pár generačních ryb. Ale biomasa, množství ryb, bylo stonásobně, možná tisícinásobně menší,“ říká Jurajda.
Podle něho má Bečva potenciál, aby se po nějaké době spravila do stavu, který by odpovídal řece tohoto charakteru. „Snad žádná taková havárie znovu nepřijde a řeka bude mít šanci se z toho dostat,“ doufá Pavel Jurajda.
Jedním ze vzácných druhů řeky Bečvy je hrousek Kesslerův. Podle Jurajdy je to tak vzácná ryba, že se i v dobrých podmínkách před havárií vyskytovala v počtu 2–3 jedinců. „Při průzkumu po havárii jsme ho neviděli. Ale to nic nevypovídá, je tak vzácný, že tam může být, jen jsme ho nezaznamenali,“ říká Jurajda s tím, že bude potřeba udělat průzkum v létě.
Daleko lepší situace je podle něho u ouklejky, která byla zjištěna pod Hranicemi. „Byly tam i velké, generační ryby, a je šance, že bude letos slušná reprodukce. Střevle zasahuje spíš ze vsetínské a rožnovské Bečvy a u Choryně končí, dál už přirozeně není,“ říká Jurajda s tím, že silná populace střevle je v horních částech řeky. „Mníka rybáři vysazují, my jsme při průzkumu v řece generační ryby nezjistili, ale to ani při průzkumu tuším v roce 2014. Mník se tu nějak nechytá,“ říká Jurajda. Jak ale doplňuje Stanislav Pernický, mrtvé mníky rybáři v řece po havárii našli.
Sudety
Ichtyolog Českého rybářského svazu Pavel Vrána se zamyslel na tím, kdy bude Bečva zase stejná, jako předtím. „Dobrá zpráva je, že příroda pracuje rychle a proces obnovy už teď běží,“ říká Vrána. O hmyz se prý nebojí, ten si poradí sám.
„Ale s rybami to není tak snadné. Schopnost ryb rekolonizovat řeku je od přírody daná, ryba umí vytáhnout ze spodních partií kvůli tření,“ říká Vrána. Problém je, že jí v řece stojí v cestě migrační překážky. „Takže to bude rekolonizace s ručením omezeným a rybáři tu musí malinko pomoci. Nejlépe přinést rybu z podobných zdrojů, pokud možno z Bečvy samé, nebo z Moravy,“ doporučuje Vrána.
Je tu ale i špatná zpráva. „Bečva už nikdy nebude jako dřív. Bude tu ztráta genetická,“ vysvětluje Vrána. A přirovnává genetickou ztrátu ryb v Bečvě k vysídlení Sudet. „Sudety jsou dnes rekolonizované, ale nejsou to ti lidé, kteří tam žili před tím. Krajina je tím poznamenaná, změněná a není to takové, jak to bylo před tím,“ říká Pavel Vrána. Takový bude i osud Bečvy. Už to nebude jako předtím. To je podle něho dopad velkých otrav, který na první pohled není moc vidět.
Ryby se podle něho své řece nějakým způsobem přizpůsobují a ukládají to ve své genetické informaci. „Ale trvá to dlouho a my jsme z toho mnoho ztratili. A je to ztráta nevratná,“ vysvětluje dál Vrána.
A připomněl, že nejde jen o ryby. „Je tu i ztráta lidská. Řada rybářů se prostě nedožije toho, že řeka bude zase v takovém stavu, jako byla před havárií,“ uzavírá Vrána.
Slíďák břehový
Ornitolog Miroslav Dvorský z ČSOP Valašské Meziříčí popisuje řeku Bečvu jako velmi cennou řeku, naši největší štěrkonosnou řeku. Bečvu sleduje od 70. let, od kdy se zapojuje do sčítání vodních ptáků.
Dvorský připomíná, že Bečva byla v minulém století kompletně regulovaná řeka. „Povodeň v roce 1997 si vzala řeku z části zpět, renaturovala některé úseky, začali tu hnízdit ptáci, kteří tu dřív nebyli. Vlha pestrá, břehule,“ popisuje Dvorský. „Z bezobratlých tu najdete druhy, které jinde neuvidíte, pavoučka slíďáka břehového.“
Dvorský po havárii zkoumal, jak ekosystém utrpěl. „Není to úplně vytrávená řeka, ale ekosystém utrpěl hodně,“ tvrdí Dvorský.
Skalička
Při debatě o havárii na Bečvě se dostalo i k záměru postavit na řece Bečvě přehradu Skaličku. Proti přehradě je podle Dvorského celá řada důvodů. Půjde o narušení ekosystému a zničení evropsky významných lokalit. „Obrovské riziko je, že oblast je na vápencích a tlak přehradní vody může dostat vodu do podzemí. Může dojít ke znehodnocení Hranického krasu a lázní Teplice. Nevím, zda si to někdo vezme na triko. Snad zvítězí zdravý rozum,“ říká Dvorský.
Podle něho se řeka s přehradou bude strašně zanášet. „Loni byly tři povodně a všechno, co řeka nesla, by zůstalo v přehradě. Představa Povodí, že tam bude probíhat rekreace, je iluzorní,“ myslí si Dvorský.
Podle Pavla Vrány je Bečva definována pohybem řeky a pohybem splavenin. „Když na štěrkonosném toku uděláte přehradu, zaděláte tím na problém. Budou obrovské náklady na výstavbu a udržování,“ míní ichtyolog Vrána. Jak uvádí, v zahraničí se někdy přistoupí k tomu, že štěrk převáží pod přehradu. „Ale to je podle mě na Bečvě naprosto nevhodné.“ Stavbou přehrady by se podle něho popřel základní princip řeky.
Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-vypada-becva-po-havarii-pohledem-rybaru-a-vedcu-vzpamatuje-se-ale-uz-to-nikdy-nebude-stejna-reka
Poslanci ve středu kývli na zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na řece Bečvě. Okresní státní zastupitelství očekává doručení znaleckého posudku v řádů týdnů.
Ekologickou havárii desetiletí bude řešit sněmovní vyšetřovací komise. Její zřízení navrhly opoziční strany v čele s lidovci, hlasovalo pro ni 52 z devadesáti přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci napříč stranami, vyjma poslanců ANO. Devítičlenný orgán má své závěry předložit do pěti měsíců od svého vzniku.
Při ekologické katastrofě uhynuly v řece Bečvě desítky tun ryb a dalších živočichů. Jedovaté kyanidy otrávily řeku na čtyřiceti kilometrech pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
S vytvořením komise nesouhlasil ani ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něj vzniká precedens, protože bude taková komise ustanovena poprvé k živému policejnímu vyšetřování. Zdůraznil však, že má stejný zájem, aby se kauza vyšetřila a bylo jasno.
Členové nové komise mají dát dohromady všechny podklady a informace k zářijové havárii. Budou se také zabývat tím, zda všechny státní orgány a jednotlivci při vyšetřování postupovali správně. „Hlavním smyslem komise není jen shromáždění důkazů pro dopadení viníka, ale i nastavení parametrů a opatření na dalších řekách tak, aby se tragédie typu Bečva nikdy a nikde nemohla opakovat,“ řekl poslanec a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS), který se má stát jedním ze členů komise.
Zasedne v ní také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní si především místní zaslouží řádné vyšetření. „Jsou oprávněně velmi frustrovaní a oprávněně hledí na nás, poslance, abychom přispěli k dopadení viníka. Věřím, že přijdeme s novými zjištěními a posuneme celou věc dál,“ uvedla. Případ Bečva je podle ní ukázkou toho, jak selhává stát a jeho orgány.
Vznik komise iniciovala opozice, politikům totiž vadí, že se vyšetřování vleče bez výsledku. Už několik měsíců například policisté čekají na znalecký posudek v kauze zářijové otravy řeky Bečvy. Právě dokument, který vypracovává soudní znalec Jiří Klicpera, může vyšetřování ekologické havárie posunout z mrtvého bodu. „Očekávám, že v horizontu týdnů posudek k případu policie obdrží. Samozřejmě si přejeme, aby to dodal co nejrychleji. Nemáme žádný důvod to protahovat,“ uvedl pro Seznam Zprávy Jiří Sachr z okresního státního zastupitelství, které případ dozoruje.
Znalec Klicpera už dvakrát vyhotovení posudku odsunul. Neklapl prosincový, ani dodatečný únorový termín. „Nejvíc mě zdržuje koronavirus. Je složitější setkávání, všechno to leží takhle. Nezlobte se. Nemůžu poskytnout žádné nové informace. Je to stále ve stejné fázi vyšetřování. Mám teď jiné jednání, tak kdybyste mě omluvil,“ řekl Klicpera Seznam Zprávám.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sumi-becva-do-ztracena-posudek-ocekavam-v-radu-tydnu-rekl-statni-zastupce-151546?fbclid=IwAR2yjeZzxRJlTkNFnq06sIMZh0S4zsghNZ1bHJF8kIa72YzUPrQorsABZC4
Sněmovna schválila zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii v řece Bečvě. Komise má mít devět členů, každý z poslaneckých klubů bude moci navrhnout jednoho člena. Své zjištění má komise předložit do pěti měsíců od svého vzniku. Pro zřízení komise, které vyvolaly opoziční strany v čele s KDU-ČSL, hlasovalo 52 z přítomných 90 poslanců. Vznik komise podpořili hlavně poslanci napříč stranami s výjimkou poslanců ANO, kteří se převážně zdrželi.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes před hlasováním řekl, že pokud bude komise zřízena, bude to precedens a bude to poprvé, co komise vznikne k živému vyšetřovacímu spisu policie. Řekl, že to je to hlavní, co mu na vzniku komise vadí. Ujistil, že má stejný zájem, aby se kauza vyšetřila a bylo jasno.
Opozice iniciovala vznik komise zejména kvůli tomu, že původce otravy Bečvy kyanidem není ani po půl roce vyšetřování znám. Znalec Jiří Klicpera, který má vypracovat pro policii posudek, opakovaně požádal o delší lhůtu. Stejně jako ministr Brabec již dříve vyloučil, že by původcem otravy byla chemička Deza z holdingu Agrofert.
Odpůrci komise dříve argumentovali zejména tím, že by zasahovala do dosud neukončeného vyšetřování a že by její činnost nic nepřinesla.
Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Vyšetřovací komise nyní dostala za úkol hlavně shromáždit veškeré podklady k ekologické katastrofě z 20. září 2020 i následným haváriím v uplynulém roce. Dalším úkolem bude prověřit získané podklady a vyvodit případnou trestní odpovědnost za zjištěná pochybení. Má také vyhodnotit správnost postupu dotčených orgánů státu a jiných osob, jejich případná procesní pochybení či liknavost.
Zdroj: https://www.tretiruka.cz/news/snemovna-schvalila-vysetrovaci-komisi-k-uniku-kyanidu-do-becvy/
21.4. 2021, František Elfmark
Dnes jsme ve sněmovně konečně hlasovali o zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Pro zřízení hlasovalo 52 poslanců, proti byli 3, komise je tedy na světě.
Zřízení komise mě popravdě celkem překvapilo. Nečekal jsem, že k tomu bude vůle od vládních stran. Nicméně mám radost, a budu se do komise za náš poslanecký klub Pirátů hlásit.
Od komise si slibuji, že se především podrobně podíváme na konkrétní kroky, které prováděla nejen ČIŽP, ale i další zapojené orgány. Na jejich rychlost a posloupnost v čase, na to, zda byly využity všechny dostupné nástroje a postupy. Rozhodně nechci, a ani nemohu suplovat práci Policie. Situace byla od 20. záři velmi nepřehledná a proto si myslím, že si vše na komisi vyjasníme. Otázkou je, kolik toho do září stihneme, ale budu se snažit, abychom k alespoň dílčím jasným zjištěním v tomto termínu dospěli.
Věřím, že i naše práce pomůže odhalit, co vedlo k tragédii 20. září 2020, kdy došlo k usmrcení mnoha tisíc ryb. Pro vyšetření havárie musí být podniknuto maximum!
16. 04. 2021
Dvě stě tisíc korun dostane od Olomouckého kraje rybářský svaz na úhradu části nákladů, které mu vznikly loňskou ekologickou havárií na řece Bečvě. Z dosud neznámého místa unikl prudký jed a zahubil tuny ryb i dalších vodních živočichů. Případem se od loňského podzimu zabývá Česká inspekce životního prostředí a policie.
„Na jednání se zástupci rybářů jsme se dohodli, že jim kraj poskytne peníze na to, aby se s katastrofou na Bečvě dokázali lépe vypořádat. Chtěl bych poděkovat rybářům i složkám záchranného systému za to, jak rychle a profesionálně reagovali. Zároveň tímto opakovaně vyjadřuji údiv a nespokojenost s vývojem vyšetřování, které ani po sedmi měsících nepřináší odhalení zbabělého viníka této bezprecedentní ekologické havárie,“ uvedl Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje.
Kromě pomoci s úhradou nákladů spojených s likvidací následků otravy v Bečvě, pomůže kraj také na poli legislativním. Aktuálně například shromažďuje připomínky k vodnímu zákonu, který má do budoucna podobné události řešit.
„Hned na začátku listopadu jsem na nedostatky vodního zákona upozornil příslušné ministerstvo. Byla nám přislíbena náprava do konce února, a to formou novely. Tento návrh přichází až nyní a je zřejmé, že má vážné nedostatky. Olomoucký kraj ve spolupráci se Zlínským a dalšími kraji shromažďuje k novele připomínky. Věřím, že se nám zákon podaří opravit,“ dodal Martin Šmída, radní Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí.
Zdroj: https://www.olkraj.cz/kraj-pomuze-rybarum-na-becve-a-pokusi-se-opravit-spatny-zakon-aktuality-10414.html?fbclid=IwAR1K9W70Cpu87qlbg781-9XTXq052wTZbQ8J5drI4LLJ6eOVE8I1g0q5gsk
Bečvu otrávily kyanidy. A tu havárii se původce pokoušel sanovat chlornanem, který kyanidy rozkládá.
To je závěr, který jsem si udělal na základě včerejší návštěvy u rybářů v Hustopečích nad Bečvou. Já jsem, maje jen informace z otevřených zdrojů (a kterých je tragicky málo), pořád laškoval i s možností otravy fenoly. Protože rybáři při mnohadenním odstraňování uhynulých ryb shodně cítili z vody "dezinfekci". A pálili je ruce, oči a sliznice. To ale můžou udělat i fenoly. Ti starší si vzpomenou na strašný smrad kresolových dezinfekcí, kterými se myly chodby v nemocnicích. A kresol je jeden z fenolů.
Jenže rybáři včera při "čuchací zkoušce" jasně identifikovali chlor unikající z chlornanu jako to, co cítili. O fenolu, který jsem jim taky předložil, jasně řekli, že to nebylo ono.
Takže pro mě jasně otrava kyanidy. A to ze zdroje, který je připraven na havarijní asanaci pomocí chlornanu. A takových není mnoho. A rožnovský kanál já osobně vylučuji. Protože není možné, aby dávka, která otrávila řeku 40 km po proudu neotrávila žádnou rybu ani v kanálu, kterým tekla, (protože ty by vypláchla do Bečvy), ani nic neotrávila v Bečvě 3 km po proudu k choryňskému mostu, kde se objevily první mrtvé ryby.
Rybáři mají podezření na kanál od Lhotky, který odpovídá pozičně začátku otravy. Ale protože z něj ČIŽP (která, jak jsem se ale dozvěděli nic nevyšetřuje, ale kontroluje) neodebrala v neděli žádný vzorek, je to zřejmě pozemskou spravedlností formalistického českého práva nedokazatelný zločin. Není mi z toho dobře...
A není to chlorem.
Zdroj: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-z-becvy-mi-neni-dobre.a-neni-to-chlorem?fbclid=IwAR1SbsVjDsndJW8w1tPN-qqDNtFSDBIObZZhS5rwvi7yBUPRJGyFYItivOk
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo před Velikonocemi do meziresortního připomínkového řízení novelu vodního zákona, která rozlišuje běžnou a mimořádnou havárii a zvyšuje pokuty za znečišťování vod. Všechny náklady spojené s vyšetřováním a zneškodňováním havárie by měl platit její původce, oznámila mluvčí MŽP Petra Roubíčková, novela podle ní reaguje na ekologickou havárii na Bečvě z loňského září.
Únik jedovatých kyanidů do Bečvy podle odborníků poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Případ prověřuje policie, která měsíce čeká na klíčový znalecký posudek. Znalec už ale stejně jako ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vyloučili, že by původcem otravy byla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO). Opoziční poslanci ve Sněmovně usilují o vznik vyšetřovací komise k havárii.
Zneškodňování běžné havárie bude podle novely nadále na vodoprávním úřadu obce, u havárie mimořádného rozsahu definované podle zákona o Integrovaném záchranném systému budou práce na zneškodňování nově řídit hasiči. Po zkušenostech z Bečvy se ukázalo, že na mimořádné havárie nestačí zkušenosti ani organizační a personální kapacity vodoprávních úřadů obcí či krajů, uvedl k novele Brabec.
Objasňování příčin havárie bude jako dosud na vodoprávním úřadu, nadále si bude moct vyžádat spolupráci správce vodního toku nebo České inspekce životního prostředí (ČIŽP). "Pokud rozsah běžné i mimořádné havárie přesáhne hranice území jednoho kraje, jako například v případě havárie na Bečvě, spolupracujícím vodoprávním úřadem bude vždy krajský úřad," podotkla mluvčí. Příslušný krajský úřad se určí podle místa vzniku havárie či podle toho, který kraj havárie zasáhla nejvíc.
Novela také zvyšuje objem peněz na povinném zvláštním účtu krajů, který je určen na likvidaci havárií, a sankce za znečištění toku. "V případě vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek v rozporu s povolením nebo bez povolení až do výše 25 milionů korun, za neohlášení havárie může padnout pokuta až ve výši pěti milionů korun, na dva miliony korun se zvyšuje i pokuta za nečinnost při zneškodňování havárie," uvedla Roubíčková.
Návrh podle mluvčí počítá také s tím, že veškeré náklady spojené s vyšetřováním a zneškodňováním havárie, včetně nákladů za nápravná opatření, musí uhradit původce havárie. "Zcela nově se zavádí skutková podstata - způsobení havárie, kdy může být udělena až milionová sankce za způsobení havárie mimořádného rozsahu," dodala.
Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Kyanidy do vody unikly loni 20. září. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reakce-na-havarii-na-becve-novela-rozlisi-mezi-beznou-a-mimoradnou-nehodou-a-zvysi-pokuty
Od tragické havárie na řece Bečvě, která za sebou nechala více než čtyřicet tun uhynulých ryb, uplynul přesně půlrok. Katastrofa stále není vyšetřena. Policisté přešlapují na místě a čekají na znalecký posudek soudního znalce Jiřího Klicpery. Ten opakovaně žádá o prodloužení lhůty ke zpracování posudku.
Průběh šetření nenechává chladnými aktivisty, kteří se snaží havárii prošetřit takzvaně na vlastní pěst. Prověřují především tajemnou výusť u Lhotky. Nachází se tři a půl kilometru od výusti z rožnovské Tesly. A zároveň je v místech, ve kterých 20. září 2020 začal masivní úhyn ryb. Aktivisté již mají výsledky rozborů vody tekoucí z kanálu. Vzorek obsahuje vysoké množství polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU).
„U neznámého kanálu u Lhotky jsou několikanásobně vyšší koncentrace jednotlivých PAU i jejich součty než u jiných výustí v okolí. To znamená, že je tento kanál evidentně veden odněkud z blízkosti areálu Dezy,“ uvedl zdroj Práva.
„Výusť pod Lhotkou nad Bečvou je od počátku nejpodezřelejší, protože je těsně nad otravou ryb. A protože je v místech, kde dříve ústil zřejmě mlýnský náhon směrující z míst dnešního areálu chemičky. To se nám podařilo zjistit díky historické mapě zhruba z šedesátých let, kterou jsme objevili v rámci komunikace členů ve facebookové skupině k otrávené Bečvě,“ sdělil Právu jeden z aktivistů, Marek Smetana.
„Kompetentní instituce by měly prověřit směřování záhadné výusti, jež zjevně neodpovídá nákresům v územním plánu. I to, proč se v odpadní vodě této výusti pravidelně nacházejí chemické látky související se zpracováním dehtu.“
Vzorky z této tajemné výusti pravidelně odebírá rybář a aktivista Lukáš Gerla. „Vodu, která obsahuje velké množství PAU, jsem bral od této výusti před dvěma týdny. Jednu láhev jsem předal meziříčskému zastupiteli Denisu Rychtárovi (Piráti), ten ji nechal dát na rozbor akreditované laboratoři. Druhou láhev s tím samým vzorkem mám stále doma. Došlo mi, že by mohl tento kanál souviset s překladištěm Deza, jak na to upozorňuji od začátku. Žádný z dalších kanálů nevykazoval tak vysoké hodnoty PAU,“ potvrdil Právu Gerla.
Kudy vede kanál?
Tajemný kanál vede od obce Lhotka. Zda skutečně souvisí s chemičkou, by měl potvrdit „monitoring“ trasy potrubí. Aktivisté se proto snaží oslovit firmy, které se podobným průzkumem kanalizací zabývají. Spolu s místním rybářským svazem již oslovili první firmy. „I přes uznání realizačních možností nakonec spolupráci odmítly,“ řekl Právu Smetana.
Právo požádalo o reakci ke zjištění vysokého množství PAU v této kanalizaci Karla Hanzelku, mluvčího holdingu Agrofert, pod který Deza spadá. „Deza ryby neotrávila. Odmítáme komentovat další nesmyslné spekulace,“ odpověděl Hanzelka.
Výpustí ve Lhotce nad Bečvou, k níž se dlouhodobě upíná podezření, že právě tudy do řeky mohly uniknout jedy, které ji vloni v září otrávily, unikají polyaromatické uhlovodíky. Jde o silnou indicii, že je propojena s areálem Dezy.
Uplynulo přesně půl roku od zatím stále nevysvětlené havárie, která 20. září loňského roku způsobila otravu tisíců ryb na čtyřicetikilometrovém úseku řeky Bečvy — od Lhotky nad Bečvou po Přerov. Deník Referendum k tomuto výročí přináší nové, zásadní zjištění o možné cestě úniku toxických látek z chemičky, která ale není oficiální kanalizací Dezy. Nejdříve si však připomeňme, co se dosud událo:
Mezi hlavní podezřelé z otravy řadí velká část místních i širší a odborné veřejnosti chemičku Deza premiéra Andreje Babiše. Některé úřady v čele s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem — dlouholetým souputníkem Andreje Babiše v politice i Agrofertu — hlavní podezření odklánějí k průmyslovému areálu bývalé Tesly Rožnov.
Deník Referendum v uplynulém půl roce přinesl několik zásadních zjištění:
A konečně, hluboké pochybnosti vyvolává také práce Vsetínské kriminálky, která má případ na starost. Nejen, že s reportéry Deníku Referendum ani přes opakované nabídky informací nekomunikovala. Dokonce začala vyšetřovat, kdo z Dezy poskytl Deníku Referendum informace o utajené havárii.
Třetí potok pod Dezou
Nyní přinášíme zcela nové informace ukazující, že z areálu Dezy patrně unikají toxické látky kanalizací, na kterou chemička oficiálně napojena není. Podle platné dokumentace má pouze jednu oficiální výpusť, která se nachází za lagunami Dezy. Areálem chemičky dále protékají dva potoky, Jasenický a Černý, které by správně neměly být napojeny na žádný zdroj průmyslového znečištění.
Deník Referendum se v rámci své investigace dlouhodobě pokouší zjistit, zda nemohly látky z Dezy uniknout jinudy. Podařilo se nám shromáždit velké množství map a dokumentů.
Zejména jsme pátrali po tom, kde má zdroj výpusť ve Lhotce nad Bečvou, která je posledním přítokem do Bečvy nad místem, kde byly 20. září 2020 nalezeny první mrtvé ryby.
Podařilo se nám získat vodohospodářskou mapu z roku 1960, kde je zakreslený potok, který ve Lhotce nad Bečvou a okolí už dost možná nikdo z místních nepamatuje. Jeho vyústění se na mapě nachází přesně v místě podezřelé výpusti. A jeho koryto původně vedlo přes nynější areál Dezy. Zatrubněn byl ale desítky let předtím, než se chemička začala budovat; zřejmě v rámci meliorací v 50. letech.
„Po roce 1960 potok z map mizí. Jeho původní název zněl Pod Břehy. Do Bečvy ústil jižně od obce Lhotka nad Bečvou, tedy tam, kde se nyní nachází jedna z nejvíce podezřelých trubních výpustí. Při rušení potoků se někdy jejich koryta využívala pro položení trubního vedení ať už z důvodu založení melioračního vedení nebo pro zachování odvodnění širšího území či výjimečně i pro odvádění komunálních odpadních vod. Nelze proto vyloučit, že část trasy původního, nyní možná zatrubněného, potoka i v současnosti slouží pro odvádění části vod z dané oblasti,“ uvedl vodohospodář, který Deníku Referendum mapy poskytl.
Stal se potok Pod Břehy potrubím propojeným s kanalizací ve Lhotce nad Bečvou? „Víte, někdy se v obci kopne do země a člověk je překvapený, co tam najde,“ říká v této souvislosti starosta Zavadil s narážkou nad to, že podzemní úpravy z minulých dekád nemusí být nikde přehledně zaznamenány.
↗
Někdejší potok do Bečvy ústil právě v místě, kde se dnes nachází výpusť dešťové kanalizace ze Lhotky nad Bečvou. Repro DR
↗
Potok protékal místy, kde dnes stojí Deza. Repro DR
Polyaromáty poprvé
Že je výpusť na Dezu napojena, silně naznačují i rozbory vzorků vody, která odsud do řeky vtéká. Deník Referendum ve spolupráci s místními občany totiž zjistil, že danou výpustí ve Lhotce nad Bečvou, v uplynulých třech měsících do Bečvy unikaly polyaromatické uhlovodíky.
Podle starosty Jaromíra Zavadila (KDU-ČSL) jde o vyústění dešťové kanalizace, která je v majetku obce. Tuto informaci také potvrdil již dříve Reportérům ČT. Jsou na ni napojené rodinné domy v obci. „Obec nikdy nevydala povolení na žádnou průmyslovou přípojku. Pokud přesto existuje, nevíme o ní,“ doplňuje.
↗
Předmětná kanalizace je zaznačená červeně a nachází se vlevo na mapě. Repro DR
„Ta výpusť je divná. Od září, co chodím pravidelně po břehu Bečvy — od výpusti rožnovské Tesly až po místo, kde jsme toho osudného dne našli první mrtvé ryby —, vypadají všechny výpusti pořád stejně, jenom tahle se mění. Jednou je zelená, jednou šedá, jindy zase černá,“ říká rybář Lukáš Gerla, který byl jedním z prvních svědků zářijové havárie a kauzou se ve svém volném čase zabývá dodnes.
2. prosince napsal Richard Brabec na Twitteru: „Další únik neznámé látky kanálem z areálu Tesla Rožnov do Bečvy. Šílené! Jedu opět na místo.“ Jednalo se tehdy o planý poplach a na ministra se právem snesla kritika, že situaci dramatizuje, aby opět odklonil pozornost od Dezy.
↗
Richrad Brabec, advokát Agrofertu. Repro DR
„Byl jsem v té chvíli s reportérem České televize zrovna u výpusti ze Lhotky a všiml jsem si, že tam leží ve vodě mrtvá ryba,“ vzpomíná Lukáš Gerla. O svém poznatku okamžitě informoval opozičního valašskomeziříčského zastupitele Denise Rychtára (Piráti).
A tak zatímco se stranický kolega premiéra Babiše snažil řešit neexistující problém u výpusti z rožnovské Tesly, Pirát Denis Rychtár si zajistil vzorek vody ze lhotecké výpusti a poslal jej k analýze do akreditované laboratoře.
Deník Referendum má protokol z této analýzy k dispozici. Co z něj vyplývá? „U vzorku bylo sledováno široké spektrum polycyklických aromatických uhlovodíků, což jsou látky zařazené na seznamu takzvaných prioritních polutantů. Jejich původem jsou typicky procesy v koksárenských provozech, nacházejí se tedy ve vedlejší produktech koksáren, jako je dehet. Deza je dlouhodobě významným zdrojem těchto látek,“ vysvětlil pro Deník Referendum biochemik z olomoucké Palackého univerzity Marek Petřivalský.
Deza má dle platného integrovaného povolení limit pro součet polyaromatických uhlovodíků v odpadních vodách vytékajících do Bečvy stanovený v hodnotě deset mikrogramů na litr. V případě vzorku Denise Rychtára jde o hodnoty zhruba desetkrát nižší. „Ovšem vzhledem k tomu, že Deza je široko daleko jediným zdrojem polyaromátů v odpadních a podzemních vodách, je velmi pravděpodobné, že je zdrojem polyaromátů i v tomto vzorku vody,“ komentuje Marek Petřivalský.
Polyaromáty podruhé a potřetí
Ojedinělý výskyt polyaromátů ve výpusti ve Lhotce nad Bečvou by mohl být nešťastná náhoda. Mohlo se zkrátka stát, že se „někde něco někomu rozlilo“. Deník Referendum ví už ale dohromady o třech takových výskytech, přičemž se jedná o tři různé odběry a pozitivní byl každý z nich.
Po prosincovém nálezu jsme se rozhodli pořídit vlastní náhodný odběr vzorku vody z výpusti ve Lhotce nad Bečvou a nechat jej prověřit akreditovanou laboratoří. Vzorek byl odebrán v neděli 21. února. A I v něm se nacházely polyaromatické uhlovodíky. Ve vzorku byl naměřen i naftalen — jeden z produktů získávaných z dehtu, což opět přesvědčivě ukazuje na Dezu.
To ale stále není vše. 25. února se rybář Lukáš Gerla procházel jako obvykle podél břehu Bečvy, když si všiml, že z výpusti ve Lhotce nad Bečvou vytéká nápadně hnědá voda. Opět se spojil s pirátským zastupitelem a vzorek opět putoval do akreditované laboratoře. „Smrdělo to po dehtu, ten typický zápach Dezy poznám,“ uvedl pro Deník Referendum. O pár hodin později podle něj z kanálu vytékala opět čirá voda bez zápachu.
↗
Během procházky kolem řeky rybáře zarazila nápadně hnědá barva vody, která vytíkala z výpusti dešťové kanalizace Lhotky nad Bečvou. Foto Lukáš Gerla
↗
Voda obsahovala polyaromatické uhlovodíky v koncentraci, která se blíží limitu stanovenému v integrovaném povolení Dezy. Foto Lukáš Gerla
Co tedy z protokolu vyplynulo tentokrát? „Oproti výsledkům analýzy z prosince z tohoto kanálu jsou hodnoty polyaromatických uhlovodíků zhruba desetkrát vyšší,“ komentuje biochemik Marek Petřivalský.
Dále z vzorku vyplývá vysoké znečištění fosforem. Ten má obvykle původ v zemědělství, může se nacházet v kejdě z vepřína či ve fosfátových hnojivech spláchnutých z polí. Kdybychom ale hledali spojitost s Dezou, našli bychom ji.
Fosfor se nachází například v procesu čištění odpadních vod. Odstraněn by měl být v rámci biologické čistírny Dezy v takzvaném terciárním stupni pomocí srážení železitými ionty. Deza má dle integrovaného povolení limit pro celkový fosfor maximálně jeden miligram na litr. Tato hodnota, jak ukazuje protokol, byla ve vzorku překročena desetkrát.
Pozoruhodný je v té souvislosti i velmi vysoký obsah železa ve vzorku, což může souviset právě s použitím síranu železitého ke srážení fosforu v čistírně odpadních vod. Na nápadném úniku z 25. února 2021 je ale nejpodstatnější ještě jiná okolnost: naznačuje, že výpustí ve Lhotce mohou z areálu Dezy jednorázově unikat i větší objemy odpadních vod.
Přesně tak mohla totiž nastat otrava 20. září 2020. Uvedená výpusť se nalézá dvě stě metrů nad místem, kde byly v řece pozorovány první mrtvé ryby.
Polyaromatické uhlovodíky nemohou pocházet z dešťové kanalizace ve Lhotce
Deník Referendum s výsledky protokolů seznámil také Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity, který dříve vedl tamní výzkumné centrum Recetox a nyní zpracovává pro Českou inspekci životního prostředí analýzu v souvislosti se zářijovou havárií. I on potvrzuje, že ve všech vzorcích byly naměřeny polyaromatické uhlovodíky. „Bylo by záhodno zjistit, odkud se tam vzaly. Není žádný důvod, aby se polyaromáty vyskytovaly v dešťové kanalizaci,“ komentoval poté, co se s protokoly obeznámil.
Jindřich Petrlík z ekologické organizace Arnika, která se zaměřuje na toxické látky v prostředí pak ke zjištěním dodává: „Hodnoty polyaromatický uhlovodíků jsou v některých měřeních celkem vysoké a ukazují na potenciální zdroj či zdroje znečištění těmito látkami. Každopádně to bude spíše z průmyslových areálů v dosahu kanálu. V Deze je kromě chemické výroby i spalovna nebezpečných odpadů, která musí nějak nakládat například s popelem a popílkem. Myslím si, že nejde o důsledek pouhého splachu dešťových vod.“
Deník Referendum se svým zjištěním seznámil také starostu Lhotky nad Bečvou. „Je to pro mě nová informace a budeme se tím muset zabývat. Nevím, odkud by to mohlo být, nemáme povědomí o žádném oficiálním ani neoficiálním napojení průmyslových zdrojů na tuto kanalizaci,“ reagoval Jaromír Zavadil. Měření hodnot ve vodě v tomto kanálu podle něj provádějí minimálně dvakrát ročně Vodovody a kanalizace Vsetín. „Nikdy nás ale neupozornily na nic závadného,“ upřesňuje.
Kanalizace, tak jak je zakreslená v katastrální mapě obce, prochází mezi rodinnými domy. Začíná u kolejiště poblíž vlakového nádraží. „Nevím ani, jak by na ni mohla být Deza připojená,“ podivuje se starosta.
Možné vysvětlení je prosté. Dešťová kanalizace ze Lhotky může být ke starému potrubí, do nějž byl sveden potok Pod břehy, připojená. Každopádně je jasné, že polyaromatické uhlovodíky a další látky typické pro průmyslové provozy nemohou pocházet z dešťové kanalizace ve Lhotce.
Propojení výpusti ve Lhotce s Dezou by mělo být hlavním směrem policejního vyšetřování
Polyaromatické uhlovodíky jsou takzvané perzistentní polutanty. To znamená, že se rozkládají nebo biologicky odbourávají velmi pomalu. Jsou špatně rozpustné, proto zůstávají spíše usazené v sedimentech a v prostředí se pohybují málo.
Problémem u nich není ani tak akutní toxicita, ale spíše chronická — hromadí se v potravním řetězci, zejména u živočichů a ryb v tukových tkáních. Jsou karcinogenní, teratogenní a patří mezi takzvané endokrinní disruptory — narušují reprodukční systém.
V podzemních vodách areálu Deza byly v minulosti nalezeny vysoké hodnoty polyaromatických uhlovodíků. Jedná se o součást takzvané staré ekologické zátěže. Aby se zamezilo proudění kontaminovaných vod mimo areál chemičky, firma vybudovala takzvanou hydraulickou bariéru — jedná se o vrty po obvodu areálu chemičky. V některých z nich byly pozorovány koncentrace až pět tisíc mikrogramů polyaromátů na litr. Integrované povolení Deze stanovuje limit pro vypouštění do povrchových vod na úrovni maximálně deset mikrogramů na litr.
„Trvalý přísun polyaromatických uhlovodíků do řeky může vést ke kumulaci těchto látek v rybách. Mohou mít negativní dopad i na zdravotní stav rybí populace a být zdrojem kontaminace potravního řetězce jako takového. Určitě by se měly sledovat v rybách z Bečvy,“ upozorňuje Jindřich Petrlík. Celým zjištěním by se podle něj měla důsledně zabývat Česká inspekce životního prostředí.
„Oproti předpokladu, který by vycházel z toho, že se má jednat o výpusť obecné kanalizace z obce, kontaminace specifickými organickými látkami přesvědčivě ukazují na zdroje jiné než komunální splaškové a dešťové vody z obce. Navíc vysoké znečištění specifickými zástupci polyaromatických uhlovodíků ukazuje na možnou spojitost s areálem Deza, kde se tyto látky běžně vyskytují v technologických i odpadních vodách,“ uzavírá Marek Petřivalský.
Pakliže výpustí ve Lhotce nad Bečvou mohou skutečně unikat chemické látky zpracovávané v Deze, policie a další příslušné orgány musí prošetřit, jak je to možné. A musí se zabývat tím, zda tudy mohl do Bečvy uniknout také smrtící koktejl, který zabíjel 20. září.
Podle informací Deníku Referendum jsou pracovníci úseku vodního hospodářství chemičky upřímně přesvědčení, že přes jejich čistírnu se osudnou zářijovou neděli nic ven nedostalo. Právě únik přes výpusť ve Lhotce nad Bečvou by tak mohl být logickým vysvětlením.
Pokud máte nějaké poznatky, které mohou přispět k objasnění otravy řeky Bečvy, anebo jiná zásadní sdělení, můžete nám je napsat na naše zabezpečené mailové adresy: jpatocka@protonmail.ch, zuzana.vlasata@protonmail.com
Zdroj: https://denikreferendum.cz/clanek/32484-zjisteni-dr-deza-je-zrejme-napojena-na-podezrelou-vypust-ve-lhotce-nad-becvou
