Ani šest měsíců od ekologické katastrofy nevíme, kdo vylil do Bečvy kyanid a zabil desítky tun ryb.
Když v lednu 2006 otrávily kyanidy zhruba osmdesát kilometrů Labe, trvalo to asi týden, než se prokázalo, že jedy unikly ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. V případě otrávené Bečvy je i po půl roce kolonka „pachatel“ stále prázdná. Nejúčinnější trest je přitom takový, který přijde bezprostředně po spáchaném trestném činu nebo přestupku.
Od počátku smutné události, která se odehrála v neděli 20. září, se nad hladinou Bečvy vznáší podivný zápach. Napřed byl cítit chlór. Viník nebo viníci se totiž nejspíš snažili zahladit stopy a použili chlór coby „protijed“ na jedovatý kyanid – odborně se tomu říká detoxifikace.
Následně se nad řekou linul smrad z rozkládajících se rybích těl. A ještě teď nepříjemně smrdí skutečnost, že se nikdy nepodaří usvědčit pachatele, který kyanidy do říčního koryta vylil a zabil více než čtyřicet tun ryb včetně chráněných druhů. A že odpovědné úřady a politici selhali při samotném zásahu bezprostředně po havárii a selhávají i při následném vyšetřování.
Přitom se to z laického pohledu zdá jednoduché jako facka. Přijedu na místo havárie, odeberu vzorky z okolí výpustí z fabrik podél řeky a pak už jen stačí ukázat prstem – kyanid vytekl odtud.
Jenže právě vypovídající vzorky jsou nejspíš alfou a omegou celé kyanidové lapálie. Z vyjádření několika přímých i nepřímých účastníků šetření vyplývá, že ty klíčové vzorky, z nichž by bylo možné usvědčit viníka, chybějí. Buď proto, že je odpovědní pracovníci včas nenabrali, anebo je odmítli použít.
Jako první si otrávených ryb všimli rybáři, kteří byli nejspíš také první, kdo kontaminovaný materiál odebral. Neměli po ruce nic vhodnějšího, tak použili PET lahve a igelitky. Vzorky pak odevzdali zástupci města Hranice. Jenže od něj je odmítl převzít pracovník České inspekce životního prostředí, protože prý byly nevěrohodné.
A také to mohlo být jinak. Podle vyjádření inspekce pro Ekolist „někdo ty vzorky mohl nastražit, někoho to mohlo poškodit a inspekce by čelila závažnému nařčení, že takové vzorky vzala“. Navíc potřebné vzorky údajně nabrali hasiči.
Kde tedy, ksakru, jsou? Proč už na jejich základě není někdo obviněný? Proč klíčový soudní znalec Jiří Klicpera požádal už podruhé o prodloužení termínu pro vypracování posudku pro policii? Proč pouze obecně uvedl, že viníka zná, a současně vyloučil spojitost havárie s chemičkou DEZA ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše, o níž se jako o možném viníkovi rovněž spekuluje?
Proč chemik Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity, který pro Českou inspekci životního prostředí vyhodnocuje právě vzorky odebrané po havárii, pro Seznam Zprávy uvedl: „Když k něčemu takovému dojde, musí se okamžitě odebrat vzorky na potenciálním zdroji znečištění. Jak se zdá, nic takového se tam bezprostředně po havárii nedělo. Ať se na mě nikdo nezlobí, to je totální diletantismus. Abych se svými zkušenostmi, které sbírám celý život, určil konkrétního pachatele? Na to nemám potřebné informace.“
Ministerstvo životního prostředí nedávno zahájilo kvůli Bečvě šetření v České inspekci životního prostředí, auditoři dokonce poměrně nestandardně navštívili i některé krajské inspektoráty a ministr Richard Brabec si pozval na kobereček šéfa inspekce Erika Geusse. Závěrečný výstup prověrka ještě nemá. Mimochodem Geuss je údajně Babišův chráněnec a má pověst hyperloajálního úředníka, což prý někdy vede až k tomu, že dělá to, co si myslí, že by si jeho šéfové mohli přát.
Právě tato Geussova vlastnost teď mohla citelně poškodit samotného ministra Brabce, držitele stranické legitimace hnutí ANO s číslem 2. Brabec bezprostředně po havárii prohlásil, že chemička DEZA z holdingu Agrofert je nevinná. A opíral se přitom i o informace z Geussovy inspekce.
Ke Geussovu odvolání nedávno vyzvalo zastupitelstvo města Valašské Meziříčí – právě kvůli zbabranému vyšetřování. Na inspekci podal trestní oznámení rovněž hranický starosta Jiří Kudláček, protože úřad nevydal jasnou informaci, že do kontaminované řeky nikdo nesmí. Rybáři a další dobrovolníci tak ze zamořené vody vytahovali mrtvé ryby holýma rukama.
Ačkoli havárie se stala už v neděli, co ryby zabilo, oznámily úřady až ve čtvrtek. Některým radnicím dokonce oficiální vyrozumění ani nedorazilo. „Z mého pohledu je trochu s podivem, že první informace, že nemáme do Bečvy chodit, nemáme brát vodu, máme tam chodit když tak jen v ochranných prostředcích, mi přišla takovou formou, že to vyvěsili na svých webových stránkách moravskoslezští rybáři. Ale oficiální cestou nepřišlo vůbec nic,“ postěžovala si v České televizi například starostka Milotic nad Bečvou Hana Bezděková.
Nebylo to jediné pochybení. Přerovská senátorka Jitka Seitlová sestavila desetičlenný expertní tým a teď, půl roku po havárii na Bečvě, navrhla čtrnáct legislativních změn. Mezi nimi rovněž „povinnost všech orgánů státu a veřejné správy vést záznamy, kdy, komu a co bylo sděleno při zjištění havárie a záchranných a likvidačních pracích“.
Uvidíme, jestli se politici a úředníci z ekologické katastrofy poučí. A jestli se za další půlrok – při ročním výročí havárie – znovu nedozvíme, že soudní znalec požádal o další prodloužení termínu pro vypracování klíčového posudku pro vyšetřovatele.
Vyjasnit kompetence České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a vodoprávních úřadů nebo větší koordinaci krajských záchranných systémů požaduje expertní komise, kterou kvůli loňské ekologické havárii na Bečvě vytvořila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle ní je třeba napravit nedostatky v právních předpisech ve 14 oblastech. V Interview ČT24 mluvila i tom, že na případ by nemělo být uvaleno tak přísné informační embargo.
„Stěžejní orgány státu nenaplnily zákonem stanovené kompetence a povinnosti,“ uvedla k případu Bečvy Seitlová, která je senátorkou za Přerovsko. Pokud se nepodaří vtělit doporučení komise do připravovaných vládních úprav, chce Seitlová návrhy předložit jako senátní úpravu zákonů.
V zákoně o integrovaném záchranném systému například změnit současné oprávnění k varování obyvatelstva o haváriích na vodách na povinnost. V případě otravy Bečvy se o tom podle Seitlové některé obce dozvěděly s až čtyřdenním zpožděním. Vodoprávní úřady by podle návrhů měly mít primárně za úkol zneškodňování havárií a ukládání opatření, ČIŽP by měla šetřit zdroje a příčiny.
Experti Seitlové požadují také výslovné určení, kdo bude odpovědný za řádný průzkum havárie včetně odběru vzorků. Doporučují rovněž zpracování závazného metodického pokynu ke zjišťování příčin havárie. Složky krajského záchranného systému by měly mít povinnost se vzájemně informovat o opatřeních, pokud havárie přesáhne hranice krajů.
Podle Seitlové může být informační embargo zneužíváno
„Právě s touto kauzou vzniká nejen v široké veřejnosti, ale i u odborníků řada nejasností a otázek, které nebyly zodpovězeny. Kauza trvá už šest měsíců,“ uvedla v Interview ČT24 Seitlová.
Teď se podle ní otevřela otázka, zda je v pořádku plošné informační embargo. „V případě kauze Bečva se jeví, že to je zneužíváno,“ míní senátorka. Když prý sháněla informace, byla odmítnuta.
„Říkám, že není možné, aby prostý poukaz na skutečnost, že v dané věci probíhá trestní řízení, postačil na jednoznačné embargo na všechny informace,“ dodává. Jde jí například o výsledky odběrů vzorků, které se již nemohou změnit a vyšetřování ovlivnit.
Pozornost médií i odborníků se upíná k chemičce závodu Deza, již přes podezření i provozní incident úřady ani policie neoznačily jako viníka. Podle Seitlové Deza v regionu historicky způsobovala znečištění.
Nepomáhají protestní akce občanů, kteří požadují zjištění příčin hromadné otravy ryb v řece Bečvě a potrestání viníků, ale ani apel rybářů či snahy politiků o zřízení sněmovní vyšetřovací komise. Policie ani po půl roce neuzavřela šetření největší ekologické havárie posledních desetiletí. Únik kyanidu loni v září zamořil čtyřicet kilometrů dlouhý úsek řeky Bečvy a otrávil desítky tun ryb. Lidé na Přerovsku se dnes obávají toho, že se nad vyšetřováním „zavře voda“.
„Od hromadné otravy ryb jedovatým kyanidem uplyne v sobotu 20. března přesně půl roku. A to je dost dlouhá doba na to, aby veřejnost znala pravdu. Policie ale dosud žádné informace, které by se týkaly toho, kdo je původcem, nezveřejnila. I proto se k celé záležitosti budeme v Senátu opět vracet,“ řekla místopředsedkyně Senátu a senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
Té vadí i to, že se na informace o průběhu šetření vztahuje mlčenlivost.
„Je potřeba se zamyslet nad tím, jestli je v pořádku, že se tají věci, týkající se poškození životního prostředí a ohrožení zdraví. U složitých případů trvá šetření půl roku, což je doba, kterou lze respektovat. Ta lhůta ale právě uplynula. Znovu se proto obrátím na státního zástupce, aby prověřil, zda nedochází k neodůvodněným průtahům. Budí to totiž dojem, že chtějí věc zamést pod koberec,“ soudí senátorka.
Vznik komise se zadrhl
Zřídit vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny, která by shromáždila veškeré podklady k ekologické katastrofě na řece Bečvě, prověřila případnou trestní odpovědnost za zjištěná pochybení a vyhodnotila správnost postupu dotčených orgánů státu, jejich případná pochybení či liknavost, navrhli nedávno poslanci za KDU-ČSL.
Jenže vznik sněmovní vyšetřovací komise se těsně před hlasováním zadrhl.
„Když vidíme, jak se vyšetřování vleče a kolik je kolem toho nejasností a pochyb, navrhli jsme zřízení vyšetřovací komise. Proběhla k tomu diskuse a všechny kluby se vyjádřily. Většina byla pro její schválení, ale nakonec se věc odložila kvůli obstrukcím ze strany hnutí ANO. Budeme usilovat, abychom tento návrh dostali příští týden do fáze hlasování,“ uvedl šéf KDU-ČSL a poslanec Marian Jurečka.
Otrava kyanidem zamořila v neděli 20. září loňského roku čtyřicet kilometrů dlouhý úsek od Choryně u Valašského Meziříčí až po Přerov a zcela ochromila život v toku. Rybáři odvezli do kafilérií nejméně čtyřicet tun uhynulých ryb. Policie avizovala, že dojde 20. prosince ke zveřejnění znaleckých posudků a mnozí se k tomuto datu upínali.
Policie: Čekáme na znalce
Znalec Jiří Klicpera už ale dvakrát požádal o odklad. Svůj postoj obhajuje.
„Je to otázka dohody a plnění mezi mnou a policií - ta je zadavatel a rozhoduje, co všechno je nutné doplnit. Posílají mi stále nové podklady, protože se objevují nové informace. Je to opravdu složitá věc a posudek se musí napsat tak, aby byl správný - a hlavně nevyvratitelný,“ vysvětluje znalec Jiří Klicpera.
Zkoumání podle něj zahrnuje celou řadu souvisejících oborů.
„Je to multidisciplinární práce a posuzuji celou řadu disciplín od hydrauliky až po hydrochemii. Vracím se i do historie, protože se vodním tokem krátce po otravě prohnala povodňová vlna,“ upřesnil s tím, že se kvůli medializaci případu ocitl pod palbou kritiky různých anonymních pisatelů.
„Ani nyní nejsem schopen přesně říci, kdy zpracování znaleckého posudku uzavřu,“ doplnil.
Nové poznatky, které by stály za zveřejnění, nemá k dispozici ani policie.
„Trestní řízení jsme dosud neuzavřeli, protože vyšetřování čeká na znalecký posudek. Budeme čekat, až ho znalci vyhotoví - a v podobných případech to většinou trvá půl roku,“ řekla mluvčí vsetínské policie Lenka Javorková.
Je suis Bečva
Hromadná otrava ryb v řece Bečvě kyanidem nenechává spát aktivisty, kteří se pravidelně scházejí na demonstracích a požadují důsledné vyšetření okolností ekologické havárie.
„Cítíme povinnost ptát se na příčinu, trvat na nápravě a zajištění toho, aby se podobná katastrofa neopakovala. Usilujeme o to, aby se nad katastrofou nezavřela voda mediální pozornosti,“ píšou na svém webu aktivisté, kteří zorganizovali výzvu s názvem Je suis Bečva.
Cedule s nápisem „Je suis Bečva“, které se objevily na mostech na různých místech naší republiky, mají upozornit na to, že „Všechny řeky jsou teď Bečva.“
Havárie na řece Bečvě byla prvním bodem včerejšího jednání schůze poslaneckého výboru pro životní prostředí. Kromě členů výboru a hostů se zúčastnil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něho se vedle změn legislativy rýsuje kontinuální měření kvality vody v řece Bečvě. Co se týče vyšetřování havárie, není prý v jeho moci ho nijak urychlit. Řeč přišla znovu na rybářské vzorky i na to, zda je Bečva mrtvá řeka. Probíralo se také to, jak rybářům proplatit náklady na likvidaci ryb.
Jeden z dotazů na ministra životního prostředí Richarda Brabce směřoval na kompetentnost soudního znalce Jiřího Klicpery, který veřejně mimo jiné prohlásil, že zná viníka havárie a že Deza to nebyla. „Podle mě porušil zákon o znalcích a měl by být z případu odvolán,“ prohlásil na výboru zástupce rybářů Stanislav Pernický.
„Soudního znalce si najala Policie ČR na základě seznamu soudních znalců. My ho ani nedoporučovali a ani s ním nemáme nic společného. To je věc Policie ČR,“ řekl ministr Brabec.
Co se týče možného urychlení vyšetřování, Richard Brabec se prý spojil s ministrem vnitra. „Bohužel, nemám žádnou pravomoc vyšetřování urychlit. Teď se prostě čeká na vyjádření soudního znalce,“ řekl Brabec.
Richard Brabec dále zmínil, že v průběhu června by se mělo spustit kontinuální měření na řece Bečvě, které organizačně zajistí Výzkumný ústav vodohospodářský a Povodí Moravy. Na řece Bečvě se nasadí dva toximetry, které byly dříve nasazeny na řece Odře. O tom, jak zařízení funguje a jaký osud mělo, jsme psali v článku Proč nikdo nechce zařízení, které pozná jedy v řece? Protože je lepší nechat to plavat, myslí si výzkumník.
Ministr Brabec také informoval o tom, že by měla být hotova aktualizace výpustí na řece Bečvě. „A dál se bude pracovat na tzv. rodných listech výpustí,“ pronesl Brabec.
Úhrada nákladů rybářům
Radní Olomouckého kraje Martin Šmída vznesl dotaz na úhrady nákladů rybářům za odklízení a likvidaci otrávených ryb. Na řešení podobných situací mají kraje speciální účet (tzv. zvláštní účet pro odstraňování následků havárií s dopadem na jakost vod). Olomoucký kraj tento účet samozřejmě má, ale pro vyplacení prostředků musí být splněny zákonné podmínky. Jedna z nich podle Šmída je, že vodoprávním úřadem musí být vydáno rozhodnutí, aby se provedla likvidace ryb.
Ředitel legislativního odboru MŽP Libor Dvořák, který se jednání také zúčastnil, vysvětluje, že tato otázka není v gesci ministerstva, ale krajského úřadu, který figuruje jako nadřízený vodoprávní úřad, a který musí posoudit, zda došlo ke splnění podmínek, které opravňují čerpání ze sanačního účtu.
A podle toho, jak Dvořák dál popisuje literu zákona, je otázka, zda byly naplněny dvě zákonné podmínky. S tou první, že původce znečištění není znám, je to jasné. Druhá podmínka je, že hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod. „Jinými slovy to předpokládá situaci, že ještě pořád hrozí nějaké znečištění a ohrožení,“ říká Dvořák. S tím, že posouzení, zda byly podmínky naplněny, je na krajském úřadu.
Kdo zaplatí oživení Bečvy
Richard Brabec zmínil, že se s jednatelem Českého rybářského svazu pro Severní Moravu a Slezsko Rostislavem Trybučkem už dříve dohodl na tom, že si ministerstva zemědělství a životního prostředí rozdělí role. „Ministerstvo zemědělství pomůže se znovuzarybněním částkou 7,5 milionu korun proplácených během deseti let. A ministerstvo životního prostředí zafinancuje studie, které vyhodnotí, jak moc je Bečva poškozena,“ říká ministr Brabec.
Podle Brabce bylo ze strany Olomouckého i Zlínského kraje přislíbeno, že zaplatí náklady na kafilérii. „Nedávno se na mě obrátil pan Trybuček, že kraje nejsou připraveny to naplnit, já jsem se obrátil na kraje, aby vyšly rybářům vstříc, ale nevím, jak to dopadlo,“ říká Richard Brabec s tím, že je překvapen, že v tom kraj vidí nějaký problém. Samotná škoda musí jít podle něho za pachatelem.
Berenika Peštová, náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí na MŽP, dodává, že vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí identifikovaly, že tyto účty, určené pro sanace havárií, nejsou v praxi moc využívány. Aktuálně na nich mají kraje ze zákona k dispozici deset milionů korun. Prostředky se na účty získávají z poplatků za čerpání podzemní vody. Do chystané novely vodního zákona by se mělo dostat navýšený této sumy, kterou mají kraje okamžitě k dispozici, z deseti na dvacet milionů korun.
Mrtvá řeka?
Zástupce rybářů Stanislav Pernický ve svém příspěvku do diskuze označil Bečvu v oblasti Hustopečí a Choryně za mrtvou řeku, kde chybí generační ryba (tj. pohlavně vyspělá ryba schopná rozmnožování). Ministr ve své odpovědi připustil, že v daném úseku nejsou v řece generační ryby, ale odmítl, že by Bečva byla mrtvá řeka. „Jsou tu studie a přírodovědci, které říkají, že to není mrtvá řeka. Rozumím, že rybáře trápí vytrávení generační ryby. Ale mrtvá řeka to není,“ řekl Richard Brabec.
Co se týče vzorků od rybářů, které Stanislav Pernický také zmínil ve své poznámce, podle ministra „to mystériu chybějících vzorků už myslím bylo vysvětleno“. Jak říká, celá řada informací k vzorkům je na webu České inspekce životního prostředí. „Rybáři dali vzorky vodoprávnímu úřadu a ten je mohl použít a není žádný důvod, aby je dával České inspekci životního prostředí. A vzorky, které v podobnou dobu odebrali hasiči, jsou k dispozici a má je policie,“ řekl ministr.
Poznámka redakce Ekolistu: Mystérium chybějících vzorků nicméně uspokojivě vysvětleno rozhodně není. Aktuální stav poznání o jejich osudu je takový, že vodoprávní úřad Hranice tvrdí, že vzorky od rybářů předal inspekci životního prostředí. Inspekce tvrdí, že vzorky nepřevzala. A veřejnost neví, kde vzorky skončily.
Viník otravy řeky Bečvy ještě znám není, ale pomalu se rýsuje, jak se havárie projeví v legislativě. U velkých havárií by měli mít hlavní slovo hasiči. Informoval o tom ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ředitel odboru legislativního MŽP Libor Dvořák na dnešním jednání poslanecké výboru pro životní prostředí.
Do návrhu novely vodního zákona se v rámci pracovní skupiny kromě ministerstva životního prostředí a zemědělství zapojily i vodoprávní úřad Valašské Meziříčí a vodoprávní úřad Olomouckého kraje, aby si řekly, co na Bečvě podle jejich názoru nefungovalo z hlediska koordinace v prvních hodinách. V pracovní skupině bylo i Povodí Moravy, hasiči a Česká inspekce životního prostředí.
Co 20. 9. u Bečvy „haprovalo“ přesně nevíme. Vodoprávní úřad Hranice odmítl Ekolistu vydat zápis z prvního dne havárie. Z dostupných informací se zdá, že nebylo jasné, kdo přesně má takto velkou havárii řešit, zda místní, či krajský vodoprávní úřad, či zda to není kompetence České inspekce životního prostředí.
Návrh novely vodního zákona by to do budoucna měl vyřešit tím, že se havárie rozliší. Nově by vznikla definice havárie mimořádného rozsahu, která by měla být chápána jako mimořádné narušení kvality povrchových vod s dalšími kritérii jako je dlouhotrvající únik znečišťující látky, nebo úhyn ryb nebo jiných vodních živočichů ve značném rozsahu. „Běžné havárie budou dál v působnosti vodoprávního úřadu, který bude provádět šetření příčin havárie i řízení prací. V případě havárie mimořádného rozsahu bude řízení likvidačních prací provádět hasičský záchranný sbor,“ popisuje návrh novely Libor Dvořák z MŽP.
Proč hasiči? „Chceme dát větší kompetence hasičům, protože jsou první na místě, mají jasné velení v rámci krizového řízení, mají velitele zásahu, jsou to profíci,“ vyjmenovává důvody Richard Brabec s tím, že hasiči si samozřejmě mohou vyžádat spolupráci ostatních složek. „Hasiči s tím souhlasí, uvidíme, jestli se k tomu objeví něco v meziresortním připomínkování,“ říká Brabec.
V návrhu novely by měla být nově i povinnost původce havárie uhrazovat náklady spojené jak s šetřením, tak s likvidačními a sanačními pracemi.
Pokud havárie bude přesahovat území kraje, pak by měla být v kompetenci vodoprávního úřadu krajského úřadu, v jehož správním obvodu havárie vznikla. Pokud je místo havárie neznámé, pak ji bude řešit krajský vodoprávní úřad, jehož obvod bude nejvíce zasažen.
S novelou vodního zákona by se mělo vrátit schvalování provozních řádů pro čistírny odpadních vod s roční kapacitou nad 6 tisíc m3/rok, které bude schvalovat vodoprávní úřad.
Návrh novely vodního zákona má také přinést navýšení horních hranic sankcí. Za vypouštění odpadních vod s nebezpečnými závadnými látkami bez povolení bude horní hranice 25 milionů korun (dosud to je 10 milionů korun). Nově by se měla zavést i sankce pro původce za způsobení havárie, zvýšení sankce za neohlášení a za porušení opatření při zneškodňování havárie.
Jak řekl Libor Dvořák z ministerstva životního prostředí, aktuálně prochází návrh novely tzv. hodnocením dopadů regulace (tzv. RIA) a na přelomu března a dubna by novela vodního zákona měla jít do meziresortního připomínkovacího řízení.
Celkem 10 tisíc litrů kyanidů, 50 tisíc litrů odpadní vody s vysokým obsahem niklu a stejné množství odpadní vody s dusitany. Všechny tyto chemikálie unikly na podzim podle evidence havárií na vodách do řeky Bečvy. Viníka úřady stále hledají. Ministerstvo životního prostředí zatím řeší, jak podobným únikům škodlivin příště předcházet.
O změnách mluvil už na začátku února ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO před poslanci sněmovního výboru pro životního prostředí. „Rádi bychom do konce února předložili určité konkrétní změny, jak do budoucna podobnou havárii řešit,“ prohlásil tehdy.
Od podzimu ministerstvo pracuje na novele vodního zákona. Podle mluvčí Petry Roubíčkové ji ale resort zveřejní nejspíš až na začátku dubna, protože chce do návrhu zapracovat ještě další podněty.
„Počítáme, že by se jednalo se o vládní novelu vodního zákona, která by měla obsahovat již dříve avizované změny – zejména definice havárie mimořádného rozsahu a související zpřesnění kompetencí a odpovědnosti úřadů a jednotlivých složek v případech těchto havárií. A dále zvýšení sankcí za přestupky týkající se havárií a zacházení s odpadními vodami a závadnými látkami v rozporu s vodním zákonem,“ vysvětlila Roubíčková pro Radiožurnál.
Upravit šetření ekologických havárií dostal za úkol ministr Brabec na začátku prosince taky od Poslanecké sněmovny. S návrhem přišla poslankyně Dana Balcarová z Pirátské strany. Změny, o kterých se zatím diskutuje, jsou podle ní nedostatečné a chybí v nich například evidence postupu šetření.
„Kdo a co v tu chvíli při tom šetření, který orgán co udělal, aby bylo patrné, kde vznikly chyby. A vypořádání se s tou havárií je hodně závislé o tom, jak rychle se začne to šetření. Mně tam třeba úplně chybí, že tam není posílení havarijní služby na České inspekci životního prostředí, která prostě musí rychle zasáhnout,“ říká Balcarová.
Zvýšené kontrola Bečvy
Kromě změn legislativy chce ministerstvo zvýšit kontrolu řeky Bečvy. S Povodím Moravy se už dohodlo na aktualizaci databáze výpustí na Bečvě.
Do léta by měl Výzkumný ústav vodohospodářský u Valašského Meziříčí nainstalovat přístroj, který nepřetržitě pozoruje kvalitu vody v řece. V budoucnu by mohla na větších řekách v Česku vzniknout síť těchto stanic.
„V tom přístroji jsou dafnie – to jsou perloočka. Jejich pohyb je kontrolován počítačem, jakmile se nějakým způsobem pohybují jinak nebo dokonce zhynou, počítač okamžitě zareaguje a vyšle informaci. Předpokládáme, že by se udělala síť toximetrů na hlavních tocích,“ popisuje ředitel ústavu Tomáš Urban.
Vodoprávní úřady obcí, povodí, Česká inspekce životního prostředí a další orgány řeší v Česku průměrně asi 200 případů znečištění vod za rok. Najít viníka se dlouhodobě nedaří skoro u každého druhého případu.
„Poměrně běžným důvodem, proč se nepodaří zjistit původce, je to, že neznámý pachatel vylije neznámou látku do toku jednorázově. Pokud to netrvá dlouho a pokud není nikdo, kdo by to viděl, pak inspekce ani jiný orgán nemají žádnou reálnou možnost takového původce vypátrat,“ potvrzuje vedoucí oddělení ochrany vod inspekce životního prostředí Zdeňka Vaňková.
„Do havárií se započítávají i změny kvalit vod způsobené přírodními vlivy, jako je například úbytek kyslíku, rozvoj sinic, splachy po přívalových deštích, u nichž logicky ani nejde původce určit.“
Česká inspekce životního prostředí víc kontrol neplánuje. Kvůli otravě Bečvy by ale inspektoři měli kontrolovat hlavně provozy, které už v minulosti předpisy v oblasti ochrany vod porušily. Zaměřit by se měli taky na zařízení, ve kterých kontrola byla před více lety nebo v nich inspektoři zatím vůbec nebyli.
Kolem vytrávené řeky Bečvy přetrvává řada otazníků, nejasností a pochybností. Jednou z nich je i otázka, zda inspektor České inspekce životního prostředí byl osudnou neděli 20. září na místě okolo čtvrt na tři, jak tvrdí inspekce, nebo až po 16. hodině, jak tvrdí rybáři. V celé kauze jde jistě spíš o detail. Nicméně je důležité vědět, jestli se dá tvrzením inspekčního orgánu věřit a je důležité ověřovat i takové věci, jako je čas příjezdu inspektora, pokud o nich někdo pochybuje. Není to ale překvapivě lehká věc.
Ověřit takovou informaci by nemělo být nic těžkého. Za normálních okolností. Ale v případě Bečvy se informace od některých institucí zjišťují dost obtížně.
Pochybnost o tom, že inspekce nebyla na místě tak, jak tvrdí, pochází od rybářů. Zmínil se o tom předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický například v prosinci loňského roku při jednání poslaneckého výboru pro životní prostředí, které se věnovalo Bečvě. Podle něho byl inspektor na místě až po 16. hodině.
Když redakce Ekolistu dělala v únoru s Českou inspekcí životního prostředí rozhovor, přišla řeč i na toto téma. Lukáš Kůs za inspekci redaktorům Ekolistu ukázal na notebooku tři snímky, které měl inspektor pořídit po svém příjezdu na most v Hustopečích nad Bečvou. Podle data a hodiny odpovídaly tomu, co tvrdí inspekce. Snímky jsou ale součástí vyšetřovacího spisu a redakce je k dispozici nedostala.
Po zveřejnění rozhovoru se Ekolistu ozval Stanislav Pernický s tím, že jeho pochybnosti o času příjezdu inspektora přetrvávají. Na mostě u Hustopečí nad Bečvou to odpoledne stále někdo z rybářů byl a nikoho z inspekce prý neviděli. Ekolist.cz proto požádal inspekci, zda není v jejich silách své tvrzení doložit důkladněji.
Inspekce se o to pokouší tím, že Ekolistu poskytla printscreen (snímek obrazovky), na které je fotografie řeky Bečvy a část konstrukce mostu. Je to tentýž snímek, který byl redaktorům Ekolistu ukázán v únoru při rozhovoru. Na printscreenu jsou vidět i vlastnosti snímku, ze kterých je patrný čas pořízení (14:27), GPS souřadnice (odpovídají lokalitě) a že byly pořízeny mobilním telefonem Xiaomi. Inspekce pak ještě Ekolistu poskytla interní dokumenty, které dokládají, že pracovník inspekce má k dispozici pracovní telefon Xiaomi Redmi Note 7. Printscreen snímku řeky Bečvy inspekce Ekolistu poskytla s tím, že jej není možné zveřejnit, protože zobrazuje fotografii, která je součástí dosud neuzavřeného vyšetřování.
Inspekce pak ve své odpovědi připomíná, že její pracovník nemá povinnost se na místě hlásit. „Inspekce si velmi váží činnosti rybářů při řešení následků havárie na Bečvě, nicméně rybáři v daný moment nebyli řídicím prvkem, nezbytným ke zvládnutí celé situace,“ říká tisková mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.
Pracovník inspekce ale má povinnost spolupracovat s vodoprávním úřadem, který na místě řídí práce na zneškodňování havárie. „Poté, co inspektor dorazil na místo havárie, setkal se pracovníkem vodoprávního úřadu a následně s pracovníkem hasičského záchranného sboru,“ píše Radka Nastoupilová.
Ověřit informaci u pracovnice vodoprávního úřadu v Hranicích, se kterou se inspektor na mostě u Hustopečí setkal, by mělo být otázkou jednoho telefonátu. Téma Bečvy ale u některých úřadů vyvolává obavy a nechtějí s novináři moc komunikovat. A ani pracovnice vodoprávního úřadu Hranice nechce po telefonu nic řešit.
Ekolist.cz proto dotaz položil prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím. Odpověď úřadu mohl otázku, kdy byl inspektor na místě, vcelku jednoduše uzavřít. Ale nestalo se tak. Vodoprávní úřad totiž „nedisponuje záznamem o přesném časovém údaji setkání obou pracovníků. Potvrdit informaci o čase okolo 14:15 tedy nelze.“
Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje komunikuje prostřednictvím své tiskové mluvčí o poznání pružněji. Zde je celá odpověď hasičů: „Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje není kompetentní, aby se vyjadřoval k tomu, kdy a jak se zaměstnanci ČIŽP zapojili do řešení havárie na řece Bečvě. Můžeme vám pouze sdělit, že v našich záznamech evidujeme první osobní kontakt mezi řídícím důstojníkem HZS Olomouckého kraje a zástupcem ČIŽP dne 20. 9. 2020 v čase cca 14:45 v lokalitě Ústí.“ (Jen pro představu, lokalita Ústí je od mostu v Hustopečích nad Bečvou cca 12 kilometrů po silnici a podle navigace je možné vzdálenost urazit za nějakých 11 minut.)
Hasiči se necítí kompetentní sdělit jméno konkrétního inspektora. Každopádně potvrzují, kdy a kde měla inspekce svého člověka na místě.
Září loňského roku se do historie Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko zapsalo jako jedno z nejčernějších období jeho historie. Na řece Bečvě došlo k úniku toxické látky, která pozabíjela desítky tun ryb. A jelikož se skutečně jednalo o katastrofu nevídaných rozměrů, nastartoval se neuvěřitelný zájem médií. Ovšem, i když se tomuto tématu věnovala celá řada novin, tak spousta podstatných informací zapadla, anebo byla podána nepřesně. Jenže tyto informace by měli minimálně rybáři vědět. Protože právě po jejich „zpracování“ leckomu dojde, že „případ Bečva“ je ještě bolestivější, než jsme si mysleli…
Jen pro připomenutí: Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko nedávno spočítal, kolik celkem stála likvidace 40 tun mrtvých ryb v kafilérii „se vším všudy“. Celkové číslo je 25 miliónů korun. „Chtěl bych připomenout, že podle zákona nejsou rybáři povinni ani sbírat uhynulé ryby, ani platit jejich likvidaci. Děláme to proto, že je to potřeba, a že je to po všech stránkách správné. Až zase někdo bude nadávat na rybáře, jak nic nedělají, připomeňte mu, kde byl, když se uklízela Bečva. Hrdinů je plný internet, ale jen u vody se píšou rybářské dějiny,“ říká ichtyolog Českého rybářského svazu Pavel Vrána.
Číslo, o kterém se nemluví
V médiích o tom slyšel každý. Noviny psaly, že na Bečvě uhynulo 40 tun ryb za desítky milionů korun. A tady rybáři musí zvednout varovný prst poprvé. Protože to slovo UHYNULO, je v tomto případě nepřesné. Pokud totiž mluvíme o 40 tunách mrtvých ryb, tak mluvíme o množství rybích zdechlin, které byly ZLIKVIDOVÁNY v kafilérii. Ano, hádáte správně, pokud 40 tun mrtvých ryb bylo „jen“ zlikvidováno v kafilérii, pak skutečné číslo VŠECH uhynulých ryb v Bečvě se výrazně zvyšuje. Proč?
„Na základě více než dvouhodinového videa, které jsme pořídili v sobotu 26. září, kdy se začala zvedat hladina řeky po dvou deštivých dnech, nám tuhla krev v žilách. Po hladině plavaly tuny ryb, jako bychom předchozích pět dní žádnou neposbírali,“ popisuje hospodář Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko Jan Hloušek. Tento dvouhodinový záznam, na kterém jde vidět Bečva plná rybích zdechlin i po pátém dni jejího „úklidu“, bude klíčovou věcí v budoucích týdnech a měsících. Protože právě z onoho záznamu půjde vypočíst odhad celkového úhynu ryb po úniku toxické látky.
Jak se vlastně počet uhynulých ryb po takové havárii počítá? „V případě masivního úhynu ryb je obvyklé, že se pro účely stanovení posbírají ryby z určitého typického a dobře ohraničeného úseku. Následně se rozdělí podle druhů, velikosti, hmotností a stanoví se jejich vzájemný poměr. Podle toho se potom přepočítají ryby v celém podobném úseku. Potom se vezme ceník ryb a vynásobí se ceny ryb podle jednotlivých věkových/hmotnostních kategorií a získáme výsledek,“ vysvětluje ichtyolog z Českého rybářského svazu Pavel Vrána.
Pavel Vrána ale upozorňuje na podstatnou informaci. Při podobných výpočtech se vždy jedná o odhad. „Jelikož opravdu nemůžeme počítat každou rybu zvlášť, bude se jednat o odhad a každý odhad je vždy zatížen určitou nepřesností, chybou. Míra nepřesnosti závisí především na tom, jak pečlivý je ten, kdo ryby sčítá, měří, váží, na množství odebraných vzorků a jejich velikosti. A na tom, jak reprezentativní (typické) jsou vzorky pro daný úsek. Proč? Protože jiné bude společenstvo ryb, které nalezneme v mělkých, prohřátých okrajcích, jiné v dravé peřeji, jiné v tůni,“ dodává podstatnou informaci ichtyolog z Českého rybářského svazu.
Problém s novými rybami?
Případ masivního úhynu ryb na Bečvě je velmi citlivý i proto, že uhynuly hospodářsky extrémně cenné ryby – třeba parmy. A těchto velmi cenných ryb neuhynulo málo, protože tvořily podstatnou část rybích zdechlin. „Obecně nejvíce bylo samozřejmě proudomilných ryb, pro které bylo zasažené prostředí přirozené. Bavíme se zejména o ostroretkách, parmách, jelcích tlouštích. Uhynuly ale vlastně všechny druhy ryb – namátkou cejni, podoustve, štiky, pstruzi, a nesmíme opomenout ani hrouzky, plotice, anebo oukleje a ouklejky,“ popisuje strukturu uhynulých ryb hospodář Hloušek.
Zcela zásadním problémem je to, že výše jmenované ryby není jednoduché „vyrobit“. Naopak, třeba parma patří k velkým „oříškům“ rybářského řemesla. „Parma obecná je na rybářském trhu specifickým „zbožím“. Omezená nabídka je dána především nedostatkem pohlavních produktů potažmo váčkového plůdku. Je využíván generační materiál převážně z toků (přírodní ryby), mimo pár výjimek. To ale přináší komplikace v podobě přírodních faktorů (hydrologická situace, skokové změny tlaku apod.), výrazně ovlivňujících ovulaci jikernaček,“ vysvětluje rybářský technik Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko Jakub Vávra.
Situace okolo parmy je složitá i proto, že mnoho rybochovných zařízení se její produkcí nezabývá. Takže v momentě, kdy rybáři potřebují větší počet násady, nastává problém s jejím nedostatkem. „Z důvodů nejistých výsledků se příliš producentů tímto druhem nezabývá. Navíc jediným importním odbytištěm jsou rybářské svazy, které odebírají konstantní objemy, a pokud dojde k výpadku na straně producentů, anebo zvýšené poptávce na straně odběratelů (např. havárie Bečva), rybářský trh reaguje se zpožděním,“ dodává Jakub Vávra.
A jak je to s dalším masivně zasaženým rybím druhem? „Ostroretka stěhovavá je na tom, co se týče nabídky na trhu, lépe než parma. Je to dáno především početností tohoto druhu. Výrazně početnější hejna se v době výtěru hledají daleko lépe než méně početná hejna parmy. Výtěr přírodních ryb je nejen díky početnosti o něco málo jednodušší, i když má svá specifika v podobě odlepkování jiker a s tím spojené inkubace. A pokud je dostatek váčkového plůdku, je možné nasadit více rybníků, produkce je vyšší a trh více nasycen. Tato nabídka pak úzce souvisí i s rozdílností cen mezi parmou a ostroretkou,“ říká Jakub Vávra.
Bohužel, ekologická katastrofa zasáhla všechny generace ryb. „Na horním úseku otravy, tedy v oblasti Hustopečí nad Bečvou, Choryně a výše postaveného úseku Hranic se nám první dny zdálo, že mladší stádia ryb, zejména plůdek, který se zdržoval v mělčí partii řeky mimo hlavní proudnici, měl šanci přežít. Vysvětlovali jsme si to tak, že jed „letěl“ v proudných úsecích hlavním proudem a nestihl se dále šířit. V hlubších a klidnějších partiích řeky na úrovni Lipníka, kde je reliéf řeky lichoběžníkový, jsme ale zaznamenali i uhynulý plůdek. Toxická látka tak měla možnost se rozšířit po celé šíři toku,“ dodává hospodář moravskoslezských rybářů.
Množství, které si nejde představit
Ze slov hospodáře Hlouška je patrné, že rybáři neposbírali všechny uhynulé ryby. Divíte se? V takovém množství a za takových podmínek to nebylo možné. Ale je třeba se pobavit i o tom, že ty tuny, až desítky tun neposbíraných rybích zdechlin mohou být pro okolní prostředí velmi nežádoucí.
„Rybí mršiny (kadávery) mohou mít negativní vliv v průběhu svého rozkladu – pomnožují se na nich viry, bakterie, při svém rozkladu uvolňují nežádoucí látky do okolního prostředí – ať již do vody, nebo do vzduchu. Na závěr celého rozkladného procesu z ryb zbude jen trocha hnojiva, které pravděpodobně využije nějaký jiný organismus,“ upozorňuje ichtyolog Pavel Vrána.
Od možných problémů naštěstí pomohla velká voda, protože nemalou pomocí bylo zvýšení hladiny v řece Bečvě, která pomohla „s úklidem“. „Doba, po kterou byla těla mrtvých ryb v toku, byla časově ohraničená povodní, která je jedním z cyklicky se opakujících samočistících procesů všech říčních systémů. Tady se ukazuje, že v přírodě je vše moudře nastaveno a Bečva takový „úklid” po otravě nutně potřebovala. V sobotu 26. září 2020 vzala velká voda zbytky rybích těl na jejich poslední plavbu,“ říká Pavel Vrána.
Hodně rybářů si pořád nedokáže představit rozsah té obrovské škody na Bečvě, a proto se někteří diví, proč rybáři nesesbírali všechny ryby. „V nejhůře postižených úsecích, tedy revírech Hustopečí nad Bečvou, Choryně a Hranic řeka meandruje, je lemována vysokými břehy, prorostlá kořeny, zavalená kameny – nesbírali jsme ryby na golfovém hřišti, ale v nádherně přirozené řece,“ vysvětluje hospodář Hloušek.
Je třeba připomenout, že na místě zasahovalo obrovské množství dobrovolníků, ale ani to prostě nestačilo. „Navzdory obrovskému nasazení hasičů i všech dobrovolníků nebylo zkrátka v našich silách ryby vysbírat. Nehledě na skutečnost, že v úterý jsme vysbírali 1 kilometr úseku, abychom tam ve středu přijeli a mohli začít znovu. Ryb neustále přibývalo! Úsek mezi Hranicemi a Lipníkem byl zřejmě nejnáročnějším. Využili jsme tady paradoxně rybáři zpravidla neoblíbené cyklostezky,“ popisuje hospodář Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko.
Kolektiv autor: Jan Hloušek, Pavel Vrána, Jakub Vávra a Viktor Krus
Většina obyvatel České republiky nevěří, že úřady spravedlivě vyšetří ekologickou havárii na řece Bečvě, která se stala loni v září. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury NMS Market Research, která o něm ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě. Podle průzkumu nevěří ve spravedlivé vyšetření katastrofy 60 procent lidí.
Případ podle agentury zaznamenalo 84 procent obyvatel. Z respondentů, kteří kauzu zaregistrovali, jich v její spravedlivé vyšetření nevěří dokonce 70 procent. Zároveň 40 procent lidí seznámených s případem si myslí, že by kvůli ní měl na svou funkci rezignovat ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), uvedla agentura.
„Skepse Čechů ke spravedlivému vyšetření kauzy může být způsobena opakujícími se průtahy ve vyšetřování, ale i prohlubující se krizí důvěry ve stát a jeho lídry obecně,“ řekl zástupce agentury Vít Pavliš.
Sběr dat se podle NMS Market Research uskutečnil 4. až 9. března. „Výzkumu se zúčastnilo 1006 respondentů, kteří odpovídali reprezentativnímu vzorku on-line populace ČR. Výzkum probíhal v prostředí Českého národního panelu,“ uvedli zástupci agentury.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny organismy vázané na vodu asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Havárii prověřuje policie. Stále čeká na klíčový posudek soudního znalce Jiřího Klicpery, který na začátku února v pořadu Reportéři ČT řekl, že otravu řeky Bečvy nezpůsobila chemička Deza z holdingu Agrofert, což už pár dní po havárii vyloučil také ministr Brabec. O několik dní dříve Klicpera v on-line debatě expertů také prohlásil, že viníka zářijové otravy už zná. Konkrétní ale nebyl. Policie znalcovo vystoupení vyhodnocuje.
Sněmovna dnes projednávala zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Piráti byli pro vznik komise, iniciované opozičními stranami, neboť věříme, že může pomoci k transparentnímu řešení celé kauzy. K hlasování však nedošlo. Poslanci ANO si totiž účelově vzali přestávku a jednání tak zdrželi.
Těsně po zjištění havárie, v září loňského roku, jsem opravdu neočekával, že o 6 měsíců později toho nebudeme vědět o moc více, než tehdy. Bohužel, je tomu tak, za deset dní nás čeká výročí půl roku od havárie a zásadní informace stále neznáme.
Nad kauzou se vznáší mnoho otazníků. Své pochybnosti o tom, zda všechny zapojené orgány postupovaly tak jak měly, jsem koneckonců jsem vyjádřil již mnohokrát. Na Výboru pro životní prostředí jsem vysvětlil, proč si myslím, že obzvláště Česká inspekce životního prostředí pochybila a navrhl jsem usnesení, požadující odvolání ředitele inspekce.
Považuji za nutné učinit legislativní opatření, která se soustředí na prevenci a jasný přístup k haváriím. Stále nám chybí metodika, jasný postup popisující kompetence, jak a kdy mají které zúčastněné orgány v případě havárie jednat.
Proto kolegyně, předsedkyně výboru Dana Balcarová, na jednání výboru příští týden (17.3.) zařadila na 11 hodin bod Informace ministra Brabce k přípravě nové legislativy směřující k zajištění jednotného přístupu k šetření havárií v životním prostředí a informace o postupu v šetření kauzy Bečva, na který pozvala ministra Brabce. Velice doufám, že dostaneme od pana ministra dobré zprávy a že nová legislativa je v procesu tvorby.
Dnes jsem na plénu také připomněl, že otrava řeky a s ní spojený úhyn tisíců ryb a dalších živočichů není jen politickou kauzou, ale pochopitelně stále vzbuzuje emoce u velké části veřejnosti. Vzniklo mnoho iniciativ, petic, akcí na podporu obnovy řeky apod., a občané stejně jako my chtějí po ministerstvu životního prostředí kroky, zajišťující, aby se něco takového v budoucnu pokud možno neopakovalo.
Všem, kdo se zajímají, bych chtěl poděkovat a ujistit je, že Piráti požadují legislativní opatření, která se soustředí právě na zajištění prevence a jasný přístup k haváriím.
O zřízení vyšetřovací komise dnes kvůli zdržení ze strany hnutí ANO, které si vzalo přestávku až do začátku dalšího naplánovaného bodu, nebylo hlasováno. Prohlubuje to ve mně pocit, že vláda si nepřeje, aby kauza byla někdy vyřešena nebo se obává, že by komise mohla odhalit pochybení v činnosti zapojených orgánů.
Příklady aktivit a iniciativ ohledně otravy Bečvy:
* Uměním za obnovu řeky Bečvy aneb Bečva teče skrze naše srdce (součástí streamované koncerty) – benefiční aukce uměleckých děl výtvarníků, vybralo se 197 018 Kč na obnovu života v řece
* Projekt ReBečvuj můžete přispět na investigativní činnost novinářů deníku Referendum zakoupením čelenek a nákrčníků.
* Čtyři protestní akce za Bečvu ve Valašském Meziříčí (pochody, happeningy, koupel a plánuje se vzkaz pro Bečvu zapálením svíce k půlročnímu “výročí” 20. března)
