Podporujeme otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy adresovaný premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství.
Pokud chcete petici podepsat, najdete ji tady https://www.becvanevysumi.cz/
Děkujeme!

Seznam Zprávy získaly auditní zprávu Ministerstva životního prostředí, která zkoumala postup inspekce při otravě řeky Bečvy v září roku 2020. Ač vedení inspekce po havárii chyby odmítalo, interní dokument odhalil zásadní rezervy.

Když jedovaté chemikálie před třemi lety otrávily řeku Bečvu, od počátku nebylo zřejmé, kdo velkou ekologickou havárii zavinil ani kudy se jedy do toku dostaly. Tehdejší šéf České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erik Geuss odmítal chyby a bránil státní úřad, podobně hovořil také exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Auditoři z jeho resortu přesto čtvrt roku po havárii začali roli inspekce při havárii prověřovat. Výslednou 22stránkovou zprávu dokončili v květnu 2021. K čemu došli, však dlouho nebylo zřejmé.

Brabcovo ministerstvo odmítalo dát dokumenty z ruky, zamítlo také žádost Seznam Zpráv podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Resort se hájil, že by publikace mohla ohrozit policejní vyšetřování. Ministerstvo pak v půli června 2021 v tiskové zprávě uvedlo, že audit „žádné zásadní pochybení“ inspekce neodhalil.

Redakce získala dokument až nyní poté, co Okresní soud ve Vsetíně ukázal jako na původce havárie firmu Energoaqua. Trest však neuložil, protože obžaloba neprokázala, jak konkrétně k havárii došlo.

Seznam Zprávy přináší pět základních poznatků „výsledné zprávy“ z ministerstva. Auditoři mimo jiné prověřovali postupy inspekce či výběr míst odběru vzorků.

1. Nevěděli, jak postupovat

Inspekce kontrolorům předložila dva dokumenty, které popisují, jak postupovat při oznámené havárii na vodách - od vybavení služebního vozidla až po postup po příjezdu na místo havárie.

Má to však háček. „Na těchto dokumentech není uvedeno datum vzniku… V době havárie na Bečvě neexistovaly,“ konstatují ve zprávě auditoři.

V době největší ekologické havárie poslední dekády v Česku inspekce neměla stanovená pravidla, jak přesně postupovat.

2. Špatná komunikace

Rybáři poprvé viděli nestandardní chování ryb v neděli 20. září po deváté ráno. Bylo to asi 680 metrů od Choryňského mostu, kde později masově hynuly ryby. Zpráva místo popisuje jako bod 0. Poblíž se nachází výpusť chemičky DEZA a také některé další podezřelé výpustě, jejichž podzemní síť nebyla příliš zmapovaná.

Místo leží na pomezí dvou krajů a taky dvou inspektorátů ČIŽP, olomouckého a brněnského. Právě do jihomoravského pravděpodobné místo kontaminace spadalo, přesto se brněnská pracovnice na nedělní službě spokojila s telefonickými konzultacemi.

„13.43: Pracovnice Oblastní inspekce Brno vyhledává telefonické spojení na vodoprávní úřad Valašské Meziříčí, nalezeno mobilní telefonní číslo na referenta krizového řízení a požární ochrany. Na tomto čísle nebyl nikdo dostupný ani se nikdo neozval zpět. Na webových stránkách HZS nebyly k nalezení žádné informace o případném výjezdu HZS ve Zlínském kraji,“ tlumočí zjištění auditoři.

Naopak příslušný vodoprávní úřad (VPÚ) si postěžoval na špatnou komunikaci s kolegy z inspekce. Zaměstnanec valašskomeziříčského úřadu Petr Křístek, který v den otravy situaci řešil, u soudu namítal, že inspektoři z Brna nedorazili ani na jeho opakovaná volání.

„Žádných pochybení na straně Vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí si nejsme vědomi. S havárií takového rozsahu neměl do 20. září 2020 nikdo zkušenosti a VPÚ Valašské Meziříčí postupoval dle tehdy platných nařízení,“ reagoval mluvčí radnice Jakub Mikuš.

Nicméně uvedl, že po havárii tamní vodoprávní úřad personálně posílil. „Bohužel, příspěvek na státní správu je zcela nedostatečný a zvyšování počtu úředníků je pak na úkor ostatních výdajů města,“ dodal.

Dokument popisuje i další nedostatky. Ředitel brněnského inspektorátu se od svých podřízených o havárii v neděli nedozvěděl. „…přestože předpis o služební pohotovosti uvádí povinnost ředitele inspektorátu informovat,“ konstatují kontroloři.

3. Bez slíbených vzorků

Ze zápisů je zřejmé, že brněnská inspekce upozornila úředníky z Valašského Meziříčí na nutnost výpusti ovzorkovat. „14.42: OI upozorňuje na blízkost společnosti Deza, VPÚ Valašské Meziříčí potvrzuje, že společnost již byla telefonicky kontaktována,“ tlumočili kontroloři.

V místě havárie od pěti odpoledne zasahovali hasiči z Frenštátu pod Radhoštěm z Moravskoslezského kraje, kteří mají k dispozici chemickou laboratoř. Podle zprávy se domluvili s úředníky VPÚ Valašské Meziříčí, že odeberou vzorky v klíčových místech nad Choryňským mostem. „Tyto vzorky však dle získaných informací ČIŽP nejsou k dispozici,“ konstatují auditoři.

Jak už vyplynulo z výpovědí od soudu, v úvodních třech dnech havárie inspekce odebrala nad bodem 0 - tedy v pravděpodobném místě úniku - jediný vzorek. A to u výpusti firmy Energoaqua, kterou soud považuje za viníka havárie.

Další desítky vzorků na odběr si inspekce u Povodí Moravy objednala až s několikadenním zpožděním, kdy už byla řeka pročištěná. „V den nahlášení havárie nebyla zjištěna příčina kontaminace toku, přesné místo znečištění ani jeho původce… Z jednání zúčastněných složek je patrné, že určování míst k odběru vzorků nebylo koordinovaně řízeno,“ píše se ve zprávě.

4. Nezmapované výpustě

Zpráva také konstatuje, že pracovníci státních úřadů neměli přehledný souhrn výustí či vtoků do Bečvy. Inspektoři tak prověřovali jen výpustě, které znali.

„Není vypracován souhrnný dokument, který by dával přehled o bodech možného znečištění s největším potenciálem ohrožení a tím výrazně urychlil a zjednodušil postupy pracovníků při zásahu, zejména v době bezprostředně následující po vzniku havárie,“ sdělují auditoři.

Tři roky po havárii ministerstvo registr výpustí nadále připravuje. Do roku 2025 má být v první fázi zmapováno úvodních 2000 kilometrů řek, kde je riziko havárie největší.

5. Důvěra podezřelým

Olomoučtí pracovníci inspekce v úterý ráno, dva dny po havárii, sepsali dosavadní poznatky k havárii. Upozorňovali na lokalitu, kterou oficiální verze popírá.

„Pravděpodobný únik látky byl lokalizován do oblasti Lhotka nad Bečvou - Choryně (Valašské Meziříčí),“ píše se ve zprávě. Ač na stejnou lokalitu od počátku ukazují rybáři a úředníci od počátku zdůrazňovali blízkost chemičky Deza, z jejího vyvinění stačilo málo.

Úředníci z Valašského Meziříčí v den havárie do fabriky volali. „Dle sdělení tam nedošlo k žádným nestandardním situacím a zaměstnanci podniku Deza již odebrali vlastní vzorky,“ uvádí zpráva.

O den později brněnským inspektorům stačila vizuální obhlídka. Spokojili se s tím, že v odtokovém žlabu firmy Deza podle nich plavaly živé ryby. Jak už zaznělo, vzorky nikdo neodebral, a to ani v okolních výpustích, jejichž využití bylo nejasné.

Bez důsledků

Jelikož inspekce odmítala chyby, dlouho z nich vedení odmítalo vyvodit důsledky. „Jsem přesvědčen, že naši lidé jednali přesně v rozsahu vymezených kompetencí a chybu jsme neudělali,“ opakoval novinářům Erik Geuss. V roli šéfa skončil teprve loni na konci roku.

Až nový šéf inspekce přiznal „rezervy“. „Okamžitá reakce zaměstnanců po havárii, to bylo doposud velmi podceněno,“ přiznal letos v červnu Seznam Zprávám nový šéf České inspekce životního prostředí Petr Bejček. Úřad změnil některé postupy.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-audit-k-becve-ktery-nechtel-dat-brabec-z-ruky-inspekce-nevedela-co-delat-239306?fbclid=IwAR203AWT4rNB0wogTt3Ec1nmsh_7MVdg5M5OdXmCY74MW5gVYAsh0UF_bRc

17.11.2023 od 15:00
Náměstí Valašské Meziříčí
Trvání: 1 h 30 min
Veřejná 
Shromáždění na podporu demokracie, právního státu a spravedlivého vyšetření kauzy Bečva. Transparenty s sebou.
Hosté:
prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc. (Karlova univerzita)
Ing. Stanislav Pernický (Český rybářský svaz)
Jakub Patočka (Deník Referendum)
Adéla Knapová (Týdeník Reflex)
Michal Berg (Strana zelených)
Žamboši, Juhyň Introvert Trio
a další...
FB událost: https://www.facebook.com/events/s/demokracii-a-becvu-mame-jen-je/836953671241977/

Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na Bečvě, ale nejedná se o trestný čin. Takovými slovy podpořila svůj verdikt před týdnem soudkyně Okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová v kauze, jedné z největších ekologických katastrof v ČR. V případu kontaminace Bečvy a následného úhynu nejméně čtyřiceti tun ryb tedy padl rozsudek. Otazníky nad tím, zda vyšetřovatelé či soud udělali maximum pro naplnění spravedlnosti, ale zůstávají oprávněně.

Podcast: https://plus.rozhlas.cz/neverit-justici-co-zpochybnuje-fyzikalni-zakony-rika-o-verdiktu-v-kauze-otravy-9103193

Praha - Kdyby otravu ryb v řece Bečvě v září 2020 způsobil kanál z Rožnova pod Radhoštěm, který vytéká z Energoaquy, porušovalo by to chemické a fyzikální zákony. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml. O tom, že otravu způsobila společnost Energoaqua, rozhodl v pondělí vsetínský okresní soud. Trest ale firmě neuložil a ředitele podniku Oldřicha Havelku zprostil obžaloby. Rozsudek není pravomocný, žalobce se hodlá odvolat. Podle soudkyně Ludmily Gerlové se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo. Cajthaml řekl, že dnes se již nedá prokázat, kdo opravdu havárii zavinil. Jisté je ale podle něj to, že to nezpůsobila výpust z bývalé Tesly Rožnov.

Soudkyně v rozsudku uvedla, že havárii způsobila společnost Energoaqua. Nepodařilo se však zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo. Právnická osoba podle ní není v tomto případě objektivně trestně odpovědná, mohla se ale dopustit přestupku, která by měla řešit Česká inspekce životního prostředí. Kvůli chybějícím vzorkům vody z řeky ze dne havárie neexistuje podle soudkyně žádný přímý důkaz o vině firmy Energoaqua, svědčí však proti ní větší množství jiných skutečností. Za zásadní důkazy, že ryby otrávily kyanidy, považuje soud znalecké posudky, videa, fotografie, odborná vyjádření nebo výpovědi svědků.

Podle Cajthamla se na toxicitě vody, která ryby zabíjela, s největší pravděpodobností podílel kyanid. Kyanid je velmi dobře rozpustný ve vodě, podle vědce by se tedy na krátkém úseku řeky dokonale promísil s vodou a zabíjel by ryby hned, nikoliv až o 3,5 kilometru níž. "Kyanid jako takový je toxický okamžitě,“ řekl. "Po cestě jsou dokonce tři nebo čtyři jezy, kde dochází k absolutnímu promísení té vody. To není možné, ty ryby by musely umírat,“ uvedl. Ryby ale podle rybářů, kteří na místě rybařili, začaly umírat až níže. To, že by se kyanid dokonale promísil s vodou, odpovídá i experimentu se solí, který provedli vědci. Sůl má podobnou rozpustnost jako kyanid.

Znalecký posudek, ve kterém soudní znalec Jiří Klicpera použil barvivo fluorescein, podle Cajthamla chování kyanidu neodpovídá. "To má úplně jiné vlastnosti a jinak se s vodou mísí,“ řekl. Znalec Klicpera uvedl, že havárii zavinila Energoaqua. Podle něj nesprávně provozovala vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Za příčiny otravy označil zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu podniku, které měly případný únik nebezpečných látek zastavit. K havárii podle něj přispěl i nízký průtok vody v Bečvě.

Rybáři, kteří na řece chytali ryby, uvedli, že na místě cítili chlor. "To je typický znak toho, že to nebyl záměr vylít tam kyanidy, ale že to byla havárie, kterou někdo sanoval. Protože to nebyl přímo chlór, ale chlornan, v podstatě Savo, ze kterého se chlór může uvolňovat“ řekl. Chlornan se podle vědce používá k oxidaci kyanidu, aby se snížila jeho jedovatost. "Ale než se tak stane, tak se může stát, že je ta směs ještě toxičtější, chlornan spolu s kyanidem. Ukazuje to, že to byla havárie a viník to dobře věděl a začal to řešit,“ řekl.

Přítomnost chlornanu ve vodě se podle Cajthamla netestovala. Vzorky na tento test by se musely odebrat ještě ten den, protože chlornany jsou velmi reaktivní a z vody vymizí. "To bylo naprosté selhání systému, kde nikdo neodebral vzorky, ať už záměrně či nezáměrně,“ řekl. "Díky tomu, že nejsou vzorky z toho dne, nejsme schopní určit viníka,“ dodal. Analýza nezkoumala podle něj ani další látky, jako jsou například fenoly, které jsou také toxické. Fenol se vyrábí například v chemičce Deza, která patří do svěřenských fondů expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Soud však Dezu jako možného původce havárie s odkazem na znalecké posudky vyloučil.

"Co dělá směs fenolů a kyanidu, nevíme, protože takové tabulky nejsou. Ale fenoly neanalyzoval vůbec nikdo… daly by se z těch ryb změřit,“ řekl vědec. Aby mohli vědci zjistit toxicitu kombinace látek, museli by znát jejich koncentrace. Ty jsou ale známé jen u kyanidu. Na základě příznaků popsaných rybáři by se podle Cajthamla dalo zjistit, kolik se v řece nacházelo chlornanu řádově. "Chlornan je cítit a je agresivní jen od nějaké koncentrace,“ řekl.

Jestli šlo o kombinaci látek nebo jen o vliv jedné chemické látky, není jasné. Podle Cajthamla by ale do řeky musely uniknout minimálně desítky kilogramů kyanidu, aby způsobil takovou otravu.

Soud mediálně sledovaný případ začal v hlavním líčení projednávat koncem ledna. Vypovídaly desítky svědků, soud předvolal také několik soudních znalců. Spis k případu má přibližně 7000 stran.

Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2433040?fbclid=IwAR3o3iWDEau-OFAfeXXMgC5KLZdw0fM2xD_-oDR3C0v0EvK8bOraV6-h0XI

Od jedné z nejhorších ekologických havárií posledních desetiletí, k níž došlo na řece Bečvě, uplynuly už tři roky. Otravu řeky a úhyn ryb podle verdiktu soudu způsobila firma Energoaqua, ona i její ředitel ale odchází bez trestu, protože se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku stalo. Její vinu rozporuje přírodovědec Jakub Hruška, který pro Český rozhlas Plus uvedl, že jde o vědecky neobhajitelný nesmysl.

„Hlavní je, že různými pokusy se zjistilo, že toxiny, které by vytekly z takzvaného rožnovského kanálu do Bečvy, by se dalších 3,5 kilometru musely držet u pravého břehu a neotrávit žádnou rybu. Což se ukázalo, že je nemožné,“ vysvětluje.

Ukázalo se prý také, že co vyteče z rožnovského kanálu, je už po 800 metrech zcela rozptýlené v celém korytě řeky. Navíc u všech zdokumentovaných havárií ryby hynuly hned u výpustí, kde je nejvyšší koncentrace škodlivin a toxinů.

„A tady se nic takového nestalo. Prostě 3,5 kilometru jakoby nic a pak 30 kilometrů až do Přerova. To prostě nedává smysl,“ dodává.

Policejní vyšetřování podle Hrušky od počátku mířilo na firmu Energoaqua a žádná jiná vyšetřovací verze se nebrala v potaz i přes argumentaci rybářů, kteří v místě chytali ryby, či různá svědectví, podle nichž byl v okolí řeky cítit chlór – ten ale z podniku nemohl uniknout.

Zásadní chybou prý bylo to, že se vzorky odebíraly jen z řeky, ale už ne z jednotlivých výpustí.

„Je tam podezření na takzvanou lhoteckou výpusť, na níž bylo posléze vidět, že kameny a řasy tam byly vybělené, protože tam protekla nějaká chemikálie. Ale vyšetřování to nevzalo v potaz a nikdo neodebral vzorky,“ upozorňuje s tím, že to bylo úkolem České inspekce životního prostředí.

Viník neznámý

Podle Deníku Referendum, který se kauze dlouhodobě věnuje, šlo ve vyšetřování o to, zbavit podezření chemičku Deza, která patří do koncernu Agrofert, a falešně obvinit společnost Energoaqua.

O tom Hruška kvůli nedostatku důkazů nechce spekulovat, vyloučit podle něj lze jen to, že za havárii může Energoaqua, popřípadě jakýsi „šílený střelec“, který by do řeky vylil sud s kyanidem. V řece byl totiž přítomen i chlór, který se používá k sanaci kyanidových či fenolových havárií.

„Ten, kdo tu havárii způsobil, věděl, že ji způsobil a snažil se ji sanovat. Tím padá teorie osamělého střelce. Musel to být někdo, kdo s takovými chemikáliemi běžně zachází. A to je v podstatě jenom nějaká čistírna odpadních vod nějaké fabriky,“ soudí s tím, že dnes již nelze odebrat nové vzorky.

Zjistit, co se na Bečvě skutečně stalo, je tak prý možné jen v případě, pokud se někdo přizná. „Někdo ví, jak to bylo, a nebude to podle mě jen jeden člověk, bude jich víc. Musel by přijít na policii, říct, co se stalo, a doložit to hodnověrnými důkazy. Protože když se jen přiznáte, policie vám neuvěří,“ podotýká.

Policie podle něj neumí podobné havárie a kriminální činy na životním prostředí vyšetřovat, na rozdíl třeba od Skandinávie, kde pro to existují specializované odbory.

„U velkých havárií se obvykle viník okamžitě přiznal, takže vyšetřování nebylo potřeba. Firmy se snaží dbát na bezpečnost, ale riziko se nedá vyloučit. Jsme relativně průmyslová země a možné zdroje otrav tu máme. Musíme se chovat co nejlépe a případně se nebát přiznat,“ uzavírá.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/becva-otrava-pachatel-energoaqua-ekologie-havarie-reka_2310231806_job

Havárie ukázala, v jakém rozvalu se úřady za Babišovy éry nacházely. Nebyly schopny včas reagovat. Natož vyšetřovat.

Ekologická katastrofa, při níž v řece Bečvě v roce 2020 otrávil kyanid tuny ryb včetně chráněných druhů, se stala symbolem selhání státního aparátu. Včetně rozsudku, kdy soud na jedné straně konstatoval, že havárii zavinila společnost Energoaqua. Zároveň ale řekl, že není jasné, co přesně se stalo, takže trestat nikoho nebude.

Rozsudek tak kopíruje totální selhání, které od začátku vyšetřování předvádějí státní úřady. Havárie jasně ukázala, v jakém rozvalu se tehdy úřady za Babišovy vlády nacházely. Nebyly proto schopny včas reagovat. Natož vyšetřovat.

Odemykáme text z tištěného časopisu Neovlivní.cz z roku 2020.

Tolik ostroretek a parem jako v Bečvě pod Valašským Meziříčím byste v jiných řekách jen tak nenašli. „Je to skutečně mimořádné místo, jedno z největších bohatství těchto druhů ryb, jinde jich je jako šafránu,“ říká Rostislav Trybuček, jednatel územní organizace Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko. To ovšem platilo jen do neděle 20. září 2020, kdy tuto část řeky postihla obrovská ekologická havárie.

Trybučkovi ten den odpoledne zazvonil telefon, volal mu kolega z rybářské organizace v Hustopečích nad Bečvou a dramaticky mu líčil, jak v řece umírá nebývale mnoho ryb. V tu chvíli to Trybuček bral ještě s mírným nadhledem. Bylo mu jasné, že se něco stalo, ale jelikož se mezi rybáři pohybuje dlouhé roky, zná, jak mají někteří sklon k hysterii. Když ale v pondělí brzy ráno dorazil na místo činu, rychle změnil názor. S ničím takovým se nikdy nesetkal.

„Ty ryby doslova lezly z vody ven. Muselo to pro ně být brutální utrpení. Kdyby mohly, křičely by tak, že by to bylo slyšet až v Praze,“ vzpomíná Trybuček. Ještě několik týdnů po události, které byl svědkem, je očividně otřesený. Tehdy u Bečvy ale nebyl na rozebírání pocitů čas. Rychle pomáhal organizovat, co bylo třeba. Mrtvých ryb jako by ani neubývalo, desítky dobrovolníků plnily jeden kontejner za druhým. „Bylo to jako nekonečný příběh,“ vykládá Trybuček.

Po několika dnech z ryb zbývala už jen kaše, kterou nedokázaly zachytit ani rybářské sítě. Nad hladinu stoupal zápach z rozkládajících se těl. V kafilérii skončilo více než čtyřicet tun ryb.

CO JE TO ZA JED?

V tu chvíli dobrovolníci vůbec nevěděli, co ryby na bezmála čtyřicetikilometrovém úseku Bečvy otrávilo. Trvalo několik dní, než úřady oficiálně oznámily, že to byl vysoce toxický kyanid.

Spoustu lidí to pořádně naštvalo. Vadí jim, že je nikdo nevaroval. „Dobrovolníci tam několik dní s vyhrnutými rukávy a bez rukavic vytahovali z vody mrtvé ryby,“ rozčiluje se například starosta Hranic Jiří Kudláček (Naše krásné Hranice), podle něhož tam mohli umírat lidé. Jeho rozhořčení má i velmi osobní rozměr: mezi dobrovolníky ve vodách Bečvy se totiž nacházel rovněž jeho čtrnáctiletý syn.

Ostatně mnozí rybáři si posléze stěžovali, že je po výlovu mrtvých rybích těl pálí a svědí ruce. „Ještě štěstí, že si nikdo nelokl, kdyby třeba do té vody spadl,“ říká s odstupem času jeden z dobrovolníků. I on viděl, jak k Bečvě krátce po neštěstí chodili amatérští rybáři s pruty – nikdo z nich ale nakonec nenahodil. Nemohl ale třeba někdo nabírat z Bečvy vodu na zalévání své zahrádky? Nenapili se z řeky třeba psi? O tom nikdo z oslovených místních obyvatel nic neví, protože nikoho neviděli, ale ani to nemohou vyloučit.

Vždyť například Valašské Meziříčí varovalo před otrávenou Bečvou na svém Facebooku až ve čtvrtek 24. září, tedy čtyři dny po ekologické havárii. „Na stránkách jsme informaci vydali s jistým zpožděním, a to z jediného důvodu. Neměli jsme oficiální zprávu od žádné instituce, kterou bychom mohli legitimně převzít,“ vysvětlil to o den později tamní starosta Robert Stržínek (ANO) v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Také on byl pár dní po ekologické katastrofě pořádně nazlobený. „Že by mi zavolal někdo z ekologické inspekce a řekl ‚pane starosto, situace je taková, prosíme vás o součinnost‘, to jsem nezaznamenal. Samozřejmě lidé z odboru životního prostředí se účastní různých schůzek, ale oficiální stanoviska aktérů nemáme a chybí nám. Otevřeně: očekával bych třeba armádu, že se toho zúčastní třeba chemici a specialisté na tento druh havárií. Na co je máme? Taky bych očekával, že už v pondělí budou žhavit telefony ke starostovi a ke člověku, který řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností,“ uvedl Stržínek.

S měsíčním odstupem už ale ve svém vyjádření nebyl zdaleka tak radikální. „Tehdy nám samozřejmě každý den připadal hodně dlouhý, ale všechno potřebovalo svůj čas včetně výsledků rozborů. Myslím, že se žádná zásadní chyba nestala,“ řekl časopisu Neovlivní.

To už citovaný hranický starosta Kudláček na razanci svých vyjádření vůči České inspekci životního prostředí a dalším úřadům nic neubral. Dokonce podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení.

Inspekce ovšem jakékoli pochybení či zanedbání odmítla. „Inspektoři nepochybili při práci s ochrannými pomůckami, ani v postupu zvládání havárie na řece Bečvě. Ten je jasně dán zákonem. Inspekce není podle vodního zákona ta, která je kompetentní k řízení prací při zneškodňování havárií,“ uvedla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.

Státní zastupitelství Kudláčkovo trestní oznámení obratem zamítlo, ale ten se ještě vzdát nehodlá. „Dal jsem to k prostudování právníkům, co by se s tím ještě dalo dělat,“ říká starosta.

Rybářům vadí, že bezprostředně po havárii nebylo nastartované krizové řízení. Aby jim nějaký odpovědný úřad sdělil, jestli je voda v Bečvě bezpečná, nebo ať do ní do určité doby raději nikdo neleze. „Jenže nic takového se nestalo, několik dní jsme nevěděli, že řeku otrávil kyanid. Nevěděli jsme vůbec nic,“ stěžuje si jeden z rybářů.

Starosta Hranic Jiří Kudláček je přitom přesvědčený o tom, že rychlý rozbor je otázkou minut, maximálně hodin.

„Z mého pohledu je trochu s podivem, že první informace, že nemáme do Bečvy chodit, nemáme brát vodu, máme tam chodit kdyžtak jen v ochranných prostředcích, mi přišla takovou formou, že to vyvěsil na svých webových stránkách moravskoslezský rybář. Ale oficiální cestou nepřišlo vůbec nic,“ postěžovala si v České televizi starostka Milotic nad Bečvou Hana Bezděková (nestr.).

Podle vodního zákona by řešení havárie měl převzít vodoprávní úřad, na jehož území se neštěstí odehrálo. V tomto případě to tedy mělo být nejspíš Valašské Meziříčí. Jenže vedení města podle už citovaného starosty Stržínka nedostalo několik dní žádnou oficiální informaci, co se vlastně stalo a jaká látka Bečvu otrávila. Podle zákona je rovněž možné, aby nižší vodoprávní úřad v případě nutnosti požádal o převzetí řízení nadřízenou instituci – což je v tomto případě kraj, nebo ministerstvo životního prostředí. Vodoprávní orgány na vyšší úrovni mohou události většího rozsahu řešit dokonce z vlastní iniciativy a nečekat na žádost například od města.

Olomoucký kraj, na jehož území se ekologická katastrofa projevila, se ve svém vyjádření zachoval jako Česká inspekce životního prostředí: jakékoli pochybení odmítl. „Řízení havárie, včetně informování všech dotčených obcí, probíhalo v souladu s vodním zákonem a prováděcí vyhláškou,“ omezilo se hejtmanství na krátké vyjádření.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) je ovšem přesvědčená o tom, že zejména na počátku nebyla akce „kyanidová Bečva“ bez chyb. Upozornila například, že lidé z České inspekce životního prostředí dorazili k toku až zhruba po čtyřech hodinách od nahlášení havárie. Seitlová tvrdí, že také organizace záchranných prací byla chaotická. Nejspíš i proto, že se havárie dotkla dvou krajů – Zlínského a Olomouckého. „Nebyl nikdo, kdo by veškerou činnost koordinoval,“ říká Seitlová. Dodala, že například Česká inspekce životního prostředí ani není součástí Integrovaného záchranného systému. „Určitě bude také potřeba zjednat nápravu v legislativě,“ soudí senátorka. Už kvůli tomu mluvila s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO) nebo ředitelem inspekce Erikem Geussem.

Upravit legislativu by na základě událostí na řece Bečvě chtělo rovněž ekologické sdružení Arnika. Obrátilo se na veřejnost, aby svým podpisem podpořilo výzvu „Řeky bez jedů“, v níž mimo jiné požaduje, aby se podnikům významně snížila hranice pro povinné ohlašování kyanidů v odpadních vodách do veřejně přístupného Integrovaného registru znečišťování ze současných 50 kilogramů za rok na aspoň 10 kilo. „Tím by firmy aspoň měly pocit, že jsou více pod kontrolou,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky, podle něhož by to napříště mohlo pomoci i při zjišťování viníků ekologických havárií. Pod výzvu, která požaduje zpřísnění rovněž u dalších nebezpečných látek, se zatím podepsalo více než čtyři tisíce lidí.

Ministerstvo životního prostředí se změnám v příslušných zákonech nebrání, byť jsou podle něj momentálně všechny tuzemské předpisy v souladu s evropskou legislativou. Mluvčí resortu Petra Roubíčková thdy připomněla, že v rámci pracovní skupiny k Integrovanému registru znečišťování zatím žádná z nevládních organizací včetně Arniky toto téma kyanidu v odpadních vodách neotevřela. „Nicméně lze také v tuto chvíli říct, že zpřísnění očekáváme, možná už v příštím roce, a to na celoevropské úrovni,“ řekla Roubíčková, podle níž se Evropská komise tímto tématem zabývá už tři roky.

KDO JE VINÍK?

Bezprostředně poté, co se informace o otrávené Bečvě dostaly na veřejnost, měla půlka Valašského Meziříčí o viníkovi jasno: nemohl to podle ní být nikdo jiný než tamní chemička DEZA, která je součástí Agrofertu ze svěřenského fondu Andreje Babiše (ANO). K tomuto obvinění se na sociálních sítích připojili i někteří politici, například poslanec a tehdejší místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík. Sdílel na svém facebookovém profilu fotomontáž z plakátu hnutí ANO. Na něm jsou tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec a premiér Andrej Babiš. K tomu je dopsáno: Zbavit Bečvu ryb! Hotovo. ANO, Agrofert, DEZA, kyanid. Gazdík k tomu následně přidal svůj komentář: „Hotovo! V Bečvě už je líp.“

Agrofert už den po masivním úhynu ryb s odvoláním na testy vzorků vody odmítl, že by měl s ekologickou havárií cokoli společného. Všechno bylo podle firmy v normě. „Provedené analýzy prokázaly, že nedošlo k žádnému úniku nebezpečných látek do toku,“ uvedl podnik. „Všechny rozbory, které jsme v úterý 22. září poskytli Odboru životního prostředí města Valašské Meziříčí, potvrdily dodržení emisních limitů podle podmínek integrovaného povolení.“

Mluvčí koncernu dokonce oznámil, že „společnost DEZA i mateřský Agrofert podají několik trestních oznámení za pomluvu a šíření poplašné zprávy na politiky, kteří nás na sociálních sítích lživě obviňují“.

Poslanec Gazdík se následně za svá obvinění vůči chemičce veřejně omluvil. To ale odmítl udělat europoslanec Alexandr Vondra (ODS), podle něhož Agrofert lhal o tom, že DEZA nemá s kyanidem nic společného. „Je navýsost zřejmé (a sama DEZA to přiznává), že je nucena odbourávat kyanid při zpracovávání dehtu a benzenu,“ napsal Vondra na svém Facebooku.

Že by DEZA řeku otrávila, vyloučila rovněž Česká inspekce životního prostředí. Udělala to ovšem ještě o několik dní dříve, než oficiálně oznámila, že ryby v Bečvě zabil kyanid. Za společnost DEZA se postavil rovněž tehdejší ministr životního prostředí Brabec, který před vstupem do vrcholné politiky pracoval jako vysoce postavený manažer v Agrofertu. Podle Brabce vytekl jedovatý kyanid z jiného potrubí, o několik kilometrů nad výpustí společnosti DEZA. „Smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov, tedy toho kanálu, který z areálu Tesly Rožnov teče do Bečvy. Je asi 13 nebo 14 kilometrů dlouhý. Je tam několik subjektů, které podle našich informací nakládají s kyanidy,“ řekl Brabec. Odvolal se při tom na vyjádření policie, podle níž „vyústění kanálu, ze kterého se kyanid do Bečvy dostal, je v katastru obce Juřinka na Valašskomeziříčsku“. „DEZA tam výpusť nemá,“ zdůraznil ministr.

Ono potrubí vede do klasického průmyslového areálu na okraji Rožnova, kde sídlí desítky firem. Haly, nákladní auta, nadzemní potrubí. Je právě tady viník jedné z největších ekologických havárií posledních let? „Na kanál je napojeno mnoho společností. Kriminalisté teď zjišťují, ze které mohla nebezpečná látka do řeky uniknout,“ sdělila policie na konci září na svém Twitteru.

Firmy jsou napojeny na kanalizační síť a čistírnu odpadních vod, kterou spravuje společnost Energoaqua. Její ředitel Oldřich Havelka pro iRozhlas.cz potvrdil, že policisté v areálu skutečně zasahovali. „Policie hledá technologie a pátrá po tom, jestli kyanid unikl, nebo ne. Jde o to, že technologie zpracování odpadních vod je docela hodně složitá. Nezpracovávají se tam jenom kyanidové odpadní vody. Ty se ale v poslední době nezpracovávaly. Vysvětlují si a probírají celkovou technologii,“ sdělil Havelka. A také on odmítl, že by jeho podnik mohl za únik. „Zatím jsme se nedostali k jakékoli indicii, která by směřovala k tomu, že by to šlo z naší firmy,“ prohlásil. Obdobně mluví i zástupci jiných společností: „Nemáme s tím nic společného!“

Pak je tu ovšem ještě jedna záhada, kterou si místní rybáři nedokážou vysvětlit. Ústí kanálu z Tesly je totiž bezmála čtyři kilometry od místa, kde začaly ryby ve velkém hynout. Jako by kyanid „přeskočil“ pořádně dlouhý kus řeky a začal zabíjet až daleko po proudu.

Zkušený rybář Vladimír Foltýn má kousek za Valašským Meziříčím nevelkou chatu, je pár kilometrů po proudu od mostu v Juřince, kde podle policie smrtící kyanid do Bečvy vytekl. V neděli 20. září odpoledne k němu přiběhli rybáři z dolního toku, že u nich hynou ryby. Jenže řeka u pana Foltýna byla čistá, byť to měl k podezřelému kanálu blíže než jeho kolegové dál po řece. „Normálně jsem tu chytil živé ryby. U břehu jsem zahlédl dokonce štiku a nikde okolo nebyla jediná mrtvá ryba,“ citoval Foltýna iRozhlas.cz. „Když pustím kyanid do řeky, tak ty ryby hynou hned. Cestou jsou navíc dva jezy, kde se ta voda musí promíchat. Není možné, aby to tudy jen tak proteklo,“ dodal rybář.

O tom, že by kyanidy vytekly právě z areálu Tesly Rožnov, pochybuje rovněž Marek Petřivalský z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Je to velmi málo pravděpodobné,“ tvrdí Petřivalský. Mimo jiné právě proto, že by velké koncentrace vysoce toxických kyanidů musely zabíjet ryby právě už v této části řeky, a nikoli až několik kilometrů po proudu.

Petřivalský se domnívá, že ekologická havárie nevznikla úmyslným vylitím jedovatých látek do Bečvy, ale byla to spíše nedbalost, nehoda, či havárie. „Existuje celá řada daleko méně nápadných způsobů, jak se zbavit kyanidů, než je vylít do řeky,“ uvádí biochemik.

Že šlo o nehodu, dokládá rovněž to, že svědci cítili nad Bečvou zápach chlóru. „Úplně vás to praštilo do nosu, jako když vejdete do bazénu,“ vypráví jeden z místních rybářů.

Oxidace kyanidů chlórem patří totiž mezi osvědčené chemické metody takzvané detoxifikace kyanidů – podle Petřivalského je tedy možné, že viník nehody moc dobře věděl, co se stalo, a snažil se následky katastrofy zmírnit „protijedem“.

Petřivalský se rovněž podivuje nad tím, že Česká inspekce životního prostředí zveřejnila výsledky testů až po několika dnech, i když první výsledky testů od Státního veterinárního ústavu v Olomouci s potvrzenými příznaky otravy kyanidem u vzorků uhynulých ryb dostala prý už den po havárii – v pondělí 21. září večer.

Byl to úmysl? Vedení inspekce i její nejvyšší šéf – tehdejší ministr Brabec – ovšem něco takového odmítají. „Co mě nejvíc štve, že útoky mířily i na inspekci životního prostředí, že snad má zadání, jak mají věci dopadnout. Je to směšné, hnusné, drzé, neuvěřitelné. Vyzývám všechny, kteří sdíleli různá obvinění absolutně bez důkazů, aby se styděli, pokud to dokážou,“ konstatoval Brabec.

Biochemik Petřivalský soudí, že kyanidy se s vysokou pravděpodobností dostaly do Bečvy níže po řece, někde v úseku mezi Juřinkou, což je okrajová městská část Valašského Meziříčí, a mostem v obci Choryně. A znovu vrátil do hry chemičku DEZA z koncernu Agrofert, byť i ona je od začátku úhynu ryb také poměrně vzdálená. Podle jeho teorie se ale do Bečvy nemusely dostat vysoce toxické jednoduché kyanidy, ale komplexy kyanidů železa, případně jiných kovů. Tyto vázané kyanidy jsou mnohem méně toxické. Jenže v neděli 20. září protékalo Bečvou velmi málo vody a působením UV záření se v mělčinách mohly začít uvolňovat právě vysoce toxické jednoduché kyanidy. Chemickou reakcí tak mohlo vzniknout až šestinásobné množství volných kyanidů. Podle Petřivalského je jediným známým místem, kde se potenciálně mohou nacházet velká množství jednoduchých i komplexních kyanidů v této oblasti, právě areál firmy DEZA. „Tím ale samozřejmě netvrdím, že to muselo vytéct právě od ní,“ říká Petřivalský. „Jen si myslím, že se nemůže vyjmout z podrobného vyšetřování.“

Společnost Agrofert se proti expertním názorům biochemika Petřivalského ostře ohradila. „Bohužel se nelze ubránit dojmu, že pan docent chce natolik vidět společnost DEZA jako viníka otravy ryb v Bečvě, že si dal hodně práce, aby vymyslel spoustu teoretických argumentů. Z našeho pohledu bohužel často účelových. S jeho závěry zásadně nesouhlasíme a trváme na tom, že DEZA není viníkem otravy ryb v Bečvě,“ uvedl koncern. „Je s údivem, že jako vědecký pracovník ani na moment nepřipouští jakoukoli jinou možnost. Zcela ignoruje závěry dosavadního šetření policie, která označila jako zdroj znečištění jinou výusť v okolí, a nikoli výusť společnosti DEZA. Předpokládáme, že policie své závěry opírá o své šetření a o nějaké důkazy, kterými disponuje. Na rozdíl od teoretických spekulací pana docenta. DEZA nebyla policií v této záležitosti kontaktována. Z toho lze usuzovat, že nepatří mezi podezřelé. Pokud má pan docent nějaké jiné poznatky nebo důkazy, nechť se obrátí na příslušné státní orgány, které kauzu vyšetřují.“

Podaří se ještě vůbec usvědčit viníka? Ministr životního prostředí Richard Brabec pár dní po havárii tvrdil, že je otázkou hodin najít zdroj znečištění. „To se policii také zhruba do 24 hodin podařilo. Druhý den potvrdila, že našla kanál, kterým kyanid do řeky vtekl (zmiňované potrubí z Tesly Rožnov – pozn. aut.),“ sdělila Brabcova mluvčí Petra Roubíčková. „Co se týká původce znečištění, aktuálně to vnímáme tak, že může být složité prokázat konkrétního viníka, pokud do kanálu odchází odpadní vody z více firem.“

Experti upozorňují, že důkazy přímo v řece už nyní není možné najít, protože je zředily upuštěné přehrady a posléze spláchly říjnové deště a povodně. Místní doufají, že se třeba ještě objeví „neznámý“ svědek, který ví, co se vlastně osudnou neděli 20. září přihodilo.

KDO TO ZAPLATÍ?

Kyanid za sebou zanechal doslova spoušť a nejspíš se ještě bude dodatečně zjišťovat, co všechno na více než pětatřiceti kilometrech řeky napáchal. Kontaminace začala pod Valašským Meziříčím a postupovala dál řekou přes Hustopeče nad Bečvou, Teplicemi nad Bečvou, Hranicemi, Lipníkem nad Bečvou až do Přerova. Havárie s tak masivním úhynem ryb se podle evidence České inspekce životního prostředí stane zhruba jednou za deset let.

Pokud se přece jen podaří usvědčit viník, co mu hrozí? „Případ šetříme jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Případnému pachateli hrozí až šestiměsíční trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti,“ uvedla policie.

Podle ochránců přírody nebo rybářů je ale takový trest žalostně malý. Kyanid způsobil škody za desítky milionů korun, i když podle některých odborníků jsou škody na životním prostředí nevyčíslitelné.

Předseda Územního svazu rybářů pro severní Moravu a Slezsko Pavel Kocián upozornil na nelogičnost platného rybářského zákona, podle něhož jsou ryby v řece „věc ničí“. „Nakoupíme násadu od našich dodavatelů. Ročně to je za asi 40 milionů korun. V okamžiku, kdy ryby vysadíme do revírů, nejsou podle zákona ničí. I když se zjistí viník havárie, nemůžeme po něm náhradu nárokovat,“ vysvětluje Kocián. „Zákon nám ale současně dává povinnost mrtvé ryby uklidit,“ dodává. Uhynulé ryby se odvážely do kafilérie v Mankovicích. Náklady na jejich likvidaci překročily půl milionu korun.

Podporu rybářům přislíbila ministerstva zemědělství a životního prostředí a také kraje. Územní svaz rybářů rovněž založil transparentní účet 35036038/5500, z něhož chce platit náhradu škod v Bečvě. Na začátku října už se na něm nashromáždilo asi 150 tisíc korun, peníze posílají lidé z celé republiky.

Podle zastupitele Vsetína a spolupředsedy Strany zelených Michala Berga bude po případném pachateli velmi obtížné vymáhat náhradu za ekologickou újmu. Berg upozornil, že v Česku chybí prováděcí předpis, který by ekologickou kompenzaci vypočítat. „Metodika přitom existuje, naposledy ji experti aktualizovali v roce 2016, ale na ministerstvu životního prostředí asi chybí vůle ji uvést do praxe,“ kritizuje Berg. „Velkým znečišťovatelům samozřejmě aktuální stav vyhovuje.“

Bývalý ministr Brabec tvrdil, že mnohdy není úplně jednoduché danou újmu prokázat, zákon má i spoustu výjimek. Připomněl, že v případě Bečvy hrozí viníkovi postih v trestněprávní rovině. Nevyloučil ani, že se událost posoudí podle zákona o ekologické újmě. Jeho úředníci prý rovněž pracují na tom, aby zákon o ochraně přírody i krajiny umožňoval vyšší tresty. Podle Berga sice mají pokuty odrazující účinek, ale ekologická újma bývá násobně vyšší. Otázkou ovšem je, jestli bude po kom nějakou sankci vůbec vymáhat. Když v lednu 2006 otrávily kyanidy asi osmdesát kilometrů Labe, trvalo to asi týden, než se prokázalo, že jedy unikly ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. Česká inspekce životního prostředí jí tehdy udělila pokutu dva miliony korun.

Zdroj: https://neovlivni.cz/becva-jako-symbol-totalniho-selhani-statu-ve-vsem/?fbclid=IwAR1BKG09CmYG2-SgbiFLOVaWLWLmEdv78ziptNrvyC1TkKBieiSktWa2SfM_aem_ATib3d9CQHcFRQd-pcoGFgTAZUEjcUihc2QegSGYX_lODHOZChBrEOlc_RVXb6oVP0Y

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl ve sledované kauze otrávené řeky Bečvy. Podle soudkyně zavinila ekologickou havárii firma Energoaqua. Není však jasné, kdo konkrétně za ni nese zodpovědnost.

Článek

Vsetínský okresní soud v pondělí zprostil obžaloby jednatele firmy Energoaqua Oldřicha Havelku. Jednání samotné firmy se bude dál řešit jako přestupek. Rozsudek není pravomocný, dopoledne pokračuje čtení odůvodnění.

Podle soudkyně Ludmily Gerlové nese čistírna odpadních vod z Rožnova pod Radhoštěm zodpovědnost za havárii. „Ale nepodařilo se zjistit, co přesně se stalo ve společnosti,“ uvedla soudkyně.

Firma však podle zákona v tomto případě není trestně odpovědná, její přestupek bude řešit Česká inspekce životního prostředí. „Pro vyvození trestní odpovědnosti nedostačuje zjištění, že následek vznikl při provozní činnosti právnické osoby,“ uvedla soudkyně. Podle ní by se muselo prokázat, že někdo konkrétní z firmy jednal protiprávně, což se před soudem nepodařilo.

K havárii došlo 20. září 2020, jedovaté kyanidy otrávily až 40 kilometrů toku.

Podle soudkyně došlo v Energoaquě v letech před havárií k desítkám případů překročení limitů přípustných koncentrací různých chemických látek, včetně kyanidů. Gerlová také řekla, že se někteří zaměstnanci z firmy Energoaqua ukázali jako nevěrohodní, společnost manipulovala s důkazy.

Jsem na rozpacích

Státní zástupce Jiří Sachr pondělní verdikt uvítal. „Je to win-win. Víc k tomu zatím neřeknu. Počkejme na kompletní odůvodnění,“ sdělil.

Jednatele firmy Energoaqua Havelku potěšilo, že byl zproštěn obžaloby, přesto jej výsledek překvapil. „Mně se bude alespoň chvilku dobře spát. Dva roky vás někdo nahání a rok chodíte tady k soudu. Co se týče zavinění naší firmou, jsem z rozhodnutí překvapení. Nevím, jak to komentovat. Celou dobu tvrdím, že nevím, jak by to naše firma udělala,“ sdělil Havelka. Řekl, že nedostal jasný důkaz, který by verzi obžaloby potvrdil.

Jednatel firmy podle obžaloby neoprávněně rozhodl o změně využívání lagun a jejich odtokování, proto nádrže nemohly zastavit případný únik nedostatečně vyčištěných vod. Podle rozsudku však za tyto změny nelze Havelku potrestat, protože je schválily orgány státní správy.

Pochyby ohledně verdiktu zazněly i od rybářů. „Jsem na rozpacích. I při rozsudku jsem se setkal s tím, že je řada věcí interpretována nepřesně,“ sdělil předseda Rybářského svazu z Hustopečí nad Bečvou Stanislav Pernický. Rozporuje třeba, kdo a kdy na místo přivolal policii.

Ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) mrzí, že ani po třech letech není známý konkrétní viník havárie. „Soudní rozhodnutí ohledně otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 respektuji, i když jde zatím o nepravomocný rozsudek. Je mi líto, ze soud nedokáže najít viníka a uložit patřičný trest,“ reagoval.

Vina Dezy? Vyloučeno

Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozilo jednateli až pět let vězení, firmě Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest.

Státní zástupce Jiří Sachr minulý týden navrhl uložit společnosti pokutu 21 milionů korun, pro jednatele podmínku a pokutu jeden milion. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom, které měly vytéct z továrního areálu v Rožnově pod Radhoštěm a vtéct do řeky bezmála 15kilometrovým potrubím ve Valašském Meziříčí.

Obžalovaní od počátku jakoukoli vinu odmítali. Jejich obhájce Jiří Obluk od počátku opakoval, že neexistuje přímý důkaz pro potrestání společnosti a jejího ředitele.

Ryby začaly hynout až 3,5 kilometru od údajného místu úniku. Lidé odmítající verzi obžaloby poukazují na to, že je blíže prvnímu úhynu ryb chemička Deza.

Nicméně důkazy a znalci podle Gerlové vyvrátili, že by jedy unikly z tamního areálu. Havárie na kaustifikační jednotce, k níž došlo v den havárie, podle justičních závěrů nemohla zavinit kontaminaci s takovými následky. „Nebylo zjištěno, že by havárii způsobila společnost Deza. Je vyloučená z mnoha důvodů. Kaustifikační směs se nepodílela na kontaminaci v den otravy,“ konstatovala soudkyně.

Kritici byli už předem k potrestání skutečného viníka skeptičtí. Podle nich zasahující aktéři v čele s Českou inspekcí životního prostředí nezvládli klíčový sběr vzorků kontaminované vody bezprostředně po havárii. „Ať se na mě nikdo nezlobí, to je totální diletantství. Abych se svými zkušenostmi, které sbírám celý život, určil konkrétního pachatele? Na to nemám potřebné informace,“ řekl už dříve toxikolog Ivan Holoubek, který pro inspekci vypracoval posudek.

Soud sledovaný případ otevřel na začátku ledna a otravou se zabýval téměř 30 jednacích dní. Spis má přibližně sedm tisíc stran.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-rozsudek-v-otrave-becvy-havarii-zavinila-energoaqua-ale-neni-jasne-jak-238754#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Kauza otravy řeky Bečvy se po třech letech od události přiblížila k závěru projednání obžaloby u Okresního soudu ve Vsetíně. Státní zástupce navrhl pro šéfa stíhané firmy provozující čističku Energoaqua Oldřicha Havelku podmínku a peněžitý trest milion korun. Pro samotnou firmu pak trest 21 milionů. Jak Havelka, tak i zmocněnec podniku Vladimír Kurka vinu opakovaně odmítli.

U soudu ve středu zazněly závěrečné řeči, dopoledne patřilo státnímu zástupci Jiřímu Sachrovi. Podmínku Havelkovi soudu navrhl uložit ve třetině pětileté trestní sazby. Obhajoba žádá zproštění obžaloby.

Podle vyšetřovatelů řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Státní zástupce viní firmu i jejího ředitele z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami.

Žalobce ve své řeči uvedl, že podle něj havárii zavinila svou činností společnost Energoaqua, připustil ale, že případ je po právní i skutkové stránce mimořádně složitý. Mimo jiné zmínil, že vyšetřovací spis má přibližně sedm tisíc stran.

Kontaminované vody unikaly do Bečvy několik hodin, tvrdí posudek

„Společnost Energoaqua začala protiprávně a bez povolení odebírat kyanidové vody, i když šlo o kapalné odpady. Způsob jejich nakládání s nimi byl nebezpečný při odpojení lagun, které mají zředit odpadovou vodu. Šlo o úmyslné jednání, porušení uložených povinností v úmyslu získat pro sebe značný prospěch ve výši jednoho až deseti milionů korun,“ řekl Sachr.

Důkazní situaci ztížilo, že v den otravy nebyly odebrány vzorky od podezřelých výustí do řeky.

„Výustí je nejméně třicet a z kolika byly v den havárie 20. září 2020 odebrány vzorky? Ze žádné. A v dalších dnech? Jen ze dvou z třiceti. V důsledku tohoto šokujícího přístupu orgánů státní správy nemůžeme vědět, kdo a který subjekt tato fatální poškození životního prostředí způsobil a odpovídá za úhyn ryb, ke kterému došlo. Co víme, je to, že to nebyly osoby, které tu v procesním řízení stojí mezi obžalovanými,“ je přesvědčený Havelkův obhájce Jiří Obluk.

Státní zástupce však poukázal na to, že o den později bylo u výusti firmy Energoaqua zjištěno nadlimitní množství kyanidu. Za původce havárie označilo společnost i několik znaleckých posudků, na které se obžaloba odkazuje, mezi nimi posudek znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery nebo od vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Znalci i Česká inspekce životního prostředí se zabývali také možností, že by řeku otrávila valašskomeziříčská chemička Deza, která má výusť blíže místu úhynu prvních ryb než Energoaqua.

„Závěr je jednoznačný, všichni Dezu vyloučili jako možného původce havárie z 20. září,“ řekl Sachr. Odmítl též, že by otravu mohl zavinit únik chemikálií z reaktoru takzvané kaustifikační jednotky v Deze, který se stal několik hodin před havárií na Bečvě. „Policie vyloučila, že by kontaminant unikl do řeky,“ uvedl žalobce.

Zástupce poškozených rybářů Stanislav Pernický v závěrečné řeči uvedl, že vyšetřování v případu bylo vedeno tendenčně.

„Ztratil jsem jakékoliv iluze o fungování státních orgánů a institucí a jejich přístupu k řešení samotné havárie, postupů vyšetřování, odběrů vzorků, řízení prací při likvidaci následků otravy. Obdobně jsem ztratil všechny iluze o objektivitě soudních znalců, o způsobilosti pracovníků České inspekce životního prostředí, pracovníků vodoprávních úřadů, MŽP a Policie ČR. Stále častěji mi v hlavě vrtá otázka, zda vůbec žijeme v právním státě,“ řekl Pernický. 

Hlavní líčení pokračuje závěrečnou řečí obhajoby, obžalovaní pak své závěrečné návrhy přednesou ve čtvrtek. Rozsudek ve sledované kauze by soud mohl vynést v pondělí 23. října, jak už dříve avizovala soudkyně Ludmila Gerlová.

Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem.

Podle žalobce nakládala Energoaqua s kyanidy protiprávně, v čistírně jich podle něj byly desítky kilogramů.

„Celkově byl způsob likvidace odpadních vod provozován jako hazard, který nakonec nevyšel,“ řekl Sachr.

Obžaloba tří úředníků

Podle státního zástupce způsobila Energoaqua znečištění Bečvy nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.

Jak ve středu státní zástupce Právu potvrdil, v případu úhynu ryb v Bečvě už je podaná obžaloba i na další tři osoby, a to úřednici rožnovského stavebního úřadu, úředníka vodoprávního odboru valašskomeziříčského úřadu a hasičského velitele zásahu.

Státní zastupitelství tuto trojici před týdnem obžalovalo z maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. V případě odsouzení jim hrozí až pětileté odnětí svobody či zákaz činnosti.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/krimi-navrh-trestu-v-kauze-becva-40447414

V kauze otravy řeky Bečvy navrhl žalobce u soudu pro firmu Energoaqua pokutu 21 milionů korun a jejímu řediteli Oldřichu Havelkovi podmínku. Obžalovaní vinu popírají a obhájce žádá zprošťující verdikt. Rozsudek sledovaného případu se očekává v pondělí.
Kauza otravy na řece Bečvě z 20. září roku 2020 dospěla k závěrečným návrhům po deseti měsících projednávání.

Státní zástupce navrhl pro obžalovanou firmu Energoaqua peněžitý trest 21 milionů korun, jejímu jednateli Oldřichu Havelkovi pak podmíněný trest a povinnost uhradit pokutu ve výši jednoho milionu korun.

„Můj postoj zůstává po celou dobu řízení neměnný, důkazy tvoří uzavřený řetězec,“ uvedl státní zástupce Jiří Sachr. „Jedná se o mimořádně složitou věc po právní i skutkové stránce, jaká se během kariéry vyskytne výjimečně nebo vůbec. Zasahuje i do oborů, s nimiž nemáme zkušenosti,“ podotkl Sachr.

S ohledem na to se opíral především o názory expertů státních orgánů, znalců, výzkumných ústavů a vysokoškolských vědeckých pracovišť.

Spis narostl na sedm tisíc stran

Spis během projednávání kauzy narostl ze čtyř tisíc na sedm tisíc stran. Zástupce obžalované firmy Energoaqua Vladimír Kurka i její jednatel Oldřich Havelka od počátku vinu odmítají.

Své argumenty přednesou v závěrečných řečech ve čtvrtek. Jejich právní zástupce Jiří Obluk dnes konstatoval, že celé vyšetřování směřovalo k tomu dohledat či vymyslet důvody pro to, aby policie mohla označit viníka. „A to za situace, kdy neexistuje jediný důkaz,“ řekl Obluk.

„Oba obžalovaní jsou nevinní. Nebyl a ani nemůže být předložen jediný přímý důkaz o jejich vině, protože neexistuje a policie nepředložila ani nepřímé důkazy, které by bez pochybností prokázaly vinu obžalovaných,“ doplnil Obluk, který navrhl zprošťující verdikt.

Žalobce však považuje zavinění za nezpochybnitelné, Energoaqua je podle něj na daném břehu řeky jediným zdrojem kyanidů.

Fakt, že ryby začaly hynout až několik kilometrů od výpusti, vysvětlil tím, že kyanidy neunikly najednou, ale vytékaly do řeky postupně. Díky tomu měly ryby zpočátku možnost uniknout do nezasažené vody, teprve v místě, kde toxiny zasáhly většinu šířky Bečvy, se havárie projevila i úhynem ryb a dalších vodních živočichů.

„Roli hraje i to, že v té době byl mimořádně nízký průtok. Kdyby byl větší, toxiny by se ve vodě naředily a k havárii by nedošlo,“ upozornil.

Sachr shrnul průběh vyšetřování od počátku havárie, které vzbudilo značnou kritiku kvůli pomalé a chaotické reakci úřadů. To značně ztížilo vyšetřování a v současnosti čelí tři zaměstnanci státních institucí obžalobě z nedbalostních trestných činů.

Sachr připomněl i tlak, jemuž čelila během vyšetřování společnost Deza, která působí přímo na břehu řeky, nedaleko místa vzniku havárie. „Spojení havárie s Dezou bude žít svým životem bez ohledu na to, jak tato kauza skončí. Na začátku to byla jedna z verzí vyšetřování, byla ale vyloučena jako zcela nereálná,“ prohlásil Sachr.

Obluk shrnul dva roky trvající vyšetřování jako bezvýsledné. „Jediné, co víme s jistotou je, že k havárii došlo a jaké byly její důsledky. Nic víc nevíme.“

Soudkyně Ludmila Gerlová naplánovala vynesení rozsudku na pondělí 23. října.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/otrava-reka-becva-soud-zalobce-zaverecny-navrh-pokuta-podminka.A231018_105138_zlin-zpravy_pp

e-mail: info@zazivoubecvu.cz
Tvorba www stránek FOOE s.r.o.