Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě je bezzubý i v případě ekologické katastrofy takového rozsahu, jako byla otrava Bečvy v roce 2020. Je nutné ho změnit, aby se nic podobného nemohlo opakovat.
V polovině července 2023 zamítla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) žádost o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, kterou podala organizace Arnika a další v souvislosti s otravou řeky Bečvy v roce 2020.
Jde o první případ, kdy byl zmiňovaný zákon použit. Odůvodnění zamítnutí žádosti vyvolává otázky, jak kvalitně je vlastně zákon napsán a jak ke katastrofě přistupovaly kontrolní orgány hned po jejím vzniku, když měly zajistit potřebné důkazy. Odůvodnění podle názoru Arniky tuto bezprecedentní ekologickou katastrofu bagatelizuje.
Za účelem rozhodnutí o naší žádosti si inspekce v rámci správního řízení vyžádala znalecký posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a odborná vyjádření Povodí Moravy, s.p. a Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka. Do posudků jsme měli možnost nahlédnout už dříve. Kritizovali jsme je a žádali Českou inspekci životního prostředí o zásadní kroky k tomu, aby náklady za odstranění rozsáhlých škod nesl skutečný pachatel, a nikoliv Český rybářský svaz nebo stát.
To se však nestalo a podle České inspekce životního prostředí z obdržených dokumentů dokonce ani nevyplynulo, že by v důsledku uvedené havárie byly naplněny zákonné znaky vzniku ekologické újmy.
Způsob argumentace v posudcích lze ukázat například na jednom z klíčových bodů posudku od Agentury ochrany přírody a krajiny. Ta tvrdí, že není schopna s jistotou prokázat zhoršení stavu stanovišť některých zvláště chráněných druhů vlivem havárie, a odůvodňuje to absencí pravidelného monitoringu u většiny sledovaných druhů. Z těchto neúplných a nekvalitních údajů ale poté Agentura překvapivě dochází k závěru, že havárie neměla na výskyt druhů vliv a že jejich stanoviště nebyla negativně ovlivněna. Tím ovšem silně zpochybňuje kvalitu posudku a jeho objektivitu.
Důvěryhodnost posudku podkopává také nedostatek výsledků analýz uhynulých ryb, které by mohly odhalit způsob a koncentrace látky, jež ryby otrávila. Bez této klíčové znalosti je totiž těžké odhadnout skutečné důsledky havárie pro životní prostředí.
Domníváme se, že havárie zasáhla i jiné složky životního prostředí. Na biotop řeky jsou totiž navázáni další živočichové, například vodní ptáci a obojživelníci, což však v posudku není dostatečně zohledněno. Také chybí možné posouzení vlivu havárie na kvalitu podzemních vod.
Dalším nedostatkem v hodnocení havárie je zvolený čas posouzení. Listopad není pro zkoumání stavu řeky vhodný termín, protože zjišťování přítomnosti druhů či jejich četnosti může být ovlivněno chováním ryb před zimou. Vyhodnocení proto mělo být provedeno v reprezentativním období nebo během celého roku.
Také z dalšího posudku, tentokrát od Povodí Moravy, které se zabývalo posouzením vlivu havárie na tok Bečvy a na chemický a ekologický stav dotčených vodních útvarů povrchových vod, vyplývá, že hodnocení bylo provedeno pouze na základě pravidelného monitoringu, který není schopen zachytit nárazový výkyv rizikových látek a jejich možný dopad.
A to, že pravidelný monitoring nezachytil ani katastrofu takového rozsahu, jednoznačně ukazuje, že je potřeba provádět denní měření, zejména v místech s chemickými a průmyslovými provozy, které mohou ohrozit kvalitu vod.
Z rozhodnutí České inspekce životního prostředí, a především z jeho odůvodnění, máme velmi špatný pocit. Orgány odpovědné za posuzování havárie by měly vylepšit své postupy a poskytnout veřejnosti relevantní a objektivní informace o dopadu této zásadní události na životní prostředí.
Současné posudky a vyjádření nejsou dostatečně komplexní a objektivní. Zdá se, že nedostatečně zohledňují klíčové aspekty, jako jsou identifikace látky, která způsobila havárii, či analýza dopadů na životní prostředí a stanoviště chráněných druhů. Neberou v potaz ani potřebu pravidelného monitoringu ve vhodném čase.
Zároveň se zdá, že ve vyjádřeních a posudcích se pracuje s definicí pojmu ekologická újma velmi volně. Vyjádření či posudky by se měly zaměřit na zkoumání ekologické újmy striktně v souladu s tím, jak je tento termín definován zákonem.
Arnika spolu s dalšími se proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí odvolá a bude také intenzivně komunikovat s Ministerstvem životního prostředí, které připravuje novelu zákona o ekologické újmě. Pojem ekologická újma je totiž nezbytné lépe definovat a také je třeba ostranit všechny překážky, které brání tomu, aby byl zákon účinně aplikovatelný v praxi.
Vsetínský okresní soud, který projednává případ otravy řeky Bečvy, po třech jednacích dnech ukončil výslech znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery. Za viníka havárie ze září 2020 znalec označil společnost Energoaqua, která je v případu obžalovaná. Obhajoba s tím nesouhlasí, Klicperův posudek je podle ní plný nepravd.
Spolu s firmou Energoaqua je v kauze obžalovaný její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.
Znalec Klicpera tvrdí, že Energoaqua nesprávně provozovala vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Za příčiny otravy označil zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu podniku, které měly případný únik nebezpečných látek zastavit.
K havárii podle něj přispěl i nízký průtok vody v Bečvě. "Setrvávám na všech závěrech ze znaleckého posudku, které jsem napsal," řekl dnes u soudu Klicpera.
Advokát Jiří Obluk, který zastupuje jak firmu Energoaqua, tak i Havelku, dnes posudek znalce Klicpery znovu kritizoval. "Pan znalec vypráví tady story (příběh), kterou si z větší části vymyslel. Některé věci jsou naprosto prokazatelné nepravdy, které budeme písemně vyvracet, už jsem to napsal soudu, v třítýdenní lhůtě poté, co dostanu protokol z tohoto dnešního jeho výslechu. A ty nepravdy jsou jasně prokazatelné, to dokážeme naprosto snadno. Problém pochopitelně bude v tom, že k tomu našemu vyjádření se už pan znalec nebude moci vyjádřit," řekl ve středu obhájce.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje právě i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem.
Zástupci firmy to odmítají. Uvádějí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění, a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Podle Klicpery to však možné je. Blíže místu úhynu prvních ryb má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza. Že by otravu mohla zavinit ona, znalec odmítl.
U soudu Klicpera obšírně odpovídal na desítky otázek od Havelky, Obluka i zástupce rybářů Stanislava Pernického. Týkaly se například příčin otravy řeky nebo provozu čistírny odpadních vod Energoaquy, kterou Klicpera podle vlastních slov navštívil několikrát. "Byl jsem tam vždycky za spoluúčasti policie, když se šetřilo na místě. Byl jsem tam možná třikrát, možná pětkrát, to si přesně nepamatuju," řekl Klicpera. Jeho výslech dnes začal v 08:00, skončil po 19:30. Před soudem znalec vypovídal také 19. a 20. července.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest. Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Hlavní líčení ve sledovaném případu by mělo pokračovat 23. srpna, na kdy soud předvolal další znalce.
Posudek znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery k otravě řeky Bečvy ze září 2020, který jako viníka označil obžalovanou společnost Energoaqua, je podle obhajoby plný nepravd a spekulací. K tvrzením znalce se bude obhajoba postupně vyjadřovat, a to i písemně, řekl ve čtvrtek advokát Jiří Obluk. Zastupuje jak firmu Energoaqua, tak i jejího ředitele Oldřicha Havelku, který je též obžalovaný.
Vinu u vsetínského okresního soudu, který kauzu projednává, Havelka opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby Energoaqua řeku otrávila jedovatými kyanidy a šestimocným chromem.
„Budeme brát větu po větě pana znalce a k té větě, která je nepravdivá, napíšeme, jaká je skutečná pravda. Pan znalec fabuluje, vyloženě fabuluje o věcech, které si neověřil, které nezná. Vypráví pohádky,“ řekl advokát společnosti Energoaqua.
„Soudní znalec se ani zdaleka, natožpak zblízka, neseznámil s technologiemi, které zřejmě posuzoval jen z dat získaných z nějakých spisů,“ uvedl Havelka.
U soudu Klicpera vypovídal ve středu i ve čtvrtek. Energoaqua podle něj nesprávně provozovala vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Za příčiny otravy označil zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu podniku, které měly případný únik nebezpečných látek zastavit.
„To bylo naprosto zásadní, nebylo to s nikým konzultováno,“ řekl Klicpera.
Obhajoba takový výklad odmítla. Laguny podle Obluka nebyly nikdy součástí čisticího procesu. Jako záchranný systém podle něj fungoval takzvaný třetí stupeň neutralizační linky.
„Kdyby se zjistilo, že na výtoku z dosazovací nádrže je překročený limit kyanidu, tak velínář otočí kohoutem a v tom okamžiku to teče do třetího stupně neutralizační linky,“ uvedl Obluk.
Laguny Energoaqua podle Havelky využívala ke shromažďování surové vody. Obžaloba uvádí, že firma laguny odpojila v polovině roku 2018, několik týdnů po havárii jednu opět zapojila.
Zatímco Klicpera tvrdí, že Energoaqua nakládala s kyanidy bez povolení, firma to odmítá. Odpadní vody nebyly podle znalce v podniku řádně kontrolovány už na vstupu. Za primární zdroj otravy označil vodu, která tekla přes čerpací stanici.
Vody s obsahem kyanidů podle něj pocházely z galvanizační lázně, načež se dostaly do čistírny odpadních vod. Uvedl také, že řeku otrávilo 37,5 kilogramu kyanidů.
„Množství kyanidů zcela určitě v těch provozech bylo. Kyanidy mohly projít v čistírně naprosto bez vědomí obsluhy,“ řekl Klicpera.
Také toto tvrzení obhajoba rozporuje. Vychází přitom i z posudku znalců z Jihočeské univerzity, kteří se zabývali také koncentracemi kyanidů v Bečvě po havárii. Reaktor v čistírně firmy Energoaqua má podle Obluka objem 200 metrů krychlových vody.
„Je prakticky vyloučeno, aby někdo vypustil celý reaktor do Bečvy. A i kdyby to udělal a bylo v tom 40 miligramů (kyanidů) na litr, tak je v tom osm kilo (kyanidů). Ne 37,5 kilogramu, jak tvrdí pan znalec,“ řekl Obluk.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje právě i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem.
Zástupci firmy to odmítají. Uvádějí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění, a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua.
Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza.
Soud ve čtvrtek opět přehrál videozáznam z pokusu, který Klicpera spolu s policií u řeky udělal dva měsíce po havárii. Do vody u výusti společnosti Energoaqua nalil barvivo a sledoval, kdy se smíchá s vodou v řece.
I přesto znalec tvrdí, že takzvaná mísicí zóna, kde se znečištění při otravě dostalo do celé šířky řeky, je mnohem níže po proudu. Za směrodatné považuje záběry z dronu, které se při pokusu také dělaly.
„Mísicí zóna pro případ havárie je tak, jak je označeno v posudku, jak mnou, tak Výzkumným ústavem vodohospodářským, 3,5 kilometru od vrchu,“ řekl Klicpera. Při pokusu byl průtok v řece ve srovnání s obdobím havárie zhruba dvojnásobný. Při vyššímu průtoku se podle znalce mísicí zóna posunuje proti proudu. Sucho k otravě podle znalce též přispělo.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest.
Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Hlavní líčení by mělo pokračovat 16. srpna.
Foto ve článku Ředitel firmy Energoaqua Oldřich Havelka | Foto: Dalibor Glück | Zdroj: ČTK
U soudu kvůli otravě řeky Bečvy vypovídal 19. července 2023 soudní znalec z oboru vodního hospodářství Jiří Klicpera. Ten určil jako viníka společnost Energoaqua.
Soudní jednání, týkající se otravy řeky Bečvy 20. září 2020, při kterém uhynuly tuny ryb, pokračuje výslechem dalších svědků. 19. července jím byl soudní znalec z oboru vodního hospodářství Jiří Klicpera. "Havárii způsobila prokazatelně společnost Energoaqua nesprávným provozem celku vodního hospodářství, a to především chemické čistírny odpadních vod," řekl Klicpera, který jeden ze stěžejních posudků ve sledovaném případu otravy Bečvy vypracovával pro policii.
Spolu s firmou Energoaqua je v kauze obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu u vsetínského okresního soudu, který případ od ledna projednává, opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka.
Soudní líčení sledují i reportéři Českého rozhlasu Zlín a poznatky z výslechu znalce nabízíme v krátkém souhrnu.
Vsetín - Voda z řeky Bečvy nepředstavovala po její otravě ze září 2020 nebezpečí pro lidské zdraví. U vsetínského okresního soudu, který případ projednává, to dnes řekl znalec z oboru zdravotnictví a toxikologie Zdeněk Dvořák. Při vypracování posudku vycházel z rozborů vzorků vody, které různé orgány z několika úseků řeky po havárii odebraly. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom, které do ní unikly z firmy Energoaqua. V kauze je obžalovaná jak společnost, tak i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka.
Zadavatelem posudku, kterým se dnes soud zabýval, byla policie. Znalec měl zhodnotit potenciální zdravotní rizika pro rybáře a obyvatele při styku s kontaminovanou vodou. "Jednou větou to riziko nepředstavovalo žádné," řekl Dvořák, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Případné účinky vody znečištěné kyanidy na zdraví člověka zkoumal v případě jejího požití, kontaktu s kůží i inhalace. Vdechnutí by však podle něj přicházelo v úvahu pouze v případě, kdy by v řece byly spolu s kyanidy i kyseliny, které by do ovzduší uvolnily jedovatý kyanovodík, čemuž nic nenasvědčuje.
Znalec upozornil, že předmětem jeho posudku není zkoumání účinků kyanidu na konkrétního člověka v konkrétním místě a konkrétním čase. "Posudek byl vypracovávaný prakticky v hypotetické rovině, jaké by kontaminace mohla představovat ohrožení pro zdraví obyvatelstva. Měl jsem docela solidní podklady, co se týče měření, že se fakt měřila koncentrace na mnoha místech, mnoha orgány. Takže jsou to validní data. Tady je samozřejmě otázkou, s jakým zpožděním od té kontaminace," uvedl Dvořák. Vzorků vody z Bečvy ze dne otravy a míst poblíž původu kontaminace je totiž málo.
Někteří rybáři, kteří po havárii sbírali mrtvé ryby, uvedli, že je po ponoření do vody pálily ruce. Stěžovali si i na vysychání kůže nebo podráždění sliznic. Podle Dvořáka jde o příznaky, které neodpovídají otravě kyanidy. "Musel by to být zrychlený dech, zmodralé rty, poruchy vědomí, hybnosti a tak dále. To, co popisovali, by možná spíš připomínalo chlór," řekl soudní znalec. Několik rybářů, kteří u soudu dříve vypovídali, skutečně uvedlo, že zápach chlóru byl z vody cítit.
Soud dnes dále plánoval vyslechnout znalce z oblasti ochrany přírody, který se však ze zdravotních důvodů omluvil. Hlavní líčení by mělo pokračovat ve středu 19. července a ve čtvrtek 20. července, na kdy soud předvolal znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicperu, který pro policii ve sledovaném případu otravy Bečvy vypracovával jeden ze stěžejních posudků.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest. Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítají. Tvrdí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři.
Vsetín - Kontaminované vody unikaly do řeky Bečvy při její otravě postupně několik hodin, tvrdí znalecký posudek Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Dnes se jím zabýval vsetínský okresní soud, který havárii z 20. září 2020 projednává. Podle posudku byla u uhynulých ryb prokázána otrava kyanidy. Za původce otravy označil posudek odpadní vody s jejich obsahem ze společnosti Energoaqua, která je spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou v kauze obžalovaná. Zmocněnec firmy Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli.
"Jeden ze závěrů našeho posudku je, že úhyn způsobily kyanidy. A když jsme vyloučili zdroj jeden, který je trochu blíže, tak jediný zdroj, který připadá do úvahy, je Energoaqua," řekl akademický pracovník univerzity Roman Grabic. Kyanidy podle posudku nepocházely z odpadních vod valašskomeziříčské chemičky Deza, která má ve srovnání s firmou Energoaqua výpust do řeky blíže místu nálezu prvních uhynulých ryb. Únik chemikálií z reaktoru takzvané kaustifikační jednotky v Deze v den otravy Bečvy, na který v minulosti upozornil Deník Referendum, se podle posudku na znečištění řeky nepodílel.
Spolu s Grabicem se k posudku vyjadřují i jeho dva kolegové z fakulty, znalkyně Zdeňka Svobodová a Josef Velíšek, který stejně jako Grabic složil dnes u soudu slib znalce. Soud promítl videozáznamy, na nichž jsou umírající ryby v Bečvě zachyceny. "Chování ryb odpovídá otravě kyanidy," řekla Svobodová.
Podle pracovníků univerzity mohly ryby začít hynout i několik kilometrů od zdroje znečištění. Roli podle Grabice hraje doba působení kyanidu a jeho koncentrace ve vodě. "V okamžiku, kdy ryba má možnost uhnout mimo, do čisté vody, tak ona uteče, protože na ty kyanidy reaguje," řekl Grabic. "Regenerační schopnost ryb při otravě kyanidy je obrovská," doplnila Svobodová.
Uvedla, že dva dny po otravě zkoumala uhynulé ryby z řeky. Třešňově zabarvené žábra, která jsou pro otravu kyanidem typická, u nich neshledala. "Nemohla tam být. Byly na nich patrné už postmortální změny," řekla. Tvrdila, že červenou barvu žaber viděla na některých fotografiích uhynulých ryb, které jsou založené ve spisu. Několik rybářů však u soudu dříve dosvědčilo, že mrtvé ryby z Bečvy bezprostředně po otravě sytě červená žábra neměly. Znalci při vypracování posudku využili i dokumenty založené ve spisu, dělali laboratorní testy se živými rybami, pracovali též sezískanými vzorky vody z Bečvy odebranými po havárii. Jejich počet byl ale omezený. "Zejména z toho 20.9. byly jako noty na buben," řekl k počtu vzorků Grabic.
Obžalovaný ředitel společnosti Energoaqua se závěry dnes projednávaného posudku nesouhlasí. "Posudek má dle mně dostupných informací, dle mého vzdělání a porady s kolegy, kteří jsou erudovaní v této oblasti, spoustu zavádějících nepřesností," řekl dnes ČTK a České televizi Havelka.
Jeho obhájce Jiří Obluk navrhoval, aby posudek nebyl čten a jako důkaz použit. "Je podepsán pěti osobami a žádná není z Fakulty rybářství (a ochrany vod Jihočeské univerzity). Je tam jenom razítko univerzity, že vzala posudek na vědomí. Těchto pět osob nebylo ustanoveno jako znalec. Jediným znalcem je paní profesorka Svobodová. Nejedná se tedy o znalecký posudek," řekl Obluk. Soudkyně Ludmila Gerlová však posudek jako důkaz připustila.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest. Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítají. Tvrdí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří rybáři a vědci.
Hlavní líčení v případu bude pokračovat 12. července. Vypovídat by měli další znalci.
Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/kontaminovane-vody-unikaly-do-becvy-nekolik-hodin-tvrdi-posudek/2380998
Obrázek zdroj: Ilustrační foto - Do řeky Bečvy ve Valašském Meziříčí-Juřince 24. listopadu 2020 znovu unikla neznámá látka. Na hladině řeky se podobně jako 27. října vytvořila pěna, testy tehdy ve vodě odhalily zvýšené množství niklu. Odborníci na místě odebrali vzorky. V září Bečvu pod Valašským Meziříčím otrávil kyanid. ČTK/Glück Dalibor
Jaké poučení si vzaly úřady z ekologické havárie na řece Bečvě? Dozví se veřejnost, co se skutečně stalo? Proč více než dva roky od události neznáme skutečného viníka? A jak se mění pod novým vedením Česká inspekce životního prostředí? Vladimír Kroc se ptal Petra Bejčka, ředitele České inspekce životního prostředí.
„Od havárie na Bečvě leží na České inspekci životního prostředí stín, a je třeba této klíčové instituci dohlížející nad dodržováním zákonů v oblasti životního prostředí vrátit dobré jméno.“ To řekl vicepremiér Marian Jurečka, když vás uváděl do funkce. Jak toho budete chtít dosáhnout?
Především je pověst úřadu z pohledu veřejnosti velmi pošramocená. Je pravda, že když se řekne inspekce, rovná se to v očích veřejnosti Bečvě. Toto bych chtěl změnit a napravit a veřejnost poučit o tom, že inspekce se nezabývá jen touto oblastí a odvádí spousty dobré práce. Potom je práce směrem dovnitř, kdy byl úřad v posledních osmi měsících bez vedení, jelikož odchozí pan ředitel končil v prosinci, já jsem nastupoval 1. března.
Ale v době, kdy už věděl, že bude odcházet, tak z mého pohledu už moc manažerské práce neodváděl. Mým úkolem je pokusit se inspekci spravit i směrem dovnitř a zejména motivovat lidi, kteří jsou současně demotivováni celou situací, aby pro úřad zase rádi pracovali.
Více než 1000 dnů od havárie na řece Bečvě není znám viník. Čím si to vysvětlujete?
Jde o to, že když havárie vznikla, byla tam spousta nešťastných věcí. To znamená, stalo se to o víkendu, stalo se to na hranici dvou krajů a havárie takového rozsahu v daném regionu ještě nikdy nebyla. Jednotlivé zasahující složky, nejen tedy inspekce, ale i vodoprávní úřad, Hasičský záchranný sbor, Povodí i policie, v podstatě všichni, kdo tam byli, tak nějakým způsobem nebyli z mého pohledu dostatečně koordinováni. Což tedy vyplývalo z toho, že nebyli na takovou situaci zvyklí.
Zasahující složky nebyly na takový rozsah havárie zvyklé.
V tom vidím největší problém. U havárií na vodách je naprosto klíčové okamžitě sesbírat důkazy, odebrat vzorky a toto podle mě neproběhlo příliš správně. To už teď s velkým časovým odstupem velice těžko někdo napraví.
Dozvíme se tedy někdy, co se přesně stalo?
Teď máme probíhající soud, jehož činnost nemůžu nějakým způsobem komentovat, takže si musíme počkat. Nicméně zdá se, že je to ještě běh na dlouhou trať.
Váš předchůdce Erik Geuss a také bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec za hnutí ANO nějaké výraznější chyby inspekce odmítali přiznat. Vy chyby už přiznáváte. Jaké byly?
Já určité chyby za inspekci přiznám. Já jsem u toho tehdy nebyl. To znamená, že se velice těžko taková věc zpětně hodnotí, protože nevidím veškerý kontext. Nicméně za chybu považuji to, že vyjel pouze olomoucký inspektorát, ale havárie byla na území dvou krajů. Brněnský inspektorát to bohužel nevěděl, což tedy mohlo mít za následek nějaké oslabení konečné reakce.
Jak vidíte návrh tzv. lex Bečva, tedy novelu vodního zákona? Je dobře, že zvyšuje pokutu za způsobení havárie až na 50 milionů?
Tím se dostávám k té druhé věci. Má dojít k jasnému rozdělení kompetencí, kdy zásah, první likvidační a záchranné práce vedou hasiči a v rámci těchto prací se i odebírají vzorky. Dejme tomu, že inspektor řekne hasičům, ať mu odeberou vzorky a kde je mají odebrat, oni to udělají. Ještě před schválením této novely s hasiči komunikujeme, že takto budeme fungovat v terénu už nyní.
Lex Bečva má přinést jasné rozdělení kompetencí.
Vyšší pokuty jsou také v pořádku. Zároveň je tam zavedeno i kontinuální měření u některých provozovatelů, které nakládají s nebezpečnými látkami. Takže kontinuálně by mělo být měřeno, co je vypouštěno, a to také potom zajistí případné šetření další havárií.
Řekl jste, že nově se má zřídit registr výpustí do řek, tedy pasportizace. To je ale dlouhodobý projekt, má trvat až 10 let.
Už teď se domlouváme i s Výzkumným ústavem, že bychom si předtím udělali nějakou úplně základní pasportizaci, kdy vlastně vodoprávní úřady mají povinnost zveřejňovat povolení nakládání s vodami, kde jsou výpustě a jsou lokalizované. Zjednodušenou evidenci bychom si udělali už dříve.
Řekl jste, že taková havárie v regionu předtím nebyla, lidé na ni nebyli připraveni. Teď už jsou, nebo kdy budou?
Jak už jsem říkal, havárie všechny natolik zaktivizoval a že si myslím, že už teď kdyby se něco takového stalo, a nechci to v žádném případě přivolávat, tak by všichni reagovali jinak. Inspekce pod mým vedením určitě, tím jsem si stoprocentně jistý. Ostatní složky si také dávají pozor a je to vidět i u jiných havárií. Teď například v Jihomoravském kraji ve Ždánicích, kde probíhal požár galvanovny. Mohu říci, že jsem s postupem brněnského inspektorátu naprosto spokojen, musím takto kolegy na dálku pochválit.
Kolik havárií ročně řeší inspekce životního prostředí? A co se za uplynulé čtyři měsíce podařilo Petru Bejčkovi ve funkci prosadit? Poslechněte si celý rozhovor.
V pátek 16. června se na břehu řeky Bečvy konala tisková konference KDU-ČSL za účasti ministrů Hladíka a Jurečky, senátorky Seitlové a ředitele ČIŽP Bejčka. Ministři představovali plány do budoucna, o vyšetřování havárie mluvit nechtěli.
K břehu řeky Bečvy, na místo odlehlé tak, že bylo v pozvánce vyznačené GPS souřadnicemi, svolala KDU-ČSL na pátek 16. června na devátou hodinu ráno tiskovou konferenci. Místo nebylo zvoleno náhodně, představitelé KDU-ČSL přijeli představit své plány, jimiž chtějí reagovat na katastrofu, která postihla řeku Bečvu v září 2020. Únik toxické látky, dle nepřesvědčivé oficiální verze jí měl být kyanid, způsobil úhyn zhruba osmdesáti tisíc ryb na čtyřiceti kilometrech toku.
Přestože u okresního soudu ve Vsetíně probíhá od ledna „zastírací soud“ s křivě obviněnou společností Energoaqua, jejíž případná vina je „fyzikálně nemožná“, politici KDU-ČSL k Bečvě nepřišli představit kroky, kterými by chtěli dosáhnout řádného vyšetření jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky. Jejich úmyslem bylo mluvit výhradně o opatřeních do budoucna. A také před novináři, jichž se tu shromáždil solidní počet, vytvořit dojem, že se havárií na Bečvě v rámci svých možností soustředěně zabývají.
Na tiskové konferenci postupně vystoupili ministr životního prostředí Petr Hladík, předseda KDU-ČSL a jeho resortní předchůdce Marian Jurečka, senátorka Jitka Seitlová a ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček, který letos na jaře ve funkci nahradil Erika Geusse, zdiskreditovaného mimo jiné právě fatálními pochybeními inspekce při šetření otravy řeky Bečvy. Ani o něm se ale nemluvilo. Celou tiskovou konferenci se nesla až úzkostlivá snaha mluvit výhradně o tom, co bude, a vyhnout se velikým obloukem otázce, co bylo: kdo ve skutečnosti havárii v roce 2020 způsobil.
Ministr Hladík tak představil čtyři plány, jejichž cílem má být dát státní správě „dostatek nástrojů“ pro podobné případy v budoucnu: slíbil dvě novely zákonů (vodního zákona a zákona o ekologické újmě), připomněl snížení limitů pro vypouštění kyanidů a slíbil zavedení přísnější povinnosti potenciálních znečišťovatelů vypracovat analýzu rizik. Ohlásil také zvýšení pokut, které má novela vodního zákona přinést.
Vedle toho ministr Hladík, který byl zdaleka nejkonkrétnější ze všech řečníků, slíbil, že bude pokračovat průběžné monitorování kvality vody v Bečvě, protože „se to jako preventivní opatření osvědčilo“. Uvedl, že za rok trvání experimentu „nebyla ani jednou zhoršena kvalita vody v toku“ a vyslovil naději, že se na financování bude do budoucna podílet i kraj a obce.
Vůbec nejpodstatnější informaci přinesl ale až v závěru svého vystoupení. Ve zjevné reakci na nedávné zjištění Deníku Referendum, že vedoucí olomouckého pracoviště odboru státní správy ministerstva životního prostředí Radek Pallós zrušil chemičce Deza z holdingu Agrofert tehdejšího premiéra Andreje Babiše pokutu za havárii na kaustifikační jednotce předcházející otravě řeky, ohlásil, že zredukuje počet oblastních ředitelství z devíti na pět, což mu umožní všechny posty ředitelů obsadit znovu. Podle informací Deníku Referendum Radek Pallós mezi nimi už nebude.
Marian Jurečka se vyznal z osobního vztahu k Bečvě, u níž sám bydlí, řekl, že byl v minulém období místopředsedou vyšetřovací komise, kde měl možnost „slyšet svědectví velkého množství aktérů“, což ho přivedlo k závěru, že kromě individuálních pochybení byly „evidentní i rezervy v nastavení systému“. Své vystoupení zakončil slovy: „Jsem rád, že po roce a půl máme jasné představy o potřebných změnách.“
V podobném duchu se nesla i vystoupení senátorky Jitky Seitlové a ředitele inspekce Petra Bejčka. Senátorka řekla, že v zákoně o vodách minulá vláda chtěla provést jen kosmetické úpravy, nyní se podle ní jedná o zásadní změny. Nový ředitel ČIŽP se držel připraveného scénáře od první věty, která zněla: „Prioritou je, aby se situace neopakovala.“
To by ale prioritou být nemělo, nevíme-li dodnes, kdo havárii v roce 2020 způsobil. Že dodnes neznáme viníka otravy řeky Bečvy, není totiž způsobeno stávajícími zákony, nýbrž faktem, že instituce nebyly po havárii vedeny snahou je dodržovat, neboť jejich primárním zájmem bylo za každou cenu odklonit podezření od společnosti Deza.
Nebylo také věcí špatného zákona, že pracovníci inspekce přijeli na místo o den později, bez potřebných informací, neodebrali v řece vzorky, a ty, které jim na místě předali rybáři, znehodnotili. Bez okolků pak také přejali tvrzení Dezy, že u své výpusti pozorovala živé ryby, kterou pak opakovali představitelé institucí a po nich i média.
Když tedy po úvodních prezentacích přišel prostor pro dotazy novinářů, přihlásil jsem se jako reportér Deníku Referendum, abych narušil připravený scénář a položil přesně tu otázku, které se oba ministři KDU-ČSL evidentně chtěli vyhnout. Přepis otázky Deníku Referendum a odpovědi Mariana Jurečky následuje:
„Dobrý den, jsem Jakub Patočka z Deníku Referendum. Myslím, že naši práci v souvislostí s Bečvou nemusím zvláště představovat. Musím říct, že mě fascinuje, jak tady obcházíte toho ‚slona v obýváku‘, jak mluvíte o tom, co se bude dít, a co pěkného vykonáte, aby se neopakovala havárie, ale nemluvíte o tom, co se udělá pro to, aby se zjistil skutečný viník havárie, protože toho dodnes neznáme.
Pravidelně jezdím kousek odsud k okresnímu soudu do Vsetína, kde probíhá jeden z nejtrapnějších soudů v dějinách svobodné české justice. Před soudem tam stojí společnost Energoaqua, o které všichni zasvěcení vědí, že je zcela vyloučeno, aby mohla být skutečným pachatelem nehody. Myslím, že to víte i vy, protože jste byli ve vyšetřovací sněmovní komisi, jejíž zpráva řadu klíčových zjištění, jež to dokládají, obsahuje.
Před touto tiskovou konferencí jsem se podíval na to, jak dlouhý čas uplynul od havárie na Bečvě, a s úžasem jsem zjistil, že dnes je to přesně tisíc dnů. Zjistil jsem to tak, že jsem srovnával. 453 dní z té doby byl ministrem Richard Brabec a dalších 547 dní řídí ministerstvo životního prostředí KDU-ČSL. Takže se vás chci zeptat, co jste za tu dobu udělali pro to, aby se skutečný viník odhalil a co pro to ještě hodláte udělat.“
Odpověděl Marian Jurečka: „S dovolením budu reagovat, protože z nás všech, co tu stojíme, jsem členem sněmovní vyšetřovací komise byl pouze já. Pokud jde o probíhající vyšetřovací proces, přečtete-li si zprávu vyšetřovací komise — a vy jste ji četl —, je v ní řečeno velmi mnoho. Četl jsem i celý spis, který měl v tu dobu více než tisíc stran. Nemohu tu citovat věci ze spisu, ale mám na to svůj jasný názor.
Ale myslím si, že poměrně jasně v závěrečné zprávě vyšetřovací komise, jsou některé věci popsány. Nevím, jak má KDU-ČSL a naši ministři zhojit problém, který nastal 453 dní předtím, než jsme nastoupili na ministerstvo.
V kritických hodinách nebyly dostatečně zajištěny důkazy, které by zaručily, že by byla daleko větší šance, že je jasně nezpochybnitelně podaří určit viník. Během prvních hodin a dnů se staly věci, které zabránily v tom věc řádně vyšetřit. Děláme kroky, aby se to neopakovalo. Ale neumím vrátit čas a zařídit, aby ti, kteří tehdy měli konat, konali znovu správně a rychleji, aby byly důkazy dostatečně zajištěné.
Nemohu jít do podrobností, jež zazněly i nad rámec veřejných informací, to je teď předmětem soudního líčení, které jako politik nemohu komentovat, to mi nepřísluší. Ale v momentě, kdy už za to nesu politickou odpovědnost jako předseda politické strany, nejen na rezortu Ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, ale i v kooperaci s kolegy z resortu ministerstva vnitra, jsme přijali opatření tak, abychom vyeliminovali možnost, že se to bude opakovat.“
Bezprostředně poté mluvčí MŽP Lucie Ješátková tiskovou konferenci ukončila.
Vzápětí po tiskové konferenci Deník Referendum předsedu KDU-ČSL konfrontoval s předvolebními sliby, že koalice Spolu dohlédne na řádné došetření havárie na Bečvě. Předseda KDU-ČSL v zčásti ostré konfrontaci zaujal jednoznačný postoj, že hledání viníka je nyní věcí soudu a do věci mu nepřísluší zasahovat. Námitku, že šetření bylo od počátku vedeno zjevně tendenčně, jak dobře z parlamentní vyšetřovací komise ví, a že soud tedy pracuje s „cinknutými“ podklady, odbyl s tím, že ani policie, ani státní zastupitelství nespadá do kompetencí KDU-ČSL.
Celý článek a zdroj: https://denikreferendum.cz/clanek/35353-tisic-dnu-mlzeni-o-havarii-na-becve-zavrsila-tiskovkou-na-jejim-brehu-kducsl
Svědek Jiří Los, bývalý pracovník firmy Energoaqua, která je obžalovaná z otravy řeky Bečvy z 20. září 2020, podnik podezírá z možného zavinění havárie. U vsetínského okresního soudu, který kauzu projednává, však uvedl, že v době otravy už ve společnosti nepracoval. Připustil též, že technologii čistírny odpadních vod firmy, odkud podle obžaloby znečištění do řeky uniklo, nezná. V čistírně nikdy nepracoval. Spolu se společností Energoaqua je obžalovaný její ředitel Oldřich Havelka. Vinu odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka.
Od roku 2013 pracoval Los ve firmě Energoaqua jako analytik v chemické laboratoři, později byl technologem vodního hospodářství, zástupcem vedoucího vodního hospodářství i vedoucím vodního hospodářství. Následně požádal o degradaci zpět na technologa, protože nesouhlasil s některými postupy v podniku. Zmínil odpojení dvou lagun, které podle obžaloby slouží jako ochranné opatření před únikem nebezpečných látek. Později dal výpověď. "K odpojení lagun došlo někdy v roce 2018, já jsem skončil v roce 2019. Měl jsem obavy, že odpojení lagun může způsobit havárii na Bečvě, třeba kvůli selhání lidského faktoru," řekl Los.
Uvedl, že z firmy odešel kvůli šikaně a pomluvám ze strany nadřízených. "Po havárii jsem pojal podezření, že by Energoaqua mohla být potenciálním zdrojem znečištění," uvedl Los. Míní, že otrava řeky mohla být chronická, ne akutní. Tvrdí, že nedostatečně vyčištěné vody se kvůli odpojení lagun mohly do řeky dostávat dlouhodobě. K otravě ryb v září 2020 pak podle něj mohlo přispět například sucho a nízký průtok vody v řece.
Havelkův obhájce Jiří Obluk dnes Losova tvrzení odmítl. "Vychází pouze z jeho spekulací a, jak připustil, neznalosti procesu čištění. Zejména jde o to, že laguny už nejsou součástí technologie čištění, která končí v dosazovacích nádržích. Laguny sloužily jen k vyrovnání množství vypouštěné vody, k ničemu jinému. A tedy skutečnost, že laguny byly ’obtokovány’, nemohla v žádném případě způsobit znečištění řeky Bečvy," řekl ČTK Obluk. Případnou kontaminovanou vodu podle něj bylo možné z dosazovacích nádrží přepustit do takzvaného třetího stupně neutralizační linky, nesměřovala by tedy odtamtud do řeky.
Podle obžaloby Energoaqua odpojila laguny v polovině roku 2018. Několik měsíců po havárii jednu opět zapojila. Obžaloba tvrdí, že firma neučinila žádná jiná opatření, která by odpojení lagun nahradila a zabránila případným únikům nedostatečně vyčištěných vod.
V době, kdy v Bečvě začaly hynout ryby, měl ve velíně čistírny odpadních vod službu Jakub Janoušek. Je přesvědčený, že Energoaqua otravu nezapříčinila. "Od nás to stoprocentně nebylo," řekl dnes Janoušek. Neexistuje podle něj možnost, že by byly vody do řeky vypuštěny bez měření jejich kvality v laboratoři. "U nás bylo všechno v pořádku," uvedl Janoušek. Za možného původce havárie u soudu naopak označil valašskomeziříčskou chemičku Deza z holdingu Agrofert. Z reaktoru takzvané kaustifikační jednotky firmy Deza v noci před ekologickou havárií na Bečvě unikla směs chemických látek. Zástupci chemičky popřeli, že by znečištění řeky pocházelo od ní. Výpust odpadních vod z Dezy do Bečvy je blíže místu nálezu prvních leklých ryb než výpust firmy Energoaqua.
U soudu dnes svědčila také bývalá laborantka v čistírně odpadních vod podniku Magda Draplová Beitlová. Obšírně hovořila o laboratorních rozborech vzorků odpadních vod ve firmě. "O havárii jsem se dozvěděla z médií," řekla laborantka. Uvedla, že ji vůbec nenapadlo, že by za otravu mohla Energoaqua. "Já si stojím za tím, že jsem pracovala dobře," doplnila Draplová Beitlová.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest, Havelkovi až pětileté vězení. Firma spravuje tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Právě tímto kanálem se podle státního zástupce Jiřího Sachra do řeky dostaly kyanidy a šestimocný chrom, což mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb.
Otrava zasáhla řeku nejméně na 37 kilometrech mezi Valašským Meziříčím a Přerovem. Zástupci obžalované firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout přibližně 3,5 kilometru od vyústění společnosti Energoaqua, je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona. Za pravdu jim dávají i někteří rybáři a vědci. Hlavní líčení v případu začalo v lednu, od té doby vypovídalo přibližně 50 svědků. Pokračovat by mělo ve středu 21. června, na kdy soud předvolal znalce z Jihočeské univerzity, kteří zkoumali uhynulé ryby.
Nezávadnost vody v řece Bečvě sleduje od začátku června monitorovací stanice Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka u Valašského Meziříčí (VÚV). Podle odborníků z VÚV má stanice zatím na rok nepřetržitě sledovat kvalitu vody v řece a má včas upozornit na případnou ekologickou havárii. Místní rybáři jsou však přesvědčeni, že toto řešení je nedostatečné a zjistí havárii až poté, co se do Bečvy případné jedy dostanou.
Ekologickou havárii, která postihla Bečvu 20. září 2020, podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy. Jedovaté látky tehdy poškodily biotop a podmínky pro všechny organismy vázané na vodu na 40 kilometrech toku od Valašského Meziříčí až po Přerov.
„Obávám se, že před případnou další havárií řeku tato nová stanice neochrání. To by se stalo ve chvíli, kdy bude napojena na kanalizace vně podniků, které s chemickými látkami pracují. Tato stanice je na břehu řeky a zachytí až látky v ní. A to je pozdě,“ řekl Právu Stanislav Pernický, šéf místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.
„Jaký je rozdíl mezi tím, co jsme zjistili my rybáři osudného 20. září 2020, a tím, co nyní zjistí daleko citlivější perloočky v monitorovací stanici?“ ptá se Pernický.
Podle ředitele VÚV TGM Tomáše Urbana jde jen o pilotní projekt nepřetržitého měření kvality vody, který by se do budoucna měl rozšířit na více řek.
„Bečva byla vhodným místem. Navrhli jsme řešení, kterým je kontinuální měření pomocí perlooček. Posun je v tom, že podniky s kanalizací nad touto stanicí už vědí, že mohou být měřeny,“ řekl Právu Urban.
„Chceme, aby systém fungoval tak, že stanice vyšle SMS na vodoprávní úřad, povodí nebo hasičům. Tyto organizace pak mohou jít výš po toku a odebírat ihned vzorky z jednotlivých kanalizačních výustí,“ dodal ředitel výzkumného ústavu.
Pernický poukazuje i na špatné umístění stanice. Ta stojí v polovině 3,5 kilometru dlouhého úseku mezi kanalizací společnosti Energoaqua, obviněné v kauze otravy Bečvy, a místem prvního výskytu mrtvých ryb dál po toku řeky.
„Mám z toho smíšené pocity. Stanice nepostihuje všechny výustě, ze kterých se mohla smrtící látka dostat do řeky. Zejména pak kanalizaci vedenou na dešťovou vodu, u které nikdo neví, kdo všechno je na ni napojený. Směřuje k překladišti chemičky DEZA u nádraží ve Lhotce. Právě pod touto výustí jsme objevili první uhynulé ryby,“ podotkl Pernický.
V případě monitorovací stanice jde o první podobné zařízení v Česku. Jen přístroje přišly výzkumníky na 2,5 milionu korun. Další 1,2 milionu stálo vybudování stanice a ročně vyjde její provoz podle ředitele VÚV Urbana na 300 až 500 tisíc.
„Je to výzkumný projekt na dobu jednoho roku, kdy zjistíme poznatky, které bychom pak použili pro kontinuální měření v celé republice. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať. Po roce bude na státních orgánech či samosprávách, zda budou chtít přístroj využít a kam jej umístí,“ dodal ředitel.
Do přístroje je pomocí čerpadla přiváděna voda z řeky, vtéká do komůrky, kde jsou perloočky. Snímají je kamery a systém vyhodnocuje jejich chování.
Sleduje několik parametrů, ze kterých se vypočítává toxický index. Pokud se situace zhorší, spustí se alarm, dá se signál institucím a začnou se také automaticky odebírat vzorky. Systém také dokáže určit, odkud asi znečištění přišlo a jak je velké.
Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-becvu-hlida-nova-stanice-jen-na-rok-40399807
