Vsetín – Ředitel společnosti Energoaqua Oldřich Havelka dnes u vsetínského okresního soudu popřel, že by on nebo podnik způsobili otravu řeky Bečvy, jak jim klade za vinu obžaloba. Vinu popřel také zmocněnec firmy Vladimír Kurka. Soud sledovanou kauzu začal projednávat dnes ráno. Firmu z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele státní zástupce obžaloval z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Za ně sedmašedesátiletému Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.
Před zahájením hlavního líčení Havelka novinářům řekl, že obžalobu vnímá jako neoprávněnou. "Nesouhlasím v podstatě se všemi body skutkové věty, které jsou popsány. Já nesouhlasím, že jsem to udělal, to je první věc, nemám jak to udělat samozřejmě, i z mé pozice. A zadruhé, že Energoaqua to udělala, s tím nesouhlasím taky," řekl Havelka. "Cítím se naprosto nevinný," řekl následně před soudem, kde nyní pokračuje ve své výpovědi. Vypovídat by měl také Kurka, který uvedl, že společnost Energoaqua se cítí nevinná.
Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Obžaloba, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, dospěla k závěru, že se kyanidy do řeky dostaly právě tímto kanálem. Podle státního zástupce Jiřího Sachra byla čistírna dlouhodobě provozována v rozporu se zákony, byly v ní prováděny neodborné zásahy a vypouštěla nedostatečně vyčištěné odpadní vody. Podle Havelky společnost nenakládala s odpady, jak uvádí obžaloba, ale s odpadními vodami, a to v souladu s rozhodnutím orgánů státní správy.
V září 2020 podle obžaloby firma způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky. Podle Sachra to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb různých druhů, velikosti a stáří. "Úmyslně poškodili vodu, a to na větším území," uvedl k vině Havelky a firmy žalobce.
Zástupci obžalované firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od vyústění firmy Energoaqua a je podle nich tedy prakticky vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona. "Není možné, aby to bylo od nás. Žádná havárie ani provozní událost se neudála v naší společnosti," řekl Havelka. Hypotézu znalce Klicpery považuje za nereálnou. "Jsou zpochybněné jakékoliv chemické a fyzikální zákony," uvedl k ní Havelka.
Také někteří rybáři a vědci míní, že zdroj znečištění musel být blíže k místu nálezu prvních uhynulých ryb. Obhajoba tvrdí, že předložila soudu před několika dny revizní posudek, který vyvrací závěry Klicperova znaleckého posudku. "Jsou i jiné výpusti, ze kterých to mohlo být vypuštěno," řekl Havelka.
Rybáři požadují v kauze náhradu škody bezmála pěti milionů korun. Dalších zhruba 666.000 korun žádá Povodí Moravy, přibližně 750.000 korun ministerstvo zemědělství. Ekologická havárie postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.
Znalec Jiří Klicpera musí zaplatit devět tisíc korun kvůli svým mediálním výrokům v kauze otravy řeky Bečvy. Ministerstvo spravedlnosti mu uložilo pokutu kvůli porušení mlčenlivosti, řekl ČT mluvčí resortu Vladimír Řepka. Klicpera s pokutou nesouhlasí, odvolávat se proti ní ale nebude. Ministerstvo znalci vyčítalo, že v médiích naznačoval, kdo je nebo není viník havárie.
Zdroj: ČT24
Znalec Klicpera s přestupkem nesouhlasí, odvolávat se proti němu ale nebude. „Nenašel jsem už dostatek síly k tomu, abych se ,ministerstvu nespravedlnosti‘ do toho odvolal,“ reagoval na dotaz ČT. „Pokuta nebyla vyměřena na základě spravedlivého hodnocení věci, ale na základě politického tlaku,“ tvrdí.
Klicpera se brání tím, že jen potvrdil, co dříve uvedla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Nesu odpovědnost za to, že jsem potvrdil to, co řekli už někteří jiní přede mnou. Dobře, pokutu zaplatím,“ zopakoval.
Případem se musí znovu zabývat vsetínský soud
Policie v kauze obvinila společnost Energoaqua a jejího ředitele Oldřicha Havelku, státní zástupce je obžaloval letos v březnu. Vsetínský okresní soud případ vrátil k došetření, podle serveru Seznam Zprávy mimo jiné s tím, že neexistuje žádný přímý důkaz, odkud otrávená voda do řeky přitekla. Žalobce proti rozhodnutí podal stížnost, které olomoucký krajský soud minulý týden vyhověl. Okresní soud se tak musí kauzou znovu zabývat.
Ekologická katastrofa postihla Bečvu 20. září 2020 v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, podle ČIŽP ji způsobily kyanidy. Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se do řeky dostaly kanálem z Rožnova pod Radhoštěm, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy. V Rožnově má sídlo obžalovaná společnost Energoaqua, která spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly.
Někteří rybáři a vědci to však považují za nesmysl, neboť první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Únik jedu tak podle nich musel být podstatně blíže k místu nálezu prvních mrtvých ryb. Také zástupci společnosti vylučují, že by byli původcem ekologické havárie.
Havárie na Bečvě rok a půl poté. Státní zástupce obžaloval z ekologické havárie firmu Energoaqua a jejího ředitele. Erik Geuss je nadále ředitelem České inspekce životního prostředí. Richard Brabec už není ministrem životního prostředí. Po celou dobu od havárie ale sliboval nové zákony a změny v povolování vypouštění jedů do řek.
Stále neznáme odpovědi na základní otázky v kauze Bečva: kdo je za otravu zodpovědný, co přesně ji způsobilo a jak k úniku jedovaté látky došlo. Vyšetřování nedávno zkritizoval i soud, podle něhož chybí důkazy a nedostatečné jsou i znalecké posudky, o které se vyšetřovatelé opírají.
Více než rok a půl po ekologické havárii na Bečvě se zdálo, že případ spěje ke konci. Státní zástupce na konci března podal obžalobu a případ se konečně mohl dočkat rozuzlení. Na začátku května ale došlo k poměrně výjimečnému kroku a karta se obrátila.
Okresní soud ve Vsetíně totiž vrátil případ k došetření. Žalobci si to ale nenechali líbit a podali stížnost ke Krajskému soudu v Ostravě.
V současnosti tedy existují jen dvě cesty, kam se může kauza posunout: buď krajský soud stížnosti vyhoví a nařídí hlavní líčení, nebo se vyšetřování vrátí na úplný začátek.
„Ať už tak či onak, rozkrývání té ekologické katastrofy se odsune minimálně o několik měsíců. A za mě je konec opravdu v nedohlednu,“ říká redaktor Seznam Zpráv Tomáš Svoboda, který případ od začátku sleduje.
Změť nepřímých důkazů
Nestandardní chování zúčastněných přitom podle Svobody bylo možné pozorovat i v prvních dnech po katastrofě. Inspektoři se třeba na místo havárie dostali až půl dne po ohlášení incidentu a ještě několik dní po zahájení prošetřování nebylo jasné, kolik výpustí na místě skutečně je.
„Ukázalo se, jak mizerně spolu jednotlivé státní instituce komunikují a že se hodně hazardovalo s bezpečností lidí,“ popisuje.
Zároveň už několik dnů po katastrofě inspekce i tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vyloučil, že by za havárii mohla chemička Deza, která patří do konglomerátu expremiéra Andreje Babiše (ANO). „Nechci posuzovat vinu, či nevinu Dezy. (…) Ale samozřejmě to logicky vzbuzovalo pochybnosti, že se něco zametá pod koberec,“ říká reportér.
Podle Svobody se kvůli tomu veřejnost mohla domnívat, že policie drží v rukou neprůstřelné důkazy proti někomu jinému. Například vůči firmě Energoaqua, jejíhož jednatele státní zástupce obvinil. Usnesení okresního soudu ale ukázalo, že to tak nebylo.
„Plyne z něj několik velmi podstatných nedostatků. Třeba opravdu chybí přímý důkaz toho, že Energoaqua kyanidy do řeky vypustila. (…) Z toho, co vyšetřovatelé zjistili ani nevíme, jaká měla být souslednost té havárie,“ popisuje Svoboda. A dodává, že s nadsázkou se dá i po měsících vyšetřování stále spekulovat o tom, zda k řece nepřijela neznámá osoba a jedy do řeky nevylila.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, v čem jsou podle soudu problematické posudky, o které se policie i státní zastupitelství opírá, nebo co bude s případem Bečva dál. Poslechněte si v audiu v úvodu článku.
Okresní soud ve Vsetíně v pondělí vrátil státnímu zástupci k došetření kauzu předloňské otravy řeky Bečvy. Vyplývá to z údajů v justiční databázi, posun v případu v pondělí potvrdil předseda okresního soudu Pavel Kotrady. Soud podle něj ve vyšetřovaní spatřuje nedostatky, které by se mohly projevit při dokazování.
Soud věc vrátil k došetření státnímu zástupci, který podle Kotradyho následně dá pokyn policii, aby šetření v případu doplnila.
„Kolegyně vrátila věc k došetření, protože tam vidí podstatné problémy v dokazování v tom směru, že by u soudu muselo být prováděno v rozsáhlé míře. A od toho tady není soud, aby zajišťoval většinu důkazů. Od toho je státní zástupce,“ řekl Kotrady.
Koncem letošního března obžaloval státní zástupce Jiří Sachr kvůli otravě Bečvy společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.
Podle dostupných informací jsou obžalovaní z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.
Loni a také letos podali Energoaqua a Havelka návrh na zastavení trestního stíhání. Opírali se v něm o vědeckou expertizu, která podle nich vyvrací dosavadní znalecké zkoumání, na jehož základě byli obviněni.
Podle expertizy nelze kvůli nedostatku odebraných vzorků ani jednoznačně stanovit, která látka způsobila otravu řeky a úhyn ryb.
První ryby podle zástupců společnosti začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění. Podle expertizy, na kterou se odkazují, to znamená, že je prakticky vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla společnost Energoaqua. Dlouhodobě to tvrdí také někteří rybáři.
Ekologická havárie, kterou 20. září 2020 způsobily podle České inspekce životního prostředí kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.
Policie ukončila vyšetřování předloňské otravy řeky Bečvy. Spis předala žalobci, který jej nyní studuje. Ve středu to řekl státní zástupce Jiří Sachr, který případ dozoruje. Policie navrhla obžalovat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu, řekla krajská policejní mluvčí Simona Kyšnerová. Loni v červnu policisté obvinili společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.
Ekologická havárie postihla Bečvu předloni 20. září | Foto: Zdeněk Němec / MAFRA | Zdroj: Profimedia
„Ze strany policie je vyšetřování ukončeno, teď to přechází do fáze, kdy se to předloží státnímu zástupci. Spis dorazil, takže teď jej studuji. Budu nad tím sedět nějakou dobu,“ řekl Sachr.
V příštích týdnech by měl rozhodnout, zda v kauze podá obžalobu, zastaví trestní stíhání, nebo vyřídí věc jinak. Firmu Energoaqua a Havelku policie obvinila z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest. „Koncem minulého týdne jsme podali návrh na podání obžaloby, a to proti jedné právnické a jedné fyzické osobě,“ uvedla bez bližších podrobností Kyšnerová. Loni v říjnu podali Energoaqua a Havelka návrh na zastavení trestního stíhání. Opírali se v něm o vědeckou expertizu, která podle nich vyvrací dosavadní znalecké zkoumání, na jehož základě byli obviněni.
Expertiza obviněných
Podle expertizy nelze kvůli nedostatku odebraných vzorků ani jednoznačně stanovit, která látka způsobila otravu řeky a úhyn ryb. Státní zástupce uvedl, že o návrzích samostatně rozhodovat nebude. „Rozhodnu o dalším procesním postupu ve věci v globálu,“ řekl Sachr. Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku do Bečvy. První ryby podle zástupců společnosti začaly hynout zhruba až 3,5 kilometru od tohoto vyústění. Podle expertizy, na kterou se odkazují, to znamená, že je prakticky vyloučeno, aby původcem ekologické havárie reálně byla společnost Energoaqua. Dlouhodobě to tvrdí také někteří rybáři. Ekologická havárie, kterou 20. září 2020 způsobily podle České inspekce životního prostředí kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.
Policie ukončila vyšetřování předloňské otravy řeky Bečvy a navrhla obžalovat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu. Policisté dříve obvinili rožnovskou firmu Energoaqua a jejího ředitele Oldřicha Havelku. Spis nyní studuje státní zástupce.
„Koncem minulého týdne jsme podali návrh na podání obžaloby na Okresní státní zastupitelství ve Vsetíně, a to proti jedné právnické a jedné fyzické osobě,“ sdělila bez konkrétních jmen krajská policejní mluvčí Simona Kyšnerová.
Loni v červnu policisté v souvislosti s ekologickou havárií obvinili společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.
„Ze strany policie je vyšetřování ukončeno, teď to přechází do fáze, kdy se to předloží státnímu zástupci. Spis dorazil, takže teď jej studuji. Budu nad tím sedět nějakou dobu,“ řekl státní zástupce Jiří Sachr.
Spis je podle něj značně obsáhlý. „Samotný spis má několik tisíc stran a k tomu jsou další přílohy,“ uvedl s tím, že analyzovat ho bude nejméně několik týdnů.
Poté by se měl rozhodnout, zda v kauze podá obžalobu, zastaví trestní stíhání, nebo vyřídí věc jinak.
Podle ministryně životního protředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) je teď vše v rukou státního zástupce, který snad brzy rozhodne o dalším postupu. „My jsme za MŽP prověřili postupy během havárie a připravujeme novelu vodního zákona, která bude efektivně řešit případné havarijní stavy na řekách,“ uvedla na twitteru Hubáčková.
Firmu a Havelku stíhá policie za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest.
Státní zástupce uvedl, že o návrzích samostatně rozhodovat nebude. „Rozhodnu o dalším procesním postupu ve věci v globálu,“ řekl Sachr.
Firma Energoaqua a Havelka loni v říjnu podali návrh na zastavení trestního stíhání. Opírali se v něm o vědeckou expertizu, která podle nich vyvrací dosavadní znalecké zkoumání, na jehož základě byli obviněni. Podle expertizy nelze kvůli nedostatku odebraných vzorků ani jednoznačně stanovit, která látka způsobila otravu řeky a úhyn ryb.
Nemohli jsme to být my, hájí se jednatel firmy
Havelka v reakci na ukončení policejního šetření zopakoval, že jsou důkazy, že společnost nemohla být původcem havárie. „Na 3,5 kilometru neuhynula ani jedna ryba,“ uvedl Havelka. „Policie podle mého osobního názoru byla rozhodnuta již v září, kdo nebo která firma bude postupně zkoumána a dohnána k nějakému obvinění,“ uvedl Havelka. Ve věci je podle něj řada nejasností, omylů i nepravd.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku do Bečvy.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nařídil prověřit způsob, jakým žalobci naložili s trestním oznámením na postup vyšetřovatelů případu otravy řeky Bečvy. Oznámení loni podal člen sněmovní vyšetřovací komise a současný ministr školství Petr Gazdík.
Uhynulé ryby v Bečvě (21. září 2020) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA
O Střížově rozhodnutí v sobotu informoval web iROZHLAS.cz. Tomu nařízení prověrky potvrdil serveru Českého rozhlasu mluvčí Nejvyššího státní zastupitelství Petr Malý. „Ve věci podání v tzv. kauze Bečva Nejvyšší státní zastupitelství po přezkoumání všech podkladů využilo svého oprávnění a iniciovalo vykonání dohledové prověrky,“ uvedl.
Postup olomoucké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ostravě nyní přezkoumá olomoucké vrchní státní zastupitelství. Na kontrolu má dva měsíce. „Výsledek tedy lze očekávat v průběhu května,“ dodal Malý.
Trestní oznámení kvůli ekologické havárii na Bečvě podal Gazdík týden po loňských sněmovních volbách. Měl podezření, že pátrání po vinících provázel podezřelý postup vyšetřovatelů.
Podle dřívějších informací webu Seznam Zprávy poukazoval Gazdík mimo jiné na ztracené nebo chybně odebrané vzorky otrávené vody či nekoordinované postupy kontrolních úřadů.
Nejvyšší státní zastupitelství na základě Gazdíkovy iniciativy doporučilo ostravským krajským žalobcům vykonat ve vyšetřování dohled. Ti však místo kontroly předali oznámení státním zástupcům do Vsetína. Tedy těm, které Gazdík kritizoval, uvedl letos v lednu Seznam Zprávy.
Ekologická havárie, kterou 20. září 2020 způsobily podle České inspekce životního prostředí kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.
Loni v červnu navrhla policie obžalovat kvůli havárii společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitel Oldřicha Havelku. Obviněná firma i její ředitel podali v říjnu návrh na zastavení trestního stíhání. Opírají se o vědeckou expertizu, která podle nich vyvrací dosavadní znalecké zkoumání, na jehož základě byli obviněni.
Řeka Bečva má obrovský potenciál, tvrdí hospodář Českého rybářského svazu pro Moravu a Slezsko Jan Hloušek. „Ryby se v řece rády drží, a to i v úsecích, kde bychom to vůbec nečekali, nebo kde bychom čekali výrazně méně rybí obsádky,“ vysvětluje Hloušek v rozhovoru pro MF DNES.
Hospodář Českého rybářského svazu pro Moravu a Slezsko Jan Hloušek. | foto: Libor Teichmann, MF DNES
Na řece Bečvě i letos pokračuje režim Chyť a pusť. Co přesně to znamená? Režim Chyť a pusť znamená, že každá ulovená ryba v revíru s tímto režimem musí být okamžitě s největší šetrností vrácena zpět do předmětného revíru. Žádnou z ryb si nesmí rybáři přivlastnit.
Režim pokračuje na řece z předloňského roku. Proč jste se rozhodli ho prodloužit? V roce 2020 – od doby otravy řeky Bečvy až do konce roku – byl na revíru zákaz rybolovu. Vyhlášen byl z důvodu ochrany rybářů. Po otravě v září 2020 bylo hlášeno ten rok ještě několik úniků niklu, což je karcinogenní látka, těžký kov, tudíž jsme z titulu uživatele revíru nevěděli, na čem jsme. Rozbory nebyly hotové, neměli jsme v tu chvíli ani rozbory rybího masa. Loni na celém úseku od Valašského Meziříčí, od soutoku Bečvy Vsetínské a Rožnovské až po soutok Bečvy s řekou Moravou mezi Troubkami a Tovačovem platil režim Chyť a pusť. Ten jsme se rozhodli prodloužit ještě na tento rok po celém úseku z důvodu ochrany ryb, které byly vysazeny od otravy, i kvůli ochraně rybářů. Nyní probíhají rozbory rybího masa. V listopadu se uskutečnilo několik odlovů, které provedli kolegové z Akademie věd ČR, a v tuto chvíli čekáme na vyjádření.
Získali jste díky odlovu hned nějaké informace? K odlovu došlo na pěti místech a první informací bylo, jak zhruba velké ryby se v řece nacházejí. Jsou to pro nás velmi cenné údaje. Zajímavé je, že jsou tady ryby i v konzumní velikosti i pohlavně dospělé i remontní (pohlavně nedospělá ryba chovaná s cílem začlenění do generačního hejna – pozn. red.). Jsou to ryby, o nichž jsme si mysleli, že je tady roky neuvidíme. Připlavaly buď z Valašskomeziříčska, došlo tedy k poproudové migraci, anebo některé ryby přežily otravu a protiproudovou migrací připlavaly z nižších úseků řeky Bečvy, kde už kontaminace nebyla tak fatální. Případně se stalo obojí.
Výsledky ichtyologického průzkumu by měly být do konce ledna, výsledky analýzy cizorodých látek budou k dispozici během jara. Čekáte, že by se v mase ryb mohlo něco najít? Dost možná se v mase ryb najde nějaký prvek, který by tam zkrátka být neměl. Otázkou je, na kolik to bude závažné. Do té doby musíme minimálně ctít to, že nechceme rybářům dovolit odnášet si ryby, které by mohly být nekonzumovatelné. Jakmile budou známy výsledky rozborů, zaujmeme k tomu stanovisko, ale až na rok 2023. Plánovaný scénář je takový, že režim Chyť a pusť bude na některých úsecích Bečvy ještě i v následujících letech, a to zejména tam, kde řeka dostala otravou nejvíce zabrat. Bavíme se například o úseku Hustopeče nad Bečvou – Choryně a o nižším toku na úrovni Valašského Meziříčí.
Předpokládám, že rybáři o této situaci na řece vědí. Rybáři o této skutečnosti vědí. Je to napsáno v našem tištěném soupisu revírů, kde je u každého tučně napsáno, že je revír v daném úseku v režimu Chyť a pusť. Máme to napsáno i na našem webu, na webech místních organizací, které spravují revíry podél toku. Do toho ještě aktualizujeme cedule kolem celého toku a společně s organizacemi se je snažíme udržet na místě, poškozené nahrazovat. Na celém úseku, který byl otravou postižený, platí také zákaz rybolovu na živou rybku, mrtvé rybky nebo jejich části.
Proč i tento zákaz? Je to z toho důvodu, aby se zabránilo přenosu ryb mezi revíry. Když na Bečvě máte režim Chyť a pusť a rybář by chtěl chytat dravce na živou rybku, tak si ji z Bečvy vzít nesmí. Jediná možnost je, že si ji doveze z cizího revíru, což naše podmínky nepovolují. Dravci se v současnosti na Bečvě smí lovit jen na umělé nástrahy, například na třpytku nebo různé napodobeniny živých nástrah.
Respektují rybáři tato pravidla? Řekl bych, že s tímto rozhodnutím panuje solidarita i u rybářů, kteří by s tím za jiných okolností nesouhlasili. Stav řeky v roce 2020 byl katastrofální. Až na pár výjimek se dá říct, že rybáři s režimem Chyť a pusť souhlasí. Samozřejmě jako vždy a všude se najdou někteří, kteří jsou proti. Členové rybářské stráže se snaží mít v rámci kontrol v daném úseku zvýšenou pozornost.
Překvapilo vás v souvislosti s otravou řeky v září 2020 něco? Překvapilo nás, kolik ryb v řece ve skutečnosti bylo. Jak obrovský potenciál Bečva má. Ryby se v řece rády drží, a to i v úsecích, kde bychom to vůbec nečekali nebo kde bychom čekali výrazně méně rybí obsádky. V médiích se v souvislosti s otravou v září roce 2020 uvádí úhyn 40 tun ryb. To ale není pravda. Čtyřicet tun bylo pouze to číslo, které se odvezlo na kafilerii. Pátý den od otravy se výrazně zvýšil průtok Bečvy a viděli jsme, že dalších odhadem možná až 30 tun ryb plavalo po hladině.
Když otrava nastala a viděl jste tu zkázu, co to pro vás, pro člověka, který má rád přírodu a rybářství, znamenalo? V první řadě to byl obrovský šok. Když byla hlášena otrava, byli jsme s kolegy na výjezdním zasedání našeho výboru na Slezské Hartě. Když jsem přijel do Hranic a viděl jsem místo vody bílá břicha uhynulých ryb a do toho ryby v agonii, dělalo mi to neskutečně zle. Ryby se snažily vyskočit na břeh s tím, že tam jim asi bude lépe než ve vodě. Pomoc kolegů rybářů a kolegů hasičů bych chtěl vyzdvihnout jako neskutečně obětavou.
Jak to aktuálně vypadá s životem v řece Bečvě? Stav v tuto chvíli vzhledem k situaci, která byla, je relativně uspokojivý. V listopadu 2020 jsme začali obsádku doplňovat. Devadesát pět procent uhynulých ryb byly ryby reofilní, proudomilné, to znamená dlouhověké, zejména ostroretky a parmy. Jsou to ryby i na trhu nedostatkové. Protože uhynuly v hmotnosti půl kilogramu a výše, a my vysazujeme tyto druhy ryb ve stadiu ročka, jsou to rybičky okolo sedmi centimetrů délky, potrvá dlouho, než se život v Bečvě vrátí alespoň do půli stavu roku 2020. Ryby pohlavně dospívají třeba v šestém roce života, a to je problém. My teď neustále vysazujeme ryby, které jsou pohlavně nedospělé, takže pořád budou v řece mladé ryby. Musíme tedy udržet takovou zvláštní rovnováhu. Žádali jsme ministerstvo zemědělství o pomoc. Podařilo se nám získat 7,5 milionu korun, což je v podstatě dvojnásobek zarybňovacího plánu na postiženém úseku po dobu deseti let. Dostali jsme tedy příslib 750 tisíc po dobu 10 let. Vyjednali jsme to naštěstí tak, že jsme nedostali 7,5 milionu korun najednou.
Proč je to tak lepší? Kdybychom do řeky „nalili“ ryby za tuto částku najednou, tak za prvé by to nešlo, protože na trhu nejsou v takovém množství, a za druhé by to pro řeku byla možná stejná bomba jako kyanid ze září 2020. Musíme tedy střízlivě vysazovat ryby postupně tak, abychom řece neudělali takový šok. Ryby by ani neměly dostatek potravy. V tomto bych rád poděkoval našemu rybářskému technikovi Jakubu Vávrovi za obětavou péči o Bečvu.
Jaké ryby vysazujete nejčastěji? Drtivá většina vysazených ryb jsou ostroretky, které jsou pro postižený úsek Bečvy typické. Zároveň se některým producentům podařilo dodat parmu, která je náročná na výrobu a jedná se o drahou a cennou rybu. Zarybňujeme tedy i parmou, což v dřívějších letech nebyl standard. Parma byla druhá ryba, která to nejvíc „odskákala“. Daří se nám vysazovat ryby v různých věkových stadiích, zpravidla plůdek, roček nebo dvouroček. Nic většího nikde nikdo nemá, a kdyby měl, tak by to stálo moc peněz.
V jakém množství ryby do řeky vysazujete? V naší místní organizaci v Lipníku nad Bečvou, kde obhospodařujeme osm kilometrů řeky, máme v zarybňovacím plánu, že bychom měli vysadit deset tisíc kusů ostroretky ročně. Loni jsme vysadili padesát tisíc kusů. Jedná se o standard na celém postiženém úseku Bečvy a o pěti až šestinásobek zarybňovacího plánu, který stanovuje dekret vydaný ministerstvem zemědělství.
Jak často? Vysazujeme na jaře a na podzim. Na jaře vysazujeme ryby menších stadií nebo naopak větších, které někdo na podzim slovil a ještě si je do jara „podržel“, aby byly větší.
Kdy si myslíte, že by se řeka Bečva mohla dostat do stavu před otravou? Tak to je otázka na povolanější osoby, bavíme se ale o 15 až 20 letech. Ale zdůrazňuji, že je to odhad.
Ubylo kolem řeky rybářů, když si rybu nemohou odnést domů? Ano, ubylo jich. V průběhu března ale budeme znát přesná data. Bude hotová sumarizace za rok 2021 a na ní uvidíme návštěvnost rybářů. Na první pohled je patrné hlavně v nejpopulárnějších měsících, to je na jaře, v létě a na podzim, že je rybářů kolem Bečvy výrazně méně.
Viděli jsme, že dalších odhadem možná až 30 tun ryb plavalo po hladině. Nechceme rybářům dovolit odnášet si ryby, které mohou být nekonzumovatelné.
Původně mělo jít o případ, který se vyřeší v řádu hodin. To avizoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) krátce po katastrofické havárii na řece Bečvě, ve skutečnosti není otrava vodního toku ani téměř po roce a půl vyřešena. A podle některých odborníků už to asi ani nebude možné. Vyšetřování budilo od začátku pozornost i kvůli tomu, že se v blízkosti nachází chemička Deza ze svěřenských fondů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO).
Ekologická havárie, kterou loňského 20. září podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.
Energoaqua kritizuje zejména posudek soudního znalce Jiřího Klicpery, s nímž policie pracuje. Expertiza, o kterou se firma opírá, zpochybňuje použitelnost Klicperou provedeného pokusu s fluoresceinem ohledně stanovení mísící zóny v řece Bečvě. Na základě dosud shromážděných důkazů nelze podle společnosti jednoznačně určit, jaká znečišťující látka či směs a v jaké koncentraci a množství způsobila kontaminaci vody v řece Bečvě. V říjnovém prohlášení podnik dále uvedl, že není ani zřejmé, na kterém místě k otravě došlo a kdo byl původcem havárie.
Pátrání soudního znalce Jiřího Klicpery trvalo téměř osm měsíců, jeho posudek se však dočkal rychlého zpochybnění. „Havárie takového rozsahu se vždycky vyšetřila. Je to po desetiletích nevyšetřená havárie, myslím, že spíš po století,“ řekl dříve deníku Echo24 hydrochemik z Akademie Věd Jakub Hruška s tím, že se největší chyba stala už na začátku, když v den havárie nikdo neodebral vzorky u průmyslových výpustí okolních podniků. To je totiž podle odborníků jediná možnost, jak získat přímé důkazy o viníkovi znečištění. Takto zůstávají jen nepřímé důkazy.
Nová ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) při uvedení do úřadu označila dořešení havárie na Bečvě za jeden ze svých prvních úkolů. „Musíme nastolit taková opatření, aby k podobným případům vůbec nedocházelo,“ řekla Hubáčková. Nyní už bývalý Babišův ministr životního prostředí Richard Brabec pak naopak uvedl, že ho nedořešení případu za dobu jeho působení mrzí. Zdůraznil, že jde o složitý případ a policie je pod tlakem, ale přál by si, aby byla věc dořešena co nejdříve. Brabec přitom čelil právě za délku vyšetřování i postup úřadů při šetření havárie ostré kritice z opozičních lavic.
