Kvůli kontroverznímu a zdlouhavému vyšetřování ekologické havárie na řece Bečvě nyní sílí kritika na adresu ředitele České inspekce životního prostředí. Podle odborníků hájí zájmy průmyslu, spíše než životní prostředí.

Neprofesionální práce v den havárie na Bečvě stojí podle odborníků za vleklým vyšetřováním bezprecedentní otravy moravské řeky. Úřady ani po čtyřech měsících od nejhorší ekologické katastrofy desetiletí stále neurčily viníka. Seznam Zprávy přinášejí svědectví bývalých zaměstnanců České inspekce životního prostředí a odborníků na ochranu přírody. Také oni, znalí postupů úřadu, potvrzují dřívější pochybnosti chemiků či expertů na životní prostředí. A upozorňují na poměry v instituci.

Zároveň dál sílí hlasy pro odvolání ředitele inspekce Erika Geusse. Ten ovšem jakákoli pochybení odmítá. Přitom čelí výtkám, že kryje zájmy průmyslových firem a že jím vedený úřad hned zpočátku vyloučil z možného okruhu pachatelů valašskomeziříškou chemičku Deza. Ta je majetkově propojená s premiérem Andrejem Babišem (ANO) prostřednictvím svěřenského fondu skupiny Agrofert.

Postup při zásahu zpochybňuje bývalá šéfka inspekce a exnáměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová. „Když dojde ke znečištění řeky, inspekce si musí opatřit důkazy pro nalezení viníka a následné prokázání viny. To, co předvedla při šetření, je neuvěřitelně diletantské,“ řekla pro Seznam Zprávy .
V případu považuje za zlomové vystoupení chemika a ekotoxikologa Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity. Do té doby totiž pochybnosti probublávaly na veřejnost jen neoficiálně. Holoubek v rozhovorech pro Reportéry ČT a Seznam Zprávy odhalil okolnosti zásahu i vyšetřování. Pro inspekci zhodnocoval téměř 150 odebraných vzorků. Řekl, že vzorky v okolí klíčových fabrik, byly odebrané pozdě. „Dnes, po čtyřech měsících od úniku, skutečně nejde říct, kdo to udělal. A stojí za tím fatální chyby,“ řekl mimo jiné.

Geuss přitom od počátku práci inspektorů hájí. „Vzorky odebrali a odvedli svoji práci profesionálně,“ opakoval několikrát.

Inspekce dlouhé měsíce mlčela. Vysvětlovala, že se nechce dopustit maření trestního řízení ani kolize s vlastními řády. Teprve ve čtvrtek členové vedení v obsáhlém rozhovoru pro server ekolist.cz přiblížili detaily zářijové havárie i následných hodin. Vyšlo z nich například najevo, že v den znečištění byl na místě jediný inspektor. „Mezi lidmi panuje představa, že se měly hned odebrat vzorky ze všech vyústí. To je hodně teoretická představa, která není v praxi uskutečnitelná,“ řekl vedoucí olomoucké pobočky inspekce Radek Pallós.

Eva Tylová, která inspekci vedla v letech 2002 a 2003 a poté 2008 až 2010, to vidí jinak. Připomíná klíčovou úlohu inspektorů při podobných incidentech – tedy zajistit důkazy pro následné určení viníka. „Při takových haváriích není problém vzorky zajistit. Za odpoledne to měli stihnout. A především v okolí místa, kde se znečištění začalo projevovat,“ zdůraznila. Odběr vzorků s několikadenním odstupem už podle ní k určení viníka vést nemohl.
Kritizuje, že inspektoři nepřevzali také několik vzorků vody, které rybáři z řeky vzali krátce po znečištění. Podle ní by nejspíš nemohly být použité jako důkazy ve správním řízení, ale jako ukazatele množství toxikálií posloužit mohly. Do skleněných lahví se odebírají vzorky na ropné látky a bakteriologický rozbor. Vše ostatní se běžně odebírá do PET lahví. Nechápe také, proč inspektoři nevyužili svědectví rybářů. „Byli velmi důvěryhodní. Ve správním řízení ale vůbec nebyli využiti a dokonce ani na jejich identifikaci místa znečištění nebyl brán zřetel,“ doplnila.

Mezi kritiky sílí hlasy, že za pochybením stojí i dlouhodobé směřování inspekce. Geussovi odpůrci mu od jeho začátku působení v úřadě vyčítají, že spíše než životní prostředí hájí zájmy velkých firem a instituce ztrácí prestiž.

Geuss, absolvent oboru Ekonomika průmyslu na pražské VŠE mimo působení v různých úřadech na ochranu životního prostředí pracoval od roku 2009 jako náměstek ministra průmyslu a obchodu. „Na ministerstvu to byla právě jeho skupina, která napadala podklady k regulaci, jež chodily z ministerstva životního prostředí. Byl vnímán jako člověk, který má regulace brzdit. O to absurdnější bylo, že přešel na druhou stranu,“ uvedl lékař a expert v oblasti životního prostředí Miroslav Šuta.

 

Čistky v inspekci?

Geusse zná už z dřívějšího působení v Evropské agentuře pro chemické látky, která zodpovídá za evropskou regulaci nebezpečných toxikálií. Podle Šuty vždy platil spíše za ekonomického pragamatika v zeleném hávu. Podle něj se ohledně Bečvy ukazuje střet zájmů Babiše jako premiéra a podnikatele.

Podle jedné z verzí, kterou však státní úřady odmítají, totiž jedy do řeky unikly z chemičky Deza, spadající pod holding Agrofert. Ministerstvo životního prostředí a inspekce, vedené ‚Babišovými lidmi‘ odrážejí výtky, že zájmy fabriky hájí. „Byla jen otázka času, kdy přijde průšvih jako Bečva. Ministrem životního prostředí je bývalý šéf Babišovy chemičky a šéfem inspekce člověk z ministerstva průmyslu a obchodu. Člověk nemusí být odborník na životní prostředí, aby mu došlo, že tohle není normální,“ tvrdí Šuta. Ministr i šéf inspekce opakovaně takový výklad zpochybnili.

Do vedení inspekce se Geuss dostal na sklonku roku 2014, do funkce byl jmenován dřívějším známým, ministrem Brabcem. O jediný měsíc se tak vyhnul výběrovému řízení na základě nového zákona o státní službě. Ten začal platit v lednu 2015. „Pan Geuss byl do funkce instalován,“ tvrdí Šuta. Tehdy proti jmenování vystoupili ekologičtí aktivisté i nevládní organizace. Geuss se však úspěšně bránil u soudu, jmenování žádný zákon nepřekročilo.

Geuss krátce po nástupu obměnil polovinu šéfů z desítky oblastních inspektorátů, včetně respektované šéfky Jany Moravcové. Jí vedená ústecká pobočka platila za nejdůslednější. Kvůli nucenému odchodu se s vedením inspekce soudila. A obvodní soud pro Prahu 9 jí dal před třemi lety za pravdu. „Je smutné, že nutnost respektování zákoníku práce musí organizaci, která se sama zabývá kontrolou dodržování zákonů, připomenout až soud,“ řekla tehdy.

Podle znalců však čistky v úřadu přetrvávají dodnes. Inspekci na konci roku opustil sehraný pětičlenný tým ochránců přírody CITES. Pod vedením Pavly Říhové odhalil tygří jatka nebo gang obchodníků s nosorožčími rohy. Zabavili jim rohovinu v hodnotě 90 milionů korun. Celosvětově uznávaný tým se těšil velkému respektu. A hlavně měl výsledky.

Podle znalců však čistky v úřadu přetrvávají dodnes. Inspekci na konci roku opustil sehraný pětičlenný tým ochránců přírody CITES. Pod vedením Pavly Říhové odhalil tygří jatka nebo gang obchodníků s nosorožčími rohy. Zabavili jim rohovinu v hodnotě 90 milionů korun. Celosvětově uznávaný tým se těšil velkému respektu. A hlavně měl výsledky.

Říhová v prosinci – po 27 letech na inspekci – nuceně skončila. A s ní celá zkušená skupina. „Stojí za tím osobní averze pana ředitele Geusse. Byli jsme moc vidět, měli jsme příliš mnoho úspěchů. Je to velmi egoistická osobnost. Každý, kdo jej z jeho pohledu zastiňuje, nebo převyšuje, musí být srovnán,“ řekla pro Seznam Zprávy.

Podle ní byla skupina k odchodu dohnaná právě ředitelem. „Tlak se postupně zvyšoval. Snižování rozpočtu, odměn, neustálé výtky. Atmosféra na pracovišti byla strašná. Odřízli nás, pak nám nepředávali některou poštu. Člověk má určité hranice, co si nechá líbit,“ dodala. Poukazuje také na to, že inspekci opustila velká část personálnho oddělení nebo právního týmu. „V personální politice vládne carismus. Kdo se znelíbí, musí jít,“ dodala Říhová, která šéfovi vyčítala mizenou komunikaci.

Odchod jejího týmu doprovodilo stručné vyjádření Geusse. „Věc rozhodně není černobílá, k práci týmu pod vedením paní Říhové jsem měl své výhrady, detaily z pracovně-právních vztahů a interní komunikace ale rozhodně nebudu ventilovat do médií,“ napsal mimo jiné v tiskovém prohlášení.

A za komunikaci inspekce schytává silnou kritiku i při vyšetřování Bečvy. Podle Tylové je pochopitelné, že inspektoři přílišnými detaily nesmějí mařit správní řízení i policejní vyšetřování. „Ale třeba místa odebraných vzorků nebo počet zasahujícících inspektorů nejsou nijak specifické informace a bývají běžně uváděné,“ řekla Tylová.

Inspekce po havárii na Bečvě ztratila důvěru běžných lidí. Nevěří, že hájí zájmy přírody a životního prostředí. Dokument na stránkách peticebecva.cz, který usiluje o zodpovězení klíčových otázek, podepsalo už 17 tisíc lidí.

Ministr Brabec případ znovu řešil ve středu na sněmovním Výboru pro životní prostředí. Řekl, že nemá důvod inspekci nevěřit ohledně postupu při havárii. Podle něj je však důležité, aby úřad své kroky obhájil.

Tlak na instituci ovšem dál sílí. Zastupitelé ve Valašském Meziříčí nedávno odkývli usnesení, které žádá Geussův konec. Ruku pro ně zvedli všichni zástupci města, včetně starosty Roberta Stržínka (ANO) a jeho kolegů z Babišova hnutí. „Jsme frustrovaní z toho, že se případ neposouvá dopředu. Všichni ve Valmezu cítíme bezmoc a beznaděj v rámci toho, co se děje, nebo spíš neděje ve vyšetřování. Je to logické vyústění všeobecné nespokojenosti,“ uvedl starosta.

Tlak na instituci ovšem dál sílí. Zastupitelé ve Valašském Meziříčí nedávno odkývli usnesení, které žádá Geussův konec. Ruku pro ně zvedli všichni zástupci města, včetně starosty Roberta Stržínka (ANO) a jeho kolegů z Babišova hnutí. „Jsme frustrovaní z toho, že se případ neposouvá dopředu. Všichni ve Valmezu cítíme bezmoc a beznaděj v rámci toho, co se děje, nebo spíš neděje ve vyšetřování. Je to logické vyústění všeobecné nespokojenosti,“ uvedl starosta.

Učitel zeměpisu na valašskomeziříčském gymnáziu Jan Husák bude usilovat, aby podobná usnesení odhlasovali také zastupitelé v dalších městech a obcích, které havárie na Bečvě poznamenala. „Oslovím jejich zastupitele. Věřím, že i tam projdou podobná usnesení,“ řekl.

Místním se zároveň nelíbí, že státní úřad neuznal vlastní chyby. „Vadí nám, že inspekce pochybení nepřipouští a nemůže tak zaručit, že se podobná katastrofa nebude v budoucnu opakovat,“ dodal starosta Stržínek.

Tomu se podivuje také expert v oblasti životního prostředí Šuta. „Že ředitel Geuss po těch měsících nevyvodil žádné personální důsledky, ukazuje jeho postoj. Z mého pohledu v inspekci nastavil taková pravidla, která byla shora vyžadována. Pokud bude odvolán tak paradoxně proto, že v inspekci splnil svou misi,“ míní Šuta.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/inspekce-u-becvy-selhala-vladne-tam-carismus-rikaji-byvali-zamestnanci-140968

 

Ve věci otravy řeky Bečvy kyanidem stále probíhá policejní vyšetřování a všichni netrpělivě čekáme na jeho výsledek. Ve snaze vysvětlit, co a proč se stalo, by měly být prošetřeny všechny varianty a označeno co nejvíce důkazů. Proto pirátský poslanec František Elfmark podává další interpelaci na pana ministra Brabce.

Položené otázky:

O zaslaných odpovědích vás budeme dále informovat.

Zdroj: https://www.frantisekelfmark.cz/dalsi-interpelace-miri-na-stul-ministru-brabcovi-nad-kauzou-becva-visi-stale-otazniky-2/

Přibližně před dvěma měsíci, 20. září 2020, došlo na Moravě k ekologické katastrofě. Do řeky Bečvy unikl kyanid, který otrávil na 40 tun ryb a zamořil přes 38 z celkových 61,5 kilometru toku. Viník nebyl dosud vypátrán. Policie otravu stále vyšetřuje, ale dle slov zlínského státního zástupce Petra Bareše, který má případ na starosti, je prý šance na vypátrání pachatele pouhých 20 %. Policie zadala vytvoření znaleckých posudků, které však mají být hotové až 20. prosince.

 

Otrávené ryby z řeky Bečva | zdroj: Severomoravský ÚS

 

Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Richardem Brabcem (ANO) kolem celé věci mlží. Na půdě Sněmovny se případ projednával ve výboru pro životní prostřední, ale zástupkyně hnutí ANO (poslankyně Eva Fialová, bývalá manažerka Lovochemie) se snažila prosadit úplné vyloučení veřejnosti.

Na plénu Poslanecké sněmovny se nepodařilo přijmout usnesení vyzývající vládu k dalším krokům, protože během pátečního odpoledne (13. listopadu 2020) nebyla sněmovna vinou absence vládních poslanců usnášeníschopná.

K úspěšnému posunu v případu může kromě otevřené debaty přispět v trestní rovině zejména informace od oznamovatele (insidera, whistleblowera) zevnitř soukromé či veřejné sféry, který může dodat potřebné klíčové důkazy a do celé kauzy vnést světlo.

 

Transparency proto vyzývá potenciální oznamovatele

Pokud máte relevantní informace, které mohou vést k odhalení pachatele, ale obáváte se právní nebo mediální odvety, obraťte se na nás, a to přes náš online zabezpečený formulář zde na našem webu: www.transparency.cz/chci-nahlasit-korupci/

Transparency má dlouhodobou zkušenost s ochranou oznamovatelů a může jim nabídnout ochranu identity, právní servis a podporu a zprostředkování kontaktu s příslušnými orgány (v tomto případě s orgány činnými v trestním řízení a orgány ochrany přírody).

Chceme vás jako širokou veřejnost touto cestou také požádat o sdílení naší výzvy, aby se dostala k co největšímu množství relevantních adresátů. Děkujeme!

Více informací se o této kauze dozvíte např. v článku Deníku Referendum, nebo v reportáži pořadu 168 hodin České televize.

 

Zdroj: https://www.transparency.cz/vysetrovani-ekologicke-katastrofy-na-rece-becve-uvizlo-na-mrtvem-bode-proto-ti-apeluje-na-sirokou-verejnost/?fbclid=IwAR2cpUZKQYZ5sVnjuSsGGb9__ahRtyePGxc5E6iWBoBNqdPDNJQNFSpxyWg

 

Pavel Kocián vede moravskoslezský rybářský svaz. Právě rybáři byli první, kdo 20. září zareagoval a snažil se odvrátit následky úniku kyanidu do řeky Bečvy. Dnes v rozhovoru pro Neovlivní.cz s odstupem hodnotí neschopnost úřadů vypátrat viníka a celkově se s katastrofou vypořádat.

“Ještě pořád ale doufám, že žijeme v 21. století, a že s kyanidy nepracuje každý Jan Novák z Horní Dolní,  ale omezený okruh podniků a že případ policie objasní,” říká Pavel Kocián.

Neo: Za chvíli to budou dva měsíce od havárie, co vlastně dnes o ní víte?

Bohužel musím konstatovat, že nevíme o mnoho více než na začátku celé události. Více se spekuluje, zaznívá mnoho různých názorů. Vyjadřují se lidé z různých oborů, kteří na věc pohlíží ze své branže. Chemici, biologové. Vše se děje vesměs internetovými diskuzemi nebo v článcích v médiích. A to vnáší do celé kauzy další a další otazníky.

Neo: Co je pro vás osobně a pro rybářský svaz na celém případu nejhorší?

Odpovím trochu oklikou. Stalo se, co se stalo. Lidskou nedbalostí, pochybením, technickou chybou, únavou materiálu, co já vím? Ale domnívám se, že to někdo v daný okamžik věděl a dodnes ví. A tady je to největší pochybení! Kde je nějaká ohlašovací povinnost, havarijní plán, postupy informování patřičných složek, institucí? A to nejhorší? To snad tím nejhrůznějším způsobem vydala Bečva samotná. Tuny bezbranných ryb které si vytrpěly, než lekly, opravdu muka. Nejsou slyšet, jsou němé, ale kdyby mohly křičet, tak by to bylo slyšet hodně daleko.

Neo: Je běžné, aby se nedokázal vypátrat viník takové nehody? Jak často se takové případy, které zůstanou nevyřešené, stávají?

Abych řekl pravdu, já jsem se s katastrofou takového rozsahu nesetkal a rozhodně bych se již nikdy setkat nechtěl. Je to pro nás rybáře krutá skutečnost. Někde jsem zaslechl, že statisticky vychází podobné havárie co 10 let. Vím, že v devadesátých letech byla havárie podobného charakteru na Labi. A jestli se vyšetří tato? Bohužel s přibývajícím časem se i vytrácí naděje nás zúčastněných, že se dozvíme o viníkovi.

Neo: Po svých zkušenostech z tohoto případu a z reakce úřadů, které zjevně selhaly, myslíte, že se už taková situace nebude opakovat?

Tu jistotu nemohu mít já, ani nikdo jiný. Jak jsem uvedl, taková havárie se stát může. Lidstvo pracuje s takovými látkami, které jsou sice ve finále prospěšné, ale jsou zároveň nesmírně nebezpečné. Ale dovolím si rýpnout: Je vážně takový problém mít databázi povinně hlášených nebezpečných látek někde centrálně, pod kontrolou státu?

Uteče kyanid a správce databáze by tak mohl ihned vědět, že s ním v té a v té lokalitě pracuje ten a ten. A že například z 60 subjektů, které jsou zde v nájmu, s ním manipuluje těchto 5 firem. Možná někdo fundovaný v této věci zareaguje a řekne, že registr je, že existuje. Ale nás to v této kauze nepřesvědčilo. Třeba nás nakonec přesvědčí orgány činné v trestním řízená a případ objasní. A to bych si přál ze všeho nejvíc.

Neo: Jak si vysvětlujete selhání odpovědných úřadů? Nikdo nikoho nevaroval, nikdo za nic nemůže…

Soudit je složité. Pro nás to byla krutá zkušenost, my rybáři to máme v hlavách postavené trochu jinak. Ryby jsou pro nás něco, co nám přináší relaxaci, klid a potěšení. A tak jsme jednali podle intuice a dělali jsme všechno pro to, abychom situaci pomohli. To nemůžeme asi očekávat od institucí. Jistě to pro mnohé byla nová zkušenost, ale neodpustím si to a řeknu, že to bylo mnohdy velmi liknavé, opatrné. Chyběli mi tady rozhodní lidé, kteří by jasně řekli: “Ven z vody rybáři, díky za ochotu, ale nevíme s čím máme co do činění, tady nastoupí IZS, vojsko – chemici.”

A ještě jedna poznámka. Řešit v daný okamžik úrovně krajů? U vás to vzniklo, k nám to jen doteklo? V té situaci jsme marně volali po krizovém řízení minimálně dvou, ne-li tří krajů. Protože nikdo nemohl říct, že látka neznámého původu nepoteče dál řekou Moravou na jih země a bude dál zabíjet. Ale mám i pozitivní zkušenost. Neuvěřitelně jsem přehodnotil svůj názor na hasičský záchranný sbor – profi, ale i dobrovolníky. Opravdu je to složka, která funguje jak má a nemá problém v podstatě s ničím. Prostě dochvilní, pracovití a neskutečně koordinovaní. Takže jim patří mé velké díky a uznání.

Neo: Co si z celého případu odnášíte? 

Drahou zkušenost. Ta havárie má  souvislosti a návaznosti na ekosystém, který si ani nedovedeme dnes domyslet. Čas to ukáže. Odnáším si ale i dobrý pocit z toho, kolik je empatických lidí nejen mezi rybáři, ale i nerybáři, kterým to nebylo a není lhostejné. Jak pomáhali při sběru uhynulých ryb. Přijeli s vlastní technikou, přerušili práci, podnikání, nebo se střídali po směnách, jak přišli z práce. Přispěli a přispívají na náš transparentní účet. My je nezklameme, finance smysluplně vyčerpáme. Velký obdiv a uznání z naší strany.

A co se týče úřadů a institucí? Doufám, že to i pro ně bude zkušenost, z které se poučí a zapracují na havarijních plánech a postupech. Pro takové situace potřebujeme co nejrychlejší monitoring, s co nejrychlejším výsledkem látky, se kterou máme co do činění. A ještě pořád doufám, že žijeme v 21. století, a že s kyanidy nepracuje každý Jan Novák z Horní Dolní,  ale omezený okruh podniků a že případ policie objasní.

zdroj:  https://neovlivni.cz/sef-rybaru-o-becve-nekdo-o-uniku-kyanidu-vedel-a-taji-to/?fbclid=IwAR1ZJwVlOFG75NmTWBLj5XhjTEhFDYbU2aW9hJEH2cRTQJK5cdqYAzsw5LI

Praha, 13. listopadu 2020 - Poslanecká sněmovna dnes odpoledne projednávala i na popud Pirátů otravu řeky Bečvy kyanidem. Viník ekologické katastrofy totiž není ani po více jak měsíci stále znám a kolem vyšetřování panuje řada nejasností. Pirátská poslankyně Dana Balcarová proto navrhla usnesení, které by sjednocovalo postup při prošetřování podobných incidentů a nastavilo jasná pravidla. Jen tak může být zpětně vyhodnoceno, zda proběhlo vše dle správných standardů. Opoziční poslanci také žádali po ministru životního prostředí Richardu Brabcovi poskytnutí informací o stavu vyšetřování a chystaných krocích ministerstva v celé kauze. 

 

K otravě více než 35 kilometrů Bečvy došlo 20. září. Ačkoli již od kauzy uplynulo 54 dní, viník stále není znám. Případ řeší policie a bylo na něj uvaleno informační embargo. Ministr Brabec dnes řekl, že různými orgány bylo odebráno více než 100 vzorků a veškeré výsledky byly předány policii. Pachateli hrozí trest podle trestního zákona, vodního zákona a zákona o ekologické újmě. Ministr také přislíbil, že dojde k proškolení vodoprávních úřadů a budou zavedena opatření, aby bylo v podobných případech naprosto jasné, kdo, a jak a kdy má zasahovat při řešení situace.

 

Jeden z otazníků v kauze Bečva visí nad vyšetřovacím postupem. Překvapilo mě, že ministr Brabec dnes na plénu informoval o přípravě zpracování metodiky pro řešení ekologických havárií.  Přitom ještě minulý týden na Výboru pro životní prostředí tvrdil, že postup šetření je dobře ukotven ve vodním zákoně a není ho tedy potřeba upravovat. I proto jsem do usnesení Sněmovny navrhla bod, kterým Sněmovna vyzývá ministra životního prostředí k vypracování a projednání závazného předpisu sloužícího k zajištění jednotného přístupu k šetření havárií v životním prostředí, ze kterého by vyplývaly kompetence jednotlivých orgánů státní správy a dalších zúčastněných subjektů. Dále jasné závazné postupy upravující postup šetření a předávání informací mezi všemi zúčastněnými včetně vedení evidence všech úkonů tak, aby mohl být zpětně celý postup vyhodnocen,” popsala Balcarová. Navrhované usnesení ovšem Sněmovna dnes neprojednala, neboť nebyl na plénu přítomný potřebný počet poslanců. Piráti byli jednání přítomni v plném počtu, chyběla ale řada zástupců například ČSSD či KSČM.

 

Tato katastrofa nám může ukázat, co je potřeba k tomu, abychom podobným událostem mohli v budoucnu předejít. Ministr Brabec dnes přislíbil, že se budou zabývat preventivními opatřeními, které jsme navrhli v usnesení Výboru pro životní prostředí minulý týden. Doufám a apeloval jsem v tomto smyslu na ministra, že do přípravy opatření bude zapojen právě i náš Výbor. Důležité pro vyřešení celé kauzy jsou bezpochyby znalecké posudky, které mají být hotové do 20. prosince. Na jejich zveřejnění budeme trvat,” dodal František Elfmark, poslanec a člen Výboru pro životní prostředí.

 

Piráti skrz Výbor pro životní prostředí minulý týden požádali ministerstvo o provedení opatření k prevenci závažných ekologických havárií. Mezi nimi například snížení ohlašovacích prahů do Integrovaného registru znečišťování pro kyanidy tak, aby bylo možné lépe sledovat vypouštění i nakládání s těmito vysoce nebezpečnými látkami či zjednodušení vyhledávání v „Systému evidence kontaminovaných míst” a doplnění konkrétních údajů o látkách, které z těchto míst mohou unikat do životního prostředí. 

 

Brabec přislíbil, že dané návrhy vezme v potaz a dojde ke zpřísnění legislativy týkající se vypouštění znečišťujících látek. Možné zahlazování stop ministr označil za pouhou spekulaci. 

 

Na konci září došlo na řece Bečvě k úniku kyanidů, které vytrávily řeku v úseku téměř čtyřiceti kilometrů. Není to první havárie tohoto druhu v České republice. V roce 2006 otrávily kyanidy z Lučebních závodů Draslovka v Kolíně osmdesátikilometrový úsek Labe. Stejně jako v roce 2006 jsme se po případném viníkovi havárie dívali nejdříve do dat v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) a jako první nám padla do oka DEZA Valašské Meziříčí, náležející do skupiny Agrofert. Tu sice pár dní po havárii jako možného viníka Česká inspekce životního prostředí a poté i ministr životního prostředí Richard Brabec jako původce úniku vyloučili, ale svědectví rybářů z kritického dne ji tak úplně nevylučují.

Z pohledu Arniky jde o největší ekologickou havárii v tomto desetiletí. V reakci na únik kyanidů do Bečvy proto přišla s výzvou Řeky bez jedů. Ta obsahuje samozřejmě požadavek rychlého vyšetření největší ekologické havárie posledních let v České republice a potrestání jejích viníků. Především však míří na změny ve sledování toxických látek, které otravují naše řeky a život v nich. Konkrétně žádá zpřísnění ohlašovacích prahů pro kyanidy do Integrovaného registru znečišťování (IRZ), ale také zařazení skupiny perflouoralkylovaných sloučenin (PFAS) na seznam sledovaných látek, dále lepší dostupnost informací o toxických látkách ve starých ekologických zátěžích anebo zpracování plánu na omezení úniků rtuti. Výzvu již podepsalo více jak pět tisíc šest set lidí.

Poslanec František Elfmark zvolený do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za Piráty se výzvou Řeky bez jedů inspiroval a připravil usnesení zahrnující tři z jejích bodů, které pak na svém jednání 4. listopadu 2020 Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny schválil. Vyzval tak vládu, aby zpřísnila monitoring nakládání s kyanidy a aby se nově začaly sledovat úniky PFAS, které mohou otrávit zdroje pitné vody a škodí rybám a vodním organismům. A to je dobrá zpráva!

Rád bych se ještě vrátil ke kyanidům. Dá se na nich dobře ukázat vývoj v managementu toxických látek v posledních desetiletích. V lednu roku 2000 uniklo obrovské množství kyanidových vod ze zlatého dolu v Baia Mare a otrávily ryby v dlouhých úsecích rumunských a maďarských řek. Toto obrovské neštěstí vedlo poté k zákazu používání kyanidů při těžbě zlata v řadě zemí včetně České republiky. Právě vylučování toxických látek z těžebních postupů, ale i z průmyslové výroby je nejlepší prevencí havárií podobných té na Bečvě. Třeba by to dokázaly i průmyslové provozy na Bečvě.

Jindřich Petrlík, Arnika – program Toxické látky a odpady

Povodí Moravy, s. p. reaguje otevřeným dopisem na text Martina Rulíka. Ten ve svém článku, který vyšel 3. 11. 2020 v Deníku Referendum pod názvem Ve věci otrávené Bečvy má máslo na hlavě i Povodí Moravy, obviňuje Povodí Moravy, s. p. z nekompetentnosti a zahlazování stop při šetření otravy řeky Bečvy kyanidy. Mylné informace od Deníku Referendum přejala i seriózní média, jako např. Hospodářské noviny. Rulíkova obvinění vyplývají z neznalostí vodního zákona, kompetencí zainteresovaných organizací i standardních postupů při likvidaci ekologických havárií.

Vážený pane docente,

po přečtení Vašeho článku uveřejněného na webu Deníku referendum jsem nucen reagovat. Již samotný nadpis „Ve věci otrávené Bečvy má máslo na hlavě i Povodí Moravy“ má dle mého soudu veskrze bulvární charakter, který bych nikdy neočekával od zástupce akademické sféry. Lze asi tolerovat, pokud se neodborné, zavádějící či zkreslující interpretace objeví v textech laické veřejnosti na sociálních sítích. V případě Vašeho článku, který obsahuje řadu nepravd či polopravd a patrně záměrně zkreslujících tvrzení, se však jedná o situaci jinou, neboť je autor vysokoškolský pedagog. Proto bych chtěl uvést některé skutečnosti na pravou míru.

V dosavadní laické diskusi v médiích a na sociálních sítích zcela absentuje jasný popis kompetencí v oblasti řešení ekologických havárií na vodních tocích. Zde vodní zákon identifikuje toliko 2 subjekty, které jsou odpovědny za řešení těchto situací, a to vodoprávní úřady a Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Tyto subjekty veřejné správy jako jediné disponují oprávněními pro řízení likvidace havárie a následně mohou vést kroky v úrovni správního řízení při jejich šetření a případném sankcionování původce havárie. Z tohoto je zřejmé, že v legislativě upravující tuto materii nejsou obsažena jakákoliv oprávnění pro správce povodí či správce toku. Státní podniky Povodí nejsou orgány veřejné moci a proto ani nemohou disponovat kompetencemi v oblasti koordinace řešení havárií a tím spíše v otázce jejich šetření a následném ukládání sankcí.

Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s. p., přijal v neděli 20. září cca ve 12:00 hod. hlášení Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje o zjištěném rozsáhlém úhynu ryb v profilu Hustopeče nad Bečvou. Na místo se neprodleně dostavili zaměstnanci Povodí Moravy, s. p. a již v tomto stádiu byla deklarována připravenost Povodí Moravy, s. p., operativně poskytnout na vyžádání odpovědných orgánů (viz výše) veškerou potřebnou součinnost při řešení zjištěné situace. Dále bylo postupováno standardním postupem, který je spojen s řešením havárií na tocích. Zásadní informací bylo, že se ukázala jako zcela neúčinná instalace norných stěn, která neměla vliv na zamezení šíření havárie níže po toku. V tento okamžik bylo zřejmé, že jediným dostupným opatřením pro zmírnění následků havárie je naředění znečišťující látky, v daném případě navýšením odtoku z vodní nádrže Bystřička, které bylo provedeno ještě týž den, tedy 20. září již od 13 hodin.

Zde je na místě opětovně odkázat na platnou legislativu, konkrétně na vyhlášku č. 450/2005 Sb., která pro daný typ havárie jasně definuje jako využitelné opatření nadlepšování průtoků, které je samozřejmě zajišťováno obvykle zvýšením odtoku z vodních nádrží. S tímto postupem, v návaznosti na citovanou legislativu, počítá také manipulační řád vodního díla Bystřička, který ukládá v případě likvidace ekologické havárie navýšení odtoku z nádrže. Zvýšení odtoku bylo navíc potvrzeno pokynem vodoprávního úřadu. Tento postup byl opakovaně na všech krizových jednáních podpořen jak vodoprávními úřady, tak zástupci ČIŽP.

Považoval bych za krajně nezodpovědné až trestuhodné, pokud bychom nevyužili navýšení odtoku z vodní nádrže jako jediného účinného opatření, které bylo v daný okamžik k dispozici. Účinek tohoto opatření byl samozřejmě limitován velikostí zásobního prostoru nádrže Bystřička, v povodí s významnější disponibilní akumulací vody v přehradních nádržích by byl efekt tohoto opatření samozřejmě znatelnější. Musím proto odmítnout „konspirační teorie“, že navýšení odtoku mělo znesnadnit následné vyšetřování.

Je třeba zdůraznit, že u kyanidů neexistuje jiné řešení, než nadlepšování průtoků. Toto dokládají zkušenosti z podobných havárií v ČR, a to zejména z havárie kyanidů na Labi, kde v první polovině ledna 2006 uniklo velké množství kyanidů z chemické továrny Draslava Kolín přímo do Labe a znečištění se dostalo až do Německa. Zde významně dopad snížilo vypouštění vody z Vltavské kaskády, kde došlo až k čtyřnásobnému naředění a snížení koncentrací a dopadů na životní prostředí, vodní živočichy i na vodu vázané systémy. Náš postup byl konzultován taktéž se slovenskými a rakouskými partnery a jeho správnost byla potvrzena.

Pokud se týče provádění monitoringu, musím v prvé řadě potvrdit, že vodohospodářské laboratoře Povodí Moravy, s. p., disponují týmem respektovaných odborníků. Bezprostředně po oznámení havárie jsme deklarovali, že jsou odpovědným orgánům k dispozici kapacity našich laboratoří. Na operativních jednáních nám bylo ze strany ČIŽP a vodoprávních úřadů sděleno, že budou při řešení této situace využívat kapacit několika laboratoří a využití těchto laboratoří budou koordinovat tak, aby zajistili efektivitu svého postupu. V rámci součinnosti Povodí Moravy, s. p. s vodoprávním úřadem a ČIŽP provedlo Povodí Moravy, s. p. odběr 70 vzorků na 20 různých odběrných místech na tocích Bečva a Morava. Cílem bylo podchycení šíření znečištění a případného zvýšení koncentrací kyanidů v toku, které by mohlo zapříčinit další ohrožení vodní fauny a flóry v těchto řekách. Vzorky byly následně prioritně (s co nejmenší časovou prodlevou – výsledky byly známy nejpozději do druhého dne od odběru, a to včetně víkendových dní) zpracovány akreditovanou vodohospodářskou laboratoří Povodí Moravy, s. p. Monitoring se zaměřil na obsah kyanidů, jako předpokládanou příčinu havárie. Zjištěné výsledky chemických analýz byly průběžně obratem předávány na základě dohody ČIŽP OI Olomouc a OI Brno a krajskému úřadu Zlínského kraje.

Další nepravdou je, že Povodí Moravy, s. p., neprovedlo ověření dopadu havárie na společenstvo makrozoobentosu a fytobentosu. Pro zjištění dopadu havárie na společenstvo makrozoobentosu a fytobentosu bylo v průběhu 14 dní navštíveno ve dvou etapách celkem 8 lokalit. V první fázi dne 24. 9. 2020, a to před zvýšenými průtoky, proběhla screeningová kontrola lokalit Choryně a Černotín. Screening spočíval v kontrole oživení hrubého substrátu makrozoobentosem přímo v toku i zkráceným odběrem v proudnici včetně vyhodnocení. Po havárii nebylo zjištěno zjevné poškození společenstva makrozoobentosu, a to jak při přímé kontrole kamenů, tak prohlídce společenstva odebraného ruční sítí z hlubších partií v proudnici. Složení společenstva makrozoobentosu a početnosti jednotlivých taxonů vykazovaly běžné hodnoty a živočichové byli vitální. Po odeznění srážkových epizod proběhla druhá fáze podrobného monitoringu makrozoobentosu a fytobentosu. Vzorky byly odebrány na 7 lokalitách v celém úseku řeky Bečvy od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí po ústí do Moravy u Troubek. Makrozoobentos na všech lokalitách byl vzorkován podle SOP 403 multihabitatovým přístupem. Vzorky z lokalit blíže k havárii byly rozděleny na příbřežní část (břehová hrana a dno do 3 m od břehu, 2 odběrová místa) a proudnici (10 odběrových míst na zbývající ploše dna). Výsledky vyhodnocení byly porovnány s výsledky monitoringu prováděného Povodím Moravy, s. p. v minulých let na stejných profilech a potvrdily, že počty taxonů (druhů, rodů, či vyšších taxonomických úrovní) i celková početnost (abundance, tedy počet jedinců) společenstva makrozoobentosu jsou v rozsahu obvyklých hodnot zjištěných v předchozích obdobích. V rámci mimořádného monitoringu fytobentosu byla zkoumána zvláště vitalita buněk fotosyntetizujících organismů a dále byl proveden zevrubný prescreening převládajících společenstev řas a sinic.

Monitoringem nebyl indikován významný negativní dopad havárie na společenstva makrozoobentosu a fytobentosu. Taxonomické složení i celkové abundance makrozoobentosu neprokazují jeho narušení a zásadní odchylky od stavu v předchozích letech. Společenstva jsou poměrně druhově bohatá a obsahují všechny očekávané taxonomické i funkční skupiny. Výsledky naznačují, že makrozoobentos i fytobentos jsou dostatečně rozvinuty a přestavují dostatečný zdroj potravy i pro další články v potravním řetězci, zejména pro ryby. Na základě výsledků tohoto monitoringu mohlo být zahájeno opětovné zarybnění ze strany Českého rybářského svazu.

Pokud se týče šetření původce havárie, je naprosto nepřípustná představa, že mělo Povodí Moravy, s. p., vést jakési konkurenční „stínové“ vyšetřování vedle správních orgánů, které jsou k tomuto kompetentní a mohou z šetření vyvozovat závěry. Takový postup by byl v přímém rozporu se zákonem. Jako naprosto nepřípustná by byla obdobná ingerence do činnosti orgánů činných v trestním řízení, tedy Policie ČR a státního zastupitelství. To neznamená, že bychom orgánům činným v trestním řízení neposkytovali součinnost. Na vyžádání se naši pracovníci s detailní znalostí toku účastnili terénních šetření Policie ČR, která měla za cíl bezprostředně po havárii zajistit důkazy vedoucí k identifikaci původce havárie. Správním orgánům a Policii ČR byly předány také výsledky všech provedených analýz.

Závěrem bych chtěl razantně odmítnout „konspirační teorie“, které naznačují, že kroky Povodí Moravy, s. p., mohly být jakkoliv zákulisně ovlivněny. Právě z Vaší strany vnímám toto nařčení jako obzvláště nekorektní, neboť bez jakýchkoliv důkazů poškozuje jak dobré jméno podniku, tak práci mých kolegů, kteří se na likvidaci následků havárie aktivně podíleli. Ze strany vysokoškolského pedagoga a zástupce některých odborných institucí považuji tento bulvární přístup za zcela neobhajitelný a musím konstatovat, že jste tímto v mých očích pozbyl svou odbornou autoritu.

Výše uvedené lze shrnout do několika bodů:

 

Vážený pane docente, na základě výše uvedených skutečností od Vás očekávám veřejnou omluvu, obsah článku naznačuje buď zásadní odbornou neznalost pisatele, nebo zlý úmysl. V opačném případě bude muset náš podnik zvážit právní kroky. Pevně však věřím, že na základě těchto objektivních argumentů zkorigujete své původní vyjádření a zveřejníte svou omluvu.

S pozdravem

Dr. Ing. Antonín Tůma

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/povodi-moravy-reakce-na-text-martina-rulika-ve-veci-otravene-becvy-ma-maslo-na-hlave-i-povodi-moravy?fbclid=IwAR3hywdKNs0dJx86SqCYFeAnrdhm_CCrX5sBsi9ZfiHdt6kdulgh6-3V1kI

 

„Máme několik podezřelých, v tuto chvíli nelze činit jakékoliv konkrétní závěry. Ta věc je komplikovaná. Je složitější, než jsme si mysleli,“ řekl Radiožurnálu náměstek vsetínského okresního státního zastupitelství Petr Bareš.

Právě on na prověřování ekologické havárie dohlíží. A vůbec poprvé otevřeně připouští, že pravděpodobnost objasnění celé katastrofy se zmenšuje. „Šance je vždycky, ale upřímně řečeno, kdybych si měl tipnout, tak dvacet ku osmdesáti,“ konstatoval Bareš.

Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO už dříve řekl, že věří, že kriminalisté viníka během krátké doby odhalí. Aktuální vývoj nechtěla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková komentovat.

„Nevím, nemohu to komentovat, my žádné takové informace od policie nemáme. Čekáme, stejně jako všichni ostatní, až policie oznámí, kdo to byl,“ říká Roubíčková.

Bílá pěna, ale v ní živé ryby

Dřívější pátrání Radiožurnálu v terénu i vědecké práce odborníků verzi vyšetřovatelů o výpusti z areálu Tesly zpochybňují. Hlavním argumentem zůstává fakt, že v téměř čtyřkilometrovém úseku řeky pod výpustí ještě po otravě řeky žily ryby. Rožnovský kanál byl tak zpočátku zcela mimo pozornost. Vyplývá to například z nového svědectví člena rybářského svazu z Valašského Meziříčí Tomáše Krutila, který pomáhal ekologickou katastrofu bezprostředně likvidovat.

„My jsme nahoru ani nepostupovali. Když jsme nenašli žádné mrtvé ryby, tak jsme nepředpokládali, že by tam něco mohlo být,“ řekl Krutil. Vzorek z vyústění rožnovského kanálu pod silničním mostem v Juřince tak podle něj úřady odebíraly až den po havárii. A to poté, co je na něj upozornil.

V neděli večer totiž Krutil podle svých slov ve snaze najít zdroj otravy řeku znovu proti proudu kontroloval. A jediné podezřelé místo přitom bylo právě až u rožnovského kanálu. „V jeho okolí plavala do vzdálenosti zhruba 20 metrů bílá pěna,“ popsal rybář.

Vyústění kanálu proto nafotil a v pondělí ráno na něj i s fotodokumentací upozornil pracovníky odboru životního prostředí z Valašského Meziříčí, kteří v pondělí dopoledne odebrali vzorky. A zjištěné hodnoty kyanidů v nich sice překračovaly povolený limit, ale jen zhruba o polovinu.

Mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová už dříve pro server iROZHLAS.cz uvedla, že vzorky se odebíraly z řeky v řádu několika hodin po ohlášení úniku kyanidu. „To se dělalo ihned, tedy od neděle, kdy nám to ohlásili hasiči. A poté se znovu odebíraly vzorky od pondělí,“ řekla. Zda inspekce v neděli byla i na popsané místě, ale nespecifikovala.

Podle Krutila o zdroj otravy v řece i tak nešlo. Jako důkaz přitom uvádí, že ryby žily. „Když jsem se brodil tou pěnou, tak tam byly živé ryby, bez problémů se tam pohybovaly.“

Mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš to nechtěl jakkoliv komentovat. Podle informací Radiožurnálu šlo každopádně v celé oblasti o jediné překročení limitů. Všechny vzorky odebrané níže po proudu byly negativní.

Chlor jako zametač stop?

Někteří ze zasahujících rybářů také vypověděli, že při vytahování mrtvých ryb z řeky cítili intenzivní zápach chloru. To by podle expertů mohlo znamenat, že viník si byl havárie velmi dobře vědom a snažil se jí zamaskovat vypuštěním většího množství chlornanu sodného. Právě ten se totiž používá pro likvidaci kyanidů v odpadních vodách.

Například podle chemika a experta na kontaminace odpadních vod Milana Landy by v takové situaci už kyanidy při odebírání vzorků u jednotlivých kanalizačních výpustí ve vodě na rozdíl od chlornanu ani být nemohly.

„Pokud by to byla pravda, pak v té vodě už ani žádný kyanid být nemohl, protože chlornan je schopný kyanid rozložit, a zamést tak stopy,“ řekl k tomu Landa.

„Nalezení původu a složení látky s intenzivním zápachem mohlo vyšetřovatele dovést k viníkovi, neboť kyanidy při začátku vyšetřování byly již s nejvyšší pravděpodobností přítomné pouze v přípustných koncentracích,“ poznamenal Landa. Následné objevení kanálu s mírně překročenými limity podle něj mohlo vyšetřování nasměrovat nesprávným směrem.

O zápachu chloru v Bečvě promluvil i člen místní organizace rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Jiří Kašpar. Ten havárii jako jeden z prvních oznamoval hasičům, a to krátce po poledni právě v Hustopečích. „Brněly nás od toho ruce,“ poznamenal.

K samotné otravě řeky přitom podle svědectví dalších rybářů muselo dojít již v nedělních ranních hodinách. „Od kolegů vím, že v Choryni začaly ryby hynout už zhruba kolem půl desáté dopoledne,“ uvedl Josef Janošec, hospodář místní organizace rybářského svazu v Choryni.

Právě tam je přitom nejvýše položený bod, kde ryby po otravě v neděli 20. září hynuly. Podle Janošece to bylo konkrétně pod vedením vysokého napětí mezi Lhotkou nad Bečvou a Choryní – zhruba 600 metrů nad choryňským silničním mostem. „Nad tím už bylo všechno živé,“ řekl k tomu rybář.

Místo úhynu je přitom od výpusti rožnovského kanálu vzdálené zhruba 3,5 kilometru. I tento fakt tak policejní verzi zpochybňuje. Experti se totiž shodují v tom, že v takto dlouhém úseku by se musel zdroj otravy se zbytkem řeky spolehlivě promíchat a ryby by tak hynuly mnohem výše proti proudu.

Myslí si to například toxikolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Přemysl Soldán. Ten má zkušenosti s likvidací jednoho z nevětších evropských úniků kyanidů v Rumunské Baia Mare v roce 2000.

„Po proudu od výpusti kanalizace z areálu bývalé Tesly jsou navíc dva jezy, které by přispěly k dřívějšímu promísení znečištění v toku, ale také k detoxikaci kyanidů intenzivním prokysličením vody. Proto způsob a lokalita úhynu spíše indikuje výpusť až za těmito jezy,“ poznamenal Soldán.

Ryby hynuly jinde

Podle něj je tak potřeba při hledání skutečného místa znečištění obrátit pozornost na část řeky níže po proudu. Tedy do okolí Lhotky nad Bečvou, která leží těsně nad prokazatelným úhynem ryb.

Jedna z tamních kanalizačních výpustí přitom patří chemičce Deza z holdingu Agrofert. Tu sice úřady bezprostředně po havárii jako možného viníka vyloučily a i sama Deza jakýkoliv podíl na ekologické katastrofě striktně odmítá, jenže vědecké práce některých odborníků na oblast chemie i vodních toků hlavní argumenty zástupců chemičky zpochybňují.

Zaznamenaný úhyn ryb by totiž mimo jiné variantě úniku z Dezy mohl přesně odpovídat. Vyplývá to z disertační práce z roku 2016 dalšího z pracovníků vodohospodářského výzkumného ústavu Tomáše Mičaníka. Ten zkoumal mísení možných havarijních znečištění z různých průmyslových podniků u tuzemských řek a praktické měření prováděl v letech 2007 a 2009 i přímo v Bečvě pod výpustí Dezy.

„Konec mísicí zóny byl stanoven ve vzdálenosti 1860 až 2100 metrů pod výpustí odpadních vod tohoto podniku,“ řekl k tomu Radiožurnálu Mičaník. V praxi to znamená, že maximálně v tomto rozmezí musel být odpad z Dezy plně promíchán se zbytkem řeky.

Reálný úhyn ryb z neděle 20. září byl od kanálu chemičky vzdálený zhruba 1700 metrů. Mičaník nicméně zdůraznil, že starší výzkum nemusí být pro aktuální situaci stoprocentně platný, a to i přesto, že tehdejší měření probíhalo za podobných průtokových podmínek, jaké panovaly při havárii.

„Délka mísicí zóny by tedy mohla být podobná, avšak pouze za předpokladu, že charakteristiky koryta by byly nyní shodné, což nemusí být pravda,“ upozornil Mičaník.

Expert: V Deze jsou tuny kyanidů

Mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka opakovaně odmítl, že by Deza mohla mít s otravou cokoliv společného. Zdůraznil přitom, že kyanidy se v odpadních vodách Dezy vyskytují pouze ve stopovém množství, a to navíc v méně toxické, tzv. komplexní formě.

Jenže podle docenta a tajemníka katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marka Petřivalského je i tento argument zavádějící. „Podle dostupných informací je evidentní, že provozem odpadních vod firmy Deza ročně prochází řádově tuny kyanidů, tedy množství schopné totálně otrávit několik velkých řek,“ konstatuje Petřivalský.

Opírá se přitom o tři roky starou bakalářskou práci s názvem Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů, kterou na Vysoké škole báňské – technické univerzitě Ostrava vypracovala Petra Langhammerová. Ženu stejného jména o čtyři roky dříve podnikový časopis Valašský chemik označil za dlouholetou zaměstnankyni Dezy z provozu Voda a odpady.

Langhammerová ve své bakalářské práci s odkazem na informace přímo od zaměstnanců Dezy uvádí, že v roce 2015 tzv. fenolové odpadní vody chemičky obsahovaly před vyčištěním v průměru 466 miligramů celkových kyanidů na litr, a maximálně dokonce 1230 miligramů na litr. Přípustný limit pro již vyčištěný odpad je přitom v tomto případě 1 miligram na litr.

„Pokud zvážíme, že tyto výchozí odpadní vody jsou uchovávány v zásobnících o objemech v řádu minimálně desítek kubických metrů, pak se jednoduchým vynásobením dostáváme k množstvím až desítek kilogramů kyanidů potenciálně se nacházejících v každém jednom zásobníku,“ poznamenává k tomu Petřivalský.

Slunce jako rozbuška?

V případě úniku do řeky přitom mohou zabíjet i zmíněné méně jedovaté formy kyanidů. Upozorňuje na to mimo jiné ve své práci i Langhammerová. „Mohou se v toku působením slunečního světla pozvolna rozkládat a uvolňovat kyanovodík,“ konstatuje Langhammerová.

Právě kyanovodík je jedním z nejúčinnějších jedů, ostatně za 2. války byl nacisty využíván ve vyhlazovacích táborech jako základ bojového plynu Cyklon B. Pro ryby ve vodě je toxický už ve velmi malých koncentracích.

V neděli 20. září byly přitom podle Petřivalského pro obdobou reakci se slunečním zářením vhodné podmínky. V řece byl totiž podle veřejně dostupných informací velmi nízký průtok vody a tím i nízká hladina.

„Pokud uniklé vody obsahovaly vysoké množství komplexních kyanidů, tyto se v prosluněných mělkých vodách Bečvy mohly začít účinkem UV záření rozkládat na kyanidy jednoduché,“ vysvětlil Petřivalský, který své závěry zveřejnil v rozsáhlé práci na internetu.

Kyanovodík by podle něj navíc tímto způsobem vznikal delší dobu, než kdyby do řeky unikly čistší kyanidy. To by v praxi podle biochemika vysvětlovalo, proč ještě těsně pod výpustí kanalizace Dezy v Bečvě v neděli odpoledne ryby žily ryby.

Odebírání vzorků v neděli ráno

Zarážející je navíc podle něj mimo jiné i fakt, že Deza se podezření brání výsledky vlastních vzorků ze dne havárie, přičemž dva byly odebrané odpoledne, ale ten první již v osm hodin ráno. Tedy v době, kdy o otravě ještě nikdo nevěděl. „Toto mimořádné měření dle mého názoru naznačuje, že v provozu odpadních vod v areálu Deza se dělo něco mimořádného,“ poznamenal Petřivalský.

Hanzelka nicméně takovou možnost důrazně odmítl: „V neděli 20. 9. v 8.00 hodin ráno byl proveden standardní plánovaný odběr k pravidelné analýze vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Informaci o úhynu ryb jsme v té době neměli.“ Podle něj na havárii reagovaly až mimořádně odebrané vzorky v odpoledních hodinách.

„Rozbory potvrdily, že všechny sledované položky včetně kyanidů byly toho dne podlimitní, tedy v normě,“ doplnil Hanzelka. Tvrzení Petřivalského pak označil jako účelové: „Zcela ignoruje závěry dosavadního šetření policie, která označila jako zdroj znečištění jinou výusť v okolí, a nikoli výusť společnosti Deza. S jeho závěry zásadně nesouhlasíme a trváme na tom, že Deza není viníkem otravy ryb v Bečvě.“

V září navíc mluvčí Agrofertu odmítl, že by se v podniku větší množství kyanidu nacházelo. „Deza čistý kyanid nevyrábí, nezpracovává ho, nepoužívá ho, neobchoduje s ním a ani ho nijak neskladuje. V Deze neexistuje žádný zásobník kyanidu, z něhož by tato látka mohla do řeky Bečvy uniknout. Je proto technicky nemožné, aby látka tohoto charakteru do řeky z Dezy unikla a způsobila ekologickou katastrofu takového rozsahu,“ uvedl Hanzelka.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/becva-otrava-kyanid-deza-vysetrovani_2010200600_bar

 

Před více jak čtyřmi týdny došlo k největší ekologické havárii naší země za poslední roky. Do řeky Bečvy pod Valašským Meziříčím se dostaly kyanidy, které otrávily několik desítek kilometrů toku. Zahynulo přes 40 tun ryb a celý ekosystém se z havárie bude vzpamatovávat minimálně několik let.

Vyšetřovatelé zjistili, že kyanidy se do Bečvy dostaly 15 km dlouhým kanálem vedoucím z areálu bývalé rožnovské Tesly. Pachatel je stále neznámý. Více v dokumentu Otrávená řeka (Reportéři ČR), nebo v téměř detektivním článku Otazníky nad otrávenou Bečvou (iRozhlas).

Opravdu z Rožnova?

Minulý pátek jsem se spolu se skupinou hydrobiologů a ochránců přírody vydal pátrat po škodách, které havárie napáchala na tomto velmi cenném říčním ekosystému. Potěšující zprávou je, že i v postiženém úseku přežila část vodních bezobratlých živočichů (tzv. bentosu), kteří jsou pro obnovu ekosystému zcela zásadní. Bentos může také dobře posloužit jako bioindikátor znečištění i poměrně dlouhou dobu po havárii. Zarážející bylo, že i 1500 m pod údajným zdrojem znečištění (ústí kanálu z Tesly), byl stav bentosu na normálu a plavaly zde i dospělé ryby.

Otrávená část řeky Bečvy patří mezi přírodovědně hodnotné lokality. Na úseku se vyskytoval např. kriticky ohrožený hrouzek Kesslerův, který je na našem území potvrzen pouze z postiženého úseku řeky Bečvy.

Otrávená část řeky Bečvy patří mezi přírodovědně hodnotné lokality. Na úseku se vyskytoval např. kriticky ohrožený hrouzek Kesslerův, který je na našem území potvrzen pouze z postiženého úseku řeky Bečvy.

Foto | Jan Husák

Také chatař Vladimír Foltýn, který byl u Bečvy v den havárie nám potvrdil, že žádný úhyn ryb nepozoroval a že uhynulé ryby se vyskytovaly až dále po proudu mezi Lhotkou a Choryní. Přitom na trase od kanálu z Tesly je několik jezů, které by znečištěnou vodu zcela jistě promíchaly.

Stejně tak potvrdil na Facebookové diskuzi rybář Jakub Šrámek, který ten den chytal ryby asi 100 metrů nad vyústění kanálu vedoucího z Rožnova.

„Kolem 16:30 přišla SMS od známých, že je otrávená Bečva u Choryně. Vzápětí se objevilo 5 nebo 6 lidí a u Juřinského mostu nabrali vzorky (někdo z hygieny, médií a asi povodí), kteří mi informaci potvrdili s tím, že to je až níže po toku. Načež jsem se sbalil a jel jsem to omrknout. Mohlo být +/-17 hod a projel jsem na kole úsek Bečvy od mostu Juřinka až po lávku ve Lhotce nad Bečvou. (…) Nikde na celém mnou projetém úseku jsem neviděl jedinou rybu ať už mrtvou nebo s probíhající otravou. Z lávky ve Lhotce jsem neviděl žádné mrtvoly ryb ani jinou sebemenší známku otravy kam až jsem dohlédl směrem po i proti proudu. Pak jsem se stejnou cestou vrátil. Tři dny poté jsem kousek nad výpustí DEZy chytil 5 parem od 40 do 70 cm. Každé jsem prohlížel žábra. U všech měly zdravou růžovou barvu a ryby vypadaly zdravé a v kondici.
Na kamenech, vytáhlých z vody, byly živé larvy chrostíků, blešivci, pijavky...
V těch místech už by přece kontaminační mrak musel být roztáhlý přes celou šířku toku a zabíjet ryby a vodní organismy.“

Jak je možné, že řeka je evidentně neporušena několik km pod údajným zdrojem znečištění, zvláště v podmínkách nízkého průtoku řeky dne 20.9. 2020? Nabízí se otázka, zdali je nezbytným zdrojem právě vyústění kanálu z rožnovské Tesly. První firma, která asi každého Valacha napadla v souvislosti se znečištěním řeky, je meziříčská chemička DEZA. Ta však byla šetřením ČIŽP z okruhu podezřelých vyřazena velmi rychle – již den po havárii (přestože o kyanidu a zdravotních rizicích se občané města dozvěděli až za 4 dny).

DEZA a kyanidy

Impulsem k tomu, abych napsal tento článek, byla studie doc. Marka Petřivalského z katedry biochemie Palackého univerzity v Olomouci s názvem DEZA: o stopových kyanidech a kyanidových stopách (část I), kde podrobně analyzoval volné dostupné informace o nakládání s odpadními vodami ve firmě DEZA z diplomových prací nebo veřejných registrů. Článek vzbuzuje řadu otázek, na které by firma DEZA, a.s., měla poskytnout veřejnosti i kontrolním a správním orgánům uspokojivá vysvětlení. Pozornost budí zejména:

- problémy s technologií odstranění kyanidů z odpadních vod firmy DEZA při odstavení jednotky ozonizace

- existence obtokového kanálu, umožňujícího vypouštění odpadních vod obsahující kyanidy z biologické ČOV (která je letos byla ve zkušebním provozu) přímo do toku Bečvy

- havarijní plány provozu odpadních vod DEZA zaměřené na únik odpadních vod nebo kalů s vysokým obsahem kyanidů důsledkem poruchy technologií nebo chybou obsluhy.

"Zůstává otázka zásadní: může ve světle výše uvedeného opravdu obstát tvrzení, že firmu DEZA lze vyloučit jako možného původce „kyanidové havárie“?"

(Petřivalský, M: DEZA: o stopových kyanidech a kyanidových stopách, Část I., 10. 10. 2020)

Na základě našich zjištění v terénu a informací z článku doc. Petřivaldského jsem vytvořil plánek, zachycující geografickou situaci v území vzniku havárie:

schematická mapa území vzniku havárie, zdroj: mapy.cz (upraveno)

schematická mapa území vzniku havárie, zdroj: mapy.cz (upraveno)

Foto | Jan Husák

Další podezřelé aspekty

V úterý 13. 10. 2020 se ke mně dostala druhá část článku doc. Petřivalského, ve které vyzdvihuje další podivné okolnosti otravy.

Zaujala mne pasáž o detoxikaci kyanidů chlornany, která mohla způsobit pálení rukou, které popisovali rybáři vytahující uhynulé ryby:

"Je pravděpodobné, že viník/původce kyanidové otravy o probíhajícím úniku do řeky Bečvy věděl a snažil se ji zmírnit – to naznačují informace rybářů, že v místech prvních pozorovaných úhynů ryb v úseku od Chropyně k Hustopečím byl z vody cítit zápach chlóru a rybáři vytahující uhynulé ryby v médiích popisovali pocity brnění či pálení rukou a vyschlé pokožky. Oxidace kyanidů chlórem nebo chlornany v alkalickém prostředí patří mezi osvědčené chemické metody oxidace (a detoxifikace) kyanidů (zdroj: web irybarstvi.cz)."

Nejasným aspektem celé kauzy je úhyn ryb pozorovaný až nad mostem v Choryni (dle svědectví rybářů v místě přechodu linie vysokého napětí přes Bečvu), tj. 3,5 km níže po proudu od místa, kde dle dosavadního šetření ke vtoku kyanidů do řeky Bečvy došlo. Podle doc. Petřivalského je teoreticky možné, že k otravě ryb došlo až níže po proudu řeky:

"Nabízí se jedno chemicky pravděpodobné vysvětlení – do řeky Bečvy nepřitékaly akutně toxické jednoduché kyanidy, ale stabilnější komplexy kyanidů železa, případně jiných kovů.

Tyto „komplexní kyanidy“, jak nám již objasnil mluvčí Agrofertu ve svém vyjádření (viz úvodní část tohoto článku) jsou výrazně méně toxické. V neděli 20.6. 2020 protékal Bečvou nízký průtok vody, což na mělčinách pod jezem Juřinka II znamenalo velmi nízkou hladinu vody. Z velkého objemu původní toxické směsi látek mohly být (pravděpodobně působením alkalického chlornanu) z velké části odstraněny jednoduché kyanidy.

Pokud však uniklé vody obsahovaly vysoké množství komplexních kyanidů, tyto se v prosluněných mělkých vodách Bečvy mohly začít účinkem UV záření rozkládat na kyanidy jednoduché – např. z každého aniontu hexakyanoželeznatanu vznikalo šestinásobné množství volných kyanidů.

Nejednalo by se o první případ tohoto typu v historii – ve vědecké literatuře z oblasti environmentální chemie kyanidů lze najít záznam o kyanidové otravě z léta 1949 na Tulpehocken Creek v statě Pensylvania (USA)(...)).

Aktuálně jediným známým místem, kde se potenciálně mohou nacházet velká množství jednoduchých i komplexních kyanidů v této oblasti, je areál firmy DEZA, která ovšem (včetně odvolání na šetření ČZIP) uvádí, že byla provedena kontrola „všech technologických celků naší čistírny odpadních vod“ a že inspekce „prověřila stav čistícího zařízení“. Nejen mne by jistě ve světle výše uvedených informací zajímalo, proč DEZA kontrolovala výtok odpadních vod ze svého areálu již v 8:00h ráno dne 20.9.? (...)"

Podstatná je také informace o opožděné reakci ČIŽP: „Je jisté, že se ČIŽP snažila zveřejnění o původu otravy oddálit – dle informace ředitele OI ČIŽP R. Pallose na tiskové konferenci 1.10. 2020, dostala výsledek analýzy ze strany Státního veterinárního ústavu v Olomouci s potvrzením příznaků otravy kyanidem u vzorků uhynulých ryb již večer v pondělí 21.9.“

Řeka Bečva nad areálem firmy DEZA

Řeka Bečva nad areálem firmy DEZA

Foto | Jan Husák

V neposlední řadě vyvstává otázka, proč firma DEZA provedla nestandardní analýzu odpadních vod v ráno v den havárie, kdy o ní ještě nikdo nevěděl: „Pozorný čtenář protokolu se ovšem musí ptát: z jakého důvodu byla provedena analýza bodová (tj. nereprezentativní vzorek odebraný v jednom čase ve výpusti V1) v 8:00h ráno v neděli 20.9. 2020, tedy v době, kdy teoreticky o kyanidové otravě ještě nikdo neměl tušení? Toto mimořádné měření dle mého názoru naznačuje, že v provozu odpadních vod v areálu DEZA se dělo něco mimořádného. Následovala další opakovaná bodová měření v časech 13:30 a 15:30 téhož dne, tedy v době kdy valašské tam-tamy již roznášely zprávy o probíhající tragédii v řece – ale pro jistotu v těchto vzorcích nebyla provedena analýza snadno uvolnitelných kyanidů! U analýz z Jasenického a Černého potoka (Byninka) na protokolu firmy DEZA pro změnu úplně chybí datum odběru vzorků.“

zdroj: (Petřivalský, M: DEZA: o stopových kyanidech a kyanidových stopách, část II, 12. 10. 2020).

Oba články doc. Petřivalského stojí za kompletní přečtení, v tomto článku jsem se snažil z nich vytáhnout to nejpodstatnější.

Řeka Bečva pod areálem firmy DEZA

Řeka Bečva pod areálem firmy DEZA

Foto | Jan Husák

Závěr

Touto tak trošku "detektivní" zprávou chci upozornit na mnohé nejasnosti, které jsou s otravou Bečvy spojeny.

Nejde mi o nějakou "mstu", o dopadení a exemplární potrestání viníka havárie. Uvědomuji si však, že pokud se nedozvíme, jak k havárii došlo, může se opakovat. A klidně i v daleko dramatičtějším měřítku.

Důvěru ve mně nebudí ani instituce, které záležitost šetří. Pokud nejsou schopny odhalit původce znečištění ani za 3 týdny, rád bych věděl, jak by řešily např. teroristický chemický útok na zdroje pitné vody.

 

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-husak-nevyjasnene-okolnosti-otravy-reky-becvy

e-mail: info@zazivoubecvu.cz
Tvorba www stránek FOOE s.r.o.