Havárie na řece Bečvě byla prvním bodem včerejšího jednání schůze poslaneckého výboru pro životní prostředí. Kromě členů výboru a hostů se zúčastnil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něho se vedle změn legislativy rýsuje kontinuální měření kvality vody v řece Bečvě. Co se týče vyšetřování havárie, není prý v jeho moci ho nijak urychlit. Řeč přišla znovu na rybářské vzorky i na to, zda je Bečva mrtvá řeka. Probíralo se také to, jak rybářům proplatit náklady na likvidaci ryb.
Jeden z dotazů na ministra životního prostředí Richarda Brabce směřoval na kompetentnost soudního znalce Jiřího Klicpery, který veřejně mimo jiné prohlásil, že zná viníka havárie a že Deza to nebyla. „Podle mě porušil zákon o znalcích a měl by být z případu odvolán,“ prohlásil na výboru zástupce rybářů Stanislav Pernický.
„Soudního znalce si najala Policie ČR na základě seznamu soudních znalců. My ho ani nedoporučovali a ani s ním nemáme nic společného. To je věc Policie ČR,“ řekl ministr Brabec.
Co se týče možného urychlení vyšetřování, Richard Brabec se prý spojil s ministrem vnitra. „Bohužel, nemám žádnou pravomoc vyšetřování urychlit. Teď se prostě čeká na vyjádření soudního znalce,“ řekl Brabec.
Richard Brabec dále zmínil, že v průběhu června by se mělo spustit kontinuální měření na řece Bečvě, které organizačně zajistí Výzkumný ústav vodohospodářský a Povodí Moravy. Na řece Bečvě se nasadí dva toximetry, které byly dříve nasazeny na řece Odře. O tom, jak zařízení funguje a jaký osud mělo, jsme psali v článku Proč nikdo nechce zařízení, které pozná jedy v řece? Protože je lepší nechat to plavat, myslí si výzkumník.
Ministr Brabec také informoval o tom, že by měla být hotova aktualizace výpustí na řece Bečvě. „A dál se bude pracovat na tzv. rodných listech výpustí,“ pronesl Brabec.
Radní Olomouckého kraje Martin Šmída vznesl dotaz na úhrady nákladů rybářům za odklízení a likvidaci otrávených ryb. Na řešení podobných situací mají kraje speciální účet (tzv. zvláštní účet pro odstraňování následků havárií s dopadem na jakost vod). Olomoucký kraj tento účet samozřejmě má, ale pro vyplacení prostředků musí být splněny zákonné podmínky. Jedna z nich podle Šmída je, že vodoprávním úřadem musí být vydáno rozhodnutí, aby se provedla likvidace ryb.
Ředitel legislativního odboru MŽP Libor Dvořák, který se jednání také zúčastnil, vysvětluje, že tato otázka není v gesci ministerstva, ale krajského úřadu, který figuruje jako nadřízený vodoprávní úřad, a který musí posoudit, zda došlo ke splnění podmínek, které opravňují čerpání ze sanačního účtu.
A podle toho, jak Dvořák dál popisuje literu zákona, je otázka, zda byly naplněny dvě zákonné podmínky. S tou první, že původce znečištění není znám, je to jasné. Druhá podmínka je, že hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod. „Jinými slovy to předpokládá situaci, že ještě pořád hrozí nějaké znečištění a ohrožení,“ říká Dvořák. S tím, že posouzení, zda byly podmínky naplněny, je na krajském úřadu.
Richard Brabec zmínil, že se s jednatelem Českého rybářského svazu pro Severní Moravu a Slezsko Rostislavem Trybučkem už dříve dohodl na tom, že si ministerstva zemědělství a životního prostředí rozdělí role. „Ministerstvo zemědělství pomůže se znovuzarybněním částkou 7,5 milionu korun proplácených během deseti let. A ministerstvo životního prostředí zafinancuje studie, které vyhodnotí, jak moc je Bečva poškozena,“ říká ministr Brabec.
Podle Brabce bylo ze strany Olomouckého i Zlínského kraje přislíbeno, že zaplatí náklady na kafilérii. „Nedávno se na mě obrátil pan Trybuček, že kraje nejsou připraveny to naplnit, já jsem se obrátil na kraje, aby vyšly rybářům vstříc, ale nevím, jak to dopadlo,“ říká Richard Brabec s tím, že je překvapen, že v tom kraj vidí nějaký problém. Samotná škoda musí jít podle něho za pachatelem.
Berenika Peštová, náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí na MŽP, dodává, že vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí identifikovaly, že tyto účty, určené pro sanace havárií, nejsou v praxi moc využívány. Aktuálně na nich mají kraje ze zákona k dispozici deset milionů korun. Prostředky se na účty získávají z poplatků za čerpání podzemní vody. Do chystané novely vodního zákona by se mělo dostat navýšený této sumy, kterou mají kraje okamžitě k dispozici, z deseti na dvacet milionů korun.
Zástupce rybářů Stanislav Pernický ve svém příspěvku do diskuze označil Bečvu v oblasti Hustopečí a Choryně za mrtvou řeku, kde chybí generační ryba (tj. pohlavně vyspělá ryba schopná rozmnožování). Ministr ve své odpovědi připustil, že v daném úseku nejsou v řece generační ryby, ale odmítl, že by Bečva byla mrtvá řeka. „Jsou tu studie a přírodovědci, které říkají, že to není mrtvá řeka. Rozumím, že rybáře trápí vytrávení generační ryby. Ale mrtvá řeka to není,“ řekl Richard Brabec.
Co se týče vzorků od rybářů, které Stanislav Pernický také zmínil ve své poznámce, podle ministra „to mystériu chybějících vzorků už myslím bylo vysvětleno“. Jak říká, celá řada informací k vzorkům je na webu České inspekce životního prostředí. „Rybáři dali vzorky vodoprávnímu úřadu a ten je mohl použít a není žádný důvod, aby je dával České inspekci životního prostředí. A vzorky, které v podobnou dobu odebrali hasiči, jsou k dispozici a má je policie,“ řekl ministr.
Poznámka redakce Ekolistu: Mystérium chybějících vzorků nicméně uspokojivě vysvětleno rozhodně není. Aktuální stav poznání o jejich osudu je takový, že vodoprávní úřad Hranice tvrdí, že vzorky od rybářů předal inspekci životního prostředí. Inspekce tvrdí, že vzorky nepřevzala. A veřejnost neví, kde vzorky skončily.