Mrazivé svědectví o Bečvě. „Klíčové vzorky vody chybí,“ říká odborník

20. 1. 2021

„Abych mohl určit konkrétního viníka otravy Bečvy, na to nemám informace,“ říká chemik Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity, který pro Českou inspekci životního prostředí vyhodnocuje vzorky odebrané po havárii.

Článek

Je to první konkrétní svědectví odborníka, který přímo pracuje s odebranými vzorky po ekologické havárii v Bečvě. A bohužel ne příliš optimistické z pohledu pátrání po viníkovi. Profesora Ivana Holoubka z brněnské Masarykovy univerzity si na zhodnocení vzorků najala Česká inspekce životního prostředí.

Na úřad se snáší kritika, že svůj zásah po havárii veřejnosti dostatečně nevysvětlil. „Dělají největší chybu tím, že o tom nemluví. Přitom je to jasné. Dnes, po čtyřech měsících od úniku, skutečně nejde říct, kdo to udělal. A stojí za tím fatální chyby. Kdybychom věděli, co ihned po úniku teklo z továrny X a co z továrny Y, pak by bylo vystaráno. Ale tak jednoznačné to není,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy specialista z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí.

V uplynulých týdnech měl k dispozici stovku okolo 150 vzorků, které zasahující úřady sesbíraly v řece Bečvě i Moravě, do níž se zamořený tok vlévá.

Proč podle vás půjde viníka najít těžko?

Nemáme vzorky z období od úniku látky do řeky v dopoledních hodinách a časem ve 13:30, kdy byl odebrán první vzorek u Hustopečí. Pro mě je zásadní, když k něčemu podobnému dojde, odebrat vzorky na potenciálním zdroji znečištění. Vypadá to, že nic takového se tam bezprostředně po havárii nedělo. Ať se na mě nikdo nezlobí, to je totální diletanství. Abych se svými zkušenostmi, které sbírám celý život, určil konkrétního pachatele? Na to nemám potřebné informace. Nevím, jestli je má policie. Na mně je zhodnotit, zda lze zdroj najít. Myslím, že v tuto chvíli spíše ne. Je to problém. Čtyři měsíce uplynuly a policie podle mě nemá jiná data než já a kolegové z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Máte k dispozici výsledky vzorků. Šli tedy vůbec zasahující úředníci výpusť od výpusti, aby zdroj znečištění určili?

Co se mapovalo od Hustopečí až po řeku Moravu, bylo víceméně v pořádku. Co je podstatné, dvacátého září, tedy v den havárie, se na klíčových výpustích vzorky neodebraly. Na jedné z nich se odebíraly až o den později a na dalších až čtyřiadvacátého. Přitom tam v den havárie bylo tolik lidí. První, co mě napadne: Odkud to, proboha, jde? O tom měli všichni inspektoři přemýšlet.

Můžete k termínům, které jste zmiňoval, přiřadit i konkrétní výpusti?

Jeden z nich Energoaqua a druhý Deza a některé další. Co se odebíralo po dvacátém září je sice dobré, ale už to není podstatné pro určení původu. Po odpouštění přehrady se voda zředila a vzorky už neměly potřebnou informaci.

Šéf inspekce pochybení odmítá

Šéf České inspekce životního prostředí Erik Geuss se už v úterý ohradil proti tomu, že by odebrání vzorků po otravě Bečvy bylo nedostatečné a pomalé. Odmítl také úvahy o rezignaci, k níž jej vyzvalo hnutí Starostové a nezávislí. „Jako ředitel úřadu podléhající služebnímu zákonu nevidím věcný ani formální důvod k rezignaci na základě prohlášení politických představitelů, kteří případ neznají. A v současné chvíli ani s ohledem na dosud neuzavřené kontroly a probíhající trestní řízení znát nemohou,“ uvedl ředitel. Redakce Seznam Zpráv jeho další reakce zjišťuje.

Policie určila jako zdroj znečištění výpusť pod Juřinským mostem, která přivádí odpady z továrního areálu v Rožnově pod Radhoštěm. Ryby ale podle svědectví aktérů hynuly až více než tři kilometry po toku. Je z chemického hlediska reálné, aby toxické látky zabíjely až s takovým odstupem?

I když nebudu striktní, je to minimálně velmi podivné. Něco relativně koncentrovaného proudí u pravého břehu, působí to na ryby, ale začnou hynout až u Hustopečí? Prostě bych předpokládal, že uhynulé ryby najdu dřív. Nebyly tam. Výsledky neukazují jednoznačně na společnost Energoaqua, ale ani na Dezu. Jednoznačné vodítko prostě chybí.

Pokud se přece jen ukáže na viníka, může věc projít u soudu?

Z toho je inspekce trochu nervózní. Nechtěli dávat do rukou argumenty případným původcům. Budou mi vyčítat, že jsem to udělal. Ale po čtyřech měsících málokdo ví, co se tam vlastně stalo. Základní fakta by hlavně odborná veřejnost měla znát. Máme právo na informace. Policie řekla, že embargo neuvalila, na druhou stranu se ke komentování nemá. Ano, ten přístup chápu. Jejich pravidlo hry je takové, že informují, až se vyšetřování ukončí. Ale i stanovisko, že nevíme, je stanoviskem. Tvářit se, že je vše dokonalé? To prostě není pravda.

Takže u soudu bude problematické vinu prokázat?

Nedělám si o tom iluze.

Je tedy podle vás velká pravděpodobnost, že případ zůstane nevyřešený?

Pořád jsem optimista a říkám, že je to 50 na 50.

Prověřuje policie informační zdroje novinářů?

Podle Deníku Referendum vsetínští kriminalisté minulý týden vyslechli několik zaměstnanců valašskomeziříčské Dezy a prohledávali jejich mobilní telefony. Nepídili se prý však po informacích souvisejících s únikem jedů do Bečvy, ale po vypátrání zaměstnanců, kteří médium o havárii na kaustifikační jednotce informovali. Dozorující státní zástupce Petr Bareš odmítl, že by dal k prohlížení telefonů souhlas. Takový postup policie by mohl být nezákonný.

K havárii v továrním areálu došlo několik hodin před otravou Bečvy. Není potvrzené, že spolu události souvisely. Deza jakoukoli spojitost s havárií odmítá. Kriminialista Jiří Hovorka, který má případ na starosti, policejní postup nechtěl komentovat. „Nemohu se k tomu vyjadřovat. Pokud se někdo cítí být poškozen jakýmkoli úkonem, který dělal policejní orgán, může podávat stížnosti,“ reagoval na dotaz média.

A co by současné přešlapování tedy mohlo změnit?

Nevím, jaké má informace policie, takže do toho jim nechci vstupovat Jen se bavím o tom, co mám za informace před sebou a co z nich lze vyvodit. Ještě existuje soudní znalec, který má podobné materiály jako já. Nevím, co z toho vypadne. Vím jen, že vyhotovení posudku bylo odložené o další tři měsíce. Co jsem řekl vám, lze podle mě konstatovat za týden, když si k tomu člověk sedne. Pak do toho samozřejmě vstupují modely průtoků a podobně. Ale jak už jsem řekl, pro určení původce, potřebuji vzorky minimálně z okolí zdroje. Chybí ty dva nejpodstatější. Když je nemám, nemůžu zodpovědět, jestli je to továrna X nebo Y.

Lze alespoň říci, že ryby uhynuly na otravu kyanidem?

Podle mě ano, nic jiného se nenašlo a neměřilo. Nic jiného tam v toxikologických množstvích nebylo. Jestli něco mohlo pocházet z havárie v Deze? Oni tvrdí, že ne a chybí důkaz, že ano.

Havárie přinesla mnoho pochybností o práci úřadů, které mají podobné incidenty řešit. Považujete to za jednorázové selhání nebo systémový problém?

Kdysi jsem řešil podobné záležitosti související s povodněmi na Moravě v roce 1997. Cosi se tehdy zpracovalo, ale nějak to zapadlo. I současný případ ukazuje, že není jasná součinnost institucí, které do věci mají co mluvit. Nejsou daná pravidla, co se má v takovou chvíli dělat. Naprosto profesionálně se zachovali hasiči, odebrali vzorky a bylo to stoprocentní. Na hladině nic neplavalo, bylo tedy nutné ředit vodu, což správce toku také správně udělal. Ale pokud chci určit viníka, musím mít informace, co potenciální zdroj znečištění vypouští. Chybí metodický pokyn, co v daném okamžiku přesně dělat, aniž by to bylo složité. A měli bychom mít také přehled o případných možných zdrojích znečištění na každé řece.

Ono to samozřejmě existuje, ale tento případ dokazuje, v jaké kvalitě. U některých výpustí ani nevíme, kam vedou. Takže mě překvapuje správce povodí, že nemá podchycený zdroj případných problémů, který by mohl v případě nutnosti obcím poskytnout. A když se něco takového stane, mohl by říci: Pozor, dělejte přesně toto. Ano, uhynuly v uvozovkách jen ryby. Někdo by mohl říct, že se naštěstí nikomu nic nestalo. Člověk ale vidí zoufalost rybářů, chlapů, kteří se o řeku celý život starají, a pak jim ji někdo vytráví. A ještě si vyslechnou, že jsou idioti, že neodevzdali vzorky? Je to trochu divné.

Co vám na celé havárii nejvíc vadí, plyne z ní nějaké poučení?

Mám rád, když jsou věci jasně definované. Při takovém problému není čas na amatérismus. Musí být jasně stanovené, kdo velí. Není to demokratická záležitost. Může jít o životy. Mohli bychom se poučit. Tento případ by měl napovědět, jak má vypadat součinnost zainteresovaných organizací. Určitě by pomohl tlak odborné veřejnosti. Nemám rád, když se něco zametá pod koberec. Netvrdím, že se to děje, ale ten pocit to v lidech může vzbuzovat.

e-mail: info@zazivoubecvu.cz
Tvorba www stránek FOOE s.r.o.