Na řece Bečvě i letos pokračuje režim Chyť a pusť. Co přesně to znamená?
Režim Chyť a pusť znamená, že každá ulovená ryba v revíru s tímto režimem musí být okamžitě s největší šetrností vrácena zpět do předmětného revíru. Žádnou z ryb si nesmí rybáři přivlastnit.
  |
Režim pokračuje na řece z předloňského roku. Proč jste se rozhodli ho prodloužit?
V roce 2020 – od doby otravy řeky Bečvy až do konce roku – byl na revíru zákaz rybolovu. Vyhlášen byl z důvodu ochrany rybářů. Po otravě v září 2020 bylo hlášeno ten rok ještě několik úniků niklu, což je karcinogenní látka, těžký kov, tudíž jsme z titulu uživatele revíru nevěděli, na čem jsme. Rozbory nebyly hotové, neměli jsme v tu chvíli ani rozbory rybího masa. Loni na celém úseku od Valašského Meziříčí, od soutoku Bečvy Vsetínské a Rožnovské až po soutok Bečvy s řekou Moravou mezi Troubkami a Tovačovem platil režim Chyť a pusť. Ten jsme se rozhodli prodloužit ještě na tento rok po celém úseku z důvodu ochrany ryb, které byly vysazeny od otravy, i kvůli ochraně rybářů. Nyní probíhají rozbory rybího masa. V listopadu se uskutečnilo několik odlovů, které provedli kolegové z Akademie věd ČR, a v tuto chvíli čekáme na vyjádření.
Získali jste díky odlovu hned nějaké informace?
K odlovu došlo na pěti místech a první informací bylo, jak zhruba velké ryby se v řece nacházejí. Jsou to pro nás velmi cenné údaje. Zajímavé je, že jsou tady ryby i v konzumní velikosti i pohlavně dospělé i remontní (pohlavně nedospělá ryba chovaná s cílem začlenění do generačního hejna – pozn. red.). Jsou to ryby, o nichž jsme si mysleli, že je tady roky neuvidíme. Připlavaly buď z Valašskomeziříčska, došlo tedy k poproudové migraci, anebo některé ryby přežily otravu a protiproudovou migrací připlavaly z nižších úseků řeky Bečvy, kde už kontaminace nebyla tak fatální. Případně se stalo obojí.
Výsledky ichtyologického průzkumu by měly být do konce ledna, výsledky analýzy cizorodých látek budou k dispozici během jara. Čekáte, že by se v mase ryb mohlo něco najít?
Dost možná se v mase ryb najde nějaký prvek, který by tam zkrátka být neměl. Otázkou je, na kolik to bude závažné. Do té doby musíme minimálně ctít to, že nechceme rybářům dovolit odnášet si ryby, které by mohly být nekonzumovatelné. Jakmile budou známy výsledky rozborů, zaujmeme k tomu stanovisko, ale až na rok 2023. Plánovaný scénář je takový, že režim Chyť a pusť bude na některých úsecích Bečvy ještě i v následujících letech, a to zejména tam, kde řeka dostala otravou nejvíce zabrat. Bavíme se například o úseku Hustopeče nad Bečvou – Choryně a o nižším toku na úrovni Valašského Meziříčí.
Předpokládám, že rybáři o této situaci na řece vědí.
Rybáři o této skutečnosti vědí. Je to napsáno v našem tištěném soupisu revírů, kde je u každého tučně napsáno, že je revír v daném úseku v režimu Chyť a pusť. Máme to napsáno i na našem webu, na webech místních organizací, které spravují revíry podél toku. Do toho ještě aktualizujeme cedule kolem celého toku a společně s organizacemi se je snažíme udržet na místě, poškozené nahrazovat. Na celém úseku, který byl otravou postižený, platí také zákaz rybolovu na živou rybku, mrtvé rybky nebo jejich části.
Proč i tento zákaz?
Je to z toho důvodu, aby se zabránilo přenosu ryb mezi revíry. Když na Bečvě máte režim Chyť a pusť a rybář by chtěl chytat dravce na živou rybku, tak si ji z Bečvy vzít nesmí. Jediná možnost je, že si ji doveze z cizího revíru, což naše podmínky nepovolují. Dravci se v současnosti na Bečvě smí lovit jen na umělé nástrahy, například na třpytku nebo různé napodobeniny živých nástrah.
Respektují rybáři tato pravidla?
Řekl bych, že s tímto rozhodnutím panuje solidarita i u rybářů, kteří by s tím za jiných okolností nesouhlasili. Stav řeky v roce 2020 byl katastrofální. Až na pár výjimek se dá říct, že rybáři s režimem Chyť a pusť souhlasí. Samozřejmě jako vždy a všude se najdou někteří, kteří jsou proti. Členové rybářské stráže se snaží mít v rámci kontrol v daném úseku zvýšenou pozornost.
Překvapilo vás v souvislosti s otravou řeky v září 2020 něco?
Překvapilo nás, kolik ryb v řece ve skutečnosti bylo. Jak obrovský potenciál Bečva má. Ryby se v řece rády drží, a to i v úsecích, kde bychom to vůbec nečekali nebo kde bychom čekali výrazně méně rybí obsádky. V médiích se v souvislosti s otravou v září roce 2020 uvádí úhyn 40 tun ryb. To ale není pravda. Čtyřicet tun bylo pouze to číslo, které se odvezlo na kafilerii. Pátý den od otravy se výrazně zvýšil průtok Bečvy a viděli jsme, že dalších odhadem možná až 30 tun ryb plavalo po hladině.
Když otrava nastala a viděl jste tu zkázu, co to pro vás, pro člověka, který má rád přírodu a rybářství, znamenalo?
V první řadě to byl obrovský šok. Když byla hlášena otrava, byli jsme s kolegy na výjezdním zasedání našeho výboru na Slezské Hartě. Když jsem přijel do Hranic a viděl jsem místo vody bílá břicha uhynulých ryb a do toho ryby v agonii, dělalo mi to neskutečně zle. Ryby se snažily vyskočit na břeh s tím, že tam jim asi bude lépe než ve vodě. Pomoc kolegů rybářů a kolegů hasičů bych chtěl vyzdvihnout jako neskutečně obětavou.
Jak to aktuálně vypadá s životem v řece Bečvě?
Stav v tuto chvíli vzhledem k situaci, která byla, je relativně uspokojivý. V listopadu 2020 jsme začali obsádku doplňovat. Devadesát pět procent uhynulých ryb byly ryby reofilní, proudomilné, to znamená dlouhověké, zejména ostroretky a parmy. Jsou to ryby i na trhu nedostatkové. Protože uhynuly v hmotnosti půl kilogramu a výše, a my vysazujeme tyto druhy ryb ve stadiu ročka, jsou to rybičky okolo sedmi centimetrů délky, potrvá dlouho, než se život v Bečvě vrátí alespoň do půli stavu roku 2020. Ryby pohlavně dospívají třeba v šestém roce života, a to je problém. My teď neustále vysazujeme ryby, které jsou pohlavně nedospělé, takže pořád budou v řece mladé ryby. Musíme tedy udržet takovou zvláštní rovnováhu. Žádali jsme ministerstvo zemědělství o pomoc. Podařilo se nám získat 7,5 milionu korun, což je v podstatě dvojnásobek zarybňovacího plánu na postiženém úseku po dobu deseti let. Dostali jsme tedy příslib 750 tisíc po dobu 10 let. Vyjednali jsme to naštěstí tak, že jsme nedostali 7,5 milionu korun najednou.
Proč je to tak lepší?
Kdybychom do řeky „nalili“ ryby za tuto částku najednou, tak za prvé by to nešlo, protože na trhu nejsou v takovém množství, a za druhé by to pro řeku byla možná stejná bomba jako kyanid ze září 2020. Musíme tedy střízlivě vysazovat ryby postupně tak, abychom řece neudělali takový šok. Ryby by ani neměly dostatek potravy. V tomto bych rád poděkoval našemu rybářskému technikovi Jakubu Vávrovi za obětavou péči o Bečvu.
Jaké ryby vysazujete nejčastěji?
Drtivá většina vysazených ryb jsou ostroretky, které jsou pro postižený úsek Bečvy typické. Zároveň se některým producentům podařilo dodat parmu, která je náročná na výrobu a jedná se o drahou a cennou rybu. Zarybňujeme tedy i parmou, což v dřívějších letech nebyl standard. Parma byla druhá ryba, která to nejvíc „odskákala“. Daří se nám vysazovat ryby v různých věkových stadiích, zpravidla plůdek, roček nebo dvouroček. Nic většího nikde nikdo nemá, a kdyby měl, tak by to stálo moc peněz.
V jakém množství ryby do řeky vysazujete?
V naší místní organizaci v Lipníku nad Bečvou, kde obhospodařujeme osm kilometrů řeky, máme v zarybňovacím plánu, že bychom měli vysadit deset tisíc kusů ostroretky ročně. Loni jsme vysadili padesát tisíc kusů. Jedná se o standard na celém postiženém úseku Bečvy a o pěti až šestinásobek zarybňovacího plánu, který stanovuje dekret vydaný ministerstvem zemědělství.
Jak často?
Vysazujeme na jaře a na podzim. Na jaře vysazujeme ryby menších stadií nebo naopak větších, které někdo na podzim slovil a ještě si je do jara „podržel“, aby byly větší.
Kdy si myslíte, že by se řeka Bečva mohla dostat do stavu před otravou?
Tak to je otázka na povolanější osoby, bavíme se ale o 15 až 20 letech. Ale zdůrazňuji, že je to odhad.
Ubylo kolem řeky rybářů, když si rybu nemohou odnést domů?
Ano, ubylo jich. V průběhu března ale budeme znát přesná data. Bude hotová sumarizace za rok 2021 a na ní uvidíme návštěvnost rybářů. Na první pohled je patrné hlavně v nejpopulárnějších měsících, to je na jaře, v létě a na podzim, že je rybářů kolem Bečvy výrazně méně.
Viděli jsme, že dalších odhadem možná až 30 tun ryb plavalo po hladině.
Nechceme rybářům dovolit odnášet si ryby, které mohou být nekonzumovatelné.