Nový experiment na řece Bečvě v podstatě vyvrací dosavadní oficiální závěr vyšetřování loňské otravy — a sice že na vině je rožnovská Energoaqua. S výsledky experimentu byla seznámena sněmovní vyšetřovací komise.
Do prvního výročí otravy řeky Bečvy, které připadá na 20. září, zbývá něco málo přes měsíc. Vyšetřování jedné z nejzávažnějších porevolučních ekologických havárií v tuzemsku provázejí zmatky a hrubé chyby odpovědných institucí, což vedlo k podezření, že hlavním cílem bylo od první chvíle vyloučit z okruhu podezřelých chemičku Deza z holdingu Agrofert, jehož vlastníkem je premiér Andrej Babiš.
A navzdory tomu, že policie koncem června obvinila z otravy Bečvy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, převážná část zainteresované odborné veřejnosti, místní aktivní občané a rybáři považují za mnohem pravděpodobnějšího viníka Babišovu chemičku Deza.
Deník Referendum k tématu v uplynulém roce přinesl mnoho zásadních zjištění:
Nový a zcela zásadní dílek do seznamu, který sám o sobě zpochybňuje oficiální vyšetřovací verzi, nyní přináší profesor přírodovědec Jakub Hruška. Ten ve spolupráci s rybáři provedl experiment, který dle jeho slov to, že by za otravou mohla stát rožnovská firma, přímo vylučuje.
Do takzvaného rožnovského kanálu jsme v místě jeho ústí do Bečvy 27. července zhruba v půl desáté ráno vylili rozpuštěný chlorid sodný, tedy kuchyňskou sůl. Následně jsme si pod prvním jezem po proudu, tedy asi o šest set metrů dál, stoupli s kolegou rybářem každý zhruba čtyři metry od břehu a s pomocí přístrojů jsme měřili elektrickou vodivost vody. Ta je ovlivněna právě přítomností chloridu sodného. Takto jsme zjistili, že už v těchto místech je chlorid sodný rozmíchaný po celém korytě řeky.
Odebrali jsme také vzorky vody a ty nám ukázaly, že koncentrace byla na obou březích prakticky stejná. Jinými slovy: zjistili jsme, že pokud by z rožnovského kanálu vytekla do Bečvy nějaká látka, promíchala by se dokonale po celé šířce řeky už pod prvním jezem.
Mám s takovými experimenty mnohaletou zkušenost ze své profese. V minulosti jsem je prováděl opakovaně, i když k jiným účelům.
V době experimentu byl průtok v Bečvě 3,1 kubíků za sekundu a 20. září to bylo zhruba 2,8 kubíků. Čili minimální rozdíl.
Vyplývá z toho, že je nemožné, aby se látka, která vloni v září otrávila Bečvu, do řeky dostala více než tři kilometry nad místem, kde nastal masivní úhyn ryb, jak nyní tvrdí oficiální vyšetřování policie nebo soudní znalec. A že zdroj otravy tedy musí patřičné orgány hledat jinde než v rožnovském kanálu.
Chtěl bych zdůraznit ještě jednu věc. Mnozí lidé si myslí, že voda v řece teče rychle. Ale není to pravda. Jak jsem řekl, experiment jsme zahájili po půl desáté. První zvýšenou vodivost v řece, jsme zaznamenali až v 11:24. Chlorid sodný tedy do těch míst dotekl až skoro po dvou hodinách. Kdyby tímto tempem měla jedovatá látka vloni v září překonat zhruba tříapůlkilometrový úsek, trvalo by to možná ještě šestkrát déle. Je opravdu nepředstavitelné, že by na tom úseku za takto dlouhou dobu nezemřela ani jediná ryba.
Ne, dělali jsme to proto, že jsme chtěli najít odpovědi na otázky, které pálí nás samotné.
S nikým z Vodňan v kontaktu nejsme. Co se týče policie, předpokládal bych, že naopak ona bude v nejbližších dnech kontaktovat nás. Zatím byly naše závěry prezentovány sněmovní vyšetřovací komisi toto úterý. Ovšem rolí komise není odhalit viníka otravy, ale vyšetřit postup jednotlivých institucí, které měly šetření havárie na starost.
Neprováděli, ani se k tomu nechystáme. Pozornost vyšetřujících orgánů se teď soustředí na rožnovskou výpusť a na ní napojený areál. My jsme přinesli poznatek o tom, že je to nesmysl.
Ostatně, v sedmdesátých letech se jedna kyanidová havárie v Rožnově pod Radhoštěm skutečně stala. A pamětníci říkají, že ryby umíraly hned u výpusti.
ZUZANA VLASATÁ