Šance najít viníka kyanidové otravy v Bečvě? Policie tápe, odborník ukazuje znovu na Dezu

20. 10. 2020
  • Policie ani po čtyřech týdnech nezjistila viníka ekologické katastrofy na Bečvě, při které v září zahynulo po otravě kyanidy téměř 40 tun ryb. A podle státního zástupce je možné, že to tak i zůstane, uvedl pro Radiožurnál.
  • Vyšetřovatelé označili jako zdroj znečištění patnáctikilometrový kanál z průmyslového areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm ústící do Bečvy ve Valašském Meziříčí, přesný původ jedů se jim ale odhalit stále nedaří.
  • Podle osloveného experta není zcela ze hry ani chemička Deza z holdingu Agrofert, a to kvůli značnému množství kyanidu, se kterým podnik nakládá. Dokazuje to například odborná práce z Vysoké školy Báňské. Mluvčí holdingu označil tento názor za účelový.

 

„Máme několik podezřelých, v tuto chvíli nelze činit jakékoliv konkrétní závěry. Ta věc je komplikovaná. Je složitější, než jsme si mysleli,“ řekl Radiožurnálu náměstek vsetínského okresního státního zastupitelství Petr Bareš.

Právě on na prověřování ekologické havárie dohlíží. A vůbec poprvé otevřeně připouští, že pravděpodobnost objasnění celé katastrofy se zmenšuje. „Šance je vždycky, ale upřímně řečeno, kdybych si měl tipnout, tak dvacet ku osmdesáti,“ konstatoval Bareš.

Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO už dříve řekl, že věří, že kriminalisté viníka během krátké doby odhalí. Aktuální vývoj nechtěla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková komentovat.

„Nevím, nemohu to komentovat, my žádné takové informace od policie nemáme. Čekáme, stejně jako všichni ostatní, až policie oznámí, kdo to byl,“ říká Roubíčková.

Bílá pěna, ale v ní živé ryby

Dřívější pátrání Radiožurnálu v terénu i vědecké práce odborníků verzi vyšetřovatelů o výpusti z areálu Tesly zpochybňují. Hlavním argumentem zůstává fakt, že v téměř čtyřkilometrovém úseku řeky pod výpustí ještě po otravě řeky žily ryby. Rožnovský kanál byl tak zpočátku zcela mimo pozornost. Vyplývá to například z nového svědectví člena rybářského svazu z Valašského Meziříčí Tomáše Krutila, který pomáhal ekologickou katastrofu bezprostředně likvidovat.

„My jsme nahoru ani nepostupovali. Když jsme nenašli žádné mrtvé ryby, tak jsme nepředpokládali, že by tam něco mohlo být,“ řekl Krutil. Vzorek z vyústění rožnovského kanálu pod silničním mostem v Juřince tak podle něj úřady odebíraly až den po havárii. A to poté, co je na něj upozornil.

V neděli večer totiž Krutil podle svých slov ve snaze najít zdroj otravy řeku znovu proti proudu kontroloval. A jediné podezřelé místo přitom bylo právě až u rožnovského kanálu. „V jeho okolí plavala do vzdálenosti zhruba 20 metrů bílá pěna,“ popsal rybář.

Vyústění kanálu proto nafotil a v pondělí ráno na něj i s fotodokumentací upozornil pracovníky odboru životního prostředí z Valašského Meziříčí, kteří v pondělí dopoledne odebrali vzorky. A zjištěné hodnoty kyanidů v nich sice překračovaly povolený limit, ale jen zhruba o polovinu.

Mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová už dříve pro server iROZHLAS.cz uvedla, že vzorky se odebíraly z řeky v řádu několika hodin po ohlášení úniku kyanidu. „To se dělalo ihned, tedy od neděle, kdy nám to ohlásili hasiči. A poté se znovu odebíraly vzorky od pondělí,“ řekla. Zda inspekce v neděli byla i na popsané místě, ale nespecifikovala.

Podle Krutila o zdroj otravy v řece i tak nešlo. Jako důkaz přitom uvádí, že ryby žily. „Když jsem se brodil tou pěnou, tak tam byly živé ryby, bez problémů se tam pohybovaly.“

Mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš to nechtěl jakkoliv komentovat. Podle informací Radiožurnálu šlo každopádně v celé oblasti o jediné překročení limitů. Všechny vzorky odebrané níže po proudu byly negativní.

Chlor jako zametač stop?

Někteří ze zasahujících rybářů také vypověděli, že při vytahování mrtvých ryb z řeky cítili intenzivní zápach chloru. To by podle expertů mohlo znamenat, že viník si byl havárie velmi dobře vědom a snažil se jí zamaskovat vypuštěním většího množství chlornanu sodného. Právě ten se totiž používá pro likvidaci kyanidů v odpadních vodách.

Například podle chemika a experta na kontaminace odpadních vod Milana Landy by v takové situaci už kyanidy při odebírání vzorků u jednotlivých kanalizačních výpustí ve vodě na rozdíl od chlornanu ani být nemohly.

„Pokud by to byla pravda, pak v té vodě už ani žádný kyanid být nemohl, protože chlornan je schopný kyanid rozložit, a zamést tak stopy,“ řekl k tomu Landa.

„Nalezení původu a složení látky s intenzivním zápachem mohlo vyšetřovatele dovést k viníkovi, neboť kyanidy při začátku vyšetřování byly již s nejvyšší pravděpodobností přítomné pouze v přípustných koncentracích,“ poznamenal Landa. Následné objevení kanálu s mírně překročenými limity podle něj mohlo vyšetřování nasměrovat nesprávným směrem.

O zápachu chloru v Bečvě promluvil i člen místní organizace rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Jiří Kašpar. Ten havárii jako jeden z prvních oznamoval hasičům, a to krátce po poledni právě v Hustopečích. „Brněly nás od toho ruce,“ poznamenal.

K samotné otravě řeky přitom podle svědectví dalších rybářů muselo dojít již v nedělních ranních hodinách. „Od kolegů vím, že v Choryni začaly ryby hynout už zhruba kolem půl desáté dopoledne,“ uvedl Josef Janošec, hospodář místní organizace rybářského svazu v Choryni.

Právě tam je přitom nejvýše položený bod, kde ryby po otravě v neděli 20. září hynuly. Podle Janošece to bylo konkrétně pod vedením vysokého napětí mezi Lhotkou nad Bečvou a Choryní – zhruba 600 metrů nad choryňským silničním mostem. „Nad tím už bylo všechno živé,“ řekl k tomu rybář.

Místo úhynu je přitom od výpusti rožnovského kanálu vzdálené zhruba 3,5 kilometru. I tento fakt tak policejní verzi zpochybňuje. Experti se totiž shodují v tom, že v takto dlouhém úseku by se musel zdroj otravy se zbytkem řeky spolehlivě promíchat a ryby by tak hynuly mnohem výše proti proudu.

Myslí si to například toxikolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Přemysl Soldán. Ten má zkušenosti s likvidací jednoho z nevětších evropských úniků kyanidů v Rumunské Baia Mare v roce 2000.

„Po proudu od výpusti kanalizace z areálu bývalé Tesly jsou navíc dva jezy, které by přispěly k dřívějšímu promísení znečištění v toku, ale také k detoxikaci kyanidů intenzivním prokysličením vody. Proto způsob a lokalita úhynu spíše indikuje výpusť až za těmito jezy,“ poznamenal Soldán.

Ryby hynuly jinde

Podle něj je tak potřeba při hledání skutečného místa znečištění obrátit pozornost na část řeky níže po proudu. Tedy do okolí Lhotky nad Bečvou, která leží těsně nad prokazatelným úhynem ryb.

Jedna z tamních kanalizačních výpustí přitom patří chemičce Deza z holdingu Agrofert. Tu sice úřady bezprostředně po havárii jako možného viníka vyloučily a i sama Deza jakýkoliv podíl na ekologické katastrofě striktně odmítá, jenže vědecké práce některých odborníků na oblast chemie i vodních toků hlavní argumenty zástupců chemičky zpochybňují.

Zaznamenaný úhyn ryb by totiž mimo jiné variantě úniku z Dezy mohl přesně odpovídat. Vyplývá to z disertační práce z roku 2016 dalšího z pracovníků vodohospodářského výzkumného ústavu Tomáše Mičaníka. Ten zkoumal mísení možných havarijních znečištění z různých průmyslových podniků u tuzemských řek a praktické měření prováděl v letech 2007 a 2009 i přímo v Bečvě pod výpustí Dezy.

„Konec mísicí zóny byl stanoven ve vzdálenosti 1860 až 2100 metrů pod výpustí odpadních vod tohoto podniku,“ řekl k tomu Radiožurnálu Mičaník. V praxi to znamená, že maximálně v tomto rozmezí musel být odpad z Dezy plně promíchán se zbytkem řeky.

Reálný úhyn ryb z neděle 20. září byl od kanálu chemičky vzdálený zhruba 1700 metrů. Mičaník nicméně zdůraznil, že starší výzkum nemusí být pro aktuální situaci stoprocentně platný, a to i přesto, že tehdejší měření probíhalo za podobných průtokových podmínek, jaké panovaly při havárii.

„Délka mísicí zóny by tedy mohla být podobná, avšak pouze za předpokladu, že charakteristiky koryta by byly nyní shodné, což nemusí být pravda,“ upozornil Mičaník.

Expert: V Deze jsou tuny kyanidů

Mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka opakovaně odmítl, že by Deza mohla mít s otravou cokoliv společného. Zdůraznil přitom, že kyanidy se v odpadních vodách Dezy vyskytují pouze ve stopovém množství, a to navíc v méně toxické, tzv. komplexní formě.

Jenže podle docenta a tajemníka katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marka Petřivalského je i tento argument zavádějící. „Podle dostupných informací je evidentní, že provozem odpadních vod firmy Deza ročně prochází řádově tuny kyanidů, tedy množství schopné totálně otrávit několik velkých řek,“ konstatuje Petřivalský.

Opírá se přitom o tři roky starou bakalářskou práci s názvem Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů, kterou na Vysoké škole báňské – technické univerzitě Ostrava vypracovala Petra Langhammerová. Ženu stejného jména o čtyři roky dříve podnikový časopis Valašský chemik označil za dlouholetou zaměstnankyni Dezy z provozu Voda a odpady.

Langhammerová ve své bakalářské práci s odkazem na informace přímo od zaměstnanců Dezy uvádí, že v roce 2015 tzv. fenolové odpadní vody chemičky obsahovaly před vyčištěním v průměru 466 miligramů celkových kyanidů na litr, a maximálně dokonce 1230 miligramů na litr. Přípustný limit pro již vyčištěný odpad je přitom v tomto případě 1 miligram na litr.

„Pokud zvážíme, že tyto výchozí odpadní vody jsou uchovávány v zásobnících o objemech v řádu minimálně desítek kubických metrů, pak se jednoduchým vynásobením dostáváme k množstvím až desítek kilogramů kyanidů potenciálně se nacházejících v každém jednom zásobníku,“ poznamenává k tomu Petřivalský.

Slunce jako rozbuška?

V případě úniku do řeky přitom mohou zabíjet i zmíněné méně jedovaté formy kyanidů. Upozorňuje na to mimo jiné ve své práci i Langhammerová. „Mohou se v toku působením slunečního světla pozvolna rozkládat a uvolňovat kyanovodík,“ konstatuje Langhammerová.

Právě kyanovodík je jedním z nejúčinnějších jedů, ostatně za 2. války byl nacisty využíván ve vyhlazovacích táborech jako základ bojového plynu Cyklon B. Pro ryby ve vodě je toxický už ve velmi malých koncentracích.

V neděli 20. září byly přitom podle Petřivalského pro obdobou reakci se slunečním zářením vhodné podmínky. V řece byl totiž podle veřejně dostupných informací velmi nízký průtok vody a tím i nízká hladina.

„Pokud uniklé vody obsahovaly vysoké množství komplexních kyanidů, tyto se v prosluněných mělkých vodách Bečvy mohly začít účinkem UV záření rozkládat na kyanidy jednoduché,“ vysvětlil Petřivalský, který své závěry zveřejnil v rozsáhlé práci na internetu.

Kyanovodík by podle něj navíc tímto způsobem vznikal delší dobu, než kdyby do řeky unikly čistší kyanidy. To by v praxi podle biochemika vysvětlovalo, proč ještě těsně pod výpustí kanalizace Dezy v Bečvě v neděli odpoledne ryby žily ryby.

Odebírání vzorků v neděli ráno

Zarážející je navíc podle něj mimo jiné i fakt, že Deza se podezření brání výsledky vlastních vzorků ze dne havárie, přičemž dva byly odebrané odpoledne, ale ten první již v osm hodin ráno. Tedy v době, kdy o otravě ještě nikdo nevěděl. „Toto mimořádné měření dle mého názoru naznačuje, že v provozu odpadních vod v areálu Deza se dělo něco mimořádného,“ poznamenal Petřivalský.

Hanzelka nicméně takovou možnost důrazně odmítl: „V neděli 20. 9. v 8.00 hodin ráno byl proveden standardní plánovaný odběr k pravidelné analýze vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Informaci o úhynu ryb jsme v té době neměli.“ Podle něj na havárii reagovaly až mimořádně odebrané vzorky v odpoledních hodinách.

„Rozbory potvrdily, že všechny sledované položky včetně kyanidů byly toho dne podlimitní, tedy v normě,“ doplnil Hanzelka. Tvrzení Petřivalského pak označil jako účelové: „Zcela ignoruje závěry dosavadního šetření policie, která označila jako zdroj znečištění jinou výusť v okolí, a nikoli výusť společnosti Deza. S jeho závěry zásadně nesouhlasíme a trváme na tom, že Deza není viníkem otravy ryb v Bečvě.“

V září navíc mluvčí Agrofertu odmítl, že by se v podniku větší množství kyanidu nacházelo. „Deza čistý kyanid nevyrábí, nezpracovává ho, nepoužívá ho, neobchoduje s ním a ani ho nijak neskladuje. V Deze neexistuje žádný zásobník kyanidu, z něhož by tato látka mohla do řeky Bečvy uniknout. Je proto technicky nemožné, aby látka tohoto charakteru do řeky z Dezy unikla a způsobila ekologickou katastrofu takového rozsahu,“ uvedl Hanzelka.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/becva-otrava-kyanid-deza-vysetrovani_2010200600_bar

 

e-mail: info@zazivoubecvu.cz
Tvorba www stránek FOOE s.r.o.