V pátek 16. června se na břehu řeky Bečvy konala tisková konference KDU-ČSL za účasti ministrů Hladíka a Jurečky, senátorky Seitlové a ředitele ČIŽP Bejčka. Ministři představovali plány do budoucna, o vyšetřování havárie mluvit nechtěli.
K břehu řeky Bečvy, na místo odlehlé tak, že bylo v pozvánce vyznačené GPS souřadnicemi, svolala KDU-ČSL na pátek 16. června na devátou hodinu ráno tiskovou konferenci. Místo nebylo zvoleno náhodně, představitelé KDU-ČSL přijeli představit své plány, jimiž chtějí reagovat na katastrofu, která postihla řeku Bečvu v září 2020. Únik toxické látky, dle nepřesvědčivé oficiální verze jí měl být kyanid, způsobil úhyn zhruba osmdesáti tisíc ryb na čtyřiceti kilometrech toku.
Přestože u okresního soudu ve Vsetíně probíhá od ledna „zastírací soud“ s křivě obviněnou společností Energoaqua, jejíž případná vina je „fyzikálně nemožná“, politici KDU-ČSL k Bečvě nepřišli představit kroky, kterými by chtěli dosáhnout řádného vyšetření jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky. Jejich úmyslem bylo mluvit výhradně o opatřeních do budoucna. A také před novináři, jichž se tu shromáždil solidní počet, vytvořit dojem, že se havárií na Bečvě v rámci svých možností soustředěně zabývají.
Na tiskové konferenci postupně vystoupili ministr životního prostředí Petr Hladík, předseda KDU-ČSL a jeho resortní předchůdce Marian Jurečka, senátorka Jitka Seitlová a ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček, který letos na jaře ve funkci nahradil Erika Geusse, zdiskreditovaného mimo jiné právě fatálními pochybeními inspekce při šetření otravy řeky Bečvy. Ani o něm se ale nemluvilo. Celou tiskovou konferenci se nesla až úzkostlivá snaha mluvit výhradně o tom, co bude, a vyhnout se velikým obloukem otázce, co bylo: kdo ve skutečnosti havárii v roce 2020 způsobil.
Ministr Hladík tak představil čtyři plány, jejichž cílem má být dát státní správě „dostatek nástrojů“ pro podobné případy v budoucnu: slíbil dvě novely zákonů (vodního zákona a zákona o ekologické újmě), připomněl snížení limitů pro vypouštění kyanidů a slíbil zavedení přísnější povinnosti potenciálních znečišťovatelů vypracovat analýzu rizik. Ohlásil také zvýšení pokut, které má novela vodního zákona přinést.
Vedle toho ministr Hladík, který byl zdaleka nejkonkrétnější ze všech řečníků, slíbil, že bude pokračovat průběžné monitorování kvality vody v Bečvě, protože „se to jako preventivní opatření osvědčilo“. Uvedl, že za rok trvání experimentu „nebyla ani jednou zhoršena kvalita vody v toku“ a vyslovil naději, že se na financování bude do budoucna podílet i kraj a obce.
Vůbec nejpodstatnější informaci přinesl ale až v závěru svého vystoupení. Ve zjevné reakci na nedávné zjištění Deníku Referendum, že vedoucí olomouckého pracoviště odboru státní správy ministerstva životního prostředí Radek Pallós zrušil chemičce Deza z holdingu Agrofert tehdejšího premiéra Andreje Babiše pokutu za havárii na kaustifikační jednotce předcházející otravě řeky, ohlásil, že zredukuje počet oblastních ředitelství z devíti na pět, což mu umožní všechny posty ředitelů obsadit znovu. Podle informací Deníku Referendum Radek Pallós mezi nimi už nebude.
Marian Jurečka se vyznal z osobního vztahu k Bečvě, u níž sám bydlí, řekl, že byl v minulém období místopředsedou vyšetřovací komise, kde měl možnost „slyšet svědectví velkého množství aktérů“, což ho přivedlo k závěru, že kromě individuálních pochybení byly „evidentní i rezervy v nastavení systému“. Své vystoupení zakončil slovy: „Jsem rád, že po roce a půl máme jasné představy o potřebných změnách.“
V podobném duchu se nesla i vystoupení senátorky Jitky Seitlové a ředitele inspekce Petra Bejčka. Senátorka řekla, že v zákoně o vodách minulá vláda chtěla provést jen kosmetické úpravy, nyní se podle ní jedná o zásadní změny. Nový ředitel ČIŽP se držel připraveného scénáře od první věty, která zněla: „Prioritou je, aby se situace neopakovala.“
To by ale prioritou být nemělo, nevíme-li dodnes, kdo havárii v roce 2020 způsobil. Že dodnes neznáme viníka otravy řeky Bečvy, není totiž způsobeno stávajícími zákony, nýbrž faktem, že instituce nebyly po havárii vedeny snahou je dodržovat, neboť jejich primárním zájmem bylo za každou cenu odklonit podezření od společnosti Deza.
Nebylo také věcí špatného zákona, že pracovníci inspekce přijeli na místo o den později, bez potřebných informací, neodebrali v řece vzorky, a ty, které jim na místě předali rybáři, znehodnotili. Bez okolků pak také přejali tvrzení Dezy, že u své výpusti pozorovala živé ryby, kterou pak opakovali představitelé institucí a po nich i média.
Když tedy po úvodních prezentacích přišel prostor pro dotazy novinářů, přihlásil jsem se jako reportér Deníku Referendum, abych narušil připravený scénář a položil přesně tu otázku, které se oba ministři KDU-ČSL evidentně chtěli vyhnout. Přepis otázky Deníku Referendum a odpovědi Mariana Jurečky následuje:
„Dobrý den, jsem Jakub Patočka z Deníku Referendum. Myslím, že naši práci v souvislostí s Bečvou nemusím zvláště představovat. Musím říct, že mě fascinuje, jak tady obcházíte toho ‚slona v obýváku‘, jak mluvíte o tom, co se bude dít, a co pěkného vykonáte, aby se neopakovala havárie, ale nemluvíte o tom, co se udělá pro to, aby se zjistil skutečný viník havárie, protože toho dodnes neznáme.
Pravidelně jezdím kousek odsud k okresnímu soudu do Vsetína, kde probíhá jeden z nejtrapnějších soudů v dějinách svobodné české justice. Před soudem tam stojí společnost Energoaqua, o které všichni zasvěcení vědí, že je zcela vyloučeno, aby mohla být skutečným pachatelem nehody. Myslím, že to víte i vy, protože jste byli ve vyšetřovací sněmovní komisi, jejíž zpráva řadu klíčových zjištění, jež to dokládají, obsahuje.
Před touto tiskovou konferencí jsem se podíval na to, jak dlouhý čas uplynul od havárie na Bečvě, a s úžasem jsem zjistil, že dnes je to přesně tisíc dnů. Zjistil jsem to tak, že jsem srovnával. 453 dní z té doby byl ministrem Richard Brabec a dalších 547 dní řídí ministerstvo životního prostředí KDU-ČSL. Takže se vás chci zeptat, co jste za tu dobu udělali pro to, aby se skutečný viník odhalil a co pro to ještě hodláte udělat.“
Odpověděl Marian Jurečka: „S dovolením budu reagovat, protože z nás všech, co tu stojíme, jsem členem sněmovní vyšetřovací komise byl pouze já. Pokud jde o probíhající vyšetřovací proces, přečtete-li si zprávu vyšetřovací komise — a vy jste ji četl —, je v ní řečeno velmi mnoho. Četl jsem i celý spis, který měl v tu dobu více než tisíc stran. Nemohu tu citovat věci ze spisu, ale mám na to svůj jasný názor.
Ale myslím si, že poměrně jasně v závěrečné zprávě vyšetřovací komise, jsou některé věci popsány. Nevím, jak má KDU-ČSL a naši ministři zhojit problém, který nastal 453 dní předtím, než jsme nastoupili na ministerstvo.
V kritických hodinách nebyly dostatečně zajištěny důkazy, které by zaručily, že by byla daleko větší šance, že je jasně nezpochybnitelně podaří určit viník. Během prvních hodin a dnů se staly věci, které zabránily v tom věc řádně vyšetřit. Děláme kroky, aby se to neopakovalo. Ale neumím vrátit čas a zařídit, aby ti, kteří tehdy měli konat, konali znovu správně a rychleji, aby byly důkazy dostatečně zajištěné.
Nemohu jít do podrobností, jež zazněly i nad rámec veřejných informací, to je teď předmětem soudního líčení, které jako politik nemohu komentovat, to mi nepřísluší. Ale v momentě, kdy už za to nesu politickou odpovědnost jako předseda politické strany, nejen na rezortu Ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, ale i v kooperaci s kolegy z resortu ministerstva vnitra, jsme přijali opatření tak, abychom vyeliminovali možnost, že se to bude opakovat.“
Bezprostředně poté mluvčí MŽP Lucie Ješátková tiskovou konferenci ukončila.
Vzápětí po tiskové konferenci Deník Referendum předsedu KDU-ČSL konfrontoval s předvolebními sliby, že koalice Spolu dohlédne na řádné došetření havárie na Bečvě. Předseda KDU-ČSL v zčásti ostré konfrontaci zaujal jednoznačný postoj, že hledání viníka je nyní věcí soudu a do věci mu nepřísluší zasahovat. Námitku, že šetření bylo od počátku vedeno zjevně tendenčně, jak dobře z parlamentní vyšetřovací komise ví, a že soud tedy pracuje s „cinknutými“ podklady, odbyl s tím, že ani policie, ani státní zastupitelství nespadá do kompetencí KDU-ČSL.
Celý článek a zdroj: https://denikreferendum.cz/clanek/35353-tisic-dnu-mlzeni-o-havarii-na-becve-zavrsila-tiskovkou-na-jejim-brehu-kducsl