7. července vydal veřejný ochránce práv Stanislav Křeček zprávu o šetření ve věci havárie na řece Bečvě, která se na řece stala loni v září. Veřejný ochránce práv se ve svém šetření zaměřil na dvě hlavní otázky, totiž jak fungovala součinnost jednotlivých správních orgánů, a zda je současná právní úprava havárií podle vodního zákona pro tak rozsáhlé havárie, jako byla ta na řece Bečvě, dostatečná. Ombudsman ve svém šetření nepátral po tom, kdo je viníkem, protože to je v kompetenci orgánů činných v trestním řízení. K čemu ombudsman dospěl?
Z průběžného šetření veřejného ochránce práv vyplynula nedostatečnost současného vodního zákona – a to především v oblasti ohlašování a zneškodňování havárií. Samotná zpráva je zajímavá i tím, že v krátkosti rekapituluje, co se v den havárie na řece Bečvě událo a jak se která instituce zapojila.
Podle zjištění veřejného ochránce práv některé z úřadů nedostaly včas potřebné informace. Kvůli nejasnostem v zákoně se zpráva o havárii dostala ke krajským úřadům v zasažených oblastech až následující den. Kraje přitom mohly už v den havárie plnit roli koordinátora při jejím zneškodňování a ulevit tak obecním vodoprávním úřadům.
„S určitou nadsázkou můžeme říct, že všichni mají informovat všechny, až se následně ztratí přehled o tom, kdo koho kdy informoval. To se stalo i u havárie na Bečvě, když vodoprávní úřad Valašské Meziříčí dostal informaci, že Českou inspekci životního prostředí zatím nikdo o události neinformoval. Přitom inspekce o havárii už víc než dvě hodiny věděla,“ dodává k průběžným výsledkům šetření ombudsman Stanislav Křeček.
Ombudsman proto ministerstvu životního prostředí doporučuje, aby vydalo metodický pokyn k upřesnění postupu vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí ohledně šetření příčin havárie a odstraňování příčin a následků havárie, ideálně v návaznosti na přijetí připravované novely vodního zákona. „Pokud k dané legislativní změně nakonec nedojde, tím spíše bude nutné vydání metodického pokynu,“ stojí ve zprávě ombudsmana.
Současný zákon také podle ombudsmana neřeší jednoznačně situaci, kdy havárie zasáhne oblast více obcí s rozšířenou působností, které ale leží v různých krajích. To byl zřejmě důvod, proč se nakonec informace o havárii dostala ke krajským úřadům až následující den. Dohoda mezi krajskými úřady Zlínského a Olomouckého kraje, že další koordinaci převezme ten olomoucký, byla podle ombudsmana v mantinelech, které krajům určuje správní řád.